Požehnání plynoucí ze svěcení dne sabatu Starší H. Aldridge Gillespie Sedmdesátník „Svatí posledních dnů . . . musí jít příkladem ve svěcení tohoto určeného dne v každém týdnu.“ Chtěl bych říci všem nádherným, věrným svatým, kteří v neděli odpoledne dělají to, co dělat mají, že vás chválíme za úctu k sabatnímu dni projevenou tím, že se účastníte této konference, ať už jste kdekoli na světě. Během pěti zasedání této velkolepé generální konference Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů jsme byli poučeni, povzneseni a duchovně živeni. Učili jsme se, jak máme „postupovat ve všech bodech [Pánova] zákona a [Jeho] přikázání“1 a byli jsme „posvěceni“ tím, co jsme obdrželi.2 A nyní je na čase zavázat se „jednati před [Pánem] ve vší svatosti“.3 Jinými slovy, na základě této konference je zapotřebí se rozhodnout začít dělat konkrétní věci, abychom ve svém životě dosáhli potřebných změn. Tyto konkrétní věci nazýváme vírou a změny představují pokání. Požehnání vždy následují tyto dvě zásady. Pokud nejednáme rychle, tak tytéž věci, které nás mohly posvětit, nám mohou přivodit prokletí. Dnes je sabat. Nekončí v momentě, kdy opustíme toto zasedání; nekončí, když někdo zavolá nebo zaklepe na dveře a vyzve nás, abychom si šli ven hrát, nebo se šli projet, podívat se na zápas nebo nakupovat; nekončí kvůli naší dovolené nebo něčí návštěvě, ať už se jedná o člena naší církve či nikoli. Pán přikázal: „Vyjděte ze středu bezbožných. Spaste sami sebe. Buďte čistí, vy, kteří nesete nádoby Páně.“4 Důležitou součást dodržování tohoto příkazu tvoří „pomni na den sobotní, abys jej světil“.5 Sabat trvá celý den. Ve zjevení zvláště platném „pro Svaté v Sionu“6 Pán prohlašuje, že sabat nám byl dán proto, abychom se mohli lépe uchovat neposkvrněnými světem.7 Je to den, kdy máme přijímat svátost, den, kdy máme projevovat „svou oddanost Nejvyššímu“8, den postu a modlitby9, den, kdy máme poskytnout svůj čas, talenty a prostředky službě Bohu a svým bližním,10 den, kdy máme vyznávat své hříchy „[svým] bratřím a před Pánem“.11 Je to také vhodný den k placení desátků a postních obětí, den, který má být ve znamení toho, že obětujeme světské práce a zábavu. Je to den, kdy máme dodržovat smlouvu sabatu,12 den radosti a modlitby,13 den radostného srdce a jasné tváře.14 Izaiáš slíbil: „Jestliže odvrátíš . . . nohu svou, abys nevykonával líbosti své v den svatý můj, anobrž nazůveš-li sobotu rozkoší . . . a budeš-li ji slaviti tak, abys . . . [nevykonával], co by se líbilo . . . Tehdy rozkoš míti budeš v Hospodinu“.15 Je zřejmé, že se soustředíme na to, abychom vykonávali Pánovu vůli, a ne na to, abychom pokračovali v práci nebo se oddávali svým světským touhám po zábavě a zahálce. Prorok Spencer W. Kimball nám dal tuto radu: „Sabat je svatým dnem, během kterého máme vykonávat smysluplné a svaté věci. To, že se nevěnujeme práci nebo zábavě, je důležité, ale nedostačující. Sabat vyžaduje, abychom se zabývali tvůrčími myšlenkami a činnostmi, a jestliže někdo o sabatu jenom lenoší a nic nedělá, tak ho porušuje. Dodržujeme ho tím, že poklekáme k modlitbě, připravujeme si lekce, studujeme evangelium, meditujeme, navštěvujeme nemocné a sklíčené, spíme, čteme smysluplné věci a navštěvujeme ten den všechna shromáždění, na kterých máme být. To, že neděláme tyto správné věci, je přestupkem na straně opomenutí“.16 Náš milovaný prorok Gordon B. Hinckley nám slíbil: „Jestliže pochybujete o tom, že dodržování dne sabatu je božskou moudrostí . . . zůstaňte doma a shromážděte kolem sebe svoji rodinu a učte je evangeliu, užívejte si společně sabatního dne, navštivte shromáždění, zapojte se. Poznáte, že zásada dodržování sabatu je pravdivá a že s sebou přináší velká požehnání“.17 Ježíš učil: „Sobota pro člověka učiněna jest“.18 Co to znamená? Znamená to, že chce-li člověk obdržet radost a štěstí, které nám evangelium slibuje, musí v tento den obětovat svět, tam, kde je to možné, odložit stranou své zaměstnání a dodržovat posvátnou smlouvu dne sabatu. Pán přikázal: „Protož ostříhati budou synové Izraelští [to zahrnuje i všechny Svaté posledních dnů] soboty . . . po rodech svých smlouvu věčnou. Mezi mnou a syny Izraelskými za znamení jest na věčnost“.19 Ze všech lidí na Zemi jsou to Svatí posledních dnů, kdo musí jít příkladem ve svěcení tohoto určeného dne v každém týdnu. Pán řekl: „Nebudeliť hojnější spravedlnost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského“.20 Starší Bruce R. McConkie řekl, že dodnes „dodržování sabatu zůstává jedním z velkých úkolů, který odděluje spravedlivé od světských a bezbožných“.21 Zaslíbení daná Pánem těm, kdo světí den sabatu, jsou v písmech tak nádherně jasná, že nás vedou k otázce: „Proč by někdo zahodil pro tak laciné, dočasné světské radosti taková požehnání?“ Poslechněte si znovu slova Jehovy, snášející se z hory Sinaj: „Sobot mých ostříhejte, a svatyně mé se bojte: Já jsem Hospodin. Jestliže v ustanoveních mých choditi budete, a přikázání mých ostříhajíce, budete je činiti: Tedy dám vám deště vaše časy svými, a země vydá úrody své . . . . . . I budete jísti chléb svůj do sytosti, a přebývati budete bezpečně v zemi své. Nebo dám [vám] pokoj v zemi . . . a meč nebude procházeti země vaší . . . Neboť obrátím tvář svou k vám, a dám vám vzrůst . . . a utvrdím smlouvu svou s vámi . . . Vzdělám příbytek svůj [to jest, svůj chrám] u prostřed vás . . . A procházeti se budu mezi vámi, a budu Bohem vaším, a vy budete lidem mým.“22 Miluji den sabatu! Nesčetnými způsoby požehnal mou rodinu. Vydávám svědectví získané osobní zkušeností, že Pánova přikázání jsou „pravá a správná“.23 Vím, že až se stanete svědky zázraků přicházejících ke každému jednotlivci a rodině, která přináší oběť dodržováním této věčné smlouvy, budete šťastnější, budete se těšit většímu pokoji a uvidíte, jak radost vstoupila do vašeho života. Miluji našeho Pána a Spasitele. Vím, že žije a že toto je Jeho církev a království na zemi. Vím, že je současně spravedlivým i milostivým Bohem, který miluje své děti s veškerou něžností a jemností milujícího Otce. Kéž bychom na oplátku přinášeli „Pánu Bohu svému oběti ve spravedlnosti, ano, oběti kajícího srdce a zkroušeného ducha“.24 O to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. NaS 43:8. 2. NaS 43:9. 3. NaS 43:9. 4. NaS 38:42. 5. Ex. 20:8. 6. NaS 59: záhlaví oddílu. 7. NaS 59:9. 8. NaS 59:10. 9. Viz NaS 59:14. 10. V NaS 59:9 se píše: „Budeš podávat svá věnování“, což znamená obětovat svůj čas, talenty a prostředky. 11. NaS 59:12. 12. Viz NaS 59:12. 13. Viz NaS 59:14. 14. Viz NaS 59:15. 15. Iz. 58:13-14. 16. The Miracle of Forgiveness (1969), 96-97. 17. Teachings of Gordon B. Hinckley (1997), 559. 18. Marek 2:27. 19. Ex. 31:16-17. 20. Mat. 5:20. 21. Mormon Doctrine, 2nd ed. (1966), 658. 22. Lev. 26:2-12. 23. NaS 71:11. 24. NaS 59:8.