Nepřítel uvnitř President James E. Faust Druhý rádce v Prvním předsednictvu „Každý z nás se potřebuje cvičit, abychom byli statečnými, ukázněnými a oddanými muži kněžství, kteří jsou připraveni bojovat správnými zbraněmi proti zlu a zvítězit.“ Moji drazí bratři v kněžství, vyjadřuji svou lásku a ocenění každému z vás. Jsme vděční za všechno, co děláte, abyste pohnuli tímto svatým dílem vpřed na celém světě. Jsem pokořen a poctěn tím, že jsem jedním z vás. Ještě dříve, než začal svět, vypukla v nebi veliká válka mezi silami dobra a zla.1 Tato válka dnes zuří s ještě větší prudkostí. Satan je stále velitelem zlých zástupů. Stále nás pokouší, stejně jako pokoušel Mojžíše, řka: “Synu člověka, klaň se mi.“2 Jako nositelé kněžství jsme mobilizováni do veliké armády spravedlivosti, abychom bojovali se silami Lucifera. Každý z nás se potřebuje cvičit, abychom byli statečnými, ukázněnými a oddanými muži kněžství, kteří jsou připraveni bojovat správnými zbraněmi proti zlu a zvítězit. Pavel řekl, že těmito zbraněmi jsou „pancíř spravedlnosti“, „štít víry“, „lebka spasení“ a „meč Ducha“, kterým je slovo Boží.3 Dnes bych rád hovořil o boji, který každý z nás vede uvnitř sebe. President Joseph Fielding Smith nás učil: „Svého prvního nepřítele nalezneme uvnitř sebe samých. Je dobré překonat nejprve tohoto nepřítele a podrobit se vůli Otce a striktní poslušnosti zásadám života a spasení, které dal světu pro spasení lidí.“4 Jednoduše řečeno, znamená to, že musíme posilovat dobro v nás a překonávat pokušení Satana. Ukazatel směru je jistý. Alma nám říká: „Vše dobré od Boha pochází a všechno zlé pochází od ďábla.“5 Robert Louis Stevenson napsal o tomto neustálém boji mezi dobrem a zlem v klasickém románu o Dr. Jekyllovi a Mr. Hydeovi. Příběh nám říká, že na počátku „Dr. Jekyll je vysoce váženým londýnským lékařem, dobrým a laskavým mužem, který ve svém mládí projevoval sklony ke zlu, které však úspěšně potlačil. Doktor se zajímal o drogy a náhodou objevil jednu, která mu umožňovala změnit vnější podobu do podoby odporného trpaslíka, skutečného ztělesnění zla, kterého nazývá Mr. Hyde. Podobná dávka drogy mu dovoluje, aby se vrátil zpět do podoby a osobnosti laskavého doktora. Mnohokrát se doktor stal Mr. Hydem a tak poskytoval této stránce své povahy více a více moci. Jekyll shledává, že je stále obtížnější nabýt znovu své ctnostné identity, a také zjišťuje, že se příležitostně stává Hydem bez použití drogy.“6 V postavě Mr. Hydea spáchá vraždu, a když ho droga již nezmění zpět v laskavého Dr. Jekylla, je pravda odhalena a Hyde si bere život. Užívání drog zničilo jeho život. Tak tomu může být i ve skutečném životě. Klíčem k tomu, abychom se nikdy nezměnili ve zlého, zlovolného Mr. Hydea, je rozhodnutí nepodvolit se zničujícímu pokušení. Nikdy, nikdy neexperimentujte s žádnou návykovou látkou. Nikdy neužívejte tabák v jakékoli podobě ani neberte žádné jiné zotročující látky. Vyhýbejte se opojným lihovinám. Závislost přináší tragické důsledky, které lze těžko překonat. Požehnání přicházejí, držíme-li se věrně našich zásad. Když jsem byl presidentem kůlu Cottonwood, byl jedním z našich patriarchů Dr. Creed Haymond. Příležitostně vydával silné svědectví o Slovu moudrosti. Jako mladý muž byl kapitánem lehkoatletického družstva Penn State University. V roce 1919 byl bratr Haymond se svým týmem pozván, aby se zúčastnil výroční lehkoatletické soutěže Inter-Collegiate Association. Noc před soutěží jeho trenér Lawson Robertson, který trénoval několik olympijských družstev, přikázal členům svého družstva, aby se napili šery. V těch dobách se trenéři mylně domnívali, že víno je povzbuzovač svalů ztvrdlých přísným tréninkem. Všichni ostatní členové družstva si šery vzali, ale bratr Haymond odmítl, protože rodiče ho učili Slovu moudrosti. Bratr Haymond velmi zneklidněl, protože nechtěl být neposlušný svého trenéra. Měl soutěžit s nejrychlejšími muži světa. Co když zítra podá špatný výkon? Jak by se mohl svému trenérovi podívat do očí? Druhého dne na atletické soutěži bylo zbytku týmu špatně a podávali chabé výkony nebo jim bylo příliš zle na to, aby vůbec běželi. Bratr Haymond se však cítil dobře a zvítězil ve sprintu na 100 a 220 yardů. Trenér mu řekl: „Právě jsi běžel dvě stě dvacet yardů v nejrychlejším čase, jaký kdy lidská bytost zaběhla.“ Toho večera a po zbytek svého života byl Creed Haymond vděčný za svou prostou víru v dodržování Slova moudrosti.7 Během vojenské služby za 2. světové války jsem se přátelil s některými skvělými mladými muži velkých zaslíbení. Ale viděl jsem, jak se kousek po kousku odvracejí od slušných, bohabojných vlastností Dr. Jekylla a mění se v nízkého Mr. Hydea. Pro některé to začalo pitím kávy, protože voda byla znečištěná a dekontaminační pilulky měly velmi nepříjemnou chuť. Káva některé dovedla k příležitostnému pití piva. Každý voják sloužící v zámoří dostával příděl cigaret a příležitostně láhev whisky, což představovalo hodně peněz. President George Albert Smith jednou poskytl tuto radu: „Překročíte-li na ďáblovu stranu linie byť jen o jeden palec, jste v moci pokušitele, a bude-li mít úspěch, nebudete schopni správně myslet nebo dokonce usuzovat, protože ztratíte ducha Páně.“8 Někteří vojáci zůstali na bezpečné straně linie a nikdy s těmito návykovými látkami neexperimentovali, ani s nimi neobchodovali, ačkoli je dostávali zadarmo. Jiní ale vyzkoušeli cigarety nebo alkohol jako rozptýlení ve válečných problémech. Někteří byli dokonce svedeni k nemorálnosti a věřili, že válečný stres ospravedlňuje snížení jejich měřítek, a dovolili hydeovské stránce své osobnosti, aby měla navrch. Po válce ti, kteří se stali závislými na tabáku, alkoholu a nemorálnosti, zjistili, že ze sebe nemohou tyto zlozvyky snadno setřást. Mladí muži, kteří vystartovali s takovým potenciálem, palec po palci překračovali linii a okradli sebe i své rodiny o zaslíbené štěstí a místo něho zažívali rozvod, rozpadlé rodiny a bolest srdce. Ti, kteří nikdy nesnížili svá měřítka, těmto závislostem nepodlehli. Vyšli z tohoto tísnivého období svého života silnější a připravenější vést produktivní, příkladný a šťastný život jako věrní otcové a dědečkové spravedlivých rodin. Také slouží jako ctění a respektovaní vedoucí v Církvi i ve společnosti. Další falešnou filosofií, která působí na hydeovskou stránku naší povahy, je tvrzení, že pokukování po pornografii je neškodné. To je strašlivý klam. Pornografie je stejně návyková jako kokain nebo jakákoli droga. Nedávno jsem dostal srdceryvný dopis od vyloučeného muže, jehož duše je naplněná bolestí a výčitkami. S jeho svolením vám z něho ocituji: „Doufám, že tento dopis potvrdí komukoli, kdo pochybuje, že stezka zničení vede pouze k bolesti a zármutku a že žádný hřích za tuto cenu nestojí.“ Pokračuje prohlášením: „Způsobil jsem si zármutek a bolest. Teprve nyní si plně uvědomuji, jak velké zničení jsem na sebe přivedl. Žádná sobecká nebo smyslná touha nestojí za ztrátu členství v Církvi. Způsobil jsem hrozný zármutek své ženě a dvěma nádherným dětem. Jsem vděčný za velké úsilí mé ženy, která mi pomáhala překonat mé hříchy. Moje žena byla obětí mých hříchů a musela vytrpět velkou bolest a utrpení. Toužím po dni, kdy budu opět moci být členem Pánovy Církve, a po tom, že naše rodina bude věčnou rodinou.“ Dopis pokračuje přiznáním: „Moje hříchy jsou přímým důsledkem závislosti na pornografii z dob raného dětství. Pornografie je bezpochyby návyková a je to jed. Kdybych se brzy ve svém životě naučil používat moc sebeovládání, byl bych dnes členem Církve.“ Jedním z klamů Mr. Hydea je to, co někteří chybně nazývají „promyšleným pokáním“. V této Církvi neexistuje žádná taková nauka. Může to znít lehce přitažlivě, ale ve skutečnosti to je nebezpečná a falešná představa. Jejím cílem je přesvědčit nás, že se můžeme vědomě a záměrně dopouštět přestupků a mít předem promyšleno, že rychlé pokání nám dovolí těšit se plným požehnáním evangelia, například chrámovým požehnáním nebo misii. Pravé pokání může být dlouhý a bolestivý proces. Nefi tuto pošetilou nauku předvídal: „I budou také mnozí, kteří řeknou: Jezte, pijte a buďte veselí; avšak bojte se Boha -- on vás ospravedlní, dopustíte-li se malých hříchů; ano, lžete trochu, ošizujte svého bližního pro slova jeho, kopejte jámu svému sousedu; ve všem tom nespočívá nic zlého, a čiňte všechny tyto věci, neboť zítra zemřeme; a kdybychom byli nalezeni vinnými, pak nás Bůh potrestá několika málo ranami a konečně budeme v království Božím spaseni.“9 O všech těch, kteří učí této nauce, Pán řekl: „Krev Svatých bude ze země křičeti proti nim.“10 Je tomu tak proto, že všechny naše smlouvy, aby byly věčné, musejí být nejen přijaty prostřednictvím obřadů, ale musejí být také zpečetěny Svatým Duchem zaslíbení.11 Toto znamení božského souhlasu je na naše obřady a smlouvy vloženo pouze skrze naši věrnost. Falešná myšlenka takzvaného promyšleného pokání obsahuje prvek klamu, ale Svatého Ducha zaslíbení nelze oklamat. Někteří lidé nosí masku slušnosti a vnější spravedlivosti, ale žijí podvodným životem a věří, že jako Dr. Jekyll mohou žít dvojím životem a nikdy nebýt odhaleni. Jakub řekl: „Muž dvojí mysli, jest neustavičný ve všech cestách svých.“12 V Knize Mormon čteme příběh o Koriantonovi, který se svým otcem a bratry odešel na misii k Zoramitům. Jeho dvojí život způsobil, že opustil svou službu a svého otce, který bědoval: „Ó synu můj, jak velikou zlovolnost jsi způsobil mezi Zoramity; -- neboť když viděli chování tvoje, nechtěli věřit slovům mým.“13 Pokrytci jsou ti, kteří navenek nosí masku vyjadřující dobrotu, ale kteří uvnitř praktikují zlo a klam. Takoví byli zákoníci a farizeové, kteří přišli ke Spasiteli a předstírali svár svědomí a to, že hledají Jeho moudrou radu. „Mistře,“ řekli pochlebovačným tónem, „víme, že pravdomluvný jsi, a cestě Boží v pravdě učíš, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.“ Doufali, že Ho tímto úskočným přístupem zaskočí a ptali se: „Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?“ Jejich otázka byla naplněna zlovolným záměrem, protože jedním z nejpohoršlivějších římských zákonů byla daň z hlavy. Pokud by odpověděl „ano“, farizeové by ho označili za neloajálního vůči Židům. Pokud by Jeho odpověď byla „ne“, mohl být udán pro vzbouření. „Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?“ Požádal je, aby mu ukázali peníz, a potom se zeptal: “Čí jest tento obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“ A on pokrytecké farizeje umlčel touto klasickou odpovědí: „Dávejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co Božího, Bohu.“14 Jsme ve světě, ale nemáme být přemoženi pokrytectvím a klamem, který v něm je. Pravda o tom, kdo jsme a co děláme, se nakonec stane známou. Pán nám dal tuto vážnou připomínku: „Jejich hříchy budou oznámeny ze střech domů a jejich skryté činy budou odhaleny.“15 Protože žijeme v morálně znecitlivělém prostředí, shledáváme, že je těžké říci sami sobě i druhým, že naše skutky nejsou správné. Bratří, můžeme se chránit před nepřítelem v sobě samém tím, že budeme používat ochranný plášť Božího kněžství. Jednotlivě potřebujeme uvést veliké moci kněžství do činnosti ve svém životě. To znamená každodenně používat tuto božskou moc k žehnání života druhých, když vykonáváme své domácí učení, obřady nebo když konáme rodinný domácí večer. Kolektivně máme poslání přinést světu poselství spasení, kteréžto poslání uskutečňujeme pod vedením našeho presidenta Gordona B. Hinckleyho, který v této době drží všechny klíče kněžství na zemi. Avšak toto poslání nemůžeme splnit, pokud každý z nás nezvítězí v boji uvnitř sebe. Když tak učiníme, budeme schopni obléci celé odění Boží a obdržet požehnání obsažená v přísaze a smlouvě kněžství. Pán slíbil, že „všichni, kteří kněžství přijímají, přijímají mne . . . a kdo přijímá mne, ten přijímá mého Otce, a kdo přijímá mého Otce, ten přijímá Království mého Otce; tudíž mu bude všechno dáno, co má můj Otec.“16 Oslavení v Otcově království zahrnuje království, trůny, panství, knížectví a moci, které se navěky rozhojňují.17 Abychom se všichni snažili přemoci nepřítele uvnitř, tak abychom tato požehnání mohli obdržet, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Viz Zjev. 12:4-9, Mojžíš 4:1-4, Abr. 3:24-28, D&C 29:36-38, Iz. 14:12-20, Lukáš 10:18. 2. Mojžíš 1:12. 3. Ef. 6:14-17. 4. Teachings of Presidents of the Church: Joseph F. Smith, (1998), 371-72. 5. Alma 5:40. 6. Thesaurus of Book Digests (1949), 206. 7. Viz Joseph J. Cannon, „Speed and the Spirit,“ Improvement Era, Oct. 1928, 1001-7. 8. Sharing the Gospel with Others, ed. Preston Nibley (1948), 43. 9. 2. Nefi 28:8. 10. 2. Nefi 28:10. 11. Viz NaS 132:7. 12. Jakub 1:8. 13. Alma 39:11. 14. Mat. 22:16-21. 15. NaS 1:3. 16. NaS 84:35, 37-38. 17. Viz Teachings of Presidents of the Church: Brigham Young (1997), 72.