President Gordon B. Hinckley
„Bez ohledu na soužení kolem nás, bez ohledu na špínu, kterou vidíme téměř všude, bez ohledu na konflikt, který se šíří po světě, můžeme být lepší.“
Milovaní bratří a sestry, a jste kdekoli, vítejte na této velké světové konferenci Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Shromáždili jsme se v našem nádherném novém Konferenčním centru v Salt Lake City. Tato budova je plně obsazena nebo brzy bude. Jsem velmi rád, že ji máme. Jsem velmi vděčný za inspiraci vybudovat ji. Jaká pozoruhodná stavba to je! Přál bych si, abychom se všichni mohli sejít pod jednou střechou. To však není možné. Jsem hluboce vděčný za to, že máme zázrak televize, rozhlasu, kabelové televize, satelitního přenosu a internetu. Stali jsme se velkou celosvětovou Církví a nyní má velká většina našich členů možnost účastnit se těchto shromáždění jako jedna velká rodina, která hovoří mnoha jazyky, nachází se v mnoha zemích, avšak celá je jedné víry a jedné nauky a jednoho křtu.
Dnes dopoledne jen stěží ovládám své pocity, když přemýšlím o tom, co pro nás Pán učinil.
Nevím, co jsme udělali v preexistenci, že jsme si zasloužili ta nádherná požehnání, ze kterých se těšíme. Přišli jsme na zem v tomto nádherném období v dlouhé historii lidstva. Je to úžasný věk, nejlepší ze všech. Když uvažujeme o té úmorné cestě lidstva, od doby našich prarodičů, nemůžeme než být vděčni.
Údobí, v němž žijeme, je plností časů, o níž se hovoří v písmech, kdy Bůh svedl dohromady všechny složky předchozích dispensací. Ode dne, kdy se se svým milovaným Synem ukázali chlapci Josephovi, se na svět vylil obrovský vodopád osvícení. Srdce lidí se obrátila k jejich otcům, čímž se splnila Malachiášova slova. Naplnilo se Joelovo vidění, v němž prohlásil:
„I stane se potom, že vyleji Ducha svého na všeliké tělo, a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše; starci vaši sny mívati budou, mládenci vaši vidění vídati budou.
Nýbrž i na služebníky a na služebnice v těch dnech vyleji Ducha svého,
A ukáži zázraky na nebi i na zemi, krev a oheň a sloupy dymové.
Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev, prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný,
A však stane se, že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo, vysvobozen bude; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození, jakož pověděl Hospodin, totiž v ostatcích, kterýchž povolá Hospodin.“ (Joel 2:28-32.)
Během těchto let došlo k více vědeckým objevům než v celé předchozí historii lidstva. Doprava, komunikace, lékařství, ochrana před nemocemi, ovládnutí atomu, zázrak počítače a další s ním spojené vymoženosti vzkvétají, obzvláště v této naší době. Během svého života jsem byl svědkem uskutečňování jednoho podivuhodného zázraku za druhým. Připadá nám to jako samozřejmost.
A kromě toho všeho Pán znovuzřídil své dávné kněžství. V uplynulém půldruhém století zorganizoval svou Církev a království. Vedl svůj lid. Prošli zkouškou ohněm v podobě hrozného pronásledování. Pán se zasloužil o příchod této podivuhodné doby, v níž žijeme.
Zatím jsme viděli jen předzvěst mocné síly dobra, kterou se tato Církev stane. A přesto žasnu nad tím, co bylo vykonáno.
Naše členstvo se rozrostlo. Věřím, že se rozrostlo ve věrnosti. Příliš mnoho členů ztrácíme, ale ti věrní jsou velmi silní. Lidé, kteří nás pozorují, říkají, že se přesouváme do hlavního náboženského proudu. My se neměníme. Mění se to, jak nás svět vnímá. Učíme téže nauce. Máme tutéž organizaci. Pracujeme na uskutečnění téhož dobrého díla. Ale stará nenávist se ztrácí, staré pronásledování pohasíná. Lidé jsou více informováni. Začínají si uvědomovat, za čím si stojíme a co děláme.
Avšak nehledě na to, jak nádherná je to doba, je i plná nebezpečí. Zlo je všude kolem nás. Je přitažlivé a lákavé a v mnoha případech má úspěch. Pavel prohlásil:
„Toto pak věz, že v posledních dnech nastanou časové nebezpeční.
Nebo nastanou lidé sami sebe milující, peníze milující, chlubní, pyšní, zlolejcí, rodičů neposlušní, nevděční, bezbožní,
Nelítostiví, smluv nezdrželiví, utrhači, nestředmí, plaší, kterýmž nic dobrého milo není.
Zrádci, přívažčiví, nadutí, rozkoší milovníci více nežli milovníci Boha,
Majíce způsob pobožnosti, ale moci její zapírajíce. A od takových se odvracuj.“ (2. Tim. 3:1-5.)
Dnes vidíme všechna tato zla, rozšířená běžněji a všeobecněji než jak tomu bylo kdy předtím, jak nám to zcela nedávno připomněly události v New York City, ve Washingtonu a v Pensylvánii, o čemž budu mluvit zítra dopoledne. Žijeme v období, kdy krutí lidé páchají hrozné a ohavné činy. Žijeme v období války. Žijeme v období zpupnosti. Žijeme v období zlovolnosti, pornografie a nemorálnosti. Naši společnost sužují všechny hříchy Sodomy a Gomory. Naši mladí lidé nestáli nikdy před obtížnějšími problémy. Ještě nikdy jsme neviděli tak jasně chlípnou tvář zla.
A tak jsme se, bratři a sestry, společně shromáždili na této velké konferenci, abychom se vzájemně upevnili a posílili, pomohli si a pozvedli se, povzbudili se a posílili víru, zauvažovali nad nádhernými věcmi, které nám Pán dal k dispozici, a posílili své odhodlání čelit zlu, a už se projevuje v jakékoli formě.
Stali jsme se podobni velké armádě. Jsme nyní vlivnými lidmi. Když promluvíme, náš hlas je slyšet. Projevili jsme svou sílu v zápase s protivenstvím. Naší silou je naše víra ve Všemohoucího. Žádná věc pod nebem nemůže zastavit dílo Boží. Protivenství může pozvednout svou ošklivou hlavu. Svět mohou sužovat války a zvěsti o válce, ale tato věc půjde kupředu.
Jistě znáte tato velká slova, která napsal prorok Joseph Smith: „Žádná bezbožná ruka nemůže zastavit pokrok tohoto díla; pronásledování může běsnit, nepřátelé se mohou spiknout, armády shromáždit, pomluvy mohou hanobit, ale Boží pravda půjde směle, vznešeně a nezávisle dál, dokud nepronikne každý světadíl, nenavštíví každý kraj, nezaplaví každou zemi a dokud ji každý neuslyší, dokud nebude dosaženo Božích záměrů a velký Jehova neřekne, že dílo je dokonáno.“ (History of the Church, 4:540.)
Pán nám dal cíl, o který usilujeme. Tímto cílem je vybudování Jeho království, což je ohromná záležitost vyžadující velký počet mužů a žen víry, počestnosti, lásky a zájmu o lidstvo, dílo, které postupuje kupředu, aby vytvořilo lepší společnost a přineslo požehnání nám samým i na hlavu ostatních.
Uvědomujeme-li si své místo a svůj cíl, nemůžeme se stát nadutými. Nemůžeme se stát pokryteckými. Nemůžeme se stát samolibými nebo sobeckými. Musíme podávat pomocnou ruku celému lidstvu. Všichni jsou to synové a dcery Boha, našeho Věčného Otce, a my se před Ním budeme zodpovídat za to, co ve vztahu k nim děláme. Kéž nám Pán požehná! Kéž nás učiní silnými a mocnými v dobrých skutcích! Kéž naše víra září jako ranní paprsky slunce! Kéž kráčíme v poslušnosti Jeho božských přikázání! Kéž se na nás usmívá svou přízní! A kéž na své cestě kupředu žehnáme lidstvu zájmem o všechny, kéž pozvedáme ty, kteří jsou pošlapáváni a utlačováni, kéž sytíme a šatíme hladové a potřebné a projevujeme lásku a přívětivost lidem kolem sebe, kteří nejsou součástí této Církve. Pán nám ukazuje, jak to činit. Dává nám své slovo, svou radu, své vedení, ano, svá přikázání. Stojíme si dobře. Učinili jsme mnohé, co si zaslouží naši vděčnost a hrdost. Ale můžeme pracovat lépe, mnohem lépe.
Velmi vás miluji, bratři a sestry v této velké věci. Miluji vás za to, jakými jste se stali a jakými se můžete stát. Bez ohledu na soužení kolem nás, bez ohledu na špínu, kterou vidíme téměř všude, bez ohledu na konflikt, který se šíří po světě, můžeme být lepší.
Dovolávám se pro vás požehnání nebe a vyjadřuji vám svou lásku a poroučím vám ta skvělá poselství, která uslyšíte z tohoto řečnického pultu během těchto dvou dnů, a činím to v posvátném jménu našeho Pána Ježíše Krista, amen.
