Dítì a uèedník Starší Henry B. Eyring Kvorum dvanácti apoštolů Pán dùvìøuje svým vìrným uèedníkùm. Posílá pøipravené lidi ke svým pøipraveným služebníkùm. Každý z nás, na kterého se vztahuje smlouva køtu, slíbil, že bude nabízet evangelium druhým.1 Obèas pøed námi jako nepøekonatelná pøekážka vyvstává obava z odmítnutí èi z toho, že nìkoho urazíme. Pøesto se však nìkteøí èlenové zbavují této bariéry s lehkostí. Na svých cestách jsem si jich peèlivì všímal. A nyní vám nìkteré z nich popíšu. Sobota je na celém svìtì dnem, kdy se konají trhy. Ve venkovských oblastech Ghany, Ekvádoru a na Filipínských ostrovech bezpoèet lidí pøináší produkty svých farem a své rukodìlné práce do mìsta, aby je tam prodali. Mluví s tìmi, které potkávají na cestì. A zatímco èekají na kupce, povídají si s tìmi, kteøí jsou poblíž. Mnohé z toho, o èem spolu mluví, se týká jejich zápasu o pøežití, snahy dostat se z chudoby, a nìkdy mluví i o nebezpeèí. Mezi tìmito lidmi na cestách a na tržištích jsou Svatí posledních dnù. Mnohé z toho, o èem se baví s tìmi, které potkávají, se týká stejných vìcí, které byste slyšeli kdekoli na svìtì. „Odkud jste?“ „To je váš syn?“ „Kolik máte dìtí?“ V nìèem se však Svatí posledních dnù liší. Dá se to poznat na jejich oèích, stejnì jako v jejich slovech. Naslouchají pozornì a s výrazem toho, komu záleží na odpovìdích na otázky a komu záleží na dané osobì. Pokud tato konverzace trvá déle než jen nìkolik minut, stoèí se na to, na èem obìma øeèníkùm velmi záleží. Mluví o tom, co podle jejich názoru pøináší štìstí a co pøináší smutek. A pak se rozhovor stoèí na to, v co doufají ohlednì tohoto života i života pøíštího. Svatí posledních dnù vyjádøí své pokojné pøesvìdèení. Ne vždy, ale obèas se Svatého posledních dnù zeptají: „Proè jste tak klidný?“ „Jak víte o tìchto vìcech, o kterých tvrdíte, že je víte?“ A pak pøichází klidná odpovìï. Možná se bude týkat Nebeského Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista, kteøí se zjevili mladému chlapci Josephu Smithovi. Možná se bude týkat toho, jak vzkøíšený Spasitel, jak je to popsáno v Knize Mormon, láskyplnì sloužil obyèejným lidem, kteøí v Nìj mìli víru a kteøí Ho mìli rádi, stejnì jako my. Pokud jste zaslechli podobný rozhovor, který se týkal duchovních vìcí a který probíhal na tržišti nebo na ulici, možná se ptáte: „Jak bych to mohl dokázat i já? Jak bych mohl lépe sdílet svou víru s tìmi, kteøí dosud nepociují to, co já?“ Tato otázka se týká každého z nás, kdo jsme èlenové. Tatáž otázka leží na mysli každému biskupovi a presidentovi odboèky v Církvi, který má nyní zodpovìdnost vést misionáøskou práci mezi svými lidmi. Odpovìï na tuto otázku je klíèem ke žni, která pøijde. Zkoumal jsem pozornì a s modlitbou nìkteré z tìch, kteøí jsou mimoøádnì vìrnými a efektivními svìdky o Spasiteli a o Jeho Církvi. Jejich pøíbìhy jsou inspirující. Jeden pokorný muž byl povolán presidentem malé odboèky. V odboèce bylo tak málo èlenù, že si nedokázal pøedstavit, jak bude moci odboèka fungovat. Vydal se do lesnatého háje, aby se tam pomodlil. Zeptal se Boha, co má dìlat. Odpovìï pøišla. Spoleènì s nìkolika málo èleny zaèal zvát pøátele, aby se k nim pøipojili. Za rok pøišly do vod køtu stovky lidí a stali se spolum욝any v Pánovì Církvi. Znám muže, který témìø každý týden jezdí na služební cesty. Každý den misionáøi nìkde ve svìtì uèí nìkoho, koho potkal. Znám jiného muže, který se, jak se zdá, nenechává odradit tím, s kolika lidmi musí promluvit, než nìkdo z nich vyjádøí pøání, aby ho uèili misionáøi. Nezajímá ho, co ho stojí jeho úsilí, zajímá ho jen štìstí tìch, jejichž život se zmìnil. Pro to, co dìlají, neexistuje žádný jednotný vzor. Neexistuje žádná všeobecná metoda. Nìkteøí s sebou neustále nosí Knihu Mormon, kterou mohou dát druhým. Jiní si stanovují datum, do kterého najdou nìkoho, koho by mohli uèit misionáøi. Další pøišli na otázky, které podnìcují k pøemýšlení o tom, na èem dané osobì v životì nejvíce záleží. Každý z tìchto lidí se modlil, aby poznal, co má dìlat. Každý, jak se zdá, dostává jinou odpovìï, která se hodí pøesnì pro nì a pro lidi, které potkávají. V jednom jsou si však všichni podobní. A sice: mají spoleèný náhled na to, kým jsou. Díky tomu, kým jsou, mohou dìlat to, k èemu jsou inspirováni. Abychom mohli dìlat to, co dìlat máme, musíme se jim stát podobnými pøinejmenším ve dvou ohledech. Zaprvé jsou si vìdomi toho, že jsou milované dìti milujícího Nebeského Otce. Díky tomu se k Nìmu snadno a èasto obracejí v modlitbì. Oèekávají, že od Nìho obdrží osobní vedení. Podobnì jako dìti dokonalého rodièe poslouchají s poddajností a pokorou. A On je jim nablízku. Zadruhé jsou vdìènými uèedníky vzkøíšeného Ježíše Krista. Vìdí sami za sebe, že usmíøení je skuteèné a že je pro každého nezbytné. Pocítili oèištìní díky køtu vykonaného tìmi, kteøí mají pravomoc, a díky tomu, že sami pøijali Ducha Svatého. A díky pokoji, který prožili, jsou jako synové Mosiášovi, kteøí si „pøáli . . . , aby každému stvoøení byla hlásána spása, nebo nemohli snésti, že by duše nìkterého èlovìka mìla zahynouti, ba již myšlenka, že by nìkterá duše mìla trpìti nekoneèná muka, je rozechvívala.“2 Ti, kdož s lehkostí a èasto mluví o znovuzøízeném evangeliu, si cení toho, co pro nì evangelium znamená. Èasto myslí na toto velké požehnání. A právì díky tomu, že mají na pamìti dar, který obdrželi, si dychtivì pøejí, aby ho pøijali i ostatní. Pocítili lásku Spasitele. Následující slova jsou pro nì skuteèností každý den, každou hodinu: „Báznì není v lásce, ale láska dokonalá ven vyhání bázeò; nebo bázeò trápení má, kdož se pak bojí, není dokonalý v lásce. My milujeme jej, nebo on prvé miloval nás.“3 Dokonce i když pravý uèedník pocítil tuto lásku, obèas pociuje úzkost. Apoštol Jan to øekl jasnì: strach zmizí, až budeme uèinìni dokonalými v lásce. O tento dar dokonalé lásky se mùžeme modlit. Mùžeme se s dùvìrou modlit o to, abychom mohli pociovat lásku, kterou Spasitel chová k nám a ke všem, se kterými se setkáváme. On miloval nás i je natolik, že zaplatil cenu za všechny naše høíchy. Vìøit tomu je jedna vìc. Mnohem více ale znamená mít promìnìné srdce, abychom to mohli pociovat v každém okamžiku. Pøíkaz modlit se o to, abychom cítili Spasitelovu lásku, pøedstavuje také zaslíbení. Naslouchejte: „Nemáte-li tedy pravé lásky, milovaní bratøí moji, pak nejste nièím, nebo láska nikdy nepøestává. Proto lpìte pevnì na pravé lásce, která je nejvìtší z vìcí, nebo všechny vìci pominou – avšak pravá láska jest èistou láskou Kristovou a trvá vìènì a kdo ji bude míti v den poslední – tomu se má dobøe daøiti. Proto se modlete k Otci, milovaní bratøí moji, z celé síly svého srdce, abyste byli naplnìni touto láskou, kterou propùjèil všem pravým následovníkùm Syna svého Ježíše Krista, abyste se stali syny Božími, abychom byli jako On, až se zjeví, nebo jej budeme vidìti, jak jest; abychom mohli míti tuto nadìji; abychom byli oèištìni, jako On jest èistý.“4 Pán dùvìøuje svým vìrným uèedníkùm. Posílá pøipravené lidi ke svým pøipraveným služebníkùm. Máte zkušenost, stejnì jako ji mám já, s tím, že jste se setkali s lidmi, u kterých jste si byli jisti, že jste se s nimi nesetkali náhodou. Mám pøítele, který se každý den modlí, aby potkal nìkoho, kdo je pøipraven pøijmout evangelium. Nosí s sebou výtisk Knihy Mormon. Nedávno se veèer pøed kratší cestou rozhodl, že si sebou nevezme knihu, ale namísto toho takzvané „kartièky na rozdávání“. Ráno však pøišlo duchovní vnuknutí: „Vezmi si s sebou Knihu Mormon.“ A tak si dal jednu do tašky. V letadle vedle nìj sedìla žena, kterou znal, a on pøemýšlel: „Je to ona?“ Letìla s ním znovu i na zpáteèní cestì. Nyní pøemýšlel: „Jak mám zaèít mluvit o evangeliu?“ Místo toho mu øekla: „Vy platíte desátek své Církvi, že?“ Odvìtil, že platí. Øekla, že by mìla také platit desátek své církvi, ale že ho neplatí. A pak se zeptala: „Co je to zaè ta Kniha Mormon?“ Vysvìtlil jí, že je to písmo, další svìdectví o Ježíši Kristu, které pøeložil prorok Joseph Smith. Zdálo se, že ji to zajímá. A tak se sehnul k tašce a øekl: „Mìl jsem pocit, že mám vzít tuto knihu s sebou. Myslím, že je pro vás.“ Zaèala ji èíst. Když se louèili, øekla: „Ještì si o tom budeme muset popovídat.“ Co mùj pøítel nemohl vìdìt, co však vìdìl Bùh, bylo, že hledala nìjakou církev. Bùh vìdìl, že sledovala mého pøítele a pøemýšlela nad tím, co ho v jeho církvi èinilo tak šastným. Bùh vìdìl, že se zeptá na Knihu Mormon, a také vìdìl, že bude souhlasit s tím, aby ji uèili misionáøi. Byla pøipravena. A mùj pøítel také. A vy i já mùžeme být pøipraveni také. Vaše zpùsobilost a vaše touha vám bude záøit z oblièeje i z oèí. Budete pociovat nadšení z Pánovy Církve a z Jeho díla a bude to na vás vidìt. Budete Jeho uèedníky v každé situaci 24 hodin dennì. Nebudete muset sbírat odvahu na jeden velký okamžik, abyste s nìkým promluvili a pak se stáhli. To, že vìtšina lidí nebude mít zájem o znovuzøízené evangelium, bude mít malý vliv na to, co dìláte a co øíkáte. Schopnost mluvit o tom, èemu vìøíte, bude souèástí vás samotných. Takový byl i mùj otec. Byl vìdec. Pøednášel posluchaèùm v rùzných zemích po celém svìtì. Jednou jsem èetl pøednášku, kterou pronesl na velké vìdecké konferenci. V této pøednášce se v rámci svého vìdního oboru zmiòoval o stvoøení a o Stvoøiteli. Vìdìl jsem, že jen málo posluchaèù, pokud vùbec nìkdo, by sdílelo jeho víru. A tak jsem mu s úžasem a s obdivem øekl: „Tati, ty jsi vydal svìdectví.“ Pøekvapenì se na mne podíval a odvìtil: „Skuteènì?“ Ani netušil, že byl odvážný. Prostì øekl to, o èem vìdìl, že je pravda. Když vydával svìdectví, dokonce i ti, kteøí svìdectví nepøijali, vìdìli, že nebylo proneseno plánovanì, ale proto, že toto svìdectví bylo jeho souèástí. Byl takový, jaký byl, a byl kdekoli. Tímto se vyznaèuje každý, kdo je odvážný a efektivní ve sdílení evangelia. Tito lidé se považují za dìti milujícího žijícího Otce v nebi. A považují se za uèedníky Ježíše Krista. Nemusejí být vedeni k tomu, aby se modlili. Èiní tak pøirozenì. K tomu, aby pamatovali na Spasitele, nepotøebují vyvíjet žádné zvláštní úsilí. Jeho láska k nim a jejich láska k Nìmu je vždy s nimi. Takoví jsou a tak pohlížejí na sebe a na ty, kteøí jsou kolem nich. Mùže nám pøipadat, že to bude vyžadovat velkou zmìnu, ale mùžeme si být jisti, že tato zmìna nastane. Tato zmìna, která nastává v jednotlivých èlenech, probíhá po celé Církvi v každém národì. Toto je ona významná doba, kterou pøedvídali proroci již od stvoøení. Znovuzøízené evangelium pùjde ke každému národu. Spasitel seslal proroku Josephu Smithovi tato slova: „Vyslal jsem svého andìla letícího støedem nebes, který mìl vìèné evangelium, a ten se zjevil nìkolika a pøedal je lidstvu a ještì mnohým se zjeví, kteøí obývají zemi. A toto evangelium bude kázáno všem národùm, pokolením, jazykùm a náøeèím.“5 A se stane cokoli, mùžeme vìdìt, že Bùh stanoví hranice, aby svá zaslíbení naplnil. On, nikoli jen lidé, má svrchovanou kontrolu nad národy a nad událostmi, aby tak Jeho zámìry mohly být naplnìny. Mezi každým lidem a v každém národì budou vzbuzeni ti, kteøí budou sloužit s absolutní jistotou, že jsou dìti Boží, a kteøí se stanou oèištìnými uèedníky vzkøíšeného Krista v Jeho Církvi. Pøed nìkolika lety jsem promlouval k misionáøùm ve výcvikovém støedisku v Japonsku. Slíbil jsem jim, že v jejich národì nastane velký den. Øekl jsem, že nastane velký vzestup v tom, že èlenové budou dychtivì promlouvat o svém svìdectví o znovuzøízeném evangeliu s tìmi, se kterými se setkají. Tehdy jsem se domníval, že tato odvaha promluvit vzejde z narùstajícího obdivu k Církvi v této zemi. Nyní vím, že onen velký zázrak, mocná zmìna, nastane uvnitø èlenù, ne ve svìtì kolem nich. Tito èlenové a èlenové po celém svìtì budou milovat a naslouchat a hovoøit a svìdèit skrze promìnìné srdce. Biskupové a presidenti odboèek je povedou svým pøíkladem. Žeò duší bude veliká a bude spolehlivì v Pánových rukou.6 Abyste se stali souèástí tohoto zázraku, nesmíte èekat na to, až se budete cítit blíže Nebeskému Otci, nebo až si budete jisti tím, že jste oèištìni skrze usmíøení Ježíše Krista. Modlete se o pøíležitost potkávat lidi, kteøí cítí, že v jejich životì by mohlo být nìco lepšího. Modlete se o to, abyste poznali, jak jim máte pomoci. Vaše modlitby budou zodpovìdìny. Budete se setkávat s lidmi, které Pán pøipravil. Zjistíte, že budete pociovat a øíkat vìci, které se vymykají vašim minulým zkušenostem. A pak, èasem, pocítíte, jak se pøibližujete svému Nebeskému Otci, a pocítíte oèištìní a odpuštìní, které Spasitel slibuje svým vìrným svìdkùm. A pocítíte Jeho souhlas a budete si vìdomi toho, že jste udìlali to, o co vás žádal, protože vás miluje a dùvìøuje vám. Jsem vdìèný, že žiji v této dobì. Jsem vdìèný, že vím, že vy i já jsme milované dìti oslaveného Nebeského Otce. Svìdèím o tom, že Ježíš je Kristus, že je mùj Spasitel, i váš, a Spasitel všech lidí, se kterými se kdy setkáte. Otec a Syn navštívili proroka Josepha Smitha. Klíèe knìžství byly znovuzøízeny a poslední veliké shromažïování zapoèalo. Vím, že je to pravda. Ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Viz NaS 88:81; Mosiáš 18:9. 2. Mosiáš 28:3. 3. 1. Janova 4:18-19. 4. Moroni 7:46-48. 5. NaS 133:36-37. 6. Viz NaS 50:41-42.