Carol B. Thomasová
první rádkyně v generálním předsednictvu Mladých žen
Kdysi jsme se já i vy narodily jako dcery do rodiny našeho Nebeského Otce. . . . Každá z vás byla v předsmrtelném životě statečnou a ušlechtilou ženou.
Rodina - jak posvátné jméno pro ty, které nejvíce milujeme. Kdyby vás někdo požádal o to, abyste řekly, co je na vaší rodině nejhezčí, co by to bylo? Vím, že většina rodin, včetně mé vlastní, nejsou dokonalé, ale každým dnem se snažíme být laskavější a snažíme se jeden na druhého více myslet. Minulý měsíc zemřel můj otec. Hodně jsem se od něho naučila. Měl tak velkou víru. Řekl: „Když zemřeme, je to jako bychom vstoupili do další místnosti.“ V den, kdy zemřel, jsem si uvědomila:
„Můj tatínek dnes zemřel! Dnešek byl jeho posledním dnem na zemi! Právě vkročil do další místnosti.“ Pro mou rodinu to byla velmi drahá a posvátná zkušenost.
Byl to můj otec, kdo mě učil o předsmrtelném životě. Vysvětlil mi, že jsme se kdysi já i vy narodily jako dcery do rodiny našeho Nebeského Otce. Tam jsme učinily posvátná rozhodnutí, která měla vliv na to, co děláme nyní. Když jsem byla mladší, můj dědeček mi dal požehnání. Žehnal mi, abych „zde na zemi pokračovala ve službě, kterou jsem tam tak ušlechtile vykonávala“. To znamená, že jestliže jsem já zastávala v předsmrtelné existenci duchovní úřad, pak jste jej zastávaly i vy. Ne náhodou jste se narodily nyní, v tomto období světové historie. Každá z vás byla v předsmrtelném životě statečnou a ušlechtilou ženou.
Abraham řekl: „Nyní mně, Abrahamovi, ukázal Pán všechny inteligentní bytosti, které byly organisovány dříve, než byl svět; a mezi všemi těmi . . . bylo mnoho ušlechtilých a velikých“ (Abraham 3:22). Zdalipak víte, že mluvil o vás? Každá z vás jste tou ušlechtilou a velikou, zrozenou na zemi k životu v této době.
My všechny pocházíme z různých rodin. Rodina je opravdu nádherným požehnáním. Některé vykonáváte obtížné úkoly a daří se vám to skutečně dobře. Některé z vás si dělají starosti se vztahy s matkou nebo otcem, když se společně učíte, jak žít v rodině. Učíte se, že někdy Spasitel bouři utiší. Někdy bouři nechá řádit a utiší vás.
Budu-li parafrázovat staršího Jeffreyho R. Hollanda, který jednou řekl: „[Domov] není klášter pro dokonalé lidi“ (Starší Jeffrey R. Holland, „Lačné nakrmil dobrými věcmi“, Liahona, Leden 1998, 66), pak domov je někdy spíše nemocnicí, kde pečujeme a staráme se o ty, které milujeme.
Jedna mladá žena napsala: „Každý v mé rodině to má občas těžké, ale já se snažím být vždy na blízku a podat pomocnou ruku. . . . Chceme spolu být na věčnosti.“
Tak na nás zapůsobilo, že každá z vás, mladých žen, obrací srdce ke své rodině. Jedna mladá žena, kamkoliv přijde, působí všem kolem sebe radost. Píše: „Pomáhám své rodině tím, že je rozesmívám. Když jsou smutní, snažím se je rozveselit, aby byli opět šťastní.“ Jiná říká: „Jelikož žiji v rodině nečlenů (já sama také nejsem členka), myslím, že náplní mé služby je být příkladem mladé ženy, která se snaží žít podle evangelia. Kousek po kousku do svého domova přináším požehnání a příjemné pocity, které mi dává jediná pravá církev.“ Dvě mladé ženy, sestry z Ghany, která leží v Africe, zpívají krásné písně Sionu a přinášejí tak své vlastní rodině ducha pokoje.
Když není rodina úplná, mladé ženy občas procházejí mimořádnými zkouškami. Loni v létě jsem se na Aljašce seznámila s presidentkou Mladých žen, jejíž matka zemřela, když jí byly tři roky. Vychoval ji její otec, a do Církve vstoupila, když jí bylo 14 let. Ptala jsem se jí, jak se naučila vykonávat všechny ženské věci, jako třeba upravit si účes nebo pěkně prostřít stůl. Ona mi na to řekla: „Všímala jsem si svých vedoucích Mladých žen! Když jsem viděla, jak jedna z nich umí vařit, řekla jsem si: ‚Chci být přesně jako ona.‘ Na svou rádkyni z Vavřínových dívek si vždy při úklidu domu vzpomínám dodnes.“ A tak i když jsou vaše rodiny nedokonalé, můžete přemýšlet o své vlastní budoucí rodině a připravovat se na ni.
Když se procvičujete ve vedení domácnosti, děláte přesně to, co chce po vás Pán. V srdci každé mladé dívky je silná touha stát se jednoho dne manželkou a matkou. Tyto pocity byly do vaší duše vloženy dlouho předtím, než jste přišly na tuto zemi.
President Hinckley řekl: „Ženy, z velké části, vidí nejdokonalejší naplnění svého života a své největší štěstí v domově a v rodině“ (President Gordon B. Hinckley, „Mateřství,“ Teachings of Gordon B. Hinckley, [Deseret Book Company, Salt Lake City, Utah, 1997], 387.)
Obracejte srdce k rodině! Celosvětová oslava pro rok 1998 navrhuje mnoho způsobů, jak můžete obrátit srdce ke své rodině, včetně svých předků. Duch Eliášův je s mladými ženami. Ve střediscích rodinné historie, která jsou po celém světě, můžete vyhledat své předky a kořeny. Mladé ženy velmi rády vykonávají tuto práci. Jedna mladá žena píše: „Když jsme šly do střediska rodinné historie poprvé, nechtělo se nám. Zdálo se, že to bude velmi nudné, ale když jsem na počítači našla jméno své praprababičky, byla jsem nadšená.“ Když budete pátrat po svých předcích a budete mít touhu vykonávat za ně chrámové obřady, poznáte moc, která pramení z navštěvování domu Páně.
Martha Milanes, vedoucí Mladých žen z Kolumbie, napsala: „Brzy bude vysvěcen náš chrám. Jak bude nádherné vidět všechny naše mladé ženy vykonávat (křticí) práci za své předky. [Tato oslava] mě tak inspiruje, že i já jsem ochotna obrátit své srdce ke své rodině. A toto bude naše oběť Pánovi, kterou mu přineseme v Jeho chrámu zde v Kolumbii.“
Děkuji vám, mladým ženám, za vše, co obětujete. Vytrvejte a těšte se z této celosvětové oslavy a budete posíleny mocí Ducha. Když se budete modlit, číst Písma a dodržovat přikázání, Duch Svatý vám našeptá, že náležíte do královské rodiny Nebeského Otce a že On vás velmi miluje. O tom vám vydávám své svědectví, ve jménu Ježíše Krista, amen.
Previous
