The Christus statueThe Church of Jesus Christ of Latter-day Saints Search | Feedback | Site Map | Help | Country Sites |
Home Broadcast General Conference Archives
Conferences
“ʻOku ou Tuʻu ʻi he Matapaá mo Tukituki”

“ʻOku ou Tuʻu ʻi he Matapaá mo Tukituki”

ʻELETĀ RONALD T. HALVERSON
ʻO e Kau Fitungofulú

ʻOku ou fakaafeʻi atu [kimoutolu] ke . . . fai e meʻa kotoa ʻe ala lavá ke kumi fakamātoato ai ki he moʻoní, ke ʻiloʻi ai e ʻOtua ko e Tamai Taʻengatá pea mo Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí.

ʻELETĀ RONALD T. HALVERSON ʻI he ngaahi uike kuo maliu atú ne u fakataha fiefia ai mo haku kaungāmeʻa fuoloa—ko ha taha ne toki mālōlō mei he ngāué, pea ako lelei, mo lavameʻa foki. ʻOku ʻiloa ia ʻi hono fonuá, ko ʻene tuʻukimuʻa ʻi hono malaʻé. ʻI heʻema tangutu fakataha ke fai e maʻu meʻatokoni efiafí, naʻá ne tafoki ʻo ʻeke mai kiate au e Siasí. Ko ha meʻa fakaʻohovale ia koeʻuhí he naʻe ʻikai tui ʻOtua ʻo hangē ko e niʻihi toko lahi ʻi he māmaní he ʻahó ni. Ka naʻe fakamātoato ʻene fehuʻí. Naʻe mahino ko ha meʻa ia naʻá ne nofo ʻo fakakaukau ki ai, koeʻuhí naʻe ʻikai hangē ia ko e ngaahi talanoa ne faʻa fai ki muʻá.

Ne u fakamatalaʻi ange ki ai ʻa hono Toe Fakafoki Mai ʻo e Ongoongoleleí, pea naʻe hā ʻa e ʻOtua ko e Tamai Taʻengatá mo Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí kia Siosefa Sāmita pea fakafou mai ai hono toe fakafoki mai ki he māmaní e lakanga fakataulaʻeikí mo e mafai ʻo e ʻOtuá. Naʻá ku fai ha fakamoʻoni ʻo fakapapauʻi ange ʻoku moʻoni e meʻa ne u talaangé. Naʻe ʻi ai ha lōngonoa fuoloa ʻo u vakai ʻokú ne fakalaulauloto ki he meʻa ne u fakahā angé. Pea ʻi heʻeku ʻiloʻi ʻoku ongo ki ai e meʻa ne fanongo ki aí, ne u ʻunu atu ʻo pehē ange, “Te ke lava ke ʻiloʻi moʻoni ʻo hangē ko ʻeku ʻiloʻí ʻa e moʻoni ʻo e meʻa ne u fakamoʻoniʻi atú. Kapau te ke ‘kole ki he ʻOtua ko e Tamai Taʻengatá . . . ʻaki ʻa e loto fakamātoato . . . ʻo tui kia Kalaisi, [ʻoku ou fakapapau atu kiate koe] te ne fakahā [kiate koe] ʻa hono moʻoní ʻi he ivi ʻo e Laumālie Māʻoniʻoní. Pea [te ke] lava ke ʻiloʻi ʻa e meʻa kotoa pē ʻi he ivi ʻo e Laumālie Māʻoniʻoní.’”1

Naʻe hokohoko atu ʻene fakalaulaulotó. Ka ko e pangó he naʻe fakahohaʻasi kimaua ʻe he kau fakaafe kehé pea mole atu e momeniti mahuʻinga ko iá, ka ne u ʻiloʻi ʻokú ne kei tukulotoʻi pē e meʻa ne fanongo ki ai mo ne ongoʻí. Pea ʻoku ou fakaʻamu ʻe toe maʻu ha faingamālie, he ʻoku kei lahi e ngaahi meʻa ʻoku ou fie vahevahe mo iá. ʻOku ou ʻilo ʻokú ne tatau mo ha niʻihi kehe ʻe lauiafe mo lauimiliona ʻi māmaní, ʻoku nau fiemālie pē he tuʻunga ʻoku ʻi ai e moʻuí. Pea hangē ko e lau ʻa Nīfaí kuo fakafiemālieʻi mo fakalelulelu kinautolu ke fiemālie he “anga fakakakanó.”2 Kuo nau fuʻu nofo he tukufakaholó mo e ngaahi akonaki ʻa e tangatá.

ʻI heʻeku fakakaukau he taimi ko iá, ʻoku ou fehuʻi loto pē, “Ko e hā e pale ʻe maʻu he muimui ki he ngaahi fakakaukau ʻa e tangatá?” Ne mahino lelei e talí. ʻOku mate fakataha pē e ngaahi fakakaukau ko ʻení mo e sivilaise ko iá, pea ko kinautolu ne tui ki he faʻahinga fakakaukau ko iá ʻoku nau mate ʻo ʻikai ha ʻamanaki ki ha pale ʻoku taʻengatá. Ne u ongoʻi pē ne ueʻi ʻe he Laumālie ʻo e ʻEikí ʻa hoku kaumeʻá. He ʻikai pē ke teitei liʻaki kitautolu ʻe heʻetau Tamai Hēvaní. Naʻe folofola e Fakamoʻuí, “Vakai, ʻoku ou tuʻu ʻi he matapaá, mo tukituki: kapau ʻe fanongo ʻe ha taha ki hoku leʻó, mo toʻo ʻa e matapaá, te u hū atu kiate ia, pea te ma keinanga fakataha mo au.”3

Ka kuo pau ke tau maʻu e holi ke fakaava e matapaá, neongo te ne uesia e fakavaʻe ʻo ʻetau tui ki muʻá mo ʻetau tōʻonga moʻuí. Pea ʻoku ʻaonga ʻeni ki he kāingalotu ʻoku māmālohí, kaeʻumaʻā kinautolu ʻoku teʻeki ai ke kau ki he Siasí. ʻOku fakamanatu mai kiate au e lea ʻo ha himi:

ʻIlo ʻeni, ʻoku tauʻatāina e laumālié kotoa
Ke fili ʻene moʻuí mo ʻene tōʻongá;
He kuo foaki mai e moʻoni taʻengatá:
ʻE ʻikai fakamālohiʻi ha taha ki langi ʻe he ʻOtuá.

Te ne ui, fakaʻaiʻai mo tataki totonu,
Pea tāpuekina ʻaki e poto, ʻofa mo e maama,
ʻI he ngaahi founga taʻefaʻalaua ʻo e angalelei mo e angaʻofa,
ʻO ʻikai fakamālohiʻi e ʻatamai ʻo e tangatá.4

He ʻikai ke teitei toʻo ʻe heʻetau Tamai ʻi Hēvaní ʻetau tauʻatāina ke filí. Kuo pau ke tau fekumi mo holi ke ʻiloʻi ʻetau Tamaí mo Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí. ʻOku ʻi ai ha founga ʻe lava ke ʻilo ai ʻe he tangatá pe ʻoku moʻoni pe ʻikai e ngaahi akonaki ʻa Sīsū Kalaisí. Pea hangē ko e tali ne fai ʻe Sīsū ki he kau taʻe tui he Kātoanga ʻo e Ngaahi Fale Fehikitakí, naʻá Ne folofola, “Pea ko ia ia ʻe fai ki hono finangaló, te ne ʻilo ʻa e akonakí, pe ʻoku ʻi he ʻOtuá ia, pe ko ʻeku lea ʻiate au pē.”5

Naʻe pehē ʻe Palesiteni Tēvita ʻO. Makei ko e “sivi faingofua taha ʻeni ke maʻu ai ʻe ʻilo ʻa ia ʻe malava ke tali ʻe he ʻatamai ʻo e tangatá. ʻE hanga ʻe hano fai ʻo ha meʻa, ʻo kapau ʻokú ke lotoʻaki moʻoni ia, ʻo fakapapauʻi atu pe ʻoku lelei ia pe kovi. He ʻikai te ke lava ʻo fakalotoʻi au ki he meʻa ʻokú ke ʻiló, ka ʻokú ke ʻiloʻi ia, koeʻuhí he kuó ke moʻui ʻaki ia.”6

Ko e hā e finangalo ʻo e Tamaí? “ʻOku fakamoʻoniʻi ki māmani ʻe he Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní, kuo ʻosi fakahā mai ʻe he ʻOtuá hono “finangaló” ʻi he kuongá ni, pea kuo ʻosi fakahā mai mo e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻo e ongoongoleleí mo e ngaahi tefitoʻi moʻoni ʻo e moʻuí. [Pea] ʻoku nau fenāpasi mo e ngaahi tefitoʻi moʻoni ko ia ne akoʻi ʻe Kalaisi ʻi he vahevaheʻanga ʻo taimí,”7 pea ʻoku “fakamoʻuiʻi ʻa e faʻahinga ʻo e tangatá kotoa pē ʻi he Fakalelei ʻa Kalaisí, tuʻunga ʻi he talangofua ki he ngaahi fono pea mo e ngaahi ouau ʻo e Ongoongoleleí.”8

ʻOku tau moʻui ʻi ha taimi ʻo e fakaʻuhingá, ʻo ʻikai fakamahuʻingaʻi ʻe he kakaí e ngaahi aʻusia fakalaumālié, pea nau fakaʻikaiʻi e fakahaá. Ko e hā ʻoku hoko ki he ʻatamai fekumí, ʻatamai matalá, ʻatamai fie ʻiloʻiló—ʻa e taha ʻoku fekumi ke ʻilo e moʻoní mo e potó? ʻOku tau faʻa fakafalala ki he mālohi ʻo ʻetau fakaʻuhingá. ʻOku finangalo e ʻEikí ke tau ongoʻi ngofua e Laumālié pea kuó Ne ʻomi ai ha sīpinga:

“Pea ko e tahá, te u foaki kiate kimoutolu ha sīpinga ʻi he ngaahi meʻa kotoa pē koeʻuhí ke ʻoua naʻa lava ke kākaaʻi ʻa kimoutolu; he ʻoku ʻalu holo ʻa Setane ʻi he fonuá, pea ʻokú ne ʻalu atu ʻo kākaaʻi ʻa e ngaahi puleʻangá–

“Ko ia, ko ia ia ʻokú ne lotú, ʻa ia ʻoku mafesifesi hono lotó, ʻoku ou tali ia ʻo kapau te ne talangofua ki heʻeku ngaahi tuʻutuʻuní.

“Ko ia ia ʻokú ne lea, ʻa ia ʻoku mafesifesi hono lotó, ʻa ia ʻoku angamalū ʻa ʻene leá pea fakamāmaʻi, ko e tokotaha ia mei he ʻOtuá ʻo kapau te ne talangofua ki heʻeku ngaahi tuʻutuʻuní.”9

Ko e ha ʻoku mahuʻinga ai ke tau fekumi ke ʻilo e moʻoní?

Ki muʻa pea laka atu ʻa Sīsū ko hotau Huhuʻí, he vai ko Kitiloní pea lavakiʻi ʻe Siutasí, naʻá Ne fai ha lotu hufekina maʻatautolu. Naʻá Ne hūfia kitautolu ki he Tamaí. Naʻá Ne pehē, “Pea ko ʻeni ʻa e moʻui taʻengatá, ko ʻenau ʻilo koe ko e ʻOtua moʻoni pē taha, mo Sīsū Kalaisi, ʻa ia naʻá ke fekaú.”10

Ko e moʻui taʻengatá ʻa hono ʻiloʻi e ʻOtuá mo Hono ʻAló. ʻE lava fēfē ke tau ako ke ʻilo e ʻOtuá kapau ʻoku ʻikai ke tau loto ke fekumi kiate Ia pea mo fai Hono finangaló? ʻOku totonu ke tau holi ke maʻu e moʻui taʻengatá ʻo lahi ange ia ʻi ha toe meʻa he māmaní.

He ʻikai lava ke ako ha taha kia Sīsū Kalaisi mo ʻEne ngaahi akonakí pea taʻe hoko ai haʻane liliu ki he leleí. ʻI ha kamata ko ia ke tupulaki hoʻo fakamoʻoni ki he Fakamoʻuí, te ke loto ai ke hangē pē ko Iá pea muimui kiate Ia, pea hifo ai he vai ʻo e papitaisó ʻo fai ha fuakava toputapu mo Ia.

ʻOku tokanga mai hotau Fakamoʻuí kiate kitautolu taki taha:

“Manatu, ʻoku mahuʻinga lahi ʻa e ngaahi laumālié ʻi he ʻao ʻo e ʻOtuá;

“He vakai, naʻe kātakiʻi ʻe he ʻEikí ko homo Huhuʻí ʻa e mate ʻi he kakanó; ko ia, naʻá ne kātakiʻi ai ʻa e mamahi ʻa e kakai fulipē, koeʻuhi ke fakatomala ʻa e kakai fulipē kae haʻu kiate ia.

“Pea kuó ne toe tuʻu hake mei he maté, koeʻuhí ke ne ʻomi ʻa e kakai fulipē kiate ia tuʻunga ʻi he fakatomalá.

“Pea hono ʻikai ke lahi ʻene fiefiá ʻi he tokotaha ʻoku fakatomalá!”11

Koeʻuhí ko ʻEne ʻofa lahi ʻiate kitautolú, ʻa ia ko ha ʻofa faka-ʻOtuá, ʻokú Ne finangalo ai ke tau aʻusia e fiefia ʻokú Ne maʻú. Naʻá Ne folofola, “Kuó u lea ʻaki ʻa e ngaahi meʻá ni kiate kimoutolu, koeʻuhí ke u maʻu maʻu ai pē ʻa e fiefiá ʻiate kimoutolu, pea ke kakato ai hoʻomou fiefiá.”12 Te Ne tāpuekina kitautolu ʻaki ha nonga—fakaʻatamai, fakaeloto, fakaesino, fakalaumālie mo fakaʻekonōmika—“ʻo ʻikai hangē [ko e melino] ʻoku foaki ʻe he māmaní,”13 ka ko ha “melino . . . ʻoku lahi hake ʻaupito ʻi he faʻa ʻiloá.”14

ʻI he talangofua ʻa ha taha ki he finangalo ʻo ʻetau Tamai ʻi Hēvaní, ʻe hoko mai ha tupulaki fakalaumālie, fakaʻatamai mo fakaeloto pea fakapapauʻi mai ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní ʻa e moʻoní. ʻE lava ke tupulaki e ʻiloʻilo pau mo e fiefia ko iá ko ha ʻilo haohaoa. Naʻe folofola e Fakamoʻuí, “Kapau te ke kole, ʻe hokohoko atu ai pē hoʻo maʻu ha fakahā mo e toe fakahā, pea mo ha ʻilo mo e toe ʻilo, koeʻuhí ke ke ʻiloʻi ʻa e ngaahi meʻa liló mo e ngaahi meʻa fakamelinó—ʻa e meʻa ʻoku ʻomi ʻa e fiefiá, ʻa e meʻa ʻoku ʻomi ʻa e moʻui taʻengatá.”15

ʻOku ou fakaafeʻi atu e kau māmālohí, mo e loto ʻoku angatonú, ʻa hoku kaumeʻá mo e kakai lelei ʻo e māmaní, ke tuku e fakafiefiemālié mo e fakakaukau ʻoku sai pē e tuʻunga ʻokú ke ʻi aí, kae haʻu kia Kalaisi pea fai e meʻa kotoa ʻe ala lavá ke fekumi fakamātoato ai ki he moʻoní, ke ʻiloʻi ai e ʻOtua ko e Tamai Taʻengatá pea mo Hono ʻAlo ko Sīsū Kalaisí. He “ko e halá ʻeni; pea kuo ʻikai ke tuku mai mo ha toe hala, pe hingoa, ʻi he lalo langí, ʻa ia ʻe lava ke fakamoʻui ai ʻa e tangatá ʻi he puleʻanga ʻo e ʻOtuá.”16

ʻOku ou fakamoʻoni atu, te ke ongoʻi ofi kiate Ia ʻi hoʻo fai Hono finangaló, pea kamata ke ʻilo e fiefia taʻengatá he ʻoku malava pē ke maʻu e fiefia ʻoku taʻengatá. Te ke ʻilo ʻokú Ne moʻui, pea ko Ia ʻetau Tamai, pea ʻokú Ne fakahā angaʻofa mai kiate kitautolu ʻa e moʻoni ʻo e Fakaleleí mo e Toetuʻú pea mo hono faka-ʻOtua ʻo e ngāue maʻongoʻongá ni. ʻOku ou fakamoʻoni ki ai ʻi he loto fakatōkilalo, ʻi he huafa ʻo Sīsū Kalaisí, ʻēmeni.

MAʻUʻANGA FAKAMATALÁ

1. Molonai 10:4–5.

2. 2 Nīfai 28:21.

3. Fakahā 3:20.

4. “Know This, That Every Soul is Free,” Hymns, fika 240.

5. Sione 7:17.

6. “What is Eternal Life?,” Instructor, Māʻasi, 1968, 97.

7. David O. McKay, Instructor, Māʻasi, 1968, 98.

8. Tefito ʻo e Tui 1:3.

9. T&F 52:14–16.

10. Sione 17:3.

11. T&F 18:10–13.

12. Sione 15:11.

13. Sione 14:27.

14. Filipai 4:7.

15. T&F 42:61.

16. 2 Nīfai 31:21.

 
© 2008 Intellectual Reserve, Inc. All rights reserved.   Rights and use information.  Privacy policy