„Poïte za mnou“ Starší Joseph B. Wirthlin Kvorum dvanácti apoštolù Ti, kteøí s vírou opustí své sítì a budou následovat Spasitele, zakusí štìstí, které pøesahuje možnosti jejich chápání. Pøedtím, než uslyšeli volání, byli rybáøi. Když se pøiblížil Ježíš Nazaretský, pohlédl jim do oèí a pronesl prostá slova: „Poïte za mnou“, pøestali Petr a Ondøej vrhat sítì do Galilejského moøe. Matouš píše, že tito dva rybáøi „hned opustivše síti, šli za ním“. Potom Syn Èlovìka pøistoupil k dvìma dalším rybáøùm, kteøí byli na lodi se svým otcem a spravovali sítì. Ježíš na nì zavolal „a [Jakub a Jan] hned opustivše lodí a otce svého, šli za [Pánem]“.1 Pøemýšleli jste nìkdy, jaké to muselo být, žít za dnù Spasitele? Kdybyste tam byli, následovali byste Jeho volání: „Poïte za mnou“? Realistiètìjší otázka by možná mohla znít: „Kdyby vás Spasitel povolal dnes, byli byste právì tak ochotni opustit své sítì a jít za Ním?“ Mám dùvìru, že mnozí ano. Ale pro nìkteré by to nemuselo být tak snadné rozhodování. Nìkteøí zjišují, že sítì skrze jejich pravou podstatu není obèas tak snadné opustit. Sítì mají mnoho velikostí a tvarù. Sítì, které opustili Petr, Ondøej, Jakub a Jan, byly hmatatelnými pøedmìty - nástroji, které jim pomáhaly vydìlávat na živobytí. Nìkdy o tìchto ètyøech mužích pøemýšlíme jako o skromných rybáøích, kteøí opuštìním sítí kvùli následování Spasitele neobìtovali pøíliš mnoho. Opak je však pravdou, jak zdùrazòuje starší James E. Talmage v knize Jesus the Christ, nebo Petr, Ondøej, Jakub a Jan byli partnery v prosperujícím podniku. „Vlastnili lodì a zamìstnávali další muže.“ Podle staršího Talmage byl Šimon Petr „zámožný, a když jednou hovoøil o tom, že vše opustil, aby následoval Ježíše, Pán nepopøel, že Petrova obì èasného majetku byla… velká.“2 Pozdìji se do sítì bohatství lapil bohatý mladý muž, který tvrdil, že byl od svého mládí poslušen všech pøikázání. Když se zeptal Spasitele, co dalšího má udìlat, aby získal vìèný život, Mistr øekl: „Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svùj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poï, následuj mne.“ Když to mladý muž uslyšel, „odšel, smuten jsa; nebo mìl statku mnoho“.3 Sítì jsou obvykle definovány jako nástroj, kterým se nìco chytá. V užším, ale dùležitìjším smyslu, mùžeme sí definovat jako nìco, co nás odvádí od následování volání Ježíše Krista, syna živého Boha, nebo co nám v tom brání. Sítí v tomto kontextu mohou být naše práce, naše koníèky, naše potìšení a pøedevším naše pokušení a høíchy. Ve struènosti sítí mùže být cokoli, co nás odvádí od našeho vztahu s Nebeským Otcem nebo od Jeho znovuzøízené Církve. Dovolte mi uvést moderní pøíklad. Poèítaè mùže být užiteèným a nenahraditelným nástrojem. Dovolíme-li mu ale, aby požíral náš èas pøi marných, neproduktivních a obèas i nièivých èinnostech, stává se svazující sítí. Mnozí z nás rádi sledují sportovní soutìže, jsme-li ale schopni odrecitovat statistické údaje o našich oblíbených hráèích a souèasnì zapomínáme na narozeniny nebo výroèí, zanedbáváme své rodiny nebo ignorujeme pøíležitost poskytovat skutky køesanské služby, potom i sport mùže být svazující sítí. Od dnù Adama si lidstvo v potu tváøe dobývá svùj denní chléb. Když nás ale naše práce pohlcuje do té míry, že zanedbáváme duchovní rozmìry života, mùže být také svazující sítí. Nìkteøí jsou lapeni do sítì nadmìrného dluhu. Sí úrokù je pevnì drží a vyžaduje od nich, aby prodávali svùj èas a energii k uspokojení požadavkù vìøitelù. Vzdávají se své svobody a stávají se otroky vlastní výstøednosti. Je nemožné uèinit seznam mnoha sítí, které nás mohou polapit a které nám mohou bránit v následování Spasitele. Jsme-li ale upøímní ve své touze následovat Ho, musíme ihned opustit svazující sítì svìta a jít za Ním. Nevím o žádném jiném období v historii svìta, které by bylo plné tolika rozmanitých svazujících sítí. Život si tak lehce zaplòujeme schùzkami, schùzemi a úkoly. Je tak snadné chytit se do množství sítí, u kterých nás nìkdy i jen návrh na to, abychom se z nich osvobodili, mùže zastrašovat a dokonce dìsit. Nìkdy si myslíme, že èím jsme zamìstnanìjší, tím jsme dùležitìjší - jako kdyby naše zaneprázdnìnost urèovala naši hodnotu. Bratøi a sestry, mùžeme strávit celý život ve víru horeènatého tempa a odškrtávat seznam za seznamem toho, na èem na konci ve skuteènosti nezáleží. To, že toho hodnì dìláme, nemusí být tak dùležité. Podstatné je to, že zamìøujeme energii své mysli, svého srdce a své duše na to, co má vìèný význam. Když kolem sebe pozorujeme ruch a shon života, slyšíme pokøik „pojïte sem“ a „pojïte tam“. Uprostøed hluku a svùdných hlasù, které soutìží o náš èas a zájem, stojí na bøehu Galilejského moøe osamìlá postava a tiše na nás volá: „Poïte za mnou.“ Svùj život mùžeme snadno vychýlit z rovnováhy. Vzpomínám na nìkolik let, která pro mì byla obzvláštì obtížná. Naše rodina se rozrostla na sedm dìtí. Sloužil jsem jako rádce v biskupstvu a tehdy jsem obdržel posvátné povolání být biskupem našeho sboru. Snažil jsem se øídit naši firmu, což vyžadovalo každý den mnoho hodin. Vzdávám èest své úžasné ženì, která mi vždy umožòovala sloužit Pánu. V èase, který byl k dispozici, bylo prostì pøíliš mnoho vìcí na práci. Místo abych obìtoval dùležité vìci, rozhodl jsem se, že budu døíve vstávat, starat se o svou firmu a potom budu vynakládat èas, který je potøeba na to, abych byl dobrým otcem a manželem a vìrným èlenem Církve. To nebylo snadné. Byla rána, kdy zazvonil budík, já jsem s námahou otevøel jedno oko a rozzlobenì jsem se na nìj podíval, že se odvažuje zvonit. Pán byl nicménì milosrdný a pomohl mi najít energii a èas dìlat vše, k èemu jsem se zavázal. Aèkoli to bylo obtížné, nikdy jsem nelitoval svého rozhodnutí následovat Spasitelovo volání a jít za Ním. Pomyslete na dluh, který u Nìho máme. Ježíš je vzkøíšení a život. „Kdo vìøí v [Nìho], by pak i umøel, živ bude.“4 Existují ti, kteøí mají velké bohatství, a pøesto by dali vše, co mají, aby ke svému smrtelnému životu pøidali pouhých nìkolik dalších let, mìsícù a dnù. Co bychom mìli být ochotni dát za vìèný život? Existují ti, kteøí by dali vše, co mají, aby zakusili mír. „Poïtež ke mnì všickni, kteøíž pracujete a obtíženi jste,“ uèil Spasitel, „a já vám odpoèinutí dám.“5 Není to ale pouze mír, co Spasitel slibuje tìm, již dodržují jeho pøikázání a vytrvají až do konce, ale vìèný život, „kterýžto dar je nejvìtší ze všech darù Božích“.6 Díky Spasiteli budeme žít navždy. Nesmrtelnost znamená, že nikdy nezemøeme. Ale vìèný život znamená žít navždy v oslavených sférách ve spoleèenství s tìmi, které milujeme, obklopeni hlubokou láskou, neobyèejnou radostí a slávou. Tento oslavený stav nelze koupit za žádnou sumu penìz. Vìèný život je dar od milujícího Nebeského Otce nabídnutý volnì a štìdøe všem, kteøí následují volání Muže z Galileje. Naneštìstí mnozí jsou pøíliš zapleteni do svých sítí a volání nenásledují. Spasitel vysvìtlil: „Vy nevìøíte, nebo nejste z ovcí mých… Ovce mé hlas mùj slyší, a já je znám, a následují mne.“7 Jak následujeme Spasitele? Používáním víry. Tím, že v Nìho vìøíme. Tím, že vìøíme v Nebeského Otce. Tím, že vìøíme, že Bùh dnes hovoøí k èlovìku na zemi. Spasitele následujeme, èiníme-li pokání ze svých høíchù - tím, že pro nì zakoušíme zármutek a že jich zanecháme. Spasitele následujeme tím, že vstoupíme do vod køtu a obdržíme odpuštìní høíchù, tím, že pøijmeme dar Ducha Svatého a tomuto vlivu dovolíme, aby nás inspiroval, uèil, vedl a utìšoval. Jak následujeme Spasitele? Tím, že jsme Ho poslušni. On a Nebeský Otec nám dávají pøikázání - ne aby nás trestali nebo trápili - ale aby nám pomohli dojít plnosti radosti, jak v tomto životì, tak na vìènostech, které pøijdou, svìty bez konce. Když lpíme na svých høíších, svých potìšeních a nìkdy i na svých domnìlých závazcích, když odoláváme vlivu Ducha Svatého a odmítáme slova prorokù, tehdy naopak stojíme na bøehu vlastní Galileje pevnì zapleteni v sítích. Zjišujeme, že nejsme schopni je opustit a jít za žijícím Kristem. Pastýø dnes ale volá každého z nás. Poznáme hlas Božího Syna? Budeme Ho následovat? Mohu pronést slovo varování? Existují ti, již si myslí, že když následujeme Spasitele, náš život bude osvobozen od starostí, bolesti a strachu. Tak tomu není! Sám Spasitel byl popsán jako muž bolestí.8 Dávní uèedníci, kteøí následovali Krista, zakusili velké pronásledování a utrpení. Prorok Joseph Smith nebyl výjimkou. Nebyli jí ani další první Svatí této poslední dispenzace. Ani dnes tomu není jinak. Mìl jsem pøíležitost hovoøit s ženou, která slyšela volání Spasitele, když jí bylo osmnáct let. Její otec, který byl vysokým èinovníkem v jiné církvi, se na ni rozzlobil a zakázal jí køest. Upozornil ji, že když se stane èlenkou Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnù, rodina ji zavrhne. I když šlo o velkou obì, tato mladá žena následovala volání Spasitele a vstoupila do vod køtu. Otec však její rozhodnutí nepøijal a snažil se ji donutit, aby se nové víry vzdala. Spolu se svou ženou jí kvùli jejímu rozhodnutí stát se èlenkou Církve spílali a dožadovali se toho, aby se svého nového náboženství zøekla a opustila ho. I pøes tento hnìv, hoøkost a potupu její víra zùstala silná. Vydržela slovní a citové týrání, protože vìdìla, že slyšela volání Spasitele a že Ho bude následovat bez ohledu na dùsledky. Nakonec se této mladé ženì podaøilo najít bezpeèný útulek, útoèištì u laskavého èlena rodiny, daleko od výhrùžek a nelaskavosti jejího otce. Potkala vìrného mladého muže a ti dva byli oddáni v chrámu a obdrželi vybraná požehnání, která doprovázejí chrámový sòatek. Dnes patøí k zástupùm tìch, již pøinesli velkou obì, aby následovali volání Spasitele. Ano, nenaznaèuji, že cesta bude snadná. Dám vám ale své svìdectví, že ti, kteøí s vírou opustí své sítì a budou následovat Spasitele, zakusí štìstí, které pøesahuje možnosti jejich chápání. Když potkávám úžasné èleny této Církve - mladé i starší - jsem povzbuzen a naplnìn vdìèností za vìrnost tìch, již slyší volání Spasitele a následují Ho. Napøíklad jeden oceláø následuje Spasitele. Den za dnem již více než tøicet let bìhem polední pøestávky vytáhne písma a ète je, zatímco jeho spolupracovníci se mu vysmívají. Sedmdesátiletá vdova upoutaná na invalidní vozík - která každému, kdo pøijde na návštìvu, rozveselí ducha a která nikdy nikomu nezapomene povìdìt, jak je šastná - následuje Spasitele. Dítì, které se snaží skrze modlitbu komunikovat s Pánem vesmíru, následuje Spasitele. Bohatý èlen, který štìdøe pøispívá Církvi a svým bližním, následuje Spasitele. Tak jako pøed 2 000 lety stál Ježíš Kristus na bøehu Galilejského moøe, tak stojí i dnes a volá, stejnì jako volal k tìm vìrným rybáøùm, ke všem, kteøí uslyší Jeho hlas: „Poïte za mnou!“ Na nìkteré sítì si musíme dát pozor a nìkteré musíme vyspravit. Když na nás ale Pán oceánu, zemì a nebe zavolá „Poïte za mnou“, máme opustit svazující svìtské sítì a jít v Jeho šlépìjích. Bratøi a sestry, s radostným hlasem prohlašuji, že evangelium je opìt obnoveno! Nebesa se otevøela proroku Josephu Smithovi a on spatøil Boha Otce a Jeho Syna Ježíše Krista a hovoøil s Nimi. Pod božským vedením a skrze výuku celestiálními bytostmi byly èlovìku opìt obnoveny vìèné pravdy! V naší dobì žije další velký prorok, který každý den k tìmto posvátným pravdám pøidává své svìdectví. President Gordon B. Hinckley zastává svùj posvátný úøad jako mluvèí našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Po jeho boku stojí jeho ušlechtilí rádcové. Kromì toho má podporu kvora dvanácti apoštolù, kvor sedmdesátníkù a milionù èlenù po celém svìtì, kteøí mu pomáhají tím, že pøipojují svùj hlas a hlásají slavné znovuzøízení evangelia, které je opìt obnoveno èlovìku. Ježíš Kristus je „ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepøichází k Otci než skrze [Nìj].“9 Jako zvláštní svìdek o Nìm vám dnes svìdèím, že pøijde èas, kdy každý muž, žena i dítì pohlédne do Spasitelových milujících oèí. V ten den s jistotou poznáme hodnotu svého rozhodnutí ihned Ho následovat. Aby každý z nás mohl slyšet volání Mistra a aby ihned opustil své svazující sítì a radostnì Ho následoval, o to se naléhavì modlím ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Viz Mat. 4: 18-22. 2. (1916), 218. 3. Mat. 19:21-22. 4. Jan 11:25. 5. Mat. 11:28. 6. NaS 14:7. 7. Jan 10:26-27. 8. Viz Iz. 53:3; Mosiáš 14:3. 9. Jan 14:6.