Čisté svědectví Starší Joseph B. Wirthlin Kvorum dvanácti apoštolů „Jako zvláštní svědek o jménu Ježíše Krista pro celý svět vám slibuji, že pokud budete hledat Pána, naleznete Ho. Proste a obdržíte.“ Opět se scházíme v tomto podivuhodném Konferenčním centru a na jiných místech po celém světě. Během této konference uslyšíme a již jsme slyšeli svědectví mnoha služebníků Páně. Žalmista ohledně svědectví napsal: „Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé.“1 Pro Svaté posledních dnů je svědectví „ujištění o skutečnosti, pravdě a dobrotě Boha, o učení a usmíření Ježíše Krista a o božském povolání proroků posledních dnů . . . Je to znalost podporovaná božským osobním potvrzením Ducha Svatého“.2 Vyjádření posvátného svědectví je pro Boží děti na zemi důležité již dlouho. Individuální svědectví posilovala tuto Církev od jejích prvních dnů. Jednoho dubnového večera roku 1836 si například starší Parley P. Pratt šel brzy lehnout s těžkým srdcem, obtížen tísnivými starostmi. Nevěděl, co má dělat, aby uspokojil své finanční závazky. Jeho žena byla vážně nemocná a jeho matka, již velmi stará, přišla, aby u něho žila. V předchozím roce mu shořel dům, který stavěl. Když byl hluboce zamyšlen, někdo zaklepal na dveře. Vstoupil starší Heber C. Kimball a naplněn duchem proroctví staršímu Prattovi řekl, že má odcestovat do Toronta v Kanadě, kde „nalezne lidi připravené pro plnost evangelia“ a že „mnozí [budou] přivedeni k poznání pravdy“.3 Nehledě na své starosti starší Pratt odcestoval. Když dorazil do Toronta, zprvu se zdálo, že nikdo nemá zájem vyslechnout to, co říká. Mezi těmi, se kterými se setkal, byl John Taylor, který byl metodistickým kazatelem. John přijal staršího Pratta zdvořile, ale chladně. John Taylor slyšel překroucené zvěsti o nové sektě a o její „zlaté bibli“ a příběhy o andělech zjevujících se „neučenému mladíkovi vychovávanému v zaostalém kraji New Yorku“.4 John Taylor, moudrý muž, po celý život hledal pravdu. Naslouchal tomu, co starší Pratt říkal. Cizinec z Ameriky mimo jiné řekl, že každý, kdo zkoumá evangelium, může prostřednictvím vlivu Ducha Svatého sám poznat, že to je pravda. V jedné chvíli se John Taylor zeptal: „Co myslíte tímto Duchem Svatým? . . . [Poskytne] jistou znalost zásad, ve které věříte?“ Apoštol odpověděl: „Ano, a pokud ne, potom jsem podvodník.“5 Když to John Taylor slyšel, výzvu přijal a řekl: “Zjistím-li, že je jeho náboženství pravé, přijmu je bez ohledu na to, jaké to bude mít následky; a je-li falešné, potom to odhalím.“6 Nejenže výzvu přijal, ale „skrze poslušnost evangelia obdržel onoho Ducha“.7 Brzy sám věděl to, co od té doby poznaly miliony druhých -- že evangelium Ježíše Krista bylo na zemi znovuzřízeno. Nakonec se tento muž, který zasvětil život hledání pravdy, stal třetím presidentem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Během času se ve světě mnohé změnilo. Jedno však zůstává stejné -- slib staršího Parleyho Pratta, který dal Johnu Taylorovi před 164 roky, je dnes stejně platný, jako byl tehdy: Duch Svatý potvrdí pravdy znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. Sama logika potvrzuje, že milující Nebeský Otec by neopustil své děti, aniž by jim poskytl možnost dozvědět se o Něm. Jedním z největších poselství znovuzřízení je to, že průduchy nebeské jsou otevřené. Všichni, kteří se snaží poznat pravdu, ji mohou prostřednictvím Ducha sami poznat. Jsme požehnáni tím, že žijeme ve věku, kdy po zemi kráčejí apoštolové a proroci a vydávají posvátné a jisté svědectví, že Ježíš Kristus je Syn Boží. Mnozí členové -- miliony členů -- přidávají svůj hlas k rostoucímu sboru svědčícímu o tom, že Bůh opět promluvil k člověku. President Joseph F. Smith prohlásil: „Každá osoba má vědět, že evangelium je pravdivé, protože to je výsada každého, kdo je pokřtěn a přijme Ducha Svatého . . . Vím, že evangelium je pravdivé a že Bůh je se svým lidem, a že budu-li konat svou povinnost a dodržovat Jeho přikázání, mraky se rozptýlí a mlhy se rozplynou.“8 Jak člověk získá osobní svědectví? Studujte slova Moroniho. Žil před více než 1500 lety. Tento prorok byl svědkem toho, jak byl jeho lid vyvražděn a naprosto zničen občanskou válkou. Jeho národ byl v troskách, jeho přátelé a blízcí byli pobiti, jeho otec -- velký generál a spravedlivý muž -- byl zabit. Moroni, tento velký prorok, ztratil všechny, které miloval, a zůstal sám. Jako poslední ze svého lidu byl osamělým svědkem zničení a hoře, které je důsledkem nenávisti a hněvu. Měl velmi málo času a také místa na svých deskách, aby zapsal několik závěrečných slov. Jeho vlastní lid byl zničen, proto Moroni psal pro naši dobu. Nám napsal svá skvostná slova rozloučení -- svá závěrečná slova rady. „Vizte, chtěl jsem vás napomínati,“ napsal, „když tyto věci čtete, . . . abyste si vzpomněli, jak byl Pán k člověčenstvu milosrdný . . . , a abyste o tom v srdci svém přemýšleli. A když se vám dostane věcí těchto, rád bych vás napomenul, abyste se tázali Boha, Věčného Otce, ve jménu Ježíše Krista, zdali jsou tyto věci pravdivé; a jestliže se budete tázati se srdcem upřímným, s pevným předsevzetím a budete míti víru v Krista, pak vám zjeví pravdu jejich prostřednictvím moci Ducha svatého.“9 Kéž by každé ucho slyšelo poslední svědectví Moroniho, tohoto velikána mezi lidmi, tohoto pokorného Božího služebníka. Chcete poznat pravdu svatých písem? Přejete si prolomit bariéry, které oddělují smrtelníky od poznání věčných pravd? Přejete si poznat -- skutečně poznat -- pravdu? Potom se řiďte Moroniovou radou a jistě naleznete to, co hledáte. Buďte upřímní. Studujte. Přemítejte. Upřímně se modlete a mějte víru. Budete-li toto dělat, i vy se budete moci připojit k milionům těch, kteří svědčí o tom, že Bůh opět promlouvá k člověku na zemi. Svědectví o pravdě evangelia nepřichází ke všem lidem stejným způsobem. Někteří ho obdrží v podobě jedinečné zkušenosti, která mění život. Jiní získávají svědectví pomalu, téměř nepostřehnutelně, až jednoho dne prostě vědí. Studujte slova presidenta Davida O. McKaye, který vypráví, jak v mládí poklekl a „vroucně a upřímně a s takovou vírou, jakou může malý chlapec mít, se modlil“, aby mu „Bůh jasně ukázal pravdu o jeho zjevení Josephu Smithovi“. President McKay vyprávěl, že když vstal z kolenou, musel přiznat: „Žádný duchovní projev se nedostavil. Mám-li být k sobě upřímný, musím říci, že jsem tentýž [chlapec,] jako jsem byl předtím, než jsem se modlil.“ Nevím, co v té době mladý David cítil v srdci, ale jsem si jist, že musel být zklamán -- možná měl pocit marnosti, že neobdržel duchovní zážitek, ve který doufal. Ale neodradilo ho to od toho, aby pokračoval v hledání této znalosti. Odpověď na jeho modlitby přišla, ale teprve po letech, když sloužil jako misionář. Proč odpověď na jeho modlitbu tak dlouho nepřicházela? President McKay věřil, že tento duchovní projev „přišel jako přirozený důsledek vykonávání povinnosti“.10 Spasitel učil podobné zásadě. Když byla zpochybňována pravdivost Jeho poselství, prohlásil: „Bude-li kdo chtíti vůli [Boží] činiti, tenť bude uměti rozeznati, jestli to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.“11 Neztrácejte odvahu, když odpověď na vaši modlitbu nepřijde okamžitě. Studujte, přemítejte, modlete se, mějte upřímnou víru a žijte podle přikázání. „Nepřete [se] proto, že nevidíte,“ učil Moroni, „neboť neobdržíte žádného svědectví, dokud víra vaše není vyzkoušena.“12 Vzpomínám si, jak jsem jako dítě naslouchal svědectvím pronášeným dospělými v mém sboru. Tato svědectví mi vstoupila do srdce a inspirovala mou duši. Kamkoli po celém světě jdu -- bez ohledu na jazyk, bez ohledu na kulturu -- jsem uchvácen, když slyším svědectví Svatých. Nedávno jsem dostal dopis od našeho vnuka, který je misionářem. Napsal, že členové, „kteří čtou písma a modlí se, jsou ochotnější sdílet evangelium“.13 Věřím, že má pravdu. Čím více studujeme a modlíme se, tím pravděpodobněji můžeme s druhými nadšeně sdílet své svědectví o evangeliu. Mějte na paměti, že členové Církve, kteří obdrželi svědectví o evangeliu, uzavřeli smlouvu „býti Božími svědky ve všech dobách a ve všech věcech, ať [jsou] kdekoliv“.14 Je jasné, že máme posvátnou povinnost získávat doporučení na možné zájemce pro naše misionáře. Svědkové mají zvláštní znalost a mají vydávat svědectví o tom, „co viděli a slyšeli a čemu naprosto jistě věří“.15 Vydáváme prostá, jasná, přímá prohlášení, že s určitostí a jistotou víme, že evangelium je pravdivé, protože „[nám bylo oznámeno] Svatým Duchem Božím“.16 Budeme-li vydávat toto svědectví a budeme-li hovořit mocí Ducha Svatého, máme přislíbeného „Ducha Svatého, [abychom] mohli podati svědectví o všem, co [říkáme]“.17 Pokud takto svědčíme, jsme osobně požehnáni. President Boyd K. Packer řekl: „Svědectví má být nalezeno v jeho vydávání. Někde při vašem hledání duchovní znalosti existuje ‚skok víry’, jak to nazývají filozofové. Je to okamžik, kdy jste došli na kraj světla a vstupujete do tmy, abyste zjistili, že cesta vpředu je osvícena na pouhý jeden nebo dva kroky.“18 Učinění rozhodného a přesvědčeného veřejného prohlášení o své víře je takovým krokem do neznáma. Má mocný účinek na posílení vašeho vlastního přesvědčení. Vydávání svědectví vtiskává vaši víru hlouběji do vaší duše a vy věříte vroucněji než předtím. Těm, kteří věrně vydávají svědectví, Pán řekl: „Jste požehnáni, neboť svědectví, jež jste vydali, je zaznamenáno v nebi, aby andělé na ně hleděli. A oni se z vás radují a vaše hříchy jsou vám odpuštěny.“19 Touto radou vydávat svědectví jsem se snažil řídit. Dovolte mi, abych vám řekl, jak jsem získal svědectví o pravdě a božské podstatě tohoto velkého díla posledních dnů. Obávám se, že moje zkušenost není příliš dramatická. Není to příběh o nebeských „hosana“ nebo o hromových výkřicích. Není to příběh o blesku, ohni nebo potopě. Vždy jsem ale věděl, že Bůh existuje a že je dobrotivý. Od mých nejranějších vzpomínek tu bylo svědectví o této velké práci -- jisté a trvalé. Někdy toto ujištění přichází, když cítíme Spasitelovu lásku při setkání s Jeho služebníky. Vzpomínám si, že když mi bylo pouhých pět let, má rodina se přestěhovala do nového sboru. První neděli ke mě přistoupil biskup Charles E. Forsberg, který se narodil ve Švédsku, a oslovil mě jménem. Tehdy jsem věděl. Vzpomínám si na úžasného Spasitelova služebníka z chladných a šedivých dnů velké hospodářské krize, který se jmenoval C. Perry Erickson. Bratr Erickson, námezdní dělník, prožíval obtížné období při hledání práce. Mohl se uzavřít do sebe. Mohl zahořknout a stát se hněvivým. Mohl se vzdát. Místo toho, když mi bylo dvanáct, byl mým skautským vedoucím. Strávil nespočetné hodiny tím, že mně i mým vrstevníkům pomáhal učit se, růst a ke každému problému přistupovat s důvěrou a optimismem. Každý skaut C. Perry Ericksona, bez výjimky, obdržel vyznamenání Orel. Tehdy jsem věděl. Ano, svědectví vedoucích kněžství a věrných členů sboru mi pomáhalo vědět. Vzpomínám si na slova matky a otce. Vzpomínám na jejich vyjádření víry a lásky k Nebeskému Otci. Tehdy jsem věděl. Znal jsem skutečnost Spasitelova soucitu, když jsem na žádost svého otce, biskupa sboru, doručoval jídlo a oblečení vdovám a chudým ve sboru. Věděl jsem, když jsem jako mladý otec se svou ženou shromažďoval naše děti kolem sebe a vyjadřoval jsem vděčnost Nebeskému Otci za naše mnohá požehnání. Věděl jsem letos v dubnu, když jsem od tohoto řečnického pultu slyšel slova našeho proroka, presidenta Gordona B. Hinckleyho, který nazval Ježíše svým přítelem, příkladem, vůdcem, Spasitelem a Králem. President Hinckley řekl: „Skrze to, že dal svůj život v bolesti a nevýslovném utrpení, ke mně vztáhl ruku, aby mě pozvedl, a každého z nás, a všechny syny a dcery Boží, z propasti věčné temnoty přicházející po smrti. On poskytl něco lepšího -- sféru světla a porozumění, růstu a krásy.“20 Nyní bych rád vydal svědectví -- vím, že Joseph Smith viděl to, co řekl: že se nebesa otevřela a že se Bůh Otec a Jeho Syn, Ježíš Kristus, zjevili neučenému mladíkovi vychovávanému v zaostalém kraji New Yorku. Jako zvláštní svědek o jménu Ježíše Krista pro celý svět vám slibuji, že pokud budete hledat Pána, naleznete Ho. Proste a obdržíte. Modlím se, abyste tak mohli činit, a svědčím do končin země, že evangelium našeho Pána a Spasitele je znovuzřízeno člověku! Ve jménu mého přítele, mého příkladu, mého Spasitele a Krále, Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Žalmy 19:8. 2. Daniel H. Ludlow, ed., Encyclopedia of Mormonism, 5 vols (1992), 4: 1470. 3. Parley P. Pratt, Autobiography of Parley P. Pratt, (1985), 110. 4. B. H. Roberts, The Life of John Taylor (1963), 34. 5. Deseret News, Semi-Weekly, 18 Apr. 1882. 6. The Life of John Taylor, 38. 7. Deseret News, Semi-Weekly, 18 Apr. 1882. 8. Joseph F. Smith, Gospel Doctrine, 13th ed. (1963), 43. 9. Moroni 10:3-4. 10. Cherished Experiences from the Writings of President David O. McKay, comp. Clare Middlemiss, (1955), 16. 11. Jan 7:17; zvýraznění přidáno. 12. Ether 12:6. 13. Dopis od staršího Andrewa Cannona, 30. srpen 2000. 14. Mosiáš 18:9. 15. NaS 52:36. 16. Alma 5:46. 17. NaS 100:8. 18. „That All May Be Edified“ (1982), 340. 19. NaS 62:3. 20. „Mé svědectví“, Liahona, červenec 2000, 82.