Jsme tvůrci Mary Ellen Smootová Generální presidentka Pomocného sdružení Vytvoříme domovy naplněné láskou a poklidem. Ulevíme trpícím. Vytvoříme sobě i ostatním trvalé svědectví o věčných pravdách. Jsme stvořitelé. Kráčíme po časovém mostě překračujícím práh nového tisíciletí. Je to skvělá a významná doba. Toto jsou dny, které předvídali proroci. Toto je epocha víry, příležitostí a divů. Žasnu, když přemýšlím o tomto světě tak bohatém krásou, tak dokonalém ve své funkci. Tento svět byl stvořen Ježíšem Kristem pod vedením našeho Nebeského Otce. Tvoření je jednou z vlastností, které charakterizují Boha. On vezme hmotu bez tvaru a zformuje z ní hvězdy, planety a sluneční soustavy. „Stvořil jsem světů bezpočtu,“1 říká nám. Bratři a sestry, my jsme děti Boží. Neměli bychom se snad zabývat věcmi našeho Otce? Neměli bychom být rovněž tvůrci? Můžete namítnout: „Já nejsem tvořivý.“ Jsem zde, abych vám řekla, že jste. Jste tvůrci. Vyloudili jste někdy úsměv na tváři dítěte? Učili jste někdy někoho odpouštět? Pomáhali jste někomu naučit se číst? Připravili jste rodinný domácí večer? Zorganizovali jste rodinné setkání? Možná, že jste byli inspirováni, abyste jako navštěvující učitelka nebo domácí učitel udělali pro někoho něco, co bylo pro jeho život velmi důležité. Pokud jste učinili něco z toho, jste tvořiví. Nezpracovaný materiál k tvoření je všude kolem nás. President David O. McKay učil: „Sochaři života jsme, před námi naše neopracovaná duše. Každý z nás opracovává duši.“2 Věřím, že opracováváme duše - svou vlastní a ostatních - každý den. Rozhodněme se nyní, že tyto duše učiníme „čisté a nevinné“. Vytvoříme domovy naplněné láskou a poklidem. Ulevíme trpícím. Vytvoříme sobě i ostatním trvalé svěde- ctví o věčných pravdách. Nedávno jsem hovořila s rodinou mladé matky, která zemřela při porodu svého pátého dítěte. Očekávala jsem úzkost, ale nalezla jsem naději a odhodlání. Její manžel s láskou vzpomínal na dobu, kterou spolu prožili. Jejich děti rozuměly plánu spásy a věděly, že se svou matkou mohou být znovu, navždy. Pro své nejdražší nebyla nikdy příliš zaneprázdněna. Ve svém mladém věku tato sestra sloužila jako presidentka Pomocného sdružení a vždy kladla své manželství a rodinu na první místo. Když jsem hovořila s matkou této zesnulé ženy, poznamenala, že jejím největším cílem bylo vychovat ze svých dcer spravedlivé ženy. Ačkoli byl život její dcery zkrácen, tato dcera vytvořila ve svém domově tapiserii života podle evangelia. Vaše generální předsednictvo Pomocného sdružení, pod vedením našich vedoucích kněžství, společně vytvořilo prohlášení pro sestry z Pomocného sdružení po celém světě. Toto prohlášení nám připomíná, kdo jsme, a k rozvoji těchto dovedností byl vyhrazen večer pro obohacování domova, rodiny a jednotlivce. Rozpoznáváme ve svém životě příležitosti k tvoření, které tam jsou? Ceníme si darů, talentů a vynikajícího ducha, které nám Bůh dal? Sdílíme s ostatními lidmi výtvory svého srdce, mysli a rukou? Jiná matka a rádkyně v předsednictvu Pomocného sdružení kůlu, ačkoli ji ohrožovaly obrovské zdravotní problémy, vytvořila ve svém kůlu pozoruhodný projekt služby. Díky půstu a modlitbě se uskutečnily zázraky a sestry z jednoho kůlu vytvořily něco mimořádného pro druhé, strádající zimou, hladem a nemocemi. Kdo ví, kolik životů bylo požehnáno tím, že jedna žena odmítla obírat se svým trápením a namísto toho vytvořila tuto tapiserii služby, památník soucitu a ušlechtilosti lidského ducha. Každým rokem opakují tento příběh desítky tisíc věrných členů. V červenci minulého roku předsedající biskupstvo rozeslalo dopis s návrhem, že všichni, kdo chtějí pomoci ulevit utrpení uprchlíků v Kosovu, mohou vyrobit prošívané pokrývky a zaslat je k distribuci do Humanitárního střediska Svatých posledních dnů. Měli jsme v úmyslu shromáždit a odeslat 30 000 pokrývek. Obdrželi jsme více než 125 000 pokrývek. Tyto pokrývky byly zaslány nejen lidem trpícím v Kosovu, ale i obětem katastrof v Turecku, Venezuele, Mexiku a v dalších zemích, včetně Mosambiku a Zimbabwe. V minulém roce se mi dostalo výsady navštívit Kosovo, kde jsem do mnoha těchto pokrývek osobně zavinula vděčné a uslzené děti a ženy. Zjistili jsme, že díky této skvělé organizaci můžeme ve svém domově tvořit a učit přitom službě svou rodinu, přátele a sousedy a pomáhat druhým doslova po celém světě. Jménem Pomocného sdružení a humanitárních služeb Církve můžeme být tvůrci. Není to nádherné?! Každý z nás si musí říci: Co vytvořím ze svého života? Svého času? Své budoucnosti? Zaprvé jděte, kam vás vede Duch. Buďte tiší a naslouchejte. Váš Nebeský Otec vás povede, tak jak se Mu přiblížíte. Ponořte se do svatého slova proroků, jak dávných, tak novodobých, a Duch k vám bude promlouvat. Buďte trpěliví, žádejte ve víře, a dostane se vám vedení ve vašem tvůrčím úsilí. Zadruhé nebuďte ochromeni strachem, že uděláte chybu. Vnořte ruce do hlíny svého života a začněte. Velmi se mi líbí, jak kdysi odpověděla Rebeka Abrahamovu služebníkovi, který přišel hledat manželku pro Izáka. Její odpověď byla jednoduchá a přímá: „Půjdu,“3 řekla. Rebeka mohla odmítnout. Mohla služebníkovi říci, ať počká, než uspořádá oslavu na rozloučenou, až si pořídí nový šatník, až shodí pár kilogramů nebo až bude lepší počasí. Mohla říci: „Co je ten Izák za muže, že si nedokáže najít manželku v celém Kanánu?“ Ale ona to neřekla. Jednala a to máme činit i my. Už není čas věci odkládat. Začněte! Nebojte se. Udělejte to nejlepší, co můžete. Samozřejmě, že uděláte chyby. Dělá je každý. Poučte se z nich a postupte dál. Zatřetí podporujte přitom ostatní. Každý člověk na této zemi je jedinečný. Všichni máme různé zájmy, schopnosti a dovednosti. Každý jsme na jiné psychické, duchovní a emocionální úrovni. Nakonec, radujte se. Tvoření není dřina. Tvoření plyne z lásky. Když děláme to, co máme rádi, radujeme se přitom z toho. Jste-li nešťastní, cítíte-li únavu, neklid nebo rozčarování, dovolte mi, abych vás požádala, abyste něco vyzkoušeli? Namísto zaobírání se svými potížemi se zaměřte na vytváření něčeho pozoruhodného, něčeho s věčným významem. Vyživujte svědectví, posilujte vztah, pište rodinnou historii, choďte do chrámu, služte. Přečtěte si prohlášení o rodině a prohlášení Pomocného sdružení, sami sobě se zavažte, že budete žít podle těchto zásad, a radujte se. Jsme radostní lidé. Účastníme se přechodu přes časový most v jednom z největších momentů historie tohoto světa. Toto není doba na přešlapování na místě a skleslá ramena. President Gordon B. Hinckley radil: „Přestaňte vyhlížet bouřky a více si užívejte slunce.“4 Modlím se, abychom se jako Svatí posledních dnů zabývali věcmi našeho Otce a abychom vytvořili ze svého života něco více. Nehledě na svou situaci se můžeme modlit jako Izaiáš: „Ó Hospodine, ty jsi otec náš, my hlina, ty pak učinitel náš, a tak jsme všickni dílo ruky tvé.“5 Kéž je naše práce a sláva odrazem té Jeho, o to se pokorně modlím ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Mojžíšova 1:33. 2. V Francis M. Gibbons, David O. McKay, Apostle to The World (1986), 228. 3. Genesis 24:58. 4. Standing for Something: Ten Neglected Virtues That Will Heal Our Hearts and Homes (2000), 101. 5. Izaiáš 64:8.