Kniha Mormon -- další svìdectví o Ježíši Kristu President Boyd K. Packer Zastupující president kvora dvanácti apoštolù „Kniha Mormon -- další svìdectví o Ježíši Kristu má výživnou moc uzdravovat hladovìjící duchovní bytosti svìta.“ V ruce držím výtisk prvního vydání Knihy Mormon. Byl vytištìn v roce 1830 na ruèním tiskaøském lisu spoleènosti E. B. Grandin Company v obci Palmyra v New Yorku. V èervnu 1829 navštívil tehdy 23letý Joseph Smith 23letého pana Grandina, doprovázen Martinem Harrisem, místním farmáøem. Pan Grandin tøi mìsíce pøedtím inzeroval svùj zámìr tisknout knihy. Joseph Smith mu pøedal stránky rukopisu. I kdyby obsah této knihy nerozhodl o tom, že zùstane zahalena nejasnostmi, zajisté by se o to postaral popis toho, odkud pøišla. Pøedstavte si andìla, jak posílá dospívajícího chlapce do lesa a on pak zde najde zakopanou kamennou schránku se zlatými deskami. Nápisy na deskách byly pøeloženy pomocí urimu a thumimu, o nìmž se nìkolikrát zmiòuje Starý zákon1a který židovští uèenci popisují jako prostøedek, „jímž bylo dáváno zjevení a oznamována pravda“.2 Ještì než byl tisk knihy dokonèen, stránky byly ukradeny a zveøejnìny v místních novinách spoleènì s posmìšnými èlánky. Odpor nakonec vydráždil nepøátelské davy k tomu, aby proroka Josepha Smitha zabily a aby vyhnaly do divoèiny ty, kteøí mu vìøili. Od tohoto tak málo slibného poèátku do dnešní doby bylo vytištìno 108 936 922 výtiskù Knihy Mormon -- dalšího svìdectví o Ježíši Kristu. Byla vydána v 62 jazycích, s výòatky ve 37 jazycích a na dalších 22 pøekladech se pracuje. 60 000 misionáøù na plný úvazek si nyní ve 162 zemích samo platí náklady na misii, aby dva roky života vìnovali vydávání svìdectví o tom, že Kniha Mormon je pravdivá. Po generace inspiruje ty, kteøí ji ètou. Herbert Schreiter èetl nìmecký pøeklad Knihy Mormon. Pøeèetl si v nìm toto: „A když se vám dostane vìcí tìchto, rád bych vás napomenul, abyste se tázali Boha, Vìèného Otce, ve jménu Ježíše Krista, zdali jsou tyto vìci pravdivé; a jestliže se budete tázati se srdcem upøímným, s pevným pøedsevzetím a budete míti víru v Krista, pak vám zjeví pravdu jejich prostøednictvím moci Ducha Svatého. A prostøednictvím moci Ducha Svatého mùžete zvìdìti pravdu všech vìcí.“3 Herbert Schreiter tento slib vyzkoušel a vstoupil do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnù. V roce 1946 byl Herbert osvobozen jako váleèný zajatec a vrátil se ke své manželce a tøem dcerkám v Lipsku v Nìmecku. Brzy poté odešel jako misionáø do Bernburgu v Nìmecku. Sám, bez spoleèníka, sedìl v zimì a o hladu v místnosti a nevìdìl, jak zaèít. Pøemýšlel o tom, co mùže nabídnout lidem znièeným válkou. Vyrobil ruènì psaný plakát, na nìmž stálo: „Bude po smrti další život?“, a vyvìsil ho na zeï. Pøibližnì v téže dobì pøišla do Bernburgu jedna rodina z malé vesnice v Polsku. Manfredu Schützemu byly ètyøi roky. Otce mu zabili ve válce. Jeho matka s jeho prarodièi a sestra jeho matky, také vdova, a její dvì dìvèátka se museli do 30 minut vystìhovat ze své vesnice. Vzali si, co mohli, a zamíøili na západ. Manfred a jeho matka táhli a tlaèili vozík. Na vozíku obèas jel i jejich churavý dìdeèek. Když se jeden polský úøedník na zuboženého malého Manfreda podíval, rozplakal se. Na hranicích jim vojáci všechna zavazadla vybrakovali a ložní prádlo hodili do øeky. Manfred s matkou pak byli od rodiny oddìleni. Matka pøemýšlela, zda nešli do Bernburgu, kde se narodila její babièka, možná k tamním pøíbuzným. Po týdnech neuvìøitelného utrpení dorazili do Bernburgu a rodinu našli. Všech sedm jich žilo spoleènì v jedné malé místnosti. Ale tím jejich trápení neskonèilo. Matka onìch dvou dìvèátek zemøela. Zarmoucená babièka zavolala kazatele a zeptala se: „Uvidím ještì nìkdy svou rodinu?“ Kazatel odpovìdìl: „Milá paní, nic jako vzkøíšení neexistuje. Ti, kteøí jsou mrtví, jsou mrtví!“ Pøed pohøbem tìlo zabalili do papírového pytle. Cestou od hrobu dìdeèek mluvil o tom, že si vezmou život, jak to udìlalo mnoho jiných. Právì tehdy uvidìli plakát, který starší Schreiter vystavil na budovu -- „Je po smrti další život?“ -- s pozvánkou od Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnù. Na shromáždìní se dozvìdìli o Knize Mormon -- dalším svìdectví o Ježíši Kristu. Kniha objasòuje: Smysl smrtelného života a smrti.4 Skuteènost posmrtného života.5 Co se stane poté, co duch opustí tìlo.6 Popis vzkøíšení.7 Jak získat odpuštìní høíchù a udržet si ho.8 Jaký nárok si na nás èiní spravedlnost a milosrdenství.9 O co se máme modlit.10 Knìžství.11 Smlouvy a obøady.12 Úkoly a službu andìlù.13 Tichý a jemný hlas osobního zjevení.14 A pøedevším poslání Ježíše Krista.15 A mnoho dalších drahocenných vìcí, které tvoøí plnost evangelia Ježíše Krista. Vstoupili do Církve. Jejich život se brzy zmìnil. Dìdeèek si našel práci jako pekaø a mohl tak obstarat chléb pro svou rodinu i staršího Schreitera, který jim dal „chléb života“.16 Pak pøišla pomoc od Církve ze Spojených státù. Když Manfred vyrùstal, jedl obilí ze sáèkù s obrázkem vèelího úlu a broskve z Kalifornie. Nosil obleèení z dobroèinných dodávek Církve. Brzy poté, co jsem byl uvolnìn z vojenského letectva, jsem šel pomáhat do dobroèinného mlýnu v Kaysville v Utahu a plnil jsem pytle s pšenicí pro dodávky hladovìjícím lidem v Evropì. Tìší mì pomyšlení, že jeden z pytlù obilí, které jsem naplnil, se možná dostal k Manfredu Schützemu a jeho matce. A pokud ne, pak k nìkomu podobnì potøebnému. Starší Dieter Uchtdorf, který s námi dnes sedí na pódiu jako sedmdesátník, si dodnes pamatuje vùni tohoto obilí a jaký to byl pocit, když ho jako malý chlapec bral do rukou. Jeden z pytlù, které jsem naplnil, možná pøišel i k jeho rodinì. Poprvé jsem Knihu Mormon zkusil èíst, když mi bylo asi 10 let. První èást byla napsána hladce plynoucím novozákonním jazykem. Pak jsem se dostal k záznamùm starozákonního proroka Izaiáše. Nerozumìl jsem jim; tìžko se mi èetly. A tak jsem knihu odložil. Knihu Mormon jsem se pokusil èíst ještì nìkolikrát. Celou jsem ji pøeèetl, až když jsem se plavil s ostatními èleny posádek bombardérù na transportní lodi do války v Pacifiku. Rozhodl jsem se, že si Knihu Mormon pøeètu a sám zjistím, zda je pravdivá, nebo ne. Pozornì jsem pøeèetl celou knihu a znovu jsem se k ní vracel. Vyzkoušel jsem slib, který je v ní obsažen. Tato událost zmìnila mùj život. Od té doby jsem tuto knihu už nikdy neodložil. Mnozí mladí lidé byli úspìšnìjší než já. Jeden patnáctiletý syn misijního presidenta chodil na støední školu, kde bylo jen velmi málo èlenù Církve. Jednou pøi hodinì dostali test typu „pravda, nebo lež“. Matthew si byl jist, že zná odpovìï na všechny otázky kromì patnácté. Znìla: „Joseph Smith, údajný mormonský prorok, napsal Knihu Mormon. Pravda, nebo lež?“ Nedokázal odpovìdìt ani jedním zpùsobem, a protože byl chytrý chlapec, otázku pøepsal. Pøeškrtl slovo údajný a slovo napsal nahradil slovem pøeložil. Otázka pak znìla: „Joseph Smith, mormonský prorok, pøeložil Knihu Mormon.“ Oznaèil ji jako pravdu a test odevzdal. Druhého dne se ho uèitel pøísnì zeptal, proè otázku zmìnil. Usmál se a odpovìdìl: „Protože Joseph Smith Knihu Mormon nenapsal, ale pøeložil, a nebyl to údajný prorok, ale byl to prorok.“ Pak byl vyzván, aby spolužákùm øekl, jak to ví.17 V Anglii jsme se s manželkou seznámili s Dorothy Jamesovou, vdovou po duchovním, který žil poblíž katedrály ve Winchesteru. Pøinesla nám ukázat rodinnou Bibli, která byla po mnoho let ztracená. Pøed lety se rozprodal majetek jednoho èlena rodiny. Nový majitel našel Bibli v psacím stolku, který nikdo už pøes dvacet let neotevøel. Bylo v ní i nìkolik dopisù, které napsalo dítì jménem Beaumont James. Podaøilo se mu najít rodinu Jamesových a vrátit i onu dlouho ztracenou rodinnou Bibli. Má žena na titulní stranì pøeèetla tuto rukou psanou poznámku: „Tato Bible je v naší rodinì od roku 1683 od doby Thomase Jamese, který byl pøímým potomkem Thomase Jamese, prvního knihovníka Bodleyovy knihovny v Oxfordu, jenž byl pohøben v srpnu 1629 v kapli New College Chapel. [Podepsán] C. T. C. James, 1880.“ Okraje a volné stránky byly zcela zaplnìny poznámkami napsanými anglicky, latinsky, øecky a hebrejsky. Obzvláštì na ni zapùsobila jedna z nich. Z dolního okraje titulní stránky èetla: „Ten nejlepší dojem mùže Bible udìlat, když se vtiskne ètenáøi do srdce.“ A pak citát z Korintským: „List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a ètou všickni lidé. Nebo to zjevné jest, že jste list Kristùv zpùsobený skrze pøisluhování naše, napsaný ne èernidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých. 2. Kor. 3:2-3.“18 V mé Knize Mormon je na okrajích také mnoho poznámek a je hodnì podtrhaná. Jednou jsem byl na Floridì s presidentem Hinckleym. Obrátil se od øeènického pultu a požádal o písma. Podal jsem mu svá. Nìkolik vteøin v nich listoval, pak se obrátil a vrátil je se slovy: „Tohle nemùžu èíst. Všechno máš pøeškrtané!“ Amos prorokoval o hladu na zemi, ne o hladu po chlebu, ani o žízni po vodì, ale po slyšení slov Hospodinových.19 Ve svìtì mnohem nebezpeènìjším než svìt malého Manfreda Schützeho a Dietera Uchtdorfa má Kniha Mormon -- další svìdectví o Ježíši Kristu výživnou moc uzdravovat hladovìjící duchovní bytosti svìta. Manfred Schütze je nyní èlenem tøetího kvora sedmdesátníkù a dohlíží na program semináøù ve východní Evropì. Jeho nyní 88letá matka stále ještì chodí do chrámu ve Freibergu, kde Herbert Schreiter kdysi sloužil jako rádce presidenta. Se starším Walterem F. Gonzálezem, novým sedmdesátníkem z Uruguaye, jsem navštívil konferenci v Moroni v Utahu, které má jméno z Knihy Mormon. V Moroni nemají lékaøe ani zubaøe. Na nákup potravin musejí jezdit mimo mìsto. Jejich studenty vozí autobus do spoleèné støední školy na druhé stranì údolí. Shromáždìní se zúèastnilo 236 lidí. Aby je starší González nepovažoval jen za obyèejné venkovské farmáøe, pronesl jsem jako svìdectví tuto vìtu: „Vím, že evangelium je pravdivé a že Ježíš je Kristus.“ Zeptal jsem se, zda by to nìkdo mohl zopakovat španìlsky. Zvedlo se nìkolik rukou. „Mohl by to nìkdo zopakovat v jiném jazyku?“ Bylo to zopakováno: japonsky španìlsky nìmecky portugalsky rusky èínsky tonžsky italsky tagalšsky holandsky finsky maorsky polsky korejsky francouzsky ---------- 15 jazyky Ještì jednou anglicky: Vím, že evangelium je pravdivé a že Ježíš je Kristus. Miluji tuto Knihu Mormon -- další svìdectví o Ježíši Kristu. Pokud ji studujeme, dokážeme porozumìt Starému zákonu i Novému zákonu v Bibli. Vím, že je pravdivá. V tomto vydání Knihy Mormon z roku 1830, které vytiskl 23letý Egbert B. Grandin pro 23letého Josepha Smitha ml., ètu na stranì 105: „Mluvíme o Kristu a utìšujeme se v Kristu, kážeme o Kristu, prorokujeme o Kristu a píšeme podle svých proroctví, aby naše dítky zvìdìly, ke kterému pramenu se musí utíkati pro odpuštìní høíchù svých.“20 A ujišuji vás, že právì toto èiníme. Ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Viz Ex. 28:30; Lev. 8:8; Num. 27:21; Deut. 33:8; 1 Sam. 28:6; Ezdr. 2:63; Neh. 7:65. 2. John M’Clintock and James Strong, Cyclopaedia of Biblical, Theological, and Ecclesiastical Literature (1867-1881), s.v. „Urim and Thummim.“ 3. Moro. 10:4-5. 4. Viz 2. Ne. 2:21; 33:9; Alma 12:24; 34:32; 42:4. 5. Viz 2. Ne. 9:3-7; Mosiáš 16:8; 3. Ne. 11. 6. Viz Alma 34:34; 40:11-14, 21. 7. Viz 2. Ne. 9:12; Alma 40:23; 41:2; 3. Ne. 11:1-16. 8. Viz Mosiáš 4:1-3, 12, 26; Alma 4:14. 9. Viz Alma 34:15-16; 41:14; 42:15-16, 22-25. 10. Viz 2. Ne. 4:35; 32:8-9; Enos 1:9; Alma 13:28; 34:17-27; 37:36-37; 3. Ne. 18:19-21; Moro. 7:26. 11. Viz 2. Ne. 6:2; Mosiáš 18:18; Alma 6:1; 13; 3. Ne. 11:21; 18:37; Moro. 2:2; 3:4. 12. Viz 2. Ne. 11:5; Mosiáš 5:5; 18:13; Alma 13:8, 16. 13. Viz 2. Ne. 32:2-3; Omni 1:25; Moro. 7:25, 37. 14. Viz 1. Ne. 16:9; 17:44-45; Enos 1:10; Alma 32:23; Hel. 5:30; 3. Ne. 11:3. 15. Viz 1. Ne. 11:13-33; 2. Ne. 2:6-10; Mosiáš 3:5-12; Alma 7:7-13; 3. Ne. 27:13-16. 16. Jan 6:35. 17. Viz George D. Durrant, „Helping Your Children Be Missionaries,“ Ensign, Oct. 1977, 67. 18. As quoted in Donna Smith Packer, On Footings from the Past: The Packers in England (1988), 329. 19. Amos 8:11. 20. The Book of Mormon (1830), 105; viz také 2. Ne. 25:26.