Øiïte se pokyny Starší D. Rex Gerratt Sedmdesátník Když otevøete svou mysl a srdce vlivu Ducha, Pán vám ve své vlastní dobì a svým vlastním zpùsobem dá pokyny, které požehnají váš život. Když jsem pøed lety sloužil jako referent sboru, pøišla mi domù zásilka potøeb pro sbor na nový rok. Mezi mnoha krabicemi upoutala mou pozornost ta, která byla adresována referentovi sboru. Ke krabici byla pøipevnìna visaèka, na které bylo tuènì napsáno: „Když vše ostatní selže – Prosím! Øiïte se pokyny.“ Nepovažoval jsem to za všeobecný návod, a tak jsem si byl jist, že nìkdo v církevním ústøedí mì osobnì zná. I když jsem to v té dobì bral s humorem, na mysl mi neustále pøicházelo poselství oné malé visaèky: „Když vše ostatní selže – Prosím! Øiïte se pokyny.“ Každý èlovìk v tomto smrtelném životì zažívá mnoho potíží. Každý má osobní svobodu jednání, aby èinil rozhodnutí, která ovlivòují jeho nebo její pokrok. Dobrá rozhodnutí pøinášejí zaslíbená požehnání a špatná rozhodnutí pøinášejí vždy nežádoucí následky. Život je nejistý. Náš èas je krátký. Náš èas je vzácný. Toto je èas k tomu, abychom se pøipravili na setkání s Bohem (viz Alma 34:32). Nemáme èas, abychom jím plýtvali pøi osobním experimentování nebo zaplétání se s takovými vìcmi, o kterých bylo prokázáno, že škodí našemu tìlu i duši. Nikdo z nás není dokonalý a všichni potøebujeme pomoc. Jsme-li však uèenliví, cítíme-li srdcem a slyšíme-li ušima, nejsme ponecháni o samotì. „Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej. Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a on spravovati bude stezky tvé.“ (Pøísloví 3:5-6.) Jak pøijímáme pokyny? Zaprvé musíme mít upøímnou touhu. Zadruhé musíme mít víru – vìøit, že nás Pán zná, že nás miluje a že odpoví na naše modlitby. Když Joseph Smith èetl Bibli, v Jakubovi 1:5 stálo: „Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechnìm dává ochotnì a neomlouvá, i bude dána jemu. Žádejž pak dùvìrnì, nic nepochybuje.“ Joseph se tìmito pokyny øídil a obdržel odpovìï na svou modlitbu. My také obdržíme odpovìï na své modlitby. Bìhem svého života jsem byl farmáøem a otcem velké rodiny. I když osobní a rodinná modlitba byla vždy každodenní souèástí našeho života, pøíležitostnì jsem cítil naléhavou potøebu odebrat se veèer na pole nebo pokleknout vedle stohu sena, podívat se do nebe a nahlas hovoøit ke svému Otci v nebi. Vždy jsem cítil Jeho vøelost a vìdìl jsem tehdy, stejnì jako vím nyní, že mi naslouchá a že mi na mé modlitby odpoví ve své moudrosti k mému nejvìtšímu dobru. Všem – kdekoli jste, vám, kteøí potøebujete nadìji, vám, kteøí potøebujete útìchu, vám, kteøí jste nešastní, vám, kteøí potøebujete vedení a potøebujete cítit, že váš život má smysl – drazí pøátelé, povzbuzuji vás, naléhám na vás, abyste sklonili hlavu nebo padli na kolena! Svými slovy podìkujte Nebeskému Otci za smírnou obì Jeho Syna za vás a za všechna požehnání, která vám dal. Oèi se vám zvlhèí slzami a do srdce vám vstoupí vøelost Ducha. Potom hovoøte k Pánu, proste o útìchu, vedení a porozumìní. Když otevøete svou mysl a srdce vlivu Ducha, Pán vám ve své vlastní dobì a svým vlastním zpùsobem dá pokyny, které požehnají váš život. Také písma obsahují pokyny dávných i novodobých prorokù. „Všeliké písmo od Boha jest vdechnuté, a užiteèné k uèení, k trestání, k napravování, k správì, kteráž náleží k spravedlnosti.“ (2. Timoteovi 3:16.) V této dispenzaci nám Pán dal utìšující radu, abychom se nebáli „svých nepøátel, nebo ve svém srdci jsem se rozhodl, že vás budu zkoušeti ve všech vìcech, praví Pán, zdali zùstanete vìrni mé smlouvì, ba, až k smrti, abych shledal, že jste jí hodni.“ (NaS 98:14.) Øízení se pokyny vyžaduje tvrdou práci, závazek a vytrvání do konce. „Proto se musíte snažiti postupovati kupøedu se stálostí v Kristu a míti dokonalou radost nadìje a lásky k Bohu i všem lidem. Budete-li se tedy vynasnažovati postupovati kupøedu a radovati se ze slova Kristova a vytrváte-li až do konce, vizte, pak øekne Otec: Necha máte život vìèný.“ (2. Nefi 31:20.) „A dále vám pravím: Budete-li vše dodržovati, co vám pøikazuji, tak zpùsobím, že veškerá zloba a zuøivost bude od vás odvrácena, a ani brány pekla proti vám nic nezmohou.“ (NaS 98:22.) „Budete-li . . . pøipraveni, [nebudete] se báti.“ (NaS 38:30.) Stejnì jako v minulých dobách pøijímáme pokyny od Pánova žijícího proroka. Svìdèím vám o tom, že vím, že president Gordon B. Hinckley je dnešním Pánovým prorokem. Dává nám inspirované rady pro naši dobu. Na generální konferenci v øíjnu 2001 øekl: „Dnes stojíme pøed konkrétními problémy, vážnými a obtížnými, které nás trápí a velmi znepokojují. Pána nepochybnì potøebujeme . . .  Naše bezpeèí je ve ctnosti našeho života. Naše síla je v naší spravedlivosti. Bùh dal jasnì najevo, že pokud my neopustíme Jeho, On neopustí nás.“ („Než se sejdem zas“, Liahona, leden 2002, 104-5.) Po pøijetí pokynù musíme být poslušní a musíme naslouchat radì, kterou jsme pøijali. Musíme naslouchat svým urèeným vedoucím a musíme je následovat. Spasitel pøi jedné pøíležitosti pohlížel na zástup jako na ovce, které nemají pastýøe (viz Matouš 9:36). Každý èlen této Církve má pastýøe. Øíkáme jim vedoucí kvora, biskupové a presidenti kùlu. Pán nás nabádá, abychom bádali v písmech a øídili se pøikázáními. Slíbil, že všechna Jeho slova se splní „buï mým vlastním hlasem nebo hlasem mých služebníkù, což je totéž“ (NaS 1:37-38). Pán prohlásil, že „cokoli budou mluviti, když jsou pohnuti Duchem Svatým, bude písmo, bude vùle Pánì, bude mysl Pánì, bude slovo Pánì, bude hlas Pánì a moc Boží ke spasení“ (NaS 68:3-4). „Když vše ostatní selže – Prosím! Øiïte se pokyny.“ Kéž tak èiníme, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.