„Hle muž“ Biskup Richard C. Edgley První rádce v předsedajícím biskupstvu Pravý muž je dostatečně silný, aby odolal útokům Satana, a dostatečně pokorný, aby se poddal vykupující moci Spasitele. Před několika měsíci jsem dostal dopis od rodinné přítelkyně, kterou jsem mnoho let neviděl. Její dopis vyjadřoval beznaděj a naléhavou prosbu o pomoc. Poté, co jako osamělá matka jen s velkým vypětím vychovala své děti, se nyní znovu provdala. Její manžel, který není členem, je drsným mužem, který se snaží vyjadřovat svou mužnost pitím, nečistým jazykem, hrubou řečí a pochybným jednáním. Její velkou obavou bylo, že manželův příklad učil jejího syna, že toto jsou skutečné vlastnosti mužnosti. Naléhavě mě prosila: Je nějaký způsob, abych, i když nás dělí velká vzdálenost, mohl promluvit k jejímu synovi, kterému budeme říkat Ben, o charakteristických vlastnostech pravé mužnosti? V reakci na tuto prosbu se dnes večer pokusím odpovědět. A tak svůj proslov adresuji vzdálenému příteli a všem „Benům“ v Církvi, kteří se pokoušejí získat charakteristické vlastnosti muže. Tak, Bene, promluvme si. Když vstupujeme do světa dospělých, usilujeme všichni o to, abychom byli přijímáni a oceňováni. Dospělost k nám přijde tak jako tak, pokud budeme žít dostatečně dlouho. Pravá mužnost však přijde pouze a jedině tehdy, když si ji zasloužíme. Satan je znám jako velký podvodník. Jeho náboženství, jeho filosofie a jeho dílo je založeno na klamu a lži. Jeho cílem je zmařit dílo Páně tím, že nás svádí a nakonec nás činí „tak ubohými, jako je sám“. (2. Nefi 2:27.) Chtěl by, abychom věřili, že je mužem a že jeho způsoby nás přivedou k mužnosti. Ježíš se v kontrastu s tím podrobil dobrovolně vůli svého Otce. Výsledkem bylo, že byl zrazen, obžalován, bičován a odsouzen. Jeho oběť nebyla nařízená. Podstoupil ji z odvahy, povinnosti a lásky a vedla Ho k hořkému kalichu, který způsobil, že krvácel z každého póru. Pilát, poté, co byl svědkem Ježíšova nesmírného utrpení a pokory a když dokonce navrhoval jeho propuštění, nakonec podlehl požadavkům Židů. Když vydával Ježíše k ukřižování, učinil to jednoduchými, ale jasně formulovanými slovy: „Hle muž!“ (Viz Jan 19:5.) Ano, Ježíš je muž. Vlastní všechny charakteristiky pravého a ideálního muže. Jeho cesty, nikoli Satanovy, vedou k mužnosti. Kdokoli věří v něco jiného, je již polapen ve věčných řetězech Satanova podvodu. (Viz 2. Nefi 28:19.) Bene, každý mladý muž se musí rozhodovat mezi dobrem a zlem a mezi cestami Boha a cestami Satana. Když mladý muž začíná kouřit, aby dokázal, že je mužem, čím mužem se stává? Když mladý muž začíná pít, bere drogy, oddává se sexu, je nespoutaný nebo vzpurný, čím mužem se stává? Říká se, že mnohý chlapec během dospívání začíná kouřit, aby dokázal, že je muž, a ve třiceti se ze stejného důvodu snaží přestat. V podlehnutí Satanovi není žádná mužnost. V tom, že jsme přemoženi jeho zásadami, není žádná mužnost. A tak Bene, když toto víš, dovol mi, abych ti uvedl kritéria pravé mužnosti. Kvůli nedostatku času se omezím pouze na dvě z mnoha: 1. Pravý muž je dostatečně silný, aby odolal útokům Satana. 2. Pravý muž je dostatečně pokorný, aby se poddal vykupující moci Spasitele. Domnívám se, že je pro nás přirozené klást rovnítko mezi sílu, chlapáctví a možná dokonce i nespoutané a agresivní chování a mužnost. Vlastnosti pravé mužnosti však nejsou nutně fyzické. Dovolte mi, abych se to pokusil vysvětlit. Apoštol Pavel varoval: „Neboť není bojování naše proti tělu a krvi [což není skutečnou zkouškou mužnosti], ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem.“ (Efez. 6:12.) Skutečná odvaha znamená postavit se proti tomu zlému, dokonce i když stojíme sami, a často cítit opovržení a posměch druhých. To je odvaha. To je síla. To je mužnost a může to být tvrdé. Znám jednoho mladého muže, který byl nadšený, že byl vybrán pro all-star basketbalové mužstvo, aby hrál na turnaji v jiném státě. První večer v hotelu se ostatní spolubydlící rozhodli sledovat pornografické filmy. Tento chlapec opustil místnost a sám chodil městem dlouho do noci, dokud filmy neskončily. Jsem si jist, že byl v rozpacích, osamělý a naplněný pochybnostmi. Ale to je odvaha, to je mužnost v jejím nejopravdovějším smyslu. A já říkám: „Hle muž!“ - osmnáctiletý chlapec se změnil v muže. Znám stovky mladých mužů, kteří snesli posměch a rozpaky, aby odmítli drogy, alkohol a sex, proto aby sloužili jeden druhému, poskytovali spravedlivý příklad nebo aby hájili zásady spravedlivosti. Všichni mladí muži musí čelit útokům Satana. Tomuto boji se nelze vyhnout. Vždy je ale možné vyjít z něho vítězně. Ano, pravý muž je dostatečně silný, aby odolal útokům Satana. Bene, některá břemena, která jsme povoláni nést, jsou tak těžká, že je můžeme zdolat pouze pokorou, poddajností a zkroušeností. Zní to jako protimluv, že ano - získat sílu a moc pokorou, poddajností a zkroušeností. Ale toto je jedna z největších ironií života - moc, která přesahuje naše přirozené schopnosti, můžeme obdržet tím, že podřídíme svou vůli Otci. My všichni do určité míry padáme za oběť pokušiteli. Občas se dokonce zapleteme do závažných provinění - provinění, která mají věčné následky. Ti, kteří se dopustili závažného provinění, musejí následovat pečlivě naplánovanou cestu pokání, kterou poskytl Spasitel a kterou často řídí biskup nebo president kůlu. To se stává nejopravdovější zkouškou mužnosti, a ne všichni jsou natolik muži, aby tuto výzvu zvládli. Před několika měsíci jsem dostal za úkol provést pohovor s mladým jednadvacetiletým mužem, abych zjistil, zda je jeho pokání dostatečné, aby mohl sloužit na misii. Bolelo mě srdce, když jsem četl o závažných problémech a proviněních v jeho minulosti. Přemýšlel jsem, zda je možné, aby se někdo s takovou minulostí mohl připravit a být způsobilý sloužit na misii. V době, na kterou byla schůzka dohodnutá, jsem viděl, jak se ke mně blíží pohledný mladý muž. Byl bezvadně upraven a ve tváři měl úžasný výraz. Vypadal jako navrátivší se misionář a já jsem přemýšlel, kdo to je. Když se přiblížil, podal mi ruku a k mému překvapení se představil jako mladý muž, se kterým jsem měl mít pohovor. Během pohovoru jsem se jednoduše zeptal: „Proč jsem se s vámi dnes večer sešel?“ Nato vyložil nejhorší detaily ze své minulosti. Poté, co prošel a opětovně vyznal své provinění, mi začal vyprávět o usmíření a o letech bolestného pokání, které ho přivedlo právě k tomuto pohovoru. Vyjádřil svou lásku ke Spasiteli a potom vysvětlil, že Kristovo usmíření je dostatečné, aby zachránilo i mladíka, jako je on. Na závěr pohovoru jsem mu položil ruku na rameno a řekl jsem: „Až se vrátím do církevního ústředí, doporučím, aby vám bylo dovoleno sloužit na misii.“ A potom jsem řekl: „Požaduji po vás jedinou věc - pouze jedinou. Když budete mít výsadu sloužit, přeji si, abyste byl nejlepším misionářem v celé Církvi. To je vše.“ Asi o čtyři měsíce později jsem hovořil na shromáždění věnovaném misionářské práci v misionářském výcvikovém středisku v Provu v Utahu. Když jsem po shromáždění stál vpředu na pódiu a zdravil se s misionáři, povšiml jsem si, že se ke mně blíží známá tvář. Mou první myšlenkou bylo, že se brzy budu stydět, protože toho mladého muže bych asi měl znát. Nemohl jsem si vzpomenout, kde jsem se s ním setkal, a věděl jsem, jak bude znít první otázka, kterou mi položí. Skutečně mi podal ruku a zeptal se: „Vzpomínáte si na mě?“ Omluvně a poněkud zahanbeně jsem odpověděl: „Lituji. Vím, že bych vás měl znát, ale právě si nemohu vzpomenout.“ Potom řekl: „Dobrá, dovolte mi, abych vám řekl, kdo jsem. Jsem nejlepší misionář v MTC.“ Nemohl jsem zadržet slzy, které mi pomalu stékaly po tváři, když jsem si myslel: „Zde je muž. Prošel svými Getsemany. Zaplatil bolestnou cenu pokání. Pokořil se a poddal se vykupující moci Spasitele. Čelil problémům a náročným úkolům. Získal vlastnosti pravé mužnosti.“ A já říkám: „Hle muž“, muž dostatečně pokorný, aby se poddal vykupující moci Spasitele. Bene, muže můžeš popsat v centimetrech, kilogramech, podle vzhledu nebo postavy. Posuzuješ ho ale podle charakteru, soucitu, bezúhonnosti, jemnosti a zásadovosti. Jednoduše řečeno, měřítka muže spočívají v jeho srdci a duši, nikoli ve fyzických vlastnostech. (Viz 1. Sam. 16:7.) Lze je ale spatřit v jednání a vystupování. Vlastnosti mužnosti jsou tak často patrné v tom, co nazýváme obličejem. Přátelé, když se Alma tázal: „Vštípili jste si jeho obraz [má na mysli Spasitele - pravého muže] do rysů svého obličeje?“ (Alma 5:14), hovořil o vlastnostech pravé mužnosti. Ano, Bene, Satan má svého muže a Bůh má svého muže, Satan má své charakteristické vlastnosti mužnosti a Bůh má také své. Satan by chtěl představovat své vlastnosti jako pravá měřítka mužnosti a Boží kritéria jako slabost a zbabělost. Ale člověk musí pochopit, že Satanova kritéria budou téměř vždy snadnější a zbabělejší. Satanova cesta nevyžaduje žádnou odvahu, žádný charakter, žádnou osobní sílu a vůbec nedokazuje žádnou mužnost. Pravý muž nepotřebuje, aby ho Satan sváděl na snadnou cestu s jeho věčně trvajícími řetězy zničení. Pravý muž je dostatečně silný, aby odolal útokům Satana, a dostatečně pokorný, aby se poddal vykupující moci Spasitele. Mojžíš se v okamžiku, který byl jak motivací, tak pokáráním, zeptal Izraelitů: „Kdo jest Hospodinův?“ (Ex. 32:26.) To, na co se skutečně ptal, bylo: „Čí muži jste?“ Náš Otec v nebi je nazýván „Muž svatosti“. (Mojžíš 6:57; 7:35.) To je titul, který s úctou vyhrazujeme pro Nejvyšší bytost. Není to, Bene, titul, který bereme na sebe. Každý nositel kněžství se ale má snažit, aby byl jednoduše znám jako muž Boží. To je, můj drahý příteli, mužnost. Ve jménu Ježíše Krista, amen.