Jak blízko k andělům President James E. Faust Druhý rádce v Prvním předsednictvu Velkými ženami se stanete tehdy, pokud budete sjednoceny v andělské věci konání dobra a pokud budete hladovět a žíznit po spravedlivosti. Jsem rád, že jsem v přítomnosti vás všech, zvláštních mladých žen. Jsme obzvláště poctěni, že dnes večer jsou tu zde s námi president Gordon B. Hinckley a president Thomas S. Monson. Chválím sestry Nadauldovou, Thomasovou a Larsenovou za jejich znamenitá poselství. Zpěv sboru mladých žen byl vynikající. Oceňujeme ty, které se podílely na videu a stovky těch, které reagovaly na žádost generálního předsednictva Mladých žen, aby mu napsaly, jak slouží svým rodinám. Věřím, že díky vaší spravedlivosti v předpozemském světě, byli vaši duchové uchováni, aby přišli na zem v této době, kdy ženy mají tolik příležitostí k vyjádření. V publiku vidím některé mé milované vnučky a to mi připomíná, že většina z vás je přibližně v jejich věku. Také mi to připomíná to, co kdysi někdo řekl o prarodičích: Jsou to lidé „přespříliš štědří, přespříliš úzkostliví a je jim přes padesát.“1 Dnes večer hovořím ke všem, jako byste byly mé vnučky. Když se dívám do vašich půvabných tváří, vidím fascinující tajemství rozkvétajícího ženství. Vy, drahocenné mladé ženy, musíte pro začátek praktikovat ctnost v jejím nejvyšším smyslu. Ctnost má mnoho definic, například morální dokonalost, správné jednání a myšlení, dobrota charakteru nebo cudnost žen. První předsednictvo řeklo: „Jak slavný je a jak blízko k andělům stojí mladý člověk, který je čistý. Tento mladý člověk má nevýslovnou radost zde a věčné štěstí ve světě, který přijde. Sexuální čistota je nejvzácnější majetek mladého člověka, je to základ veškeré spravedlivosti.“2 To znamená, že ctnost mladých žen se má rovnat ctnosti andělů.3 Nemůžete se stát velkými ženami, pokud nejste také dobrými ženami, ženami jejichž ctnost způsobuje, že září v davu lidí.“4 Velkými ženami se stanete tehdy, pokud budete sjednoceny v andělském díle konání dobra a pokud budete hladovět a žíznit po spravedlivosti. Spasitel řekl: „Hledejte nejprv království Božího a spravedlnosti jeho . . .“5 Pokud to nečiníme, na ničem jiném ve skutečnosti nezáleží. Z obrazovky, z knih, z hudby, z časopisů, z internetu a z rozhlasu jste neustále bombardovány zřetelnými scénami sexuální nemorálnosti. Zdá se, že svět zapomněl na přísloví: „Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.“6 Připomínám vám, drahocenné mladé ženy, že jste dcery Boží. On vás miluje. Jste jeho nejušlechtilejší stvoření. Vaše vlastní důstojnost a sebeúcta vám mají pomoci mít na paměti to, co kdysi řekl president David O. McKay, že každá „žena má být královnou svého těla“.7 Mladé ženy si mají uvědomovat, že mladí muži, se kterými se scházejí, je nebudou ctít a respektovat, pokud se dopustily morálních prohřešků. Nyní pro ty, které se mohly prohřešit: prosím buďte ujištěny, že Bůh na vaše hříchy nevzpomene8, pokud budete činit pokání. Cesta pokání a odpuštění začíná tím, že jdete za svými rodiči a za svým biskupem. Doufám, že každá z vás se stane bytostí významné hodnoty a ctnostným člověkem, který přispívá svými talenty a schopnostmi jak nyní, tak ve věčnosti. Jako ženy jste se narodily s mnoha jedinečnými dary, které muži nemají. President Spencer W. Kimball, když hovořil o zvláštních rolích mužů a žen, řekl: „Pamatujme, že ve světě, kde jsme žili předtím, než jsme přišli sem, byly věrným ženám dány určité úlohy, kdežto věrní muži byli předustanoveni k určitým úkolům v kněžství. I když si nyní nevzpomínáme na podrobnosti, nemění to nic na slavné skutečnosti toho, s čím jsme kdysi souhlasili. Jste zodpovědné za to, co bylo od vás očekáváno před dávnou dobou, právě tak jako ti, kterým vyjadřujeme podporu jako prorokům a apoštolům . . . To nám přenechává spoustu práce v oblasti osobního rozvoje, který je obdobný jak pro muže, tak pro ženy.“9 Toto prohlášení naznačuje, že předtím, než jsme se narodili, jsme uzavřeli, muži i ženy, určité závazky a souhlasili jsme s tím, že na tuto zemi přijdeme s velkými, bohatými, ale odlišnými dary. Byli jsme, muži i ženy, povoláni, abychom odlišným způsobem a odlišnými úkoly vykonali velké dílo. Říkáte: „Kde mám začít?“ Spíše než začít se seznamem všech věcí, které v životě chcete, by skutečnou otázkou mohlo být, zda nejste ochotny se bez nich obejít. Vyberte si dvě nebo tři životní zkušenosti, kterými si jste absolutně jisté, že je chcete získat. Neponechávejte důležité věci náhodě. Potom přemýšlejte o tom, jak můžete přispět společnosti službou své rodině, Církvi a obci. Také přemýšlejte o tom, co od vás bude život vyžadovat. Všechno má nějakou cenu. Mnoho se toho od vás očekává. Stát se takovými, jako jsou muži, není řešení. Řešení spíše spočívá v tom, že jste, kdo jste, a že naplňujete své božské možnosti tím, že plníte věčné závazky. Nemůžete důvěřovat mnoha protichůdným hlasům, které vykřikují, co ženy mají, nebo naopak nemají, dělat v dnešní společnosti. Některá nejhlasitější vyjádření pocházejí od těch, které spíše nejsou v souladu samy se sebou a se životem obecně, než že by byly nešťastné ve své roli ženy. Při hledání štěstí a vlastní identity se nenechte oklamat. Vtíravé hlasy vám mohou říkat, že to, co jste viděly dělat své matky a babičky, je staromódní, příliš prosté, nudné a únavné. Možná to bylo staromódní, možná i rutinní a občas to bylo únavné. Ale vaše matky a babičky zpívaly píseň, která vyjadřovala nejvyšší lásku a nejvznešenější ženské pocity. Byly našimi vychovatelkami a našimi učitelkami. Ony posvětily práci a proměnily únavu v ten nejvznešenější podnik. Vedení domácnosti je takové, jaké ho uděláte. Každý den přináší uspokojení spolu s některou prací, která může být frustrující, rutinní a nepodněcující. Stejné je to ale v právnické kanceláři, ordinaci, laboratoři nebo obchodu. Neexistuje však důležitější práce než vedení domácnosti. Jak řekl C. S. Lewis: „Práce ženy v domácnosti . . . je prací, díky které existují všechny ostatní práce.“10 Karen Grahamová, která nyní slouží jako předsedkyně Mladých žen kůlu, píše o významu dovedností vedení domácnosti ve svém životě: „V posledním ročníku střední školy, jako sedmnáctiletá Vavřínová dívka, jsem jednoho dne přijela ze školy a dozvěděla jsem se, že moje maminka náhle a neočekávaně zemřela na krvácení do mozku. Mé dvě starší sestry byly vdané a měly svůj domov. A tak na mě, jako na nejstarší v domácnosti, zbylo, abych převzala péči o dům, o truchlícího otce a o dva mladší bratry ve věku 12 a 13 let. Pro příštích dva a půl roku jsem převzala péči o dům, prala všechno prádlo, kupovala potraviny a připravovala jídlo . . . Dovedete si představit, co to je nechat sedmnáctiletou dívku, aby hospodařila s penězi na potraviny? Můj milý otec mi nikdy neřekl nelaskavé slovo. Nikdy si nestěžoval, když jsem v pračce obarvila všechny jeho bílé košile na růžovo nebo když oběd dopadl bídně. Všichni mí přátelé ze střední školy si plánovali svůj život po maturitě. Někteří se chystali na Utah State University . . . Uvažovala jsem, že půjdu na Ricks College, ale ve světle rodinných okolností jsem se rozhodla, že zůstanu doma a nadále budu pomáhat. Dva roky po matčině smrti, jsem začala chodit s navrátivším se misionářem Garrym. Na naší druhé schůzce se mě zeptal, co jsem dělala v sobotu . . . Byl trochu překvapený, když jsem mu řekla, že jsem celý den utírala prach, luxovala, nakupovala a prala. Myslel si, že se vyžívám jen v domácích pracích. O šest měsíců později mne tento úžasný muž vzal do chrámu a začali jsme společný život. Byl nadšený tím, že má ženu, která umí vařit a hospodařit s penězi. Jednoho večera v prvním roce našeho manželství k nám přišlo na večeři několik novomanželských párů, se kterými jsme se přátelili. Několik z nich začalo hovořit o tom, jak obtížné chvíle prožívali, když se přizpůsobovali manželskému životu. Garry a já jsme se na sebe nevěřícně podívali . . . Přizpůsobovat se manželskému životu? Co to je? Náš první rok uplynul tak hladce. Když jsme o tom později hovořili, došli jsme k závěru, že důvodem bylo to, že jsem do manželství vstoupila vybavená dovednostmi pro vedení domácnosti . . . Nestresovalo mě experimentování s obědem nebo s tím, že se připálil, zničené prádlo nebo rozpočet na potraviny. Všechny tyto experimenty jsem vyzkoušela na svém citlivém, trpělivém a moudrém otci. Nyní jsme se s Garrym mohli soustředit pouze na náš vztah, a to bylo úžasné. To, že jsem odložila své zájmy a myslela jsem na potřeby své rodiny, se pro mě později stalo skutečným požehnáním.“11 Její služba otci během této obtížné doby byla součástí andělského díla konání dobra, tou velkou přípravou, kterou činíte, abyste se staly velkými ženami. Někteří lidí dnes podněcují ženy, aby získaly všechno: peníze, cestování, manželství, mateřství a samostatnou kariéru ve světě. Pro ženy jsou nejdůležitějšími složkami štěstí: vypracování vlastní identity, služba Pánu, získání vzdělání, rozvoj svých talentů, služba rodině, a je-li to možné, vlastní rodina. Toto všechno však nemůžete dělat dobře najednou. Nemůžete sníst všechno pečivo v obchodě najednou. Bolelo by vás břicho. Nemůžete v jednom okamžiku být na 100% manželkou, na 100% matkou, na 100% pracovnicí v Církvi, na 100% se věnovat kariéře a na 100% sloužit veřejnosti. Jak lze tyto role zkoordinovat? Navrhuji, abyste je vykonávaly postupně. Postupně je vhodné slovo a znamená vykonávat věci vždy po jedné v určitý čas. Kniha Kazatel říká: „Všeliká věc má jistý čas, a každé předsevzetí pod nebem svou chvíli.“12 Na ženy jsou kladeny neustále rostoucí požadavky, které zpochybňují jejich tradiční roli pečovatelek. Střed duše ženy ale prostupují role manželky a matky a volají po tom, aby byly naplněny. Většina žen přirozeně touží milovat a být milována dobrým mužem a jednat v souladu s Bohem danými a nejhlubšími pocity ženství - pocity matky a vychovatelky. Naštěstí si většina žen nemusí dělat starosti s rozvojem kariéry tak, jako si je dělají muži. V různých obdobích života se mohou věnovat více zájmům. Chtěl bych vás, sestry, povzbudit, abyste rozvíjely všechny dary a talenty a posunovaly vpřed dílo spravedlivosti na zemi. Doufám, že si osvojíte veškeré znalosti, které můžete. Staňte se tak dovednými, jak je to možné, ale ne výlučně v nové kariéře na úkor vaší prvořadé role, jinak byste mohly zjistit, že jste promarnily jednu z největších příležitostí svého života. Se sestrou Faustovou jsme naléhali na své dcery, aby získaly vzdělání, nejen proto, aby jim pomohlo při vedení jejich domácnosti, ale také proto, aby je připravilo vydělávat na živobytí, kdyby to bylo potřeba. Studium na vysoké nebo na odborné škole je úžasná zkušenost a peníze, které to stojí, práce, kterou to vyžaduje, a čas, který se tomu musí věnovat, studenta připraví na to, aby si osvojil dovednosti, které může zpeněžit. Nemohu vám, mladým ženám, říci, jaké dovednosti si máte vzděláváním osvojit. To si musíte každá rozhodnout sama. Máte svobodu jednání. Každá z vás bude muset velmi tvrdě pracovat, abyste se naučily všemu, čemu můžete, a rozvinuly své talenty. Není snadné dosáhnout něčeho skutečně hodnotného. Chci vám pouze říci, co vám jako člověku přinese vaši identitu, hodnotu a štěstí. Také vás vyzývám, abyste naplnily své možnosti, staly se člověkem velké hodnoty a staly se velkou ženou. Většina z vás má příklady velkých žen ve své rodině, proto má každá z vás vzor, který může napodobovat. Jako mladé ženy máte výsadu pracovat na činnostech, které tvoří součást podmínek pro udělení Ocenění mladé ženy. Anna Nicholsová z Centerville v Utahu píše o zvláštní zkušenosti, kterou měla: „V uplynulém roce jsem pracovala na projektu Vavřínových dívek, který mě přivedl blíže k mé babičce, kterou jsem nikdy nepoznala. Zemřela, když bylo mé mamince asi pět let, na bolestivý druh rakoviny. Moje maminka má sbírku starých diapozitivů a dopisů, které babička napsala. Probírala jsem se jimi a vytáhla jsem její fotografie a fotografie její rodiny a dopisy, které napsala své sestře a ve kterých vyprávěla o svých pocitech a myšlenkách, které před smrtí měla. Na její památku jsem z toho všeho sestavila knihu výstřižků a dala ji dědečkovi. Pozorovat jeho tvář, když obracel každou stránku a když mi ke každé fotografii pověděl příběh, navozovalo pocit úcty. Společně jsme plakali. Bylo znát, že mu babička velice chybí a že s touto knihou se mu částečně opět vrátila do života. Díky této knize mám k babičce zvláštní osobní vztah. Cítím, že její duch je se mnou. Vím, že mne ochraňovala a pomáhala mi, když jsem to potřebovala. Když nyní navštívím dědečka, vždy si o ní povídáme a vyprávíme si příběhy. Vždy se těším na tuto chvíli, kdy mohu být s ním.“13 Nyní opětovně zdůrazňuji, ať děláte cokoliv, hledejte nejprve království Boží a jeho spravedlivost.14 Bez výhrad přijímejte Spasitele pro to, čím byl, Josepha Smitha pro to, čím byl a presidenta Gordona B. Hinckleyho pro to, čím je. Bůh nemůže zušlechtit člověka, muže nebo ženu, kteří odmítají vírou, modlitbou a skutky podporovat ty, které povolal a vysvětil, aby jim předsedali. A tak, milované mladé sestry, podporujte autoritu kněžství v Církvi i ve svém domově. Některé ženy mohou mít pocit, že to, že jsou vedeny mocí kněžství, podkopává jejich svobodu jednání. Tento pocit pramení z nepochopení. Autority kněžství nemají používat žádné donucení, nátlak nebo nespravedlivou nadvládu. President Stephen L Richards prohlásil: „Naše poslušnost vyplývá z všeobecného souhlasu se spravedlivými zásadami a ze společné reakce na vedení Ducha našeho Otce. Naše poslušnost není motivována žádným strachem, s výjimkou jednoho: tím je strach z toho, že urazíme Boha, původce našeho díla.“15 Následování kněžství Církve je výrazem víry v to, že Pán neustále vede svou Církev. Je to ochotné přijetí zásady božského působení. Každá z vás bude muset občas jednat podle svých přirozených ženských instinktů, o kterých prorok Joseph Smith řekl, že odpovídají vaší povaze. Řekl: „Pokud žijete tak, abyste byly hodné svých výsad, andělům nebude moci být zabráněno, aby byli vašimi společníky.“16 Máte velkoryse reagovat na tyto instinkty a tato nabádání konat dobro. Nechte svou duši, aby byla skutečně zticha, a naslouchejte našeptáváním Svatého Ducha. Následujte ušlechtilé, intuitivní pocity zasazené Božstvím v předchozím světě hluboko do vaší duše. Tímto způsobem budete odpovídat Svatému Duchu Božímu a budete posvěceny pravdou. Když to budete dělat, budete věčně ctěny a milovány. Velká část vaší práce má obohacovat lidstvo vaší velkou schopností pečovat a mít milosrdenství. Nakonec, jak si myslím, že se můžete stát velkými ženami? Máte velkoryse kultivovat a používat své ušlechtilé ženské instinkty péče a milosrdenství, nejprve pro své rodiny a potom i pro ostatní. Kéž vždy hladovíte a žízníte po spravedlivosti v rámci zjeveného evangelia Ježíše Krista. Kéž máte věčnou perspektivu, když vykonáváte andělské dílo konání dobra, aby to vedlo nejen k tomu, že se stanete velkými ženami, ale abyste se nakonec staly královnami ve věčnostech. Prosím Pána, aby vás každou požehnal, drahocenné mladé sestry, abyste byly, jak řekl žalmista, „andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho.“17 Modlím se, abyste se mohly radovat ze spravedlivých tužeb svého srdce, ve jménu Ježíše Krista, amen. ODKAZY 1. Citováno v Evan Esar, 20,000 Quips and Quotes (1968), 357. 2. „The Message of the First Presidency to the Church“, Improvement Era, květen 1942, 273. 3. Viz Collected Discourses of George Q. Cannon, 5. říjen 1890. 4. The Teachings of Spencer W. Kimball, vyd. Edward L. Kimball (1982), 398. 5. Mat. 6:33. 6. Přísl. 31:10. 7. Gospel Ideals (1953), 471. 8. Viz NaS 58:42. 9. Spencer W. Kimball, „The Role of Righteous Women“, Ensign, listopad 1979, 102. 10. Letters of C. S. Lewis (1966), 262. 11. Karen Grahamová předsednictvu Mladých žen, 16. říjen 1997. 12. Kaz. 3:1. 13. Anna Nicholsová předsednictvu Mladých žen (nedatováno). 14. Viz Mat. 6:33. 15. Conference Report, říjen 1938, 116. 16. Teachings of the Prophet Joseph Smith, sest. Joseph Fielding Smith (1977), 226. 17. Žalmy 103:20.