Margaret D. Nadauldová
Generální presidentka Mladých žen
Rozvíjejte božskost, kterou máte v sobě. Nezatemňujte zářivost ducha, se kterým jste přišly z nebe. Pán na tomto světě potřebuje vaši dobrotu a vliv.
Toto je pochodeň, která v únoru nesla olympijský oheň na části jeho cesty z Řecka do Salt Lake City. Je to symbol znamenitosti a naděje. Poprvé byla zapálena před dávnou dobou v Řecku při zrodu olympijských her.
Toto je pochodeň Mladých žen. Je symbolem světla evangelia, které přichází od Nebeského Otce. Toto světlo mělo svůj počátek v nebi předtím, než jste se narodily. Tam jste byly učeny velkému plánu štěstí, a protože jste ho přijaly, máte tu čest být nositelkami pochodně!
Spasitel nás učil: „Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.“1 Božské světlo, které si nesete v duši, je dědictvím od Boha, protože jste Jeho dcery. Součástí tohoto světla, které vás činí tak velkolepými, je požehnání ženství. Jak úžasnou věcí je, když víte, že vaše ženské rysy jsou darem od Boha. Naši proroci posledních dnů učí, že „pohlaví je základní charakteristikou předpozemské, smrtelné a věčné totožnosti a účelu jednotlivce“.2 Narodit se s neobyčejnými vlastnostmi dcery Boží je svaté požehnání. Ženy Boží, starší i mladé, jsou duchovní a citlivé, něžné a jemné. Mají laskavou, vychovávající povahu. To je vaším dědictvím. Nikdy nepodceňujte dary, které vám Bůh dal. Rozvíjejte božskost, kterou máte v sobě. Nezatemňujte zářivost ducha, se kterým jste přišly z nebe. Pán potřebuje vaši dobrotu a vliv, které na tomto světě máte.
A tak bych k vám dnes večer chtěla od srdce promluvit o tom, jak prostě být dobrým člověkem, a o výhodách, které z toho plynou. Týká se to toho, jak držet onu pochodeň vysoko.
Svět se bude snažit, abyste si myslely, že být dobrou je překonané a staromódní a že porušování pravidel a snižování svých měřítek přináší popularitu. Nepoddávejte se tomuto způsobu myšlení. Když sledujete televizi nebo čtete časopisy, mohly byste si myslet, že jste nenormální, přitom ve skutečnosti jste těmi, které to mají srovnané.
Možná víte, že jsem matkou sedmi synů. Znám chlapce! Byl to vzrušující život u nás doma! Hodně jsem se od nich a od jejich přátel, chlapců i dívek, naučila a mohla bych vám prozradit pár jejich tajemství. Možná bych se mohla podělit o jedno a doufám, že se tím nedostanu do potíží. Zní takto - chlapci nesnáše-jí, když jsou uvedeni do rozpaků. Vzpomínám si na to, jak měl jeden mladý muž, kterého znám, schůzku s dívkou kvůli maturitnímu plesu. Před plesem ji přivedl k nám domů, abychom si je mohli vyfotografovat. Když dorazili, přišel do kuchyně, kde jsem hledala fotoaparát, a řekl: „Počkej, až uvidíš, jaké má moje dívka šaty. Vypadá nádherně!“ Tento chlapec nikdy nic podobného neřekl, a tak jsem se nemohla dočkat, až uvidím, co má na mysli.
Když jsem ji spatřila, pochopila jsem. Byla nádherná. Šaty, které měla na sobě, byly krásné. Dozvěděla jsem se, že je s matkou všude sháněly. Když je nakonec našly, věděly, že pokud k nim přidají trochu látky a provedou konečné úpravy, které by vyhověly jejich vysokým měřítkům, budou perfektní.
Veškeré jejich úsilí bylo odměněno, protože tu noc byla naprosto oslňující, ale nebyly to jen šaty, které způsobovaly, že zářila. Byla to její tichá sebedůvěra. Když jsem se na ni dívala, vzpomněla jsem si na verš z písma, který říká, aby ctnost neustále zdobila naše myšlenky, a potom vzroste naše sebedůvěra.3 Odkud pramenila tato její sebedůvěra? Všimla jsem si, že tato mladá žena se mohla soustředit na druhé, protože se nestarala o to, jak vypadá. O tento detail se postarala několik týdnů předem. Onen mladý muž se s ní cítil pohodlně, bezpečně a šťastně, protože její šaty nic neodhalovaly. Byly v každém ohledu cudné a to jí dodávalo sebedůvěru a činilo šťastnou. A to je přitažlivé. Nepřiváděla ho do rozpaků, byl na ni hrdý.
Mladá žena, která může být nádhernou nositelkou pochodně, se drží vysokých měřítek neustále, nejen když má na sobě slavnostní šaty, ale i během každého všedního dne. Mnohé z vás takové jste a já vám dnes večer vzdávám poctu. Z cudnosti jste učinily svůj životní styl. Týká se to více věcí než jen toho, jak se oblékáte. Zahrnuje to nejméně šest věcí, které mě napadají: 1) Vaše chování je slušné a cudné, a přesto je s vámi velká legrace; 2) vaše řeč nikdy není hrubá, ale je veselá a zajímavá; 3) jste dobře upravené, a to je přitažlivé; 4) zaměřujete se na rozvoj svých talentů a dosahování svých cílů, nikoli na piercing, tetování a předvádění svého těla; 5) s chutí sportujete, ale nikdy neztrácíte sebekázeň; 6) patrně se nestaráte o to, co nosí nebo co dělá nejnovější popstar, protože máte svůj vlastní určitý styl. To znamená nenapodobujete měřítka světa, protože znáte měřítko vyšší. Víte, kdo jste, a to vám poskytuje skutečnou výhodu. Víte, že jste skutečně dcery Nebeského Otce. Víte, že vás zná a že vás miluje, chcete mu dělat radost a ctít Jeho lásku, kterou k vám chová. Víte, že i když uděláte nějaké hloupé chyby, On vám pomůže, obrátíte-li se na Něho.
Jednáte tak, jako byste znaly nazpaměť brožurku Pro posílení mládeže! Že to je úžasný malý průvodce? Někdy mu s oblibou říkám „pomůcky pro štěstí“, protože život podle těchto měřítek může být vaší tajnou zbraní k tomu, abyste k sobě přitahovaly dobré lidi a abyste se udržovaly na správné cestě. Žijete-li každý den podle vysokých měřítek Církve, držíte pochodeň vysoko.
Jedna dívka, které budu říkat Liz, je příkladem toho, o čem hovořím. Chodila na hodiny matematiky s dívkou, budu jí říkat Lindsay, která si všimla, že na Liz je něco, co, jak sama řekla, „září“. Lindsay připustila, že si ve skutečnosti nemyslí, že by ji Liz znala, ale přesto z ní měla dobrý pocit. Skutečně stála za tím, v co věřila, a díky ní se ostatní vždy cítili dobře a součástí kolektivu. Lindsay pozorovala Liz několik měsíců. Potom, jednoho dne, se Liz neukázala ve škole. Uplynul další den a po něm další. Lindsay se nakonec dozvěděla, že Liz je velmi nemocná a trpí životu nebezpečným zápalem mozkových blan.
Přišla domů ze školy a prostě jen seděla u stolu a plakala. Nebyly s Liz blízkými přítelkyněmi, ale řekla mamince, že musejí něco udělat, aby jí pomohly. Lindsay navrhla, že by se snad celá jejich rodina mohla za Liz postit a modlit. Byl to pro matku šok, když toto slyšela od jednoho ze svých dětí, protože o půstu a modlitbě se doma již roky ani nezmínili. Když si o tom Lindsay a maminka večer u večeře promluvily se zbytkem rodiny, vyvolalo to určitý odpor, ale Lindsay je úpěnlivě prosila a nakonec všichni souhlasili, že se za Liz, cizího člověka, budou postit a modlit. Stala se ta nejúžasnější věc. Liz se zanedlouho vrátila do školy a zdála se zdravá a šťastná jako vždy. Ale ještě důležitější bylo, že tato zkušenost přinesla do Lindsayina domova nanejvýš úžasného ducha naděje. Díky tomu v jejich rodině nastaly některé významné změny. Nyní mají společné rodinné modlitby, které neměli mnoho let.
Liz vyzařovala dobro a to bylo nakažlivé. Liz, jsi-li dnes zde, ráda bych ti řekla: „Děkuji ti! Skrze svou dobrotu jsi požehnala nejméně celou jednu rodinu, kterou pravděpodobně ani neznáš. A kdo ví, pro kolik ostatních jsi byla vodítkem, když jsi držela svou pochodeň vysoko.“
To, že jste dobré, způsobuje, že se cítíte dobře nejen vy, ale i ostatní! Dovolte, abych vám řekla jen toto - je daleko snazší dělat to, co je správné, než to, co je špatné. Život je mnohem méně komplikovaný, když jste dobré.
Největší výhodou plynoucí z toho, že jste dobré, je, že vás to povede do chrámu, nejkrásnějšího a nejposvátnějšího ze všech míst na této zemi. Chrám je místem, které může navštívit Spasitel, protože to je Jeho svatý dům zde na zemi.
President Lorenzo Snow byl při jedné příležitosti v chrámu se svou vnučkou a řekl jí: „,Allie, chci ti něco říci… Právě zde se mi zjevil Pán Ježíš Kristus.‘ [Dědeček] mi položil pravou ruku na hlavu a řekl: ,Chci, aby sis pamatovala, holčičko, že toto je svědectví tvého dědečka, které ti řekl vlastními ústy, že zde v chrámu skutečně viděl Spasitele a hovořil s ním tváří v tvář.‘“4
Dokážete si představit jakou úctu byste pociťovaly, kdybyste kráčely stejnými sály, kterými kráčel Spasitel? Představujete si tam sebe, neposkvrněnou a čistou, dceru Boží, připravenou obdržet Jeho nejvybranější požehnání?
Program Osobní pokrok vám pomůže připravit se na chrám. Je inspirován z nebe. Jak krásný malý poklad to je! Pomůže vám přilnout těsněji ke Spasiteli a bude vám pomáhat zvelebovat ony božské dary ženství, o nichž jsme hovořily. Je navržen právě pro vás v tomto důležitém období přípravy, neboť příklad, který dáváte, a rozhodnutí, která nyní činíte, ovlivní zbytek vašeho života. Modlíme se, aby, až splníte svůj program Osobního pokroku, vaše světlo zářilo tak jasně, že bude mít dobrý vliv na příští generace. Z tohoto a dalších důvodů První předsednictvo řeklo: „Toužíme po tom, aby všechny mladé ženy usilovaly o získání Oceněním mladé ženy. Když bude mládež pracovat na těchto cílech, rozvine dovednosti a vlastnosti, které ji povedou do chrámu a připraví ji na celoživotní službu svým rodinám a Pánu.“5 Krásný nový medailon Mladé ženy zobrazuje věže chrámu a připomíná vám, že se připravujete obdržet obřady chrámu, neboť právě skrze chrám přicházíme ke Kristu.
Na Krista myslíme zejména v tento předvečer Velikonoc. V tento předvečer před více než 2000 lety, když bylo jeho tělo v hrobě, někteří věřili, že světlo zhaslo. My ale víme, že ráno třetího dne, což nazýváme Velikonoce, povstal, aby byl naším spasením, naším Spasitelem, naším věčným světlem, které nás nikdy nezklame. Svědčím, že Kristus je světlo a život světa.
Drahé mladé ženy, nechť vaše světlo září tak jasně před celou vaší rodinou a přáteli, aby mohli vidět vaše dobré skutky a chválit vašeho Otce, který je v nebi. Nést pochodeň je výsada. Modlíme se, aby Jeho světlo zářilo na každý krok vaší cesty a aby vás dobro, které ve vás je, učinilo způsobilými obdržet jednoho dne obřady chrámu, neboť na tomto svatém místě najdete světlo ze všech největší, ve jménu Ježíše Krista, amen.
ODKAZY
1. Mat. 5:16.
2. „Rodina: Prohlášení světu“, Liahona, říjen 1998, 24.
3. Viz NaS 121:45.
4. Susan Arrington Madsen, „Lorenzo Snow and the Sacred Vision“, Friend, Aug. 1993, 14.
5. First Presidency letter on strengthening youth, 28 Sept. 2001.
Previous
