Tři volby STARŠÍ JOSEPH B. WIRTHLIN Kvorum dvanácti apoštolů Chtěl bych vám nabídnout svůj vlastní sebezdokonalovací program. Tvoří ho tři kroky, jež byly užitečné pro mne. Nedávno jsem si všiml, že je k dispozici velké množství sebezdokonalovacích programů. Po těchto produktech musí být obrovská poptávka, protože člověk si stěží může pustit televizi nebo rozhlas, aniž by tam viděl nebo slyšel reklamu na produkty, které nabízejí vše od snížení váhy až po vypěstování bohaté úrody silných vlasů. Někdy mám pocit, že lidé, kteří připravují tyto produkty, mne znají osobně. Dnes bych vám chtěl nabídnout svůj vlastní sebezdokonalovací program. Tvoří ho tři kroky, jež byly užitečné pro mne, a jsem si jist, že pomohou i vám. A co víc, tento sebezdokonalovací program je zdarma. Nebudete muset vytahovat svou kreditní kartu. Na obrazovce nebude blikat žádné číslo bezplatné telefonní linky s varováním, že vám již zbývá jen pět minut na to, abyste využili této jedinečné nabídky. Nejlepší způsob, jak učit těmto zásadám, je asi pomocí podobenství. Jednou byl jeden muž, jmenoval se John, a přestože byl ještě poměrně mladý, prožil mnoho utrpení a bolesti. John byl bezdomovcem závislým na alkoholu a dalších drogách, byl vážně nemocný a unavený životem. Čím více se prohlubovala jeho nemoc a zoufalství, tím lépe věděl, že když neučiní nějaké změny – a to rychle – je velmi reálné, že zemře zbědovaný, zbytečný a osamocený. Snad proto, že John jako chlapec několikrát navštívil Primárky, skončil v blízkém sborovém domě, kde požádal o setkání s biskupem. „Zničil jsem si život,“ řekl John mezi zoufalým štkaním, které vycházelo z hloubi jeho trýzněné duše. Mluvil o chybách, jež v životě udělal, a o cestě sebezničení a bídy, po níž kráčel. Když biskup naslouchal smutnému Johnovu příběhu, mohl říci, že tento muž chce skutečně činit pokání a změnit život. Také si ale uvědomil, že John má málo důvěry v to, že by se mohl změnit. Biskup chvíli myslel na to, co by řekl. Konečně zvedl oči a řekl: „Johne, v životě jsem udělal tři volby, jež pro mne byly velmi důležité. Možná, že pomohou i vám.“ John odvětil: „Řekněte mi to, prosím. Udělám cokoli. Chci prostě začít znovu. Chci se vrátit.“ Biskup se usmál a řekl mu: „Zaprvé musíte pochopit, že se nemůžete vrátit a začít tam, kde jste byl kdysi. Ale není vše ztraceno. Můžete začít tam, kde jste. Rozhodněte se, že nyní začnete činit pokání.“ Do jisté míry se všichni podobáme Johnovi. Děláme chyby. Ale bez ohledu na to, jak moc se chceme vrátit a začít znovu, to nelze. Můžeme však činit pokání a začít tam, kde jsme dnes. V Knize Mormon čteme o Almovi mladším. Byl synem velikého proroka, ale obrátil se proti svému otci a snažil se činit zlo. Poté, co Almu navštívil anděl, jenž ho zanechal v bezvládném stavu a neschopného mluvit, Alma činil pokání a po zbytek svého života pracoval, aby napravil to, co zničil. V důsledku toho požehnal a obohatil život tisíců dalších. Alma si nepřipustil, že je zatracen kvůli minulým chybám. Chápal, že minulost vymazat nemůže. Ale také pochopil, že má moc činit pokání a začít znovu odtud, kde je. Jak začínáme činit pokání? Nejprve musíme své chyby uznat a rozhodnout se činit pokání. Tím, že se zavážeme dnes – právě dnes – jednat lépe, žít šlechetným a soucitným životem, snažit se každý den více se podobat Spasiteli. Náš osud a konečný úděl závisí na našich denních rozhodnutích. Veliký starozákonní prorok Jozue to věděl, když řekl: „Vyvolte sobě dnes, komu byste sloužili ... jáť pak a dům můj sloužiti budeme Hospodinu.“1 Jozue chápal, jak nutné je rozhodnout se být spravedlivějším bez odkladu. My se také máme rozhodnout nyní. Bude náš život naplněn lítostí a zoufalstvím? Nebo budeme činit pokání a snažit se každý den, aby naše dny byly hodnotné a smysluplné? Zítřejší radost nebo zítřejší zoufalství má své kořeny v rozhodnutích, jež činíme dnes. Možná si někteří lidé říkají: „Vím, že musím ve svém životě něco změnit. Možná později, ale ne nyní.“ Ti, kteří stojí na prahu života a stále čekají na pravý čas pro změnu, se podobají člověku, jenž stál na břehu řeky a čekal, až voda odteče, aby mohl přejít po suchu. Dnešek je dnem pro rozhodnutí. Když John slyšel biskupova slova, slíbil, že bude dělat to, co mu biskup řekl. John kvůli svým závislostem věděl, že musí činit pokání a zlepšit své zdraví. A tak se přihlásil do zařízení, kde se podrobil dlouhodobému léčebnému procesu. Začal jíst výživnou stravu. Začal chodit a cvičil. Týdny ubíhaly. John byl schopen se osvobodit od svých závislostí. Viděl, že jeho zdraví se zlepšuje a že je silnější. Ale stále nebyl spokojený. Protože v jeho životě bylo tak mnoho věcí, jež potřebovaly zlepšení, měl pocit, že ho to přemáhá a zbavuje odvahy. A tak si opět domluvil schůzku se svým biskupem. Tehdy poznal druhou volbu: „Johne,“ řekl mu biskup, „když si budete myslet, že můžete udělat ze sebe dokonalého hned, budou to pro vás krušné chvíle. Musíte se naučit zvolit si priority. Musíte dát to nejdůležitější na první místo.“ Ve většině případů přichází růst pomalu – jeden krok za druhým. Chápeme to, když se jedná o to zvládnout hru na hudební nástroj, stát se uznávaným atletem nebo zvládnout pilotáž proudového letadla. Avšak my si často neumíme odpustit, když nedosahujeme očekávaného pokroku ve všech oblastech svého života. Velicí sochaři a umělci tráví bezpočet hodin zdokonalováním svého talentu. Neuchopí majzlík nebo štětec a paletu s očekáváním okamžité dokonalosti. Chápou, že budou dělat při učení mnoho chyb, ale začínají se základy, nejprve s tím, co je podstatné. A stejně tak je tomu s námi. Stejně tak se stáváme pány svého života – tím, že se nejprve zaměříme na to nejdůležitější. My všichni máme docela dobrou představu o nejdůležitějších rozhodnutích, jež je třeba učinit – rozhodnutích, která zlepší náš život a přinesou nám více štěstí a pokoje. To je to místo, kde máme začít. To je to místo, kam máme zaměřit své největší úsilí. Každý večer, než jdu spát, si vytáhnu kartičku a napíšu si seznam věcí, jež musím udělat příští den – seřazený podle jejich priority. Když ráno přijedu do kanceláře, zkontroluji si svou kartičku a veškeré úsilí zaměřím na první bod na seznamu. Když dokončím tento bod, přejdu na druhý a tak dál. Některý den dokončím každou položku na seznamu. Jindy některé úkoly splněny nejsou. Nejsem však zklamaný, protože zaměřuji svou energii na to, na čem záleží nejvíce. John začal chápat, že nemůže v okamžiku změnit vše, co ve svém životě dělal špatně, ale že může zvolit priority. Může se zaměřit na to, na čem záleží nejvíce, a jeho život se časem začne zlepšovat. John našel s pomocí presidenta kvora starších skromné bydlení. Věděl, že musí najít způsob, jak se zaopatřit, a když se jeho zdraví a postoje zlepšily, našel práci na částečný úvazek. Každý večer, než šel John spát, si sepsal seznam nejdůležitějších věcí, jež bylo třeba udělat příští den. Nakonec měl John stálý příjem. Přestěhoval se na příjemnější místo a koupil si auto. I když byl se svým životem mnohem spokojenější, přesto stále cítil, že mu něco chybí. Proto se John vrátil k biskupovi potřetí. „Důvod toho, proč stále pociťujete prázdnotu,“ řekl biskup, „je ten, že jste neučinil třetí volbu.“ John se zeptal, co to je. „Nestačí dělat volby a rozhodnutí a pracovat na nich každý den,“ řekl biskup. „Mnozí strávili svůj život ve tvůrčí práci a dosáhli mnohého. Ale přesto pociťují prázdnotu. Na konci svých dní bědují nad tím, že jejich život neměl valný smysl.“ To bylo přesně to, co pociťoval John. Biskup pokračoval: „Nestačí něco dělat. Musíme dělat to, co je správné – to, co chce Nebeský Otec, abychom dělali.“ „Jak mohu poznat to, co je správné?“ zeptal se John. Biskup se usmál a vytáhl ze svého stolu sadu písem. Kožená vazba byla ošoupaná a zvrásnělá. Zlatá barva na ořízce byla skoro setřelá. „Skrze písma a slova proroků posledních dnů,“ odpověděl biskup. „Toto jsou ty ‚správné věci‘. Někteří lidé si myslí, že přikázání našeho Nebeského Otce nás omezují a že jsou těžká. Naopak, ona jsou průvodcem ke štěstí. Každý aspekt evangelia Ježíš Krista – zásady, nauky a přikázání – je částí plánu našeho Nebeského Otce, která nám pomáhá získat pokoj a štěstí.“ Biskup si vzal Knihu Mormon a přečetl slova krále Benjamina: „[připomeňte si] šťastný a požehnaný stav těch, kteří dodržují přikázání Boží. Neboť vizte, jsou ve všech věcech časně i duchovně požehnáni; a vydrží-li věrně až do konce, pak vejdou do nebe, aby přebývali s Bohem ve stavu nikdy nekončící blaženosti.“2 Když biskup mluvil, John přemýšlel o svém životě. Věci, jež získal, mu nepřinášely štěstí. To, co biskup řekl, je asi pravda. Možná, že štěstí přišlo díky životu, který je v souladu s přikázáními našeho Nebeského Otce. „Pamatujte na slova Spasitele,“ řekl biskup, jako by věděl, na co John myslí. „‚Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?‘“3 Tentýž večer učinil John závazek, že otevře slovo Boží a bude se učit přikázáním a naukám svého Nebeského Otce. Již se neprotivil slovu Páně, ale místo toho ho přijímal a vážil si ho. Když to činil, prázdnota jeho duše se počala vytrácet a na její místo postupně přicházela radost a pokoj, který převyšoval jeho chápání. To, co biskup říkal Johnovi, vskutku proměňovalo jeho život. Tak jako kdysi pociťoval, že je zdrcený, usoužený a na dosah smrti, nyní pociťoval život, pulsující energii a radost. Bratři a sestry, náš milující Nebeský Otec nám dal písma, aby nás učil cestě k pokoji a ke štěstí. Dnes máme veliký důvod se radovat, neboť k nám ke všem promlouvá Jeho Syn! Pán nesedí tiše ve svých nebesích a není hermeticky uzavřený za neproniknutelnými zdmi. Pán dává pod vedením našeho Nebeského Otce pokyny svým pomazaným služebníkům. Právě v této hodině náš prorok, president Gordon B. Hinckley, řídí zde na zemi toto svaté dílo Páně. Kromě toho světlo Kristovo vede všechny smrtelníky k našemu Nebeskému Otci a k Jeho pravdám. To nás učí milovat Pána a milovat své bližní, neboť „Duch Kristův je každému člověku dán, aby rozlišoval dobro od zla“.4 Jestliže si nezvolíme cestu Páně, máme pramalý důvod k omluvě. Domníváte se, že náš Spasitel bude v den soudu věnovat sebemenší pozornost bohatství, jež jsme nahromadili, nebo chvále, kterou jsme obdrželi? On chce, abychom přišli k Němu – abychom se učili od Něho a objevili čistou lásku Kristovu, která přichází skrze přijetí Jeho slova a poslušnost Jeho přikázání. To je ta cesta, která odstraní prázdnotu z našeho života a naplní naši duši nepopsatelnou radostí. Mohl bych vám zopakovat tyto tři volby, abyste o nich mohli přemýšlet? Bezpochyby máte své vlastní volby, jimiž se úspěšně řídíte ve svém životě. Za prvé se rozhodněte začít proces pokání nyní. Neodkládejte to. Navštěvujte shromáždění a služte radostně v Církvi. Učte se zásadám evangelia a žijte podle nich. Začněte nyní směřovat své kroky k chrámu. Za druhé si zvolte priority. Nechť je vaše rodina na prvním místě. Konejte hodnotné rodinné domácí večery. Nechť čas, jejž strávíte se svou rodinou, je v souladu s tím, jak jsou pro vás důležití. Važte si členů rodiny, pečujte o ně a nikdy nedovolte, aby zaneprázdněnost a nespokojenost vrazila klín mezi vás a ty, které milujete. Usilujte každý den o to, abyste byli poslušnější vůči Pánovým přikázáním. Za třetí rozhodujte se správně. Studujte písma a slova našeho dnešního proroka, a to presidenta Gordona B. Hinckleyho. Používejte toto posvátné učení ve svém životě. Podávejte pomocnou ruku nešťastným – osamělým, nemocným a potřebným. Dělejte, co můžete, abyste mírnili utrpení a pomáhali druhým stát se soběstačnými. Budete-li tak činit, Pán bude mít ve vás velké zalíbení. Bratři a sestry, vím, že náš Nebeský Otec a Jeho Milovaný Syn žije. Svědčím vám, že Joseph Smith byl vzbuzen, aby zorganizoval Pánovu Církev v dispensaci plnosti časů. Jako zvláštní svědek Ježíše Krista vím, že Spasitel za nás položil svůj život. Veškeré lidstvo může skrze Jeho usmíření činit pokání a být očištěno od hříchu. Můžeme se vrátit k našemu Nebeskému Otci a uvědomit si hodnotu nekonečné oběti našeho Spasitele. O tom svědčím ve jménu Pána Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Jozue 24:15. 2. Mosiáš 2:41. 3. Marek 8:36. 4. Moroni 7:16.