The Christus statueThe Church of Jesus Christ of Latter-day Saints Search | Feedback | Site Map | Help | Country Sites |
Domů Jazyky Hlavní nabídka
Generální konference
říjen 1998
Vydávejte o Něm svědectví

Vydávejte o Něm svědectví

Susan L. Warnerová
Druhá rádkyně v generálním předsednictvu Primárek

Ve společnosti s nestálými hodnotami a matoucími názory může být svědectví prostředkem, jímž rodiče poskytují svým dětem oporu pro jejich víru.

Susan L. Warnerová

Náš Nebeský Otec chce, abychom Ho znali a cítili Jeho lásku, a proto naplánoval svět plný nádherných stvoření, která vydávají svědectví o Něm a o Jeho Synovi, Ježíši Kristu. Už jste někdy počítali všechno to, co vydává svědectví o Spasiteli? Jsou to západy slunce a mušle, šeříky a jezera, hmyz a zvířata, zázračná rána a oblohy poseté hvězdami.

Sám Pán řekl Mojžíšovi: „Všechny věci jsou stvořeny a učiněny, aby dávaly svědectví o mně, jak věci, jež jsou časné, i věci, jež jsou duchovní; věci, jež jsou nahoře na nebesích a věci na zemi; věci, jež jsou v zemi a věci pod zemí, obé, nahoře i dole; všechny věci vydávají svědectví o mně.“ (Viz Mojžíš 6:63; zvýraznění přidáno.)

Ať žijeme v tomto světě kdekoli, vidíme překrásné vycházející slunce, které vydává svědectví o Světlu Kristově, které naplňuje naše srdce a osvěcuje naši mysl. Mohutné řeky a klikaté potůčky dávají svědectví, že Spasitel je zdrojem živé vody, která může uhasit žízeň po duchovních věcech. Polní kvítí a dokonce i ten nejmenší vrabec vydávají svědectví o Jeho hojné a osobní péči.

Avšak ze všech Božích pozoruhodných stvoření jsme pouze my, Jeho děti, stvořeny k Jeho obrazu a podobnosti. Pouze my, Jeho děti, máme schopnost rozvíjet své vlastní duchovní přesvědčení. A pouze my, Jeho děti, můžeme vyjádřit své svědectví o Něm slovy. My, Jeho děti, se radujeme ze své výsady a posvátného závazku vydávat svědectví o Něm a o Jeho evangeliu.

Před nedávnem obdržela naše vnučka Susie knihy Písem. Žije v oblasti, kde její spolužáci a učitelka nejsou členy Církve, a tak se s nimi chtěla podělit o Články víry zaznamenané v jejích nových Písmech. Rozhodla se, že by bylo vhodné udělat to ve škole v době, která byla vyhrazena pro sdělení nějaké novinky, která by byla pro všechny zajímavá. Když tato doba nadešla, osmiletá Susie vystoupila před své spolužáky a začala: „Věříme v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Ducha Svatého“ (Články víry 1:1). Pokračovala, avšak když se dostala k sedmému článku víry, jeden spolužák nahlas zareptal: „Toto není současná událost!“ Učitelka hbitě odpověděla: „Ale pro mě je to novina!“

Každý z nás může sdílet dobrou zprávu evangelia a říci druhým o svém přesvědčení. Pokud jsme citliví k našeptávání Ducha, můžeme nalézt příležitosti, jak pokorně vyjádřit svou víru. Dokonce i stydlivé osmileté dítě cítilo touhu podělit se o články své víry.

Když vydáváme svědectví o dobré zprávě evangelia, naše vyslovené svědectví přizve Ducha Svatého, aby vydal své svědectví o pravdě poselství. Nejsou to naše slova, která přenášejí tu moc, ale spíše Duch Boží, který doprovází naše slova a potvrzuje je v srdci těch, kteří naslouchají. Nefi v Knize Mormon vysvětil: „Neboť mluví-li některý člověk mocí Ducha Svatého, pak to moc Ducha Svatého nese do srdcí člověčenstva“ (2. Ne 33:1).

Když projevujeme svůj názor a pokorně říkáme druhým o tom, čemu věříme a co cítíme, Duch také vydává svědectví naší vlastní duši, že to, co říkáme, je pravda. President Boyd K. Packer to řekl prostě: „Svědectví nalezneme tak, že ho budeme vydávat“ („The candle of the Lord“, Ensign, leden 1983, str. 54).

Ve společnosti s nestálými hodnotami a matoucími názory může být svědectví prostředkem, jímž rodiče poskytují svým dětem oporu pro jejich víru. Děláme to v naší rodině tak, že vydáváme svědectví o Ježíši Kristu a o Jeho evangeliu svými skutky a svými slovy. Děláme to, když se společně modlíme, studujeme Písma a pořádáme pravidelné rodinné domácí večery. Rodiče a děti se mohou u večeře podělit o to, čemu se učí na shromážděních a při církevních akcích a o své každodenní zkušenosti s používáním zásad evangelia. V tomto posvátném rodinném kruhu se děti mohou učit vyjadřovat pocity lásky a vděčnosti za Nebeského Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista, a za požehnání, která k nám přicházejí, když žijeme spolu v rodině na této krásné zemi.

Děti mají svou vlastní duchovní citlivost a pozorují stvoření Nebeského Otce svýma vlastníma očima. Mají přirozený zájem o žížalu, která leze v kalužině, jsou očarovány zvukem oceánu, který slyší v mořské lastuře, fascinovány magickým obrazcem mraků pohybujících se po obloze. Je to nádherná výsada pro kohokoli z nás, vzít za ruku dítě a doprovázet jej, když objevuje tento krásný svět - ale ještě větší a posvátnější výsadou je pomoci dítěti poznat Stvořitele tohoto světa a vydat svědectví o lásce, kterou má pro každé své dítě.

Když sdílíme své pocity se svými maličkými a vydáváme o Něm svědectví, otevíráme jim dveře, aby se mohly samy podělit o své zkušenosti a vyjádřit slovy svůj vlastní duchovní pohled a pocity. A když pomůžeme dětem poznat božský zdroj těchto pocitů, jejich porozumění Spasiteli a láska k Němu poroste řádek za řádkem, poučení za poučením.

Tak jak děti naslouchají slovům z Písem a později čtou Písma samy, obeznámí se se slovní zásobou, která jim umožňuje vyjádřit své duchovní pocity. Dokonce velmi malé děti mohou dlouho předtím, než jsou schopny číst, cítit poselství Písem a mohou začít rozumět lásce, kterou k nim Bůh chová.

I když byly Bradleymu teprve dva roky, rád se účastnil rodinného studia Písem. Když byla řada na něm, držel svá Písma a opatrně otočil každou stranu se slovy: „Nebeský Otec mě má rád; Nebeský Otec mě má rád.“ Pocítit pevnou lásku Nebeského Otce a Ježíše Krista je základ svědectví.

Znám jednoho dědečka, který při nedávném rodinném setkání v horách vzal na procházku svá vnoučata. Když přišli na mýtinu, vyzval malé děti, aby se posadily na kládu, a vyprávěl jim o čtrnáctiletém chlapci, který se jmenoval Joseph Smith a který se chtěl zeptat Nebeského Otce na několik otázek, které ho znepokojovaly. Dědeček vysvětlil, že chlapec Joseph šel do lesíka poblíž svého domu, aby se pomodlil, a měl víru, že mu Bůh odpoví. Vnoučata tiše naslouchala, ale čtyřletý Johnny, který skoro nikdy nevydrží chvíli sedět, se nemohl ovládnout. Vyhrkl: „Já už jsem ten příběh slyšel.“

Dědeček vyprávěl o upřímné Josephově modlitbě a o tom, jak byla zodpovězena slavnou návštěvou Nebeského Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista. Když skončil, malý Johnny uchopil dědečka za ruku a řekl: „To bylo dobré svědectví, dědo.“ Byl rád, že ten příběh opět slyšel.

Přestože dědeček vyprávěl tuto událost ve svém životě mnohokrát, řekl: „Nikdy Duch Páně nevydal silnějšího svědectví, než když jsem vydával svědectví o Josephu Smithovi svým vlastním vnoučatům.“ Dědeček a děti cítili svědectví Ducha Svatého. Podobně jako Johnny mohly kdysi i naše děti slyšet příběhy z Písem, avšak slyšely nás vydávat naše osobní svědectví o pravdivosti událostí a zásadách, kterým učí?

Kdo dokáže docenit vliv prostých, posvátných slov svědectví? Kdo může posoudit účinek Ducha, který tato slova potvrzuje? Seménka svědectví, která jsou zaseta do srdce dětí, když jsou malé, jsou vyživována po celý jejich život tím, jak poslouchají svědectví těch, kteří je milují natolik, že jim vydají svědectví o pravdě.

Rodičům byla dána posvátná zodpovědnost. Ale rodiče potřebují pomoc. Strýcové, tety, přátelé, vedoucí a učitelé zvětšují své svědectví, když sdílí svá svědectví s dětmi a mládeží. Několikrát nám Písma říkají, že „ústy dvou nebo tří svědků bude potvrzeno každé slovo“ (NaS 6:28).

Nás, kteří máme děti dospělé, snadno naplní pocity beznaděje a přejeme si, kéž bychom bývali udělali více, abychom vydávali svědectví, když byly naše děti malé. Ale nikdy není příliš pozdě. Můj otec, který loni zemřel, byl pro mne žijícím svědectvím po celý svůj život. On však také téměř na sklonku života sepsal svou osobní historii, aby vydával svědectví nejen svým dětem a vnoučatům, ale celému svému potomstvu příštích generací. Nic z toho, co mohl zanechat své rodině, není cennější než záznam jeho svědectví a lásky.

Vzpomínám si, jak mě můj otec učil o svém svědectví pomocí prstů jeho ruky.

1. Bůh je náš milující Otec v nebi.

2. Jeho Syn, Ježíš Kristus, je náš Spasitel a Vykupitel.

3. Joseph Smith byl prorok Boží a byl nástrojem, prostřednictvím kterého bylo na zemi znovuzřízeno evangelium Ježíše Krista a byla přeložena Kniha Mormon.

4. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je v dnešní době Pánovou Církví na zemi.

5. Tato Církev je vedena žijícím prorokem, který získává zjevení.

Bratři a sestry, toto je svědectví. Pokorně vám vydávám svědectví o tom, že tyto věci jsou pravdivé. Nechť každý z nás, se všemi Božími výtvory, vydává o Něm svědectví. V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.

 
© 2008 Intellectual Reserve, Inc. All rights reserved.   Rights and use information.  Privacy policy