Bývalý misionáø Starší L. Tom Perry Kvorum dvanácti apoštolù „To, co potøebujeme, je královská armáda bývalých misionáøù, kteøí znovu nastoupili do služby.“ Svùj proslov chci dnes odpoledne adresovat zvláštní skupinì. Bìhem posledních mnoha let se stovky tisíc z vás vrátily ze služby na misii na plný úvazek. Každý z vás následoval stejné volání, které Spasitel adresoval svým uèedníkùm: „Protož jdouce, uète všecky národy, køtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého, Uèíce je zachovávati všecko, což jsem koli pøikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání svìta.“ (Mat. 28:19-20.) Dostalo se vám výsady jít do mnoha èástí svìta, abyste tam nesli Spasitelovo poselství -- vyzvání pøijít k Nìmu a tìšit se z plodù Jeho evangelia. Mìli jste výsadu žít v rùzných kulturách a uèit se rùzným jazykùm. Byla to také doba budování vašeho osobního svìdectví o poslání Ježíše Krista. Po celá léta jsem byl vždy poctìn tím, že jsem se setkával s vámi, bývalými misionáøi -- mnozí z vás toužíte vrátit se a navštívit lidi, kterým jste mìli výsadu sloužit. Dychtíte podìlit se o okamžiky svých zkušeností v misijním poli. Do svých svatebních oznámení a profesních životopisù vkládáte øádek, který vás identifikuje jako bývalé misionáøe. Aèkoli již nenosíte misionáøskou jmenovku, zdá se, že dychtíte po tom, abyste se identifikovali jako nìkdo, kdo sloužil Pánu jako misionáø. Kromì toho máte radostné vzpomínky, protože jste objevili radost ze služby evangelia. Z mnoha rozhovorù s vámi jsem také poznal, že pøizpùsobování spojené s opuštìním misijního pole a návratem do svìta, který jste zanechali za sebou, je nìkdy obtížné. Pro mnohé z vás je možná tìžké udržet pøi životì ducha misionáøské práce, když již nesloužíte na plný úvazek jako misionáø Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnù. Dovolte mi, abych vám nabídl nìkolik námìtù. Jednou z nejsilnìjších vzpomínek na to, když jsem byl misionáøem, je to, jak tìsnì jsem pøilnul k Pánu skrze pravidelnou modlitbu. Za mých dnù se Misijní dùm nacházel na State Street v Salt Lake City. Byl to velký dùm, který byl zmìnìn v misijní výcvikové støedisko. Byly tam velké ložnice s asi deseti postelemi. Pøijeli jsme v nedìli veèer. Týden pøed nástupem do misijního pole byl vzrušující. Konalo se mnoho veèírkù a setkání na rozlouèenou. Obávám se, že jsem nebyl patøiènì odpoèinutý a pøipravený na prùpravu, kterou jsem mìl v Misijním domì získat. Jak se veèer mého prvního dne v Misijním domì chýlil ke konci, byl jsem unavený. Když jsem èekal, až se ostatní misionáøi pøipraví na spaní, natáhl jsem se na postel a usnul jsem. Mùj spánek však byl pøerušen pocitem, že jsem nìkým obklopen. Jak se mlhy spánku rozptylovaly, uslyšel jsem pronášet slova modlitby. Otevøel jsem oèi a ke svému velkému pøekvapení jsem uvidìl všechny starší z mé ložnice, jak kleèí okolo mé postele a konèí den modlitbou. Rychle jsem oèi zavøel a dìlal jsem, že spím. Pøíliš jsem se stydìl na to, abych vstal a pøipojil se k nim. Aèkoli moje první zkušenost jako misionáøe s modlitbou byla zahanbující, byl to poèátek dvou úžasných let, kdy jsem èasto volal k Pánu o vedení. Po celou misii jsem se se svým spoleèníkem modlil každé ráno, když jsme zaèínali nový den. To se opakovalo každý veèer pøedtím, než jsme šli spát. Pronášeli jsme modlitbu pøedtím, než jsme studovali, modlili jsme se, když jsme opouštìli byt a šli traktovat, a samozøejmì jsme pronášeli mimoøádné modlitby, když bylo zapotøebí, abychom pro svou misionáøskou práci získali zvláštní vedení. Naše èasté prosby k Otci v nebi nám dávaly sílu a odvahu postupovat usilovnì kupøedu v díle, ke kterému jsme byli povoláni. Odpovìdi pøicházely nìkdy pøekvapivì pøímým a pozitivním zpùsobem. Zdálo se, že vedení Svatého Ducha se zvìtšovalo tím více, èím víckrát jsme v daný den volali k Pánu. Když se ohlížím zpìt na svùj život po misii, uvìdomuji si, že byla období, kdy jsem byl schopen udržet si stejnou blízkost Pánu, kterou jsem zažíval v misijním poli. Také byla období, kdy se zdálo, že se mezi nás vkradl svìt, a já jsem byl ve svých modlitbách ménì dùsledný a vìrný. Není právì teï vhodná doba k malému sebehodnocení, abychom zjistili, zda máme stále stejný vztah k Otci v nebi, jakému jsme se tìšili v misijním poli? Pokud nás svìt odvedl od praxe modlitby, potom jsme ztratili velkou duchovní sílu. Možná je toto èas k tomu, abychom znovu roznítili svého misionáøského ducha prostøednictvím èastìjší, dùslednìjší a mocnìjší modlitby. Další milá vzpomínka, kterou mám jako misionáø, je na denní studium písem. Kázeò plynoucí z dodržování studijního plánu pro uèení se evangeliu byla úžasnou, užiteènou zkušeností. Poznání uèení písem se prostøednictvím individuálního studia úžasným zpùsobem odkrylo. Vzpomínám si, že jako misionáø jsem žasl nad tím, jak dùkladnì Pán pøipravil plán pro své dìti zde na zemi, jak ve všech dispensacích èasu inspiroval mysl svých prorokù, aby zaznamenávali Jeho jednání s nimi. Jeho slova jsou vždy pozitivní a pøímá a odhalují požehnání, která pøijdou skrze následování Jeho zákona a Jeho cesty. Také jsme každý den vìnovali hodinu nebo více tomu, abychom studovali spoleènì jako spoleèníci. Zdálo se, že když nauku království prozkoumávají dva páry oèí, rozmnožuje to naše porozumìní. Spoleènì jsme èetli a potom se dìlili o své postøehy. Naše mysl se zbystøila, když jsme se každý den vìnovali každodennímu individuálnímu i spoleènému studiu. To nás sblížilo jako spoleèníky a prohloubilo naše porozumìní naukám království. Když opustíme misijní pole, nemáme již spoleèníky, aby nám pomáhali ukáznit naše studijní návyky, to ale neznamená, že s tím máme pøestat. Když se vrátíme domù, jak nádherné by bylo poøádat každodenní rodinné studium písem. Odejdeme-li z domova, nemohli bychom vyzvat spolubydlící a pøátele, aby studovali s námi? Konání pravidelného studia by pomohlo uchovat nauky království jasnì v naší mysli a vyvážilo by trvalé pronikání svìtských starostí. Samozøejmì, když se oženíme nebo provdáme, máme vìèného spoleèníka, se kterým mùžeme studovat a sdílet uèení evangelia. Písma máme vždy k dispozici, aby prohlubovala naše porozumìní úèelu života a tomu, co musíme dìlat, abychom život uèinili plnìjším a užiteènìjším. Prosím, udržujte pøi životì praxi pravidelného individuálního i spoleèného studia písem. Vzpomínáte si na radost, která pochází z toho, když uèíme evangeliu nìkoho, komu byla po celý život tato uèení odepøena, na nadšení, které pochází z toho, když uèíte zákonu Pánì a požehnáním, která získáváme, když Ho následujeme? Mohli byste nìkdy zapomenout na radost ze svého prvního køtu v misijním poli? V mé dobì nebyly kaple vybaveny køtitelnicemi. Mùj první køest byl v øece Scioto River ve státì Ohio. Bylo to za chladného podzimního dne a voda se zdála ještì studenìjší než vzduch. Vzpomínám si na šok z toho, když jsem se brodil do studené øeky, zatímco jsem povzbuzoval svého zájemce, aby mì následoval. Chlad vzduchu a vody však brzy zmizel, když jsem vykonal obøad køtu. Záøící tváø èlovìka, který vystoupil z vod køtu, je pohled, na který nikdy nezapomenu. Pøíležitosti k výuce evangelia a ke køtùm se neomezují pouze na ty, kteøí nosí jmenovku misionáøe na plný úvazek. Pøemýšlím o tom, proè dovolujeme ohni misionáøské služby, aby pohasl, když se vrátíme k aktivitám našeho života ve svìtì. V historii lidstva nikdy nebyla doba, kdy bychom zde na zemi byli lépe vybaveni k tomu, abychom dìti našeho Otce v nebi mohli vyuèovat evangeliu. A zdá se, že ony ho potøebují dnes více než kdykoli pøedtím. Vidíme úpadek víry. Vidíme vzrùstající lásku ke svìtskosti a úpadek morálních hodnot, což obojí zpùsobí vzrùst úzkosti a zoufalství. To, co potøebujeme, je královská armáda bývalých misionáøù, kteøí znovu nastoupili do služby. Aèkoli nebudou nosit jmenovku misionáøe na plný úvazek, mohli by mít stejnou rozhodnost a odhodlání pøinášet svìtlo evangelia svìtu usilujícímu najít svou cestu. Vyzývám vás, bývalé misionáøe, abyste znovu zasvìtili sami sebe, abyste se znovu naplnili touhou a duchem misionáøské služby. Vyzývám vás, abyste vypadali jako služebníci Otce v nebi, abyste jimi byli a abyste se podle toho chovali. Modlím se o vaše obnovené odhodlání hlásat evangelium, abyste se mohli aktivnìji zapojit do tohoto velikého díla, k jehož vykonávání nás všechny Pán povolal. Chci vám slíbit, že jsou pro vás uschována velká požehnání, budete-li se i nadále prodírat vpøed se zápalem, který jste kdysi mìli jako misionáø na plný úvazek. Pøed nìkolika lety jsem mìl zážitek poté, co mi zavolal mùj syn Lee. Povìdìl mi, že do jeho sousedství zavítal mùj první misionáøský spoleèník a že by se mnou chtìl strávit nìkolik minut. Lee i já jsme šli k dceøi mého prvního misionáøského spoleèníka, u které byl na návštìvì. Prožili jsme nádherné chvíle, když jsme byli spolu po mnoha letech, kdy jsme se nevidìli. Jako misionáøi jsme dostali pøíležitost otevøít v Ohiu nové mìsto pro misionáøskou práci. Kvùli tomuto úkolu nám bylo dovoleno, abychom spoleènì pracovali deset mìsícù. Byl mým školitelem a mým prvním spoleèníkem. Pocházel z rodiny, která ho uèila cenì tvrdé práce. Bylo pro mì obtížné udržet s ním krok, ale když jsme spoleènì sloužili, sblížili jsme se jako spoleèníci. Naše spoleèenství tímto desetimìsíèním úkolem neskonèilo. Vypukla druhá svìtová válka, a když jsem se vrátil z misie domù, mìl jsem jenom krátký èas na pøizpùsobení se, než jsem byl odveden do vojenské služby. Když jsem se bìhem své první nedìle ve výcvikovém táboøe úèastnil bohoslužeb SPD, uvidìl jsem týl hlavy, který mi byl velmi povìdomý. Byl to mùj první misionáøský spoleèník. Spoleènì jsme strávili vìtšinu z pøíštích dvou a pùl let. Aèkoli jsme ve vojenské službì mìli podstatnì jiné podmínky, snažili jsme se pokraèovat v tom, co jsme si osvojili v misionáøské službì. Tak èasto, jak jsme mohli, jsme se modlili. Když to okolnosti dovolovaly, studovali jsme spoleènì písma. Vzpomínám si na mnoho spoleèných studijních sezení za svìtla Colemanovy lampy v mém stanu prodìravìlém od šrapnelu. Naše ètení písem bylo nìkolikrát pøerušeno zvukem sirény ohlašující nálet. Rychle jsme zhasli lampu a potom jsme spoleènì poklekli a zakonèili své studium modlitbou. Oba dva jsme byli ustanoveni jako vedoucí skupiny a znovu jsme mìli pøíležitost spoleènì sloužit a uèit nádhernému evangeliu našeho Pána a Spasitele. Mìli jsme vìtší úspìch ve vojenské službì, než jsme mìli jako misionáøi na plný úvazek. Proè? Protože jsme byli zkušenými bývalými misionáøi. Moje návštìva u mého prvního misionáøského spoleèníka byla poslední pøíležitostí, kterou jsem mìl, abych mohl být s ním. Trpìl nevyléèitelnou nemocí a za pouhých nìkolik mìsícù zemøel. Byl to ohromný zážitek prožívat spoleènì znovu svou misii a potom vyprávìt o svém životì po naší misionáøské službì. Líèili jsme svou službu v biskupstvech, vysokých radách a pøedsednictvech kùlù a samozøejmì jsme se chlubili svými dìtmi a vnouèaty. Jak jsme sedìli a byli jsme nadšeni z pøíležitosti být opìt spolu, stále se mi pøipomínalo to, co je zaznamenáno v 17. kapitole knihy Almovy: „I stalo se, že Alma, když cestoval jižnì od zemì Gideon do zemì Manti, setkal se ke svému podivu se syny Mosiášovými, kteøí cestovali do zemì Zarahemla. Tito synové Mosiášovi byli u Almy v dobì, když se mu po prvé zjevil andìl; proto se Alma neobyèejnì radoval z toho, že uvidìl svoje bratry; a jeho radost byla ještì rozmnožena tím, že byli bratry v Pánu; ano, stali se silnými v poznání pravdy, nebo byli muži zdravého rozumu a byli pilnì studovali písma -- aby znali slovo Boží. Avšak toto není všechno; byli velmi horliví v modlitbì a postu -- proto byl s nimi duch zjevení a proroctví, a když uèili, pak uèili silou a plnou mocí Boží.“ (Alma 17:1-3.) Pøeji si, abyste všichni mohli mít zkušenost podobnou té, kterou jsem mìl se svým prvním misionáøským spoleèníkem, abyste se mohli zastavit a zavzpomínat na dobu služby, kdy jste pilnì vìnovali svùj èas a své talenty budování království Otce v nebi. Budete-li se snažit, aby se to uskuteènilo, slibuji vám, že to bude jedna z nejvíce vzrušujících zkušeností vašeho života. Jste velká armáda bývalých misionáøù. Jdìte vpøed s novým zápalem a odhodlaností a skrze váš pøíklad svi svìtlo evangelia v tomto neklidném svìtì. Toto dílo, kterého se úèastníme, je Pánovo. Bùh žije. Ježíš je Kristus. Patøíme k Jeho Církvi. Toto je moje svìdectví pro vás ve jménu Ježíše Krista, amen.