Služme Pánu Starší Adhemar Damiani Sedmdesátník Nemůžeme se rozhodnout, že budeme současně sloužit Bohu i světu. Když se Jozuův život chýlil ke konci, shromáždil kmeny Izraele a vzpomínal na milost a požehnání, která jim Bůh udělil. Pro způsob života, který vedli, je Jozue napomenul a řekl: „Protož nyní bojte se Hospodina, a služte jemu v dokonalosti a v pravdě, a odvrzte bohy, jimž sloužili otcové vaši za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu. Pakli se vám zdá zle sloužiti Hospodinu, vyvolte sobě dnes, komu byste sloužili, . . . jáť pak a dům můj sloužiti budeme Hospodinu. “1 V naší době jsme napomínáni stejným způsobem prostřednictvím apoštolů a proroků. Máme se bát Pána, máme mu sloužit, máme odložit světské bohy a rozhodnout se, komu budeme sloužit. Bát se Pána znamená být uctivý, milovat Ho a dodržovat Jeho přikázání. To, že sloužíme Pánu, projevujeme tím, jak žijeme podle přikázání, která jsme od něho obdrželi, prací, kterou konáme, abychom pomohli založit království Boží na zemi, a tím, jak jednáme se svým bližním. Odložení světských bohů znamená udržovat nečisté myšlenky mimo svou mysl, vypudit všechny nenávistné myšlenky ze svého srdce a zbavit svůj život všeho, co by mohlo bránit Duchu Svatému, aby byl stále s námi. Pro někoho může odložení světských bohů znamenat vzdát se malého zvyku. Pro jiné to může znamenat vzdát se závažných hříchů, kterých se dopouštějí. Ještě pro jiné to může znamenat zapomenout na špatné události, které se přihodily v jejich dřívějším životě. Ať je situace jakákoli, každý z nás má moc změnit svůj život, moc přeměnit špatné pocity, které chováme v srdci. Pán Ježíš Kristus nám tuto moc dá a bude nám pomáhat. Vše, co po nás požaduje, je, abychom v Něho měli víru, abychom následovali Jeho příklad a abychom poslouchali Jeho přikázání. Když milujeme Boha, upřímně sloužíme Pánu a vzdáváme se věcí tohoto světa, stáváme se pravými následovníky Krista. Mnohokrát v životě se zastavíme a přemýšlíme, jako se to stalo lidu Izraele. Má cenu sloužit Pánu? Ježíš řekl: „A protož každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále. I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, ale nepadl; nebo založen byl na skále. Každý pak, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku. I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký. “2 Služba Kristu není sama o sobě způsobem, jak uniknout tvrdé realitě života. Jak říká Bible: „Všecko se děje jednostejně při všech; jedna a táž případnost jest spravedlivého jako bezbožného, dobrého a čistého jako nečistého. “3 Déšť, potopy a větry udeří nejenom na dům, který je vybudován na písku, ale také na dům, který je vybudován na skále. Jak lidé, kteří slouží Pánu, tak ti, kteří Jím pohrdají, žijí ve světě, který je ovládán stejnými zákony přírody. Je mnoho věcí, které potkávají svatého, stejně jako hříšníka - nemoc, úmrtí, katastrofy, nehody a tak dále. Ani prosperita, ani chudoba nenaznačují, zda člověk vede křesťanský život. Fyzické utrpení není důkazem hříšnosti, ani není trestem za hřích. Jaké odměny tedy přináší služba Pánu? Evangelium Ježíše Krista neslibuje, že budeme osvobozeni od utrpení. Posiluje ale našeho ducha tak, že můžeme přijmout protivenství a čelit mu, když přijde. Dům založený na skále nepadne pod silnými větry nebo deštěm. Člověk, jehož život je založen na evangeliu Ježíše Krista, je schopen: Čelit protivenství s nadějí, snést urážky s odpuštěním a čelit smrti s klidem. Člověk, který se rozhodne následovat Pána a který dodržuje Jeho přikázání: Ve své slabosti ví, kde je zdroj jeho síly, ve své síle zůstává pokorný, ve své chudobě ví, co je jeho bohatstvím, ve své prosperitě láskyplně nezapomíná na své bratry a sestry. Člověk, který dokáže takto žít bez strachu nebo nenávisti, ale žije s láskou, je šťastný. Ovoce, které přináší služba Pánu, je hlavně duchovní. Ježíš učil, že každý strom přináší plody podle svého druhu: „Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.“4 Ježíš svým následovníkům přislíbil věčný život: „Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, neb dítky, pro království Boží, Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku života věčného.“5 V tomto životě si stavíme svůj věčný příbytek. Stavíme na skále, kterou je evangelium Ježíše Krista, nebo stavíme na písku, který spočívá v klamu tohoto světa? V každém okamžiku se musíme rozhodovat, komu budeme sloužit, protože jsme byli umístěni na tuto zem, abychom byli zkoušeni a testováni.6 Nemůžeme se rozhodnout, že budeme současně sloužit Bohu i světu.7 Přejeme-li si následovat Pána, máme dodržovat jeho přikázání a následovat našeho proroka a jeho učení: „Pakli se vám zdá zle sloužiti Hospodinu, vyvolte sobě dnes, komu byste sloužili, . . . jáť pak a dům můj sloužiti budeme Hospodinu.“8 Vydávám svědectví, že vím, že tyto zásady jsou pravdivé. Moje rodina i já jsme byli velmi požehnáni, protože jsme se řídili radou apoštolů a proroků a protože jsme se rozhodli sloužit Pánu. Dnes jsme vedeni prorokem Božím. Ve jménu Ježíše Krista, amen. POZNÁMKY 1. Joz. 24:14-15 2. Mat. 7:24-27 3. Kaz. 9:2 4. Mat. 7:18 5. Lukáš 18:29-30 6. Viz Abr. 3:25 7. Viz Mat. 6:24 8. Joz. 24:15.