President Gordon B. Hinckley
Velká jsou naše požehnání. Velká je i naše zodpovědnost. . . . kráčejme vpřed beze strachu, tak aby se všude mezi lidmi rozšířila spravedlivost Páně.
Bratří a sestry, byly to nádherné dva dny. Spočinula na nás inspirace a moc Ducha Svatého. Radujeme se společně. V závěru této konference máme mnoho důvodů k tomu, abychom byli Pánu vděčni za Jeho požehnání.
Hudba byla skvělá. Byli jsme povzbuzeni a povzneseni pěveckými sbory, které nám zpívaly. Modlitby nás přiblížily více k Pánu a ti, kteří promlouvali, tak učinili mocí Ducha Svatého.
Pomalu se zavírá opona za tímto pozoruhodným a výjimečným stoletím. V určitém ohledu to bylo ostudné období v historii lidstva. Bylo to to nejhorší století ze všech, které přineslo více válek, více nelidskosti jednoho člověka k druhému, více konfliktů a trápení než jakékoli jiné století v historii světa. Bylo to to nejkrvavější období. Byla to doba, kdy protivník pravdy zachvátil miliony a miliony lidí svým zlým vlivem ničení, bědy a bolesti, tak jak jsme toho nyní svědky v Jugoslávii. Otec nás všech musí plakat, když shlíží dolů na své svárlivé děti.
Z širšího pohledu to ale bylo to nejlepší století ze všech. V celé dlouhé historii země tu ještě nikdy nebylo nic takového. Průměrná délka lidského života se prodloužila o 25 let. Pomyslete na to. Je to zázrak. Plody vědy se projevily všude. Celkem vzato, žijeme déle, žijeme lépe. Je to období většího porozumění a větší znalosti. Žijeme ve velmi rozmanitém světě. Vzájemně se jeden o druhém více učíme a tím si jeden druhého i více ceníme. Bylo to období osvícení. Zázraky moderního lékařství, dopravních a komunikačních možností jsou téměř neuvěřitelné. Toto vše nám otevřelo nové možnosti, kterých se musíme chopit a využít je pro pokrok Pánova díla.
A nade všemi těmito úžasnými dary je znovuzřízení evangelia Ježíše Krista s veškerou jeho nádhernou pravomocí a požehnáními, která přišla s ním. Toto je vpravdě dispenzace plnosti časů, která s sebou nese to, co již nikdy nebude ze země vzato.
Věřím, že Petr mluvil o nás, když říkal: „Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, který vás povolal ze tmy v předivné světlo své.“ (1. Petrova 2:9.)
Nyní, bratří a sestry, vraťme se domů s odhodláním v srdci, že se budeme chovat o trochu lépe než dosud. Všichni můžeme být trochu laskavější, trochu štědřejší, jedni k druhým trochu pozornější. Můžeme být trochu tolerantnější a přátelštější k lidem, kteří nejsou naší víry, a můžeme pro ně udělat něco více, abychom jim projevili to, že si jich vážíme. Nemůžeme si dovolit být arogantní nebo si myslet, že jsme spravedlivější než oni. Je naší povinností podat druhým lidem pomocnou ruku, nejen našim vlastním lidem, ale i všem ostatním. Budeme-li to dělat, budou mít lidé o tuto Církev větší zájem a budou si jí více vážit.
Jsem hluboce vděčný za to, že jako Církev poskytujeme humanitární pomoc tam, kde se objevují vážné problémy. Odvedli jsme mnoho práce a požehnali život mnoha lidí, kteří nejsou členy této Církve, ale kteří jsou rovněž dětmi našeho Otce. Budeme v této práci pokračovat, dokud k tomu budeme mít prostředky. Vyjadřujeme díky všem, kteří se na tomto úsilí podíleli.
Pracujme nadále na posilování svých rodin. Ať manželé a manželky mezi sebou pěstují ducha naprosté oddanosti. Neberme jeden druhého jako samozřejmost, ale neustále pracujme na výživě ducha vzájemné lásky a úcty. Musíme se střežit, abychom na druhých nehledali chyby, a musíme se střežit před hněvem a vzájemnou neúctou.
Rodiče, chraňte své rodiny. Vychovávejte své děti ve světle a v pravdě tak, jak nám Pán přikázal. Zahrnujte je láskou, ale nerozmazlujte je. Sdílejte s nimi své svědectví. Čtěte společně Písma. Veďte je a ochraňujte je. V ničem jiném nejste tolik požehnáni a za nic jiného nemáte větší zodpovědnost než za ty, které vám Pán svěřil do vaší péče. Modlete se společně. Nic nemůže nahradit rodinou modlitbu, při které všichni pokleknou před Pánem.
Buďme čestní a poctiví a v každé době a za všech okolností dělejme to, co je správné.
Velká jsou naše požehnání. Velká je i naše zodpovědnost. Poklekněme a prosme Pána o vedení. Pak se postavme, narovnejme ramena a kráčejme vpřed beze strachu a rozšiřujme všude mezi lidmi spravedlivost Páně.
Ještě než skončím, cítím, že bych vám měl oznámit, že mimo všech chrámů, které stavíme, hodláme také znovu postavit i chrám v Nauvoo. Tento záměr můžeme uskutečnit díky významnému příspěvku jednoho člena Církve a jeho rodiny na tuto věc. Jsme mu za to vděční. Bude to ještě nějakou dobu trvat, ale architekti již začali pracovat. Po většinu času to nebude příliš vytížený chrám - bude poněkud izolovaný. Ale během letních měsíců očekáváme, že bude velmi vytížený. A tato nová budova bude stát jako památník těch, kteří tam na březích Mississippi vybudovali tuto stavbu jako první.
Znovu opakuji, co jsem již řekl. Mám vás rád. Zanechávám vám své požehnání a svědectví o tomto velkém a nádherném díle posledních dnů. Bůh buď s vámi, než se za půl roku opět sejdeme, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.
Previous
