Nyní je čas Starší M. Russell Ballard Kvorum dvanácti apoštolů „Pokud neučíme o [znovuzřízení evangelia Ježíše Krista skrze Josepha Smitha] ochotně ostatní, kdo jiný to udělá?“ V březnu 1839 z onoho bezútěšného žaláře, jakým bylo vězení Liberty Jail, radil prorok Joseph Smith Církvi: „Mnozí se ještě nacházejí na světě mezi všemi sektami, stranami a obcemi, kdož jsou zaslepení lstivou prohnaností lidskou“ a jsou zadržováni od pravdy jen proto, že nevědí, kde ji najít (viz NaS 123:12). O mnoho let později byl patnáctiletý prorokův synovec Joseph F. Smith povolán k službě na misii na Havaj. Asi si pamatujete, že mu bylo teprve pět let, když byl jeho otec Hyrum umučen. Jeho matka Mary Fielding zemřela, když mu bylo pouhých 13 let. Poté, co dorazil na ostrov Maui, mladý Joseph vážně onemocněl. Přes tato a jiná protivenství napsal staršímu Georgi A. Smithovi: „Jsem připraven vydat svědectví . . . v jakékoli době, na jakémkoli místě a za jakýchkoli okolností, v kterých se mohu ocitnout . . . Jsem připraven vydržet vše pro tuto věc, v které jsem zaměstnán.“ (Jak citováno v Joseph Fielding Smith, comp., Life of Joseph F. Smith [1938], 176.) Dnes se musíme ptát sami sebe: Jsme připraveni a ochotni vydržet vše pro věc, v které jsme zaměstnáni? Odráží se v našem obličeji radost ze života podle Kristova evangelia, jak to má u pravých učedníků být? Pokud nerozumíme znovuzřízení evangelia Ježíše Krista skrze Josepha Smitha a neučíme o něm ochotně ostatní, kdo jiný to udělá? Nemůžeme vložit tíhu přinášení evangelia všem lidem pouze na bedra misionářů na plný úvazek. Rodiny nebudou posíleny, svědectví jednotlivců nezesílí, počet křtů obrácených nestoupne a méně aktivní nebudou zváni k návratu, dokud se my jako členové Církve individuálně a kolektivně nevzchopíme, s obětavostí a aktivitou, abychom pomohli budovat království Boží. Naše povinnost spočívá v tom, abychom pomohli druhým prostřednictvím moci Ducha poznat a pochopit nauky a zásady evangelia. Každý musí pocítit, že nauky znovuzřízení jsou pravdivé a mají velkou cenu. A každý, kdo poselství přijme, se musí snažit žít podle evangelia tím, že uzavře posvátné smlouvy a bude je dodržovat, a tím, že se bude podílet na všech obřadech spásy a oslavení. Často nám připadá, že obrácení se týká jen zájemců, ale existují někteří členové, kteří ještě nejsou plně obráceni a kteří ještě musejí zažít onu mocnou změnu srdce, popsanou v písmech (viz Alma 5:12). Bratří a sestry, opravdové a úplné obrácení je klíčem k urychlení díla Církve. Víme, že jak členové, tak nečlenové mají větší šanci plně se obrátit k evangeliu Ježíše Krista, pokud jsou ochotni zkoušet slova (viz Alma 32:27). Toto je postoj jak mysli, tak srdce, který zahrnuje touhu znát pravdu a ochotu jednat podle této touhy. Pro ty, kteří se zajímají o Církev, může k tomuto zkoušení stačit pouhé svolení číst Knihu Mormon, modlit se o ni a opravdově usilovat o poznání, zda byl Joseph Smith Pánovým prorokem. Opravdové obrácení přichází skrze moc Ducha. Když se Duch dotkne srdce, srdce se změní. Když jednotlivci, členové i zájemci, cítí, jak s nimi Duch pracuje, nebo když vidí důkazy Pánovy lásky a Jeho milosrdenství ve svém životě, povznáší je to a duchovně posiluje a jejich víra v Něj roste. Tyto zkušenosti s Duchem přicházejí přirozeně, je-li člověk ochotný zkoušet slovo. Tímto způsobem pocítíme, že evangelium je pravdivé. Velmi významným dokladem našeho obrácení a toho, jaký vztah k evangeliu máme ve vlastním životě, je naše ochota sdílet ho s ostatními a pomáhat misionářům najít někoho k učení. Pravděpodobnost trvalého obrácení stoupá, má-li nečlen přítele nebo příbuzného, z kterého vyzařuje radost z toho, že je členem Církve. Vliv členů Církve je velmi mocný. Věřím, že právě proto nás president Hinckley požádal, abychom zajistili, aby každý měl přítele (viz „Nově pokřtění a mladí muži“, Poselství Prvního předsednictva, červenec 1997). Zde je tedy důležitý klíč k našemu úspěchu při urychlování Pánova díla. Jako aktivní členové Církve, a obzvláště jako vedoucí kněžství a pomocných organizací, potřebujeme udělat více, abychom pomohli při procesu obrácení, udržení a aktivizace. Víme, že věrní členové touží sloužit, ale někdy ztrácíme ze zřetele nezbytné výsledky, které naše víra a činy mají přinést v posilování oddanosti dětí našeho Otce k evangeliu. Biskupové, vy jste ten klíč. Vy dáváte vizi a vyzýváte svou radu sboru, aby vám pomohla posilovat duchovní obrácení těch, kteří se zajímají o Církev, stejně jako vašich členů. Povzbuzujte členy rady, aby neustále mysleli na konkrétní věci, které mohou udělat, aby vám napomohli při pomáhání členům vašeho sboru a jejich přátelům -- nečlenům lépe poznat a pochopit evangelium. Co mohou udělat, aby jim pomohli cítit, že je pravdivé, a aby je podporovali v jejich snaze žít podle těchto zásad? Zeptejte se sami sebe, jaké konkrétní věci můžeme my jako vedoucí kněžství a pomocných organizací udělat, abychom povzbudili nějakou rodinu nebo jednotlivce, aby zkoušel dobré slovo Boží. Co může udělat rada jako vedoucí a učitelé, aby zajistila, že každý člověk, který se účastní našich církevních shromáždění, cítí Ducha a je duchovně posílen? Nyní se učíme soustředit se při schůzkách svých rad na správné věci, ale příliš často se soustředíme pouze na všeobecné věci. V jednom kůlu, kde mají velký úspěch ve křtech a udržování nově obrácených, jsou misionáři na plný úvazek zváni k setkáním s radou sboru, aby diskutovali o lidech, které učí. Členové rady usilují o inspiraci při rozhodování, kteří vedoucí a členové sboru mohou misionářům nejlépe pomoci budovat přátelské vztahy s konkrétními jednotlivci a rodinami a přivést je do Církve. Někteří z vás, biskupové, máte pocit, že se musíte zapojit do každé akce, kterou podnikají členové vaší rady. To je chyba, protože děláte-li to, nikdy nevyužijete plnou měrou všechny mocné zdroje, které vám Bůh dal. Na všeobecném shromáždění Pomocného sdružení před dvěma týdny řekla sestra Sheri Dewová, že věří, že sestry jsou „Pánova tajná zbraň“. Myslím, že má pravdu. Naše sestry--vedoucí mají duchovní citlivost, která jim vnukne, jak se nejlépe přiblížit těm, které misionáři učí, a jak je vyživovat. Začít plně využívat talenty a moudrost našich sester můžete nejlépe v zavedeném poradním systému Církve. Máte možnost jednat flexibilně při využívání rady sboru. Právě minulý rok řekl president Hinckley biskupům Církve toto: „Nejste vázáni přísnými pravidly. Můžete být neomezeně flexibilní. Máte právo na to, aby se vám dostalo odpovědí na vaše modlitby, máte právo na inspiraci a zjevení od Pána.“ („Vyhledávejte beránky, paste ovce“, Gordon B. Hinckley, Liahona, červenec 1999, str. 124.) V některých případech možná pořádání schůzek rady jen jednou měsíčně nepostačí k soustředění se na duchovní obrácení členů, jakož i nečlenů, kteří spadají do vaší pečující služby. Schůze rady můžete pořádat tak často, jak to uznáte za nutné. Nedávno mi jeden president kůlu vyprávěl dojemný příběh ukazující moc poradního systému při budování Církve. Řekl, že Pomocné sdružení i kněžství pracovalo s jistou rodinou v kůlu, ale u rodičů se jim nedařilo dosáhnout pokroku. Odpověď našly vedoucí Primárek. Rodiče dovolili své malé dcerce navštěvovat Primárky. Měli jedinou podmínku, že tam musí tak chtít chodit, že se tam dopraví sama. Nikdo ji tam nesměl vozit. Protože musela projet náročnější městskou čtvrtí, rada sboru zajistila, aby vždy někdo jel vedle ní autem, zatímco ona jela na shromáždění na starém kole. V letním horku, v dešti i ve sněhu trvala na tom, že chce jít na shromáždění. Jeden mladý muž, který byl se svou rodinou určen, aby ji jednoho zasněženého rána doprovodil, byl tak dojat, když viděl oddanost této holčičky šlapající na kole sněhem a chladem, že se rozhodl sloužit na misii, přičemž tento zážitek uvedl jako zlom ve svém životě. Na Vánoce darovala jedna rodina této věrné holčičce nové desetirychlostní kolo. Toto učinilo na její rodiče takový dojem, že i oni začali navštěvovat shromáždění. V květnu 1999 byla tato malá dívka pokřtěna. Její křest byl ještě úžasnější proto, že ho vykonal nejčerstvější kněz ve sboru, její nedávno zaktivizovaný otec. Biskupové, abyste vykonali to, co po vás žádá První předsednictvo a kvorum Dvanácti, potřebuje rada vašeho sboru přijmout tuto vizi a více spolupracovat na vykonávání Pánova velkého díla uskutečňování nesmrtelnosti a věčného života všech Jeho dětí. Představte si tu moc, která by přišla, kdyby každý člen Církve nabídl pomocnou ruku, aby pomohl všem členům a zájemcům těšit se ze společenství Ducha. Pracujme všichni usilovněji na tom, aby na všech našich shromážděních byl přítomen Duch, který způsobí hlubší duchovní obrácení. Toto bude obzvláště vyžadovat, aby rada sboru pomáhala biskupstvu zlepšovat důstojnost na našich shromážděních svátosti a lépe učit evangeliu Ježíše Krista na všech našich církevních shromážděních. Všichni máme neustále myslet na to, že Spasitel za nás dal život. Nikdy nesmíme zapomenout, že vytrpěl odmítnutí, pokoření, nevýslovná muka a nakonec smrt, aby spasil vás a mne a celý svět od hříchu. Může kdokoli z nás někdy v budoucnosti předstoupit před Něj a říci, že jsme nesdíleli evangelium s ostatními a nepomáhali jsme ostatním, aby přišli k misionářům, protože jsme měli moc práce, nebo jsme se příliš styděli, nebo z nějakého jiného důvodu? Toto je Boží dílo. Přeje si, abychom se s Ním a s Jeho milovaným Synem podíleli na vnášení evangelia do života všech Jeho dětí. Pán nám slíbil, že budeme mít velkou radost, přivedeme-li k Němu jedinou duši (viz NaS 18:15-16). Prokazujme víru a spolupracujme, členové i misionáři, abychom k Němu přivedli mnohem více duší. Nechť každá rodina v Církvi zahrne do své každodenní rodinné modlitby prosbu k Pánovi, aby kráčel před členy vaší rodiny a pomáhal jim najít někoho, kdo je připraven přijmout poselství znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. Nyní je čas, aby členové Církve směleji projevovali zájem o ostatní a pomáhali jim poznat, že Církev je pravdivá. Nyní je čas podpořit svými činy to, o co nás žádá president Hinckley. Lucifer pouští do světa vulgární, nechutnou, divokou a ubohou špínu se záměrem ničit duchovní citlivost dětí našeho Otce. Skutečně vedeme válku s těmi, kteří se vysmívají Bohu a straní se pravdy, a proto dodržujme své smlouvy a dbejme svého povolání sloužit. Zmobilizujme všechny Pánovy zdroje, včetně moci svého svědectví. Nechť ho uslyší mnohem více lidí. Nechť máme v srdci ducha presidenta Josepha F. Smitha. Řekněme si: „Jsem připraven vydat svědectví . . . v jakékoli době, na jakémkoli místě a za jakýchkoli okolností, v kterých se mohu ocitnout.“ V tom nám pomůže, budeme-li často číst příběh proroka Josepha Smitha a pak s ostatními sdílet svou nepochybnou znalost, že plnost věčného evangelia Ježíše Krista byla na zemi opět znovuzřízena. Musíme pokročit kupředu se slibem, že Duch nám požehná, abychom věděli, co máme dělat a co máme říci, až budeme pomáhat těm, kteří usilují o poznání pravdy. Postupujme kupředu s větší vírou a nikdy nezapomínejme, že Pán nám pomůže, obrátíme-li se k Němu v mocné modlitbě. Náš Nebeský Otec žije a miluje každé své dítě. Pán Ježíš Kristus žije. Nejdůležitější prací, kterou můžeme vykonat, je pomoci Božím dětem získat úplné pochopení znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. Vím, že toto je pravda, a o tom svědčím ve jménu Ježíše Krista, amen.