Buďme svým bližním k velikému užitku Starší Spencer J. Condie Sedmdesátník Modlím se, abyste vy, úžasní mladí muži, byli nejen hodni přijmout sloužící anděly, ale abyste se… stali sloužícími anděly v životě druhých. Jako mladý sedmadvacetiletý muž byl Wilford Woodruff 5. listopadu 1834 vysvěcen knězem. Osm dní nato zahájil dvouletou misii na jihovýchodě USA.1 Jednoho večera našli se společníkem nocleh u jedné rodiny, která jim ke spaní poskytla holou podlahu, což bylo podle jeho slov „velmi obtížné poté, co jsme bez kousku jídla ušli téměř sto kilometrů“.2 Následujícího dne ušli v dešti 20 kilometrů, až přišli do domu muže, který byl náhodou členem nepřátelského davu v Missouri. Bratr Woodruff řekl: „Když jsme vešli, rodina se právě chystala usednout k snídani. V té době bylo v Missouri zvykem pozvat člověka ke stolu, i když to byl váš nepřítel; a tak nám nabídl, ať posnídáme, a my jsme s radostí jeho pozvání přijali. Věděl, že jsme mormoni, a jakmile jsme se pustili do jídla, začal mormonům spílat. Na stole byla velká mísa vajec se slaninou a spousta chleba, a tak nás od jídla neodradilo ani jeho klení, protože čím více nadával, tím více jsme jedli, dokud jsme si nenaplnili žaludek. Pak jsme vstali od stolu, vzali jsme si klobouky a poděkovali jsme za snídani. To poslední, co jsme od něho slyšeli, bylo neustálé klení. Věřím, že Pán ho za naši snídani odmění.“3 Napsal, že na konci prvního roku této misie „urazil pět tisíc tři sta kilometrů, uspořádal sto sedmdesát shromáždění [a] pokřtil čtyřicet tři lidí“.4 Po první misii na jihovýchodě USA následovaly dvě krátké misie na ostrovy Fox Islands u pobřeží státu Maine5 a pak dvě misie do Anglie.6 V roce 1840, na své druhé misii v Anglii, potvrdil, že „díky požehnáním Božím“ byl za období osmi měsíců nástrojem toho, že do Církve přišlo více než 1800 duší.7 Wilford Woodruff osobně vyzkoušel slib z Knihy Mormon, že „připravil Bůh prostředek, že člověk vírou může činiti mocné divy; proto může býti svým bližním k velikému užitku“.8 Mladí bratří v Aronově kněžství, dovolte mi, abych vám připomněl, že náš Otec v nebi si přeje, abyste byli nejen dobří, ale abyste byli dobří k něčemu, abyste sloužili a žehnali ostatním a byli svým bližním k velikému užitku. V Lukášově evangeliu čteme, že „Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí“.9 A protože součástí našeho pozemského úsilí o dokonalost je i snaha stát se podobnějšími Spasiteli, máme i my prospívat moudrostí a věkem a milostí u Boha i u lidí. Jsou-li činnosti kněžského kvora a Vzájemného sdružení, jež jsou spojeny s Mladými ženami, plánovány pečlivě a s modlitbou a projednány s výborem biskupstva pro mládež,10 pomohou každému mladému muži a každé mladé ženě růst v moudrosti tím, že se naučí být vděčnější za písma a slova žijících proroků a že se budou účastnit schůzek Vzájemného sdružení, do nichž patří vše „ctnostné, krásné, co se těší dobré pověsti nebo je chvályhodné“.11 Společné porady ve výboru biskupstva pro mládež jsou cennou školou pro celou generaci budoucích vedoucích, kteří se učí efektivní spolupráci v radách. Vy, mladí muži, porostete postavou a tělesnou silou díky tomu, že se budete zabývat lidovým tancem, sportem a hodnotným přátelským soutěžením v duchu fair play. Porostete v milosti u Boha tím, že se zapojíte do bádání na rodinné historii, budete v chrámu vykonávat křty za zesnulé předky, stanete se věrnými domácími učiteli, budete často uklízet v kapli, navštěvovat domovy důchodců a pomáhat zkrášlovat svou obec. Tím, že toto budete dělat, budete příkladem rady krále Benjamina, že „jste jenom tehdy ve službě svého Boha, jste-li ve službě svých bližních“.12 Moudrý vedoucí mládeže bude klást důraz méně na činnosti zaměřené na získávání finančních prostředků do rozpočtu a mnohem více na poskytování nesobecké služby druhým. Vy, mladí muži, porostete v milosti u lidí a lépe se připravíte na misii, manželství a budoucí zaměstnání tím, že lépe poznáte různé profese a posílíte svou sebedůvěru přednášením proslovů, účastí v originálních jednoaktovkách a vystupováním na přehlídkách talentů. V činnostech naší mládeže se má odrážet naše víra, že „lidé jsou, aby pociťovali radost“,13 a tuto radost máme být ochotni sdílet s ostatními. Nedávno jsem se setkal s jednou ženou z východu, která nyní žije v údolí Solného jezera. Je oddanou členkou jiné křesťanské církve a já jsem se jí zeptal, jak se jí žije mezi Svatými posledních dnů. Řekla: „My s manželem to zvládáme dobře, ale mám starost o naši dospívající dceru. Každou středu asi v sedm hodin večer projde kolem našeho domu několik dívek ze sousedství a mají někam společně namířeno, ale ještě nikdy se nezastavily u nás, aby naši 14letou dceru pozvaly, ať jde s nimi.“ Řekl jsem: „Milá paní, dnes se na vás usmálo štěstí. Já mohu ten problém vyřešit.“ Ochotně mi dala jméno a adresu své dcery a zkontaktovali jsme presidenta kůlu a ředitele semináře. Naši přátelé a sousedé jsou děti milujícího Otce v nebi, který si přeje, aby se k Němu všechny vrátily. Můžeme být spokojeni, jestliže v neděli dopoledne nejsou přítomni všichni členové našeho kvora? Bezpochyby se můžeme obrátit k méně aktivním a k lidem z ostatních náboženství a vřele je pozvat na schůzky Vzájemného sdružení Mladých mužů a Mladých žen, seminář, Nedělní školu a shromáždění svátosti. Když Joseph Smith a Oliver Cowdery obdrželi z rukou vzkříšeného Jana Křtitele Aronovo kněžství, obdrželi „klíče služby andělů“14, které jste při vysvěcení obdrželi i vy. Modlím se, abyste vy, úžasní mladí muži, byli nejen hodni přijmout sloužící anděly, ale abyste se, stejně jako mladý Wilford Woodruff, stali sloužícími anděly v životě druhých tím, že budete používat víru pro uskutečňování „mocných zázraků“, a abyste se tak stali „velkým užitkem“ svým bližním. Satan by chtěl oslabit vaši víru a rozmělnit vaši moc kněžství k vykonávání mocných zázraků, ale milující Nebeský Otec vám poskytl božskou ochranu - dar Ducha Svatého. V první kapitole Knihy Mormon čteme, že když Lehi četl písma, „byl naplněn Duchem Božím“.15 Nefi později slibuje, že budeme-li hodovat na slovech Kristových, „slova Kristova [nám] řeknou vše, co [máme] činiti“.16 Možná před vámi stojí rozhodnutí ohledně misie, budoucí kariéry a konečně i manželství. Až budete číst písma a modlit se o vedení, nejspíše neuvidíte odpověď ve formě slov tištěných na stránce, ale během čtení k vám budou přicházet zřetelné dojmy a nabádání a Duch Svatý vám podle slibu „ukáže všechny věci, které máte činiti“.17 Satan by chtěl, abyste se vzdali své svobody jednání ve prospěch různých druhů návykového chování, ale milující Nebeský Otec vám skrze svého proroka Izaiáše slíbil, že podmaníte-li si své tělesné touhy pomocí upřímném půstu, pomůže vám „rozvázati svazky bezbožnosti“ a roztrhnout „všelijaké jho“.18 Vyzkoušejte osobně tento slib půstem. Naše prázdnota poskytne více prostoru plnosti evangelia. Hladovění předchází posvěcení. Studium písma a půst, doprovázený předtím i potom modlitbou, mohou opravdu proměnit noc v den.19 V celém životě proroka Josepha Smitha se zračí moc modlitby a splnění Pánova slibu, že „budeš-li prosit, obdržíš zjevení za zjevením“.20 Jedním z důležitých zjevení, která obdržíte, bude pochopení, jak se můžete nejlépe dotknout života druhých, kteří se ztratili. Je dobré pamatovat přitom na moudrou radu presidenta Hinckleyho: „Duch Svatý je Svědek o pravdě, který může učit lidi to, čemu se nemohou učit navzájem.“21 President Gordon B. Hinckley pokládá dobré přátele za jeden z klíčových prvků v udržení nově obrácených a v opětném přivedení méně aktivních a Robert Browning toto působivě popsal takto: … Kdybych byl požehnán jako ty, zahrnul bych se láskou a obrnil bych se hradbou svých přátel; a nemohl bych padnout, takto ochraňován laskavými přáteli, kteří mou věc přijali za vlastní.22 Wilford Woodruff později, už jako president Církve, prohlásil: „Nezáleží na tom, zda je někdo knězem nebo apoštolem, ale na tom, zda zvelebuje své povolání. Kněz drží klíče služby andělů. Nikdy jindy v životě, ať jsem byl apoštolem, sedmdesátníkem nebo starším, mne Pán více neochraňoval, než když jsem zastával úřad kněze. Pán mi zjevil viděními, zjeveními a Duchem Svatým mnoho věcí, které mě ještě čekají.“23 Milovaní bratří, modlím se, aby každý z nás, skrze víru, používal svou moc kněžství k vykonávání mocných zázraků tím, že bude s druhými sdílet evangelium a sloužit jim, aby tak byl svým bližním k velikému užitku, ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Viz Matthias F. Cowley, Wilford Woodruff: History of His Life and Labors (1909), 47. 2. Quoted in Cowley, Wilford Woodruff, 50. 3. Quoted in Cowley, Wilford Woodruff, 50. 4. Quoted in Cowley, Wilford Woodruff, 58. 5. Quoted in Cowley, Wilford Woodruff, 70-86. 6. Quoted in Cowley, Wilford Woodruff, 99-113; 114-128; 129-146. 7. Quoted in Cowley, Wilford Woodruff, 119. 8. Mos. 8:18. 9. Lukáš 2:52. 10. Církevní příručka pokynů, Kniha 2: Vedoucí kněžství a pomocných organizací (1998), str. 309. 11. Čl. v. 1:13. 12. Mos. 2:17. 13. 2. Nefi 2:25. 14. NaS 13:1. 15. 1. Nefi 1:8-12. 16. 2. Nefi 32:3. 17. 2. Nefi 32:5. 18. Iza. 58:6. 19. „Did You Think to Pray?“, Hymns, no. 140. 20. NaS 42:61. 21. Gordon B. Hinckley, „Otec, Syn a Duch Svatý“, Poselství Prvního předsednictva, březen 1998, str. 4. 22. „Paracelsus“, in The Poetical Works of Robert Browning, 2 vols. (1902), 1:25. 23. „Discourse“, Millennial Star, 5 Oct. 1891, 628-629.