Vaše světlo na poušti Sharon G. Larsenová Druhá rádkyně v generálním předsednictvu Mladých žen Mějte oči upřeny ke svému cíli . . . a jděte po přímé a úzké stezce Syna - Syna Božího. Když víte, co možná víte nebo nevíte, co byste si myslely o osmiletém stanovém výletu na poušti - žádné výlety do města, žádné světlo, dokonce žádný oheň? Takto by se dala charakterizovat zkušenost otce Lehiho a jeho rodiny, když jim Pán řekl, aby opustili Jeruzalém. Vsadím se, že v táboře byli i takoví, kteří reptali - a ne mnoho dobrovolníků! Na tomto táborovém maratonu byly nepochybně mladé ženy, jako jste vy. Pán je varoval, aby nerozdělávali žádný oheň. Poté je učil: „Chci . . . býti vaším světlem na poušti a připravovati vám cestu, zachováte-li moje přikázání . . . budete uvedeni do země zaslíbené, a vězte, že budete mnou vedeni.“ (1 Ne. 17:13.) Vy všechny musíte mít země zaslíbené, do kterých byste rády putovaly, a můžete mít své vlastní světlo na poušti, které podněcuje mladé lidi v dnešní době. Toto světlo přichází zcela zahaleno láskou, láskou Pána pro každé Jeho dítě a zvláště pro mladé lidi. Pán ví, že čelíte výzvám a pokušením, a On poskytuje světlo, které rozjasní vaše srdce, vaši mysl a vašeho ducha. On řekl, že Jeho slovo je pravda a pravda je světlo a světlo je Duchem Ježíše Krista (viz NaS 84:45). Sunny je studentkou z Korey, ktereá je na výměně. Žije v neznámé nové zemi s novým jazykem a v nové rodině. Škola byla obtížná a ona neměla žádné přátele, se kterými by se posadila k jídlu nebo se kterými by si povídala nebo se účastnila školních akcí. Řekla: „Cítila jsem se tak nešťastná. Potom jsem začala přemýšlet o modlitbě. Nepřemýšlela jsem o tom, že bych se modlila k Nebeskému Otci o pomoc, o útěchu a víru v sebe sama. Potom jsem každé ráno začala číst Knihu Mormon a modlit se předtím, než jsem odešla do školy. Škola se stala mnohem snazší. Byla jsem tak překvapená, že jsem mohla lépe rozumět! Cítila jsem, jako by mi někdo během studia pomáhal.“ (Dopis ve vlastnictví kanceláře Mladých žen.) Dozajista víte, že modlitba rozsvěcuje světlo. Pokud učiníte modlitbu pravidelnou součástí svého života, začnete chodit ve světle, po přímé a úzké cestě. Když jsem byla asi tak ve vašem věku, naučila jsem se, jak je přímá a úzká cesta důležitá a jak je těžké na ni soustředit své úsilí a jít po ní. Vyrůstala jsem ve velmi malém městě na úpatí Skalnatých hor. Můj otec byl farmář a já jsem se naučila pracovat! Každé léto jsem řídila traktor, sekla trávu a shrabovala seno, tahala balíky sena a orala pole. Pamatuji si na to, jak jsem se poprvé začala učit orat a obdělávat pole. Tatínek mi vysvětlil, jak důležitá je rovná brázda nebo rovný řádek. Kdybyste jeli křivě, na poli by zůstala nezoraná místa a ta by vyplnil plevel. Řekl: „Pokud se budeš soustředěně dívat na sloupek plotu, který je na druhé straně pole, a to bude tvůj cíl, tak budeš orat rovné brázdy. Nedopusť, aby tě hrbolatý terén vyhodil z brázdy. Právě když se začneš dívat na konec traktoru, tak tě díry a hrboly vyvedou ze směru a pojedeš křivě.“ Potom odešel a nechal mě práci udělat. Pamatovala jsem si sloupek plotu několik kol, potom jsem si začala zpívat, aby mi čas lépe utíkal. Zpívala jsem každou píseň a náboženskou píseň, kterou jsem znala, a ty, které jsem neznala, jsem si vymyslela. Zpívala jsem z plných plic a dobře se bavila, když jsem si všimla otce, jak jde polem směrem ke mně. Zastavila jsem traktor a on řekl: „Můžeš mi povědět, co se stalo s rovnými brázdami?“ „Co tím myslíš?“ řekla jsem. Řekl: „Podívej se na řádek. Několik prvních kol jsou tvé brázdy rovné, ale očividně jsi přestala dávat pozor, kde ořeš. Určitě jsi přestala sledovat sloupek plotu, který je na druhé straně pole - svůj cíl. Vidíš, jak jsi po každém kole jela malinko křivě, až z toho nyní vznikla na poli velká nezoraná místa?“ Nastoupil do traktoru a ujel několik kol, aby brázdy upravil. Když vystupoval, aby mě nechal ještě jednou to zkusit, řekl: „Sharon, dávej vždy pozor na to, kam jedeš.“ Když se zdá, že nás tlak světa přemáhá, a my jsme sváděni vzdát se toho, oč nejvíce usilujeme kvůli tomu, co chceme nyní, je obtížné být na pozoru, dívat se dále než na nynější okamžik, dále než na konec traktoru. Díry a nerovný terén, přesvědčování od přátel, o kterých se zdá, že si tolik užívají, nás mohou odvést z našeho směru. Ale světlo, které nám pomůže zůstat na rovné cestě, je jako cíl na druhé straně pole. Přijdou-li chvíle, kdy jsme rozptylováni a pokoušeni, Pán nám pomůže vyrovnat náš směr. Můžete vyjít z temnoty a vejít do světla - Jeho světla. Mladý přítel, který nerozuměl tomu, jak je důležité mít světlo, mít Ducha, se mi pokoušel vysvětlit, proč si myslí, že je důležité vidět některé filmy, které jsou dnes na trhu a které jsou vulgární a plné násilí. Řekl: „Pokud to neuvidíš, budeš naivní a neinformovaná a tento svět tě bude využívat.“ Zeptala jsem se svého mladého přítele: „Chtěl bys být raději vystaven tomu, co ohledně tvé informovanosti nabízí svět, a poté být ponechán, aby ses sám rozhodoval, nebo by ses raději nechal vést Pánem a žil život tak, aby byl naplněn takovým množstvím světla a pravdy a dobra, že by v něm nebylo místa pro temnotu?“ Nemůžete být současně ve světle i v temnotě. Toto světlo je symbolizováno pochodní ve znaku Mladých žen. Tato pochodeň, kterou nosíte a na které je zobrazen váš profil v plameni, může vyživovat vaši touhu stát za pravdou a spravedlností. Je připomínkou toho, že Kristus je vaše světlo a On vám ukáže cestu šťastnými údobími i mlhou temnoty. Nikdy se nemusíte cítit osamělé či opuštěné. Emily, prezidentka třídy Vavřínových dívek, chtěla vědět, jaká je Pánova vůle ohledně jedné z jejích rádkyň, a popisuje, jak toto světlo cítila. Řekla: „Modlila jsem se ohledně určité dívky a měla jsem takové silné zjevení - je to jako když se vaše srdce a mysl spojí a všechno je tak jasné. Takže jsem beze všech pochybností věděla, že ona má být mou rádkyní.“ (Dopis ve vlastnictví kanceláře Mladých žen.) Modlitba je to spojení s Boží mocí, která vede k lásce a službě, obětování a rozvíjení vašich vlastních schopností. Bratr Jaredův v Knize Mormon věděl o tomto způsobu. Postavil pod Pánovým vedením osm člunů nebo lodí, ale ty nebyly uvnitř osvětleny. Volal k Pánu o pomoc (a to je také naše možnost). Ale odpověd’ nepřišla tak, jak očekával. Pro Pána by bylo jednoduché čluny uvnitř osvětlit, ale On chtěl světlo - světlo Ducha - v bratru Jaredovu. Co myslíte, že dělal bratr Jaredův od doby, kdy si uvědomil, že Pán mu nedá světlo, do doby, kdy vydobyl ze skály šestnáct malých kamenů a prosil Pána, aby se jich dotkl a dal jim světlo? Myslím, že musel udělat mnoho z toho, co udělaly Sunny Kim a Emily - musel se postit a modlit a přemítat a číst Písma a sloužit a milovat a odpouštět, prostě snažit se být poslušný, aby mohl mít Ducha, to světlo, které by ho vedlo. Zatímco bratr Jaredův dělal všechno, co věděl, že dělat má, tvrdě pracoval a používal všechny možné zdroje - zvláště víru v Pána - šel opět k Pánu a znovu mu předložil svůj nápad a jeho úsilí bylo dostatečné. Pán se dotkl těch šestnácti kamenů a rozsvítil je (viz Ether 2:18-25; 3:1-6). Odpovědi vždy existují. Mnoho mladých žen následuje toto světlo a Pán jim žehná. Poslechněte si svědectví několika z těch, které umožnily Pánu, aby byl jejich světlem: [Několik mladých žen sdílí své svědectví na videokazetě.] Dovolte Pánu, aby byl vaším světlem. Dovolte Mu, aby pro vás připravil cestu do vaší zaslíbené země. „Neexistuje . . . tak temný život, [který] nemůže být rozsvícen“ (Sam Cardon a Steven K. Jones, „Come unto Him,“ New Era, duben 1995, 10). Nemusíte být prorok jako Lehi nebo bratr Jaredův. Buďte samy sebou - a mějte touhu a žízeň po spravedlnosti. Důvěřujte Mu. Mějte oči upřeny na cíl na druhé straně pole a jděte po přímé a úzké cestě Syna - Syna Božího. Svědčím, že to světlo a Duch pochází od Ježíše Krista. Pán je mé světlo, mé všechno a ve všem. V Jeho očích není žádné místo pro temnotu. On je můj Vykupitel, můj Spasitel a Král. („The Lord Is My Light,“ Hymns, č. 89) Ve jménu Ježíše Krista, amen.