Duch zjevení President Boyd K. Packer Zastupující president kvora dvanácti apoštolů Mladí Svatí posledních dnů, dejte se do formy! Přijměte svou zodpovědnost! Ujměte se kontroly nad svým životem! Převezměte kontrolu nad svou myslí a svými myšlenkami! Hovořím k našim dětem a k naší mládeži a prosím, abyste řekli svým rodičům a prarodičům, aby tiše seděli a těch několik minut, kdy spolu budeme hovořit, nás nevyrušovali. Chci vám předat něco, co jsem se naučil od svého bratra, který mi byl štítem i ochranou. Již dříve jsem o tom hovořil, ale ne tak podrobně, jako se chystám dnes. Dva dny před svými dvacátými narozeninami jsem složil zkoušku z pilotního výcviku a obdržel jsem svá stříbrná křídla. Později jsem sloužil na základně v Langley Field ve Virginii jako druhý pilot vybrané posádky bombardéru B-24 vyškolený v používání nové tajné zbraně - radaru. Můj bratr, plukovník Leon C. Packer, sloužil v Pentagonu ve Washingtonu D. C. Jako mnohokrát vyznamenaný pilot B-24 se stal brigádním generálem letectva. Když jsem byl v Langley Field, válka v Evropě skončila, a tak jsme byli posláni do Pacifiku. Než jsme odpluli do boje, strávil jsem několik dnů s Leonem ve Washingtonu. Vyprávěl mi o tom, co se naučil pod palbou. Účastnil se náletů ze severní Afriky na jižní Evropu; jen velmi málo letadel se tehdy vracelo. 16. dubna 1943 byl kapitánem bombardéru B-24 vracejícího se do Anglie po náletu v Evropě. Jeho letoun, Yard Bird, byl těžce poškozen flakem a vypadl z formace. Potom zůstali sami a dostali se do silného útoku stíhaček. Jeho jednostránkový záznam o této události říká: „Motor číslo tři kouřil a vrtule upadla. Přívod paliva do čísla čtyři byl zasažen. Kabely pravého křidélka a stabilizátoru byly zasaženy. Kormidla byla zčásti zablokována. Vysílačka zasažena. Extrémně velké díry v pravém křídle. Klapky zasaženy. Celá zadní část trupu plná děr. Hydraulický systém zasažen. Ocasní střeliště pryč.“ Dějiny osmého armádního leteckého sboru vydané před pouhými dvěma roky uvádějí podrobnou zprávu o tomto letu, kterou napsal jeden člen posádky.1 S jedním motorem v plamenech ztratily zbylé tři motory tah. Padali dolů. Poplašný zvonek rozkázal, že mají vyskočit. Bombometčík, jediný, kdo se mohl dostat ven, seskočil do Anglického kanálu. Piloti opustili svá sedadla a snažili se dostat k pumovnici, aby vyskočili. Náhle Leon zaslechl, jak jeden motor kašle a prská. Rychle vylezl zpátky na své sedadlo a podařilo se mu z motoru dostat dostatečný tah, aby dosáhli anglického pobřeží. Potom motory selhaly a oni havarovali. Podvozek byl uražen o vrchol kopce a letadlo proletělo skrze stromy a rozpadlo se. Trup byl plný hlíny. Ačkoli byli někteří vážně zraněni, všichni na palubě překvapivě přežili. Bombometčík byl ztracen, ale pravděpodobně zachránil zbylým devíti život. Když se z motorů vyvalil kouř a objevil se padák, stíhači přestali útočit. To nebyl jediný případ, kdy Leon přistál na tvrdo. Když jsem ho navštívil, řekl mi, jak se byl schopen pod palbou udržet pohromadě. Řekl: „Mám oblíbenou náboženskou píseň“ - a jmenoval ji - „a když se situace vyhrotila, potichu jsem si ji zpíval a získal jsem víru a ujištění, které mě udržely ve správném směru.“ S touto lekcí mě poslal do boje. Na jaře 1945 jsem mohl vyzkoušet lekci, které mě naučil Leon v těchto předchozích měsících. Válka v Pacifiku skončila dříve, než jsme dorazili na Filipíny, a my jsme byli přeloženi do Japonska. Jednoho dne jsme letěli z letiště Atsugi poblíž Jokohamy v bombardéru B-17, který směřoval na Guam, aby vyzvedl světlo majáku. Po devíti hodinách ve vzduchu jsme prolétli mraky dolů a zjistili jsme, že jsme se beznadějně ztratili. Naše vysílačka nefungovala. Jak jsme později zjistili, nacházeli jsme se v tajfunu. Letěli jsme těsně nad oceánem a začali se řídit pátracím postupem. V této zoufalé situaci jsem si vzpomněl na slova svého bratra. Naučil jsem se, že se můžete modlit a dokonce zpívat, aniž byste vydávali zvuk. Po nějaké době jsme přeletěli přes linii skal vyčnívajících z vody. Mohla to být část řetězce Marianských ostrovů? Drželi jsme se jich. Brzy se vpředu objevil Tinian a my jsme přistáli doslova s poslední kapkou paliva v nádrži. Když jsme rolovali po ranveji, motory jeden po druhém zhasínaly. Naučil jsem se, že jak modlitba, tak hudba může být velmi tichá a velmi osobní. Ačkoli byla tato zkušenost dramatická, největší hodnotu mi přinesla Leonova lekce později v každodenním životě, když jsem čelil stejným pokušením, jakým čelíte vy, mladí lidé a děti, nyní. Jak roky ubíhaly, zjistil jsem, že ačkoli to není snadné, mohu ovládat své myšlenky, pokud pro ně učiním místo, kam mají jít. Můžete nahradit myšlenky pokušení, hněvu, zklamání nebo strachu lepšími myšlenkami - hudbou. Miluji posvátnou hudbu Církve. Náboženské písně znovuzřízení přinášejí inspiraci a ochranu. Vím také, že určitá hudba je duchovně zničující, je špatná a nebezpečná! Mladí lidé, vyhýbejte se jí! Stejně tak vím, proč Leon svým dětem radil: „Mějte na paměti, že nepřátelské palba je vždy nejtěžší blízko cíle.“ Myšlenky jsou rozhovory, které vedeme sami se sebou. Vidíte, proč nám Písma říkají, „aby tvé myšlenky se plnily ctností“ a slibují nám, že když tak budeme činit, naše důvěra se v přítomnosti Boha posílí a „nauka kněžství spočine na [naší] duši jako rosa nebes“ a potom nám „Duch Svatý bude ustavičným průvodcem“.2 “Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu, a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.“3 Mladí lidé, hlas Ducha spíše ucítíte než uslyšíte. Už v raném mládí se můžete naučit, jak Duch Svatý pracuje. Písma jsou plná rad o tom, jak dobro může ovlivnit vaši mysl a zlo vás může ovládat, pokud to dovolíte. Tento boj nikdy neskončí. Mějte ale na paměti toto: Všechna voda světa, byť by se snažila sebevíc, dokud se dovnitř nedostane, nepotopí zhola nic. A veškerý hřích světa, veškeré zloby žár, nezničí tě a neuhrane, nepozveš-li ho dál.4   Až se naučíte ovládat své myšlenky, budete v bezpečí. Jeden člověk, kterého znám, dělá následující: Když se do jeho mysli snaží vstoupit nečistá myšlenka, tře palcem svůj snubní prsten. To přeruší okruh a pro něho se to stává téměř automatickým způsobem, jak se zbavit nežádoucích myšlenek a nápadů. Nemohu si pomoci, abych vám neřekl další věc o své návštěvě u bratra ve Washingtonu. Měl letět bombardérem B-25 do Texasu, aby tam něco vyzvedl, a druhého dne se měl vrátit do Washingtonu. Letěl jsem s ním. To bylo jedinkrát, kdy jsme letěli společně. O mnoho let později jsem byl poctěn Weber State University, kde jsme oba promovali. On byl během studia na vysoké škole činitelem studentské samosprávy. Protože jsem byl v Jižní Americe, souhlasil s tím, že se zúčastní banketu a převezme ocenění v mém zastoupení. Ve své slavnostní řeči vyprávěl tento příběh - který je částečně pravdivý. Řekl, že v Texasu stála naše letadla vedle sebe na ranveji a my jsme byli připraveni vzlétnout. Zavolal mi vysílačkou a řekl: „Uvidíme se nahoře - pokud si myslíš, že to dokážeš!“ Pak jim řekl, že od té doby, co jsem se stal generální autoritou Církve, čas od času hodnotím jeho chování a dodávám: „Uvidíme se nahoře - pokud si myslíš, že to dokážeš!“ No, Leon to dokázal. Nyní je tam, kde, jak doufám, budu jednoho dne i já. Mladí Svatí posledních dnů, dejte se do formy! Přijměte svou zodpovědnost! Ujměte se kontroly nad svým životem! Převezměte kontrolu nad svou myslí a svými myšlenkami! Pokud máte přátele, kteří na vás nemají dobrý vliv, udělejte změny, i když budete čelit osamělosti a dokonce i zavržení. Pokud jste již učinili špatná rozhodnutí, existují způsoby, jak to napravit, a nakonec to bude, jako kdyby se nic nestalo. Někdy naši mysl ovládá vina a činí z nás vězně v našich myšlenkách. Jak pošetilé je zůstávat ve vězení, když jsou dveře otevřeny. Neříkejte si, že na hříchu ve skutečnosti nezáleží. To vám, na rozdíl od pokání, nepomůže. Převezměte za sebe zodpovědnost. Jak úžasné je být mladým Svatým posledních dnů v této úžasné a náročné době. Pavel řekl mladému Timoteovi: „Nižádný mladostí tvou nepohrdej.“5 A Louise May Alcottové bylo teprve čtrnáct let, když napsala: Království maličké bylo mi dáno panuji citům a myšlenkám nejistá přesto jsem každičké ráno zdali je dobře ohlídám? . . . Ač netoužím po žádné slávě korunku vítězství chtěla bych mít každému dostupná je kdo dokázal sebe porazit.6   Můžete to udělat - musíte to udělat. Na vás, našich dětech a mládeži, závisí naše budoucnost. Nu, to je rada, kterou vám předávám. Nyní probuďte své rodiče a řekněte jim, že jste se naučili způsob, který vám pomůže být dokonalými. Možná nebudete zcela dokonalí, ale můžete se tomu hodně přiblížit. Mohu vám dát toto povzbuzení: Jeden učitel se snažil vysvětlit, co je to teorie, a položil tuto otázku: „Když vezmete dopis na půl cesty k poštovní schránce a zastavíte se a potom opět ujdete polovinu zbývající vzdálenosti a zastavíte se a tento proces opakujete znovu a znovu, dostanete se teoreticky někdy k poštovní schránce?“ Jeden skvělý student řekl: „Ne, ale budete dostatečně blízko, abyste poslal dopis.“ Vy, mladí lidé, se dostanete dostatečně blízko k dokonalosti, aby váš život byl naplněn problémy, náročnými úkoly a těžkostmi, inspirací, štěstím a věčnou radostí. Pán slíbil: „Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.“7 “Budu mluvit k tvému rozumu a k tvému srdci prostřednictvím Ducha Svatého, který sestoupí na tebe a který bude sídlit v tvém srdci . . . toto je duch zjevení . . . Proto je to tvůj dar. Hleď si ho a požehnán jsi, neboť tě vysvobodí.“8 Kéž vám Bůh žehná. Již jste nám zpívali: „Vím, kdo jsem. Znám Boží plán.“9 Jednoho dne budete moci vydat své svědectví svým vnoučatům, a ona jejich vnoučatům, a ta další a další generaci. Hledíte vstříc dlouhému životu, dlouhé, dlouhé budoucnosti, která leží před touto Církví, před dětmi a mládeží, před každým z nás jako Svatým posledních dnů. A já vám, našim nejmladším, vydávám svědectví, že Ježíš je Kristus, Syn Boží. Jako dědeček a pradědeček vím, jak moc vás máme rádi. Říkám vám, jak moc vás milujeme, jak moc jste milováni v této Církvi a prosím, aby vám Pán požehnal, když budete čelit úžasnému životu, který před vámi, před mladými Svatými posledních dnů, leží. To činím jako služebník Páně ve jménu Ježíše Krista, amen. POZNÁMKY 1. Viz Gerald Astor, The Mighty Eighth: The Air War in Europe Told by the Men Who Fought It (1997). 2. NaS 121:45-46. 3. Jan 14:26. 4. Autor neznámý, „All the Water in the World“, in Best-Loved Poems of the LDS People, ed. Jack M. Lyon and others (1996), 302. 5. 1. Tim. 4:12. 6. Louisa May Alcott, „My Little Kingdom“, Louisa May Alcott - Her Girlhood Diary, ed. Cary Ryan (1993), 8-9. 7. Jan 14:18. 8. NaS 8:2-4; zvýraznění přidáno. 9. „The Church of Jesus Christ“, Children’s Songbook, 77.