Starší Ned B. Rouché
Sedmdesátník
Vím, co to znamená mít přítele, zodpovědnost a být živen dobrým slovem Božím.
Drazí bratří, s pokorou využívám této příležitosti a prosím vás i za sebe o vaši víru a modlitby. Kéž můžeme být požehnáni a vedeni Duchem, abychom dnes večer mohli slyšet a cítit.
Již uplynulo mnoho let od chvíle, kdy mi jeden telefonát změnil život - můj věčný život.
Jedna dobrá sestra z našeho sboru mi zavolala a požádala mě, abych na večeru Vzájemného sdružení, který se měl konat o několik týdnů později, předvedl nějaké taneční číslo. Tanec byl pro mě koníčkem a společenský tanec jsem tehdy studoval v jednom studiu v Salt Lake City. Na tanečním večírku pro mladé jsem ještě nikdy nebyl a pozvání jsem velmi rád přijal.
V určenou dobu jsme s partnerkou přijeli a s nadšením jsme byli uvítáni. Překvapilo mě, když jsem zjistil, že jsme jediným bodem programu. Byl to skvělý zážitek a večer se mi opravdu líbil.
Následující neděli ráno jsem se rozhodl, že poprvé od doby, kdy jsem byl vysvěcen jáhnem, půjdu na shromáždění našeho sboru. V té době nikdo z naší rodiny nebyl aktivní. Setkal jsem se tam s lidmi, kteří mě vřele uvítali a projevili mi opravdové přátelství a zajímali se o mě. Tyto zkušenosti mě přivedly na cestu k aktivitě a ke službě v Církvi, která pak pro mě byla zdrojem radosti po všechna ta léta.
Výbor pro starší nositele Aronova kněžství, jak se tehdy nazýval, byl tvořen skupinou bratří, kteří pracovali s muži staršími než běžní nositelé Aronova kněžství. Byli to obyčejní muži, kteří dělali to, co po nich chtěl Pán. Vzali mě pod svou ochranu a stali jsme se dobrými přáteli. Výuku v naší třídě vedl skvělý bývalý misionář. Učil základům evangelia a pomáhal mi připravit se, abych mohl jít sloužit na misii. Tehdy jsem byl také požádán, abych ve sboru pomohl s výukou tance, což mi dodalo pocit, že jsem nějak potřebný, a také to pro mě byla zodpovědnost.
Dalších 15 měsíců rychle uplynulo a bylo naplněno růstem a radostí díky pokrokům, které jsem dělal. Zanedlouho jsem obdržel povolání sloužit na misii v Mexiku. Tento jazyk, tuto zemi a její lidi jsem si rychle zamiloval. Sdílení poselství znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista mi dalo základ, na kterém mohu stavět po zbytek života.
Vím, co to znamená mít přítele, zodpovědnost a být živen dobrým slovem Božím. Existuje mnoho těch, kteří nechápou, co jim v životě chybí, a kteří hladovějí po oněch nádherných pocitech, které plynou z poznání Spasitelovy lásky. Jsou to dobří lidé, kteří dosud jako by spali a čekají, až jejich duši probudí ti, kteří přinášejí ony „dobré zprávy“. Jiní lidé nás pozorují, všímají si našeho příkladu a říkají: „To, co vidím, se mi líbí. Jak se do toho mohu zapojit?“
Vyzývám vás, bratří v kněžství, mladé i staré, abyste se dívali kolem sebe, vyhledávali tyto méně aktivní členy a nečleny a nabídli jim upřímné přátelství. Pozvěte je, ať se zapojí s vámi. Staňte se pro ně přáteli a uděláte pro ně něco významného a požehnáte jejich život i na další generace.
„Pamatujte, cena duše je velká v očích Božích.
Neboť hleďte, Pán, váš Spasitel, vytrpěl smrt v těle, vytrpěl bolest všech lidí proto, aby všichni lidé mohli činiti pokání a přijít k němu.
A vstal zase z mrtvých, aby přivedl všechny lidi k sobě, budou-li činit pokání.
A jak veliká je jeho radost nad duší činící pokání.“1
A dovolte mi připojit tento nádherný slib: „Věz, tomu, kdo se kaje ze svých hříchů, tomu je odpuštěno, a já, Pán, již na ně nevzpomínám.“2
Zaměřme se v tomto velikonočním období, kdy slavíme Jeho vzkříšení, na cenu, kterou tak ochotně zaplatil za nás všechny, kteří Ho chtějí následovat a kteří chtějí činit Jeho vůli.
Vyzývám všechny, aby přišli a těšili se z těchto velkých požehnání plnosti evangelia Ježíše Krista, které bylo znovuzřízeno.
Odvrhněme tradice lidské, všechno, co do našeho života vnáší zmatek a co nás opatrně odvádí pryč od toho, co Moroni nazval ‚pravou cestou‘3, a pozvedněme srdce k tomu, kdo nás vykoupil, tedy Ježíši Kristu, svému Spasiteli, a následujme Ho.
Naslouchejte pocitům srdce a řiďte se jeho nabádáními, nyní, když nasloucháte poselstvím této konference. Budete učeni shůry a obdržíte odpovědi na své modlitby.
Pokračujme s větším nadšením v pomoci těm, kteří to potřebují, a přivádějme k Němu duše, aby mohly být nasyceny, živeny Jeho dobrým slovem a aby poznaly Jeho něžnou lásku. „Tvá záda budou obtížena snopy, neboť dělník je hoden mzdy své,“4 a mnoho srdcí se bude radovat.
Onoho večera před mnoha lety, když jsem byl pozván, abych se podělil o svůj talent, se mi otevřely dveře do nového krásného světa přátel a aktivity v Církvi. Jsem vděčný za ty, kteří ke mně vztáhli hřejivou ruku přátelství, pozvali mě dál, pečovali o mě a požehnali můj život.
Loučím se s vámi svědectvím, že Ježíš je Kristus, náš Spasitel a Vykupitel. Toto je Jeho církev, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Ve jménu Ježíše Krista, amen.
ODKAZY
1. NaS 18:10-13.
2. NaS 58:42.
3. Viz Moroni 6:4.
4. NaS 31:5.