Sion jsou čistí v srdci

Elaine S. Daltonová

Generální presidentka Mladých žen

Fireside CVS pro Mladé dospělé • 13. září 2009 • Universita Brighama Younga

Je pro mne výsadou, že mohu dnes večer stát před vámi. Chtěla bych poděkovat každému v pěveckém sboru za nádhernou hudbu. Moc vám děkuji za Ducha, kterého jste přinesli. A děkuji vám za krásnou modlitbu. Jsem šťastná a zaplavuje mne pocit pokory, že tady mohu být, a modlím se, aby dnes večer každý z vás věděl, jak moc vás Pán miluje. Ráda bych, abyste věděli, jak moc vás mám ráda.

Jsem ráda, že jsou zde také můj manžel Steve a členové mé rodiny. Miluji svého manžela. Chodili jsme spolu na Universitu Brighama Younga a právě zde jsme se rozhodli, že se vezmeme. Je zajímavé, že před vámi stojím právě v den výročí naší svatby. Šťastné výročí, drahý! Jsme svoji tak dlouho, jak dlouho se stavěl chrám Salt Lake! Nebo tak dlouho, jak dlouho děti Izraele putovaly na poušti! A vše, čím se můžeme pochlubit, sedí právě zde, v přední řadě. Naše děti jsou naším pokladem. Mám je moc ráda. Jsem moc ráda, že jsem jejich matkou. Sledovala jsem je, jak rostou v evangeliu a jak přijímají poučení od řečnických pultů v Církvi. A jsem vděčná, že se rozhodly a rozhodují, že budou dbát rad proroků, vidoucích a zjevovatelů.

Sleduji také mládež Církve, jak roste v evangeliu. Díky tomu, že již několik let sloužím jako členka generálního předsednictva Mladých žen, jsem si vytvořila jedinečný a mimořádný vztah k mladým ženám. V podstatě jsme všechny prošly programem Mladých žen společně. Společně jsme získaly medailony Mladých žen. Společně jsme se každý týden postavily a zopakovaly téma Mladých žen: „Jsme dcery… budeme státi. … Věříme … , budeme připraveny.“¹ Považuji vás za své mladé ženy. A mnohé z vás, mladých mužů, jsem viděla, jak přijímáte kněžství a postupujete v něm; ctíte své smlouvy a kněžskou moc a připravujete se na misii, a sloužíte na misiích po celém světě. S mnohými z vás jsem se setkala ve vašem misionářském poli. Jste moji hrdinové! Jste úžasní díky své síle a odvaze a touze po spravedlivosti.

Pán vám pomůže činit důležitá rozhodnutí

Každý z vás se vydal na cestu jako Svatý posledních dnů, a nacházíte se v nejkritičtější době svého života. Toto je doba, kdy si máte utvářet věčné návyky a činit dlouhodobá rozhodnutí. Jste budoucností Církve a národů, v nichž žijete. Byli jste zachováni pro tento čas. (Viz Ester 4:14.) Budete mít příležitosti, které dalece přesáhnou vaše největší očekávání, a budete požehnáni, jako jsem byla já, klíčovými okamžiky, které ovlivní tuto dekádu plnou rozhodnutí.

Právě zde, na BYU, na podobném zasvěcujícím shromáždění, to pro mne všechno začalo. Chodila jsem tehdy s jedním mladíkem. Jednou večer začal mluvit o manželství, a byl velmi vytrvalý! Onu noc jsem kvůli tomu, co řekl, moc dobře nespala, a věděla jsem, že se musím rozhodnout. Modlila jsem se, aby mi Pán pomohl poznat, co mám dělat, ale nezískala jsem okamžitou odpověď. Druhý den ráno jsme spolu šli na zasvěcující shromáždění. Seděla jsem tam a s úžasem jsem naslouchala řečníkovi, staršímu A. Theodoru Tuttlemu, který začal mluvit o tom, jak činit důležitá rozhodnutí. Zdálo se mi, jako kdyby mluvil přímo ke mně. Věděl, co mám na srdci, a jeho slova mi pronikala hluboko do duše. Vysvětloval proces rozhodování pomocí 9. oddílu z Nauky a smluv. Zdálo se, že kromě mě tento oddíl všichni velmi dobře znají. I vy všichni ho znáte, ale pro mě to bylo onoho dne zjevení z čistého nebe, a dalo mi to návod na to, jak získat odpověď na své modlitby. Četl:

„Viz, ty jsi nerozuměl; domníval ses, že ti to dám, i když tomu nevěnuješ žádné myšlenky leda tu, abys mne požádal.

Ale, viz, pravím tobě, že ty to musíš promysleti v mysli své; potom se mne musíš tázati, zda je to správné, a jestliže je to správné, já způsobím, aby nitro tvé v tobě hořelo; tudíž, ty pocítíš, že je to správné.

Avšak nebude-li to správné, nebudeš míti žádných takových pocitů, ale budeš míti otupění myšlení, jež způsobí, že zapomeneš tu věc, která je nesprávná.“ (NaS 9:7–9.)

Ačkoli byla tato pasáž původně určena Oliveru Cowderymu, v oné chvíli se dotkla mě osobně, a byla to přímá odpověď na otázku, kterou jsem předcházejícího večera pronesla v modlitbě. Starší Tuttle také mluvil o tom, jak máme zvážit všechna pro a proti, jak se předběžně rozhodnout a poté se ohledně tohoto rozhodnutí znovu pomodlit k Pánu.²

A tak jsem poznala, že musím jednat! Nemohla jsem jen pokračovat v tom, co jsem dělala. Musela jsem se rozhodnout, že se rozhodnu. Věděla jsem to, a věděla jsem, že i Bůh ví, že to vím. Poté, co jsem se předběžně rozhodla, že udělám krok vpřed, nemohu říci, že jsem dostala odpověď v podobě hoření v nitru. Ale měla jsem ujišťující, klidný a dobrý pocit. Již jsem nebyla zmatená ani znepokojená. Pociťovala jsem klid. Věděla jsem, co mám dělat, a byla jsem šťastná. A tak jsem udělala krok vpřed, a onen vytrvalý mladík je tady dnes se mnou. Jsem vděčná za jeho dobrotivost, neústupnost a trpělivost.

Bylo to vždy lehké i poté, co jsem dostala odpověď? Nikoli. Manžel dodnes říká, že vám může ukázat stopy po podpatcích v chodníku před dveřmi chrámu Salt Lake, kde jsem se trochu vyděsila a měla jsem pocit, že bych ráda ještě počkala. Ale naučila jsem se toto: když projevíte svou víru skrze modlitbu, Pán vám pomůže činit klíčová rozhodnutí v klíčových okamžicích. Vyslyší vaše modlitby skrze našeptávání Ducha Svatého, a zodpoví je. Nebudete na to sami. Obdrželi jste požehnání, abyste mohli přijímat vedení Ducha Svatého. V Nauce a smlouvách, v oddíle 8, Pán slibuje každému z nás: „Budu mluviti k tobě v mysli tvé a v srdci tvém.“ (NaS 8:2.) Právě to se mi stalo, a to se také stane každému z vás.

Svědčím o tom, že Pán slyší naše modlitby a odpovídá na ně, a povede nás a bude nás řídit, když se budeme snažit konat Jeho vůli a dodržovat Jeho přikázání. Toto je způsob, jak získat osobní zjevení. A tak se modlím o to, aby vás dnes večer doprovázel Duch Páně, až budete naslouchat poselství, které jsem si připravila – aby bylo vše zcela srozumitelné. Modlím se o to, aby vám toto poselství zapadlo do srdce a aby se pro vás stalo něčím velmi osobním. Modlím se o to, aby vám Duch Svatý pomohl vnímat důležitost tohoto prostého poselství, abyste ho mohli začlenit do svého důležitého rozhodování během klíčových okamžiků svého života.

Veďte svět v návratu ke ctnosti

Poselství, které vám dnes přináším, je hlasitou výzvou pro vás, mladé dospělé této vyvolené generace, abyste vedli svět v návratu ke ctnosti. Co je to ctnost? Proč je důležitá? A jak se může každý z nás zapojit do této vznešené a posvátné snahy?

Dovolte mi zahájit prostým příběhem jedné pionýrské dívky jménem Agnes Caldwellová. Agnes vyprávěla o tom, co prožila ve Willieho výpravě ručních vozíků v roce 1856. V té době jí bylo pouhých devět let. Řekla: „Ačkoli jsem byla velmi malá, mohu i dnes zavřít oči a vidět vše zcela přehledně a jasně – ona nekonečná chůze mi navždy zůstane v paměti. Často jsem byla tak unavená a chovala jsem se tak dětinsky, že jsem se zavěsila na vozík, ale ihned jsem byla jemně odstrčena. Pak jsem vždy klesla k zemi podél cesty a plakala. Když jsem si pak uvědomila, že mě všichni míjejí, vyskočila jsem a doběhla jsem je.“

A dále vypráví: „Těsně předtím, než jsme zdolali hory, nás dostihly kryté vozy s pomocí, a byla to skutečně velká pomoc. Nemocní a staří mohli jet na voze a všichni tělesně schopní pokračovali v chůzi. Když vozy vyrazily na cestu, několik z nás, dětí, se rozhodlo zjistit, jak dlouho budeme schopni udržet tempo s vozy, v naději, že nám nabídnou svezení. To byla přinejmenším má velká naděje. Postupně všichni odpadali, až jsem zůstala poslední – tak moc jsem byla rozhodnuta, že se svezu. Když už jsem měla pocit, že jsem uběhla nejdelší vzdálenost v životě, vozka… na mě zavolal: ,Tak co, cácorko, chtěla by ses svést?‘ Odpověděla jsem co nejzdvořileji: ,Ano, pane.‘ On se natáhl, vzal mě za ruku a mlaskl na koně, aby je popohnal a abych i já musela běžet, i když se mi zdálo, že mě nohy už nikam neunesou. Takhle jsme jeli snad několik mil. Během toho jsem myslela na to, že to je ten nejhorší člověk, který kdy existoval. … Když už mi připadalo, že nemohu dál, zastavil. Vzal pokrývku, zabalil mě do ní a položil mě na dno vozu, do tepla a pohodlí. Tam jsem měla čas změnit názor, což jsem také udělala, a uvědomila jsem si, že mě tím zachránil, abych ve voze nezmrzla.“³

„9. listopadu 1856 Agnes Caldwellová dorazila v bezpečí i se svou rodinou do údolí Velkého Solného jezera. Usadili se v Brigham City v Utahu, kde se Agnes seznámila s Chesterem Southworthem, kterého si vzala. Měli třináct dětí [a] pomáhali osídlovat kolonii SPD v Cardstonu v kanadské provincii Alberta.“⁴ Kdyby vozka onoho krytého vozu vzal Agnes do vozu, aniž by ji donutil běžet, zcela jistě by podlehla třeskuté zimě. A kdyby se Agnes rozhodla, že to vzdá, a odpadla by, její život by možná skončil úplně jinak. Pro Agnes to ale byl klíčový okamžik, a i když její rozhodnutí běžet tehdy nedávalo moc velký smysl, přesto běžela. Běžela k Sionu – následovala kroky proroka Brigham Young a dbala hlasu Páně, který pravil: „Nechť se probudí a povstanou a vyjdou a neotálejí, neboť já, Pán, to přikazuji.“ (NaS 117:2.)

Byl to její běh o život! Bylo to těžké a ona se bránila. Ale díky běhu dokázala vyvinout dostatek tělesného tepla, které ji pak hřálo a chránilo před umrznutím během cesty ve voze. Každý z vás je na cestě do Sionu, a podobně jako Agnes i nám Pán řekl: „Probuďte se a povstaňte, vyjděte a neotálejte“ (Viz NaS 117:2), neboť Sion není jen místo – Sion jsou „čistí v srdci“. (NaS 97:21.) A čistota srdce musí být vaším cílem, abyste do onoho místa určení dorazili! Ještě nikdy zde nebyla taková generace, jako je ta vaše. Jste lépe připraveni a lépe vybaveni. Máte vše, co potřebujete, a nyní je čas na to, abyste běželi běh svého života – běh do Sionu!

President Thomas S. Monson a ti, kteří ho předešli, nám ukázali směr. Tato stezka je jasně označena a tempo je stálé a vytrvalé. Podobně jako Agnes, i vy jste byli požádáni, abyste přešli přes pláně. Možná se nebudete muset vzdát všech svých pozemských věcí, ale putování do Sionu vyžaduje, abyste se vzdali všech svých hříchů, abyste mohli poznat Jeho – opravdového a žijícího Krista. Dokonce můžete být požádáni, abyste běželi až na hranici vyčerpání, ale když tak učiníte, teplo Pánovy lásky vás uchová pro veliké dílo, které teprve přijde.

To, o co jste žádáni, je přesně to, o co Pán požádal, když dal jméno své Církvi – Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů. V Nauce a smlouvách 115 čteme: „Povstaň a sviť, aby světlo tvé mohlo býti korouhví pro národy.“ (V. 5.) Malá Agnes Caldwellová běžela k Sionu, a tímto činem ona, i všichni ostatní, kteří jsou jako ona, pozvedají korouhev pro národy a pro tuto generaci. Její putování do Sionu mělo co do činění s její vírou a svědectvím. Mělo to co do činění s Josephem Smithem a Moronim a Oliverem Cowderym a Nefim a Mojžíšem a Jozuem, a dokonce s Thomasem S. Monsonem. A mělo to, a má to, co do činění s vámi i se mnou. Agnes běžela, protože měla svědectví. Její matka věděla, že evangelium je pravdivé, a učila tomu svou dceru. Obětovaly vše, aby mohly přijít do Sionu a postavit tam chrám našemu Bohu. Věděly, že Joseph Smith je prorok Boží a že Kniha Mormonova je pravdivá. Věděly, že požehnání, která se udílejí ve svatých chrámech, jsou nutná pro naplnění plánu. A věděly, jak Moroni opakovaně učil Josepha Smitha, že „kdyby tomu tak nebylo, celá země by byla zcela zpustošena při jeho příchodu“. (Joseph Smith–Životopis 1:39.)

Sion byl cílem tehdy, a je jím i nyní. Je hlavním bodem znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. A nyní je čas, jak nabádal Mormon a Moroni, abychom byli „[věrní] v Kristu“ (Moroni 9:25) a „chopili se každého dobrého daru a nedotýkali se daru zlého, ani věci nečisté“. (Moroni 10:30.) Nyní je čas, abychom se „[probudili a povstali] z prachu,… aby smlouvy Věčného Otce, které s tebou učinil, ó dome Izraele, se mohly naplniti“. (Moroni 10:31.) Nyní je čas, abychom se vrátili ke ctnosti!

Návrat ke ctnosti je návratem k čistotě

Ctnost znamená čistotu. Začíná v srdci a v mysli. „Je to způsob myšlení a chování založený na vysokých morálních zásadách.“ ⁵ V jádru ctnosti se nachází cudnost – neboli sexuální čistota. Ctnost a cudnost jsou nerozlučně spjaty. Nemůžete mít jedno bez druhého. Návrat ke ctnosti je návratem k čistotě. Někteří říkají, že být ctnostný znamená být laskavý nebo čestný nebo bezúhonný. Ústředním bodem ctnostného života je ale cudnost, a člověk zkrátka nemůže být čestný nebo bezúhonný, chybí-li sexuální čistota. To je nemožné. Člověk si nemůže zahrávat s božským duchem a s drahocenným tělem – s věčnou duší – jiného člověka a být považován za někoho, kdo má nějakou ctnost nebo je ctnostný. Toto jednání ohrožuje samotnou svobodu jednání, za kterou jsme ve svém předsmrtelném životě bojovali. Někteří říkají, že ctnost je jen pro ženy, ale ona není závislá na pohlaví. Latinský základ slova ctnost je virtus, což znamená „síla“. Jeden ze současných významů uvádí, že ctnost je „účinná moc nebo působnost; [zejména] schopnost uzdravovat nebo posilovat“. ⁶ A tak se ctnost netýká jen žen, ale všech.

Když žena na ulici v Jeruzalémě natáhla ruku a dotkla se lemu Spasitelova oděvu, věděla, že bude uzdravena. Proč? Protože si uvědomovala Jeho čistotu a Jeho moc. Sám Spasitel řekl: „Poznal jsem,… že moc ode mne vyšla.“ (Lukáš 8:46; kurzíva přidána; viz také Marek 5:30; Lukáš 6:19.) Tato moc, o níž mluvil, je moc kněžství, která vždy doprovází muže Svatých posledních dnů, kteří jsou čistí a pěstují „ctnost a svatost [před Pánem]“. (NaS 38:24.)

Vloni, jednoho chladného dubnového dne po generální konferenci, jsem se svými dvěma rádkyněmi, Mary Cookovou a Ann Dibbovou, vystoupila na štít Ensign Peak. Nahoře jsme pak rozvinuly zlatavou šálu z peruánské vlny – prapor vyzývající k návratu ke ctnosti. Když jsme se s vrcholku tohoto štítu podívaly do údolí a spatřily majestátní chrám Salt Lake, věděly jsme, že návrat ke ctnosti znamená návrat k mravní čistotě. Ctnost je zlatý klíč, který odemyká dveře chrámu. Starší Russell M. Nelson učil tomu, že chrám je vskutku důvodem všeho, co v Církvi děláme: „Každá činnost, každá lekce, vše, co v Církvi děláme, směřuje k Pánu a k Jeho svatému domu.“ ⁷ Brigham Young to věděl, a my, na vrcholku štítu Ensign Peak, jsme také věděly, že je to pravda.

Když jsme rozvinuly tento prapor světu, věděly jsme, že návrat ke ctnosti je nejen nezbytný, ale zcela zásadní. Musíme být hodni toho, abychom mohli vstoupit do Pánova svatého chrámu a uzavřít posvátné smlouvy a dodržovat je a vykonávat dílo, k němuž jsme byli připraveni a předustanoveni. Nic nečistého do Jeho domu vstoupit nemůže. Podobně jako vozka z onoho záchranného vozu zachránil Agnes Caldwellovou před umrznutím, i nám byla dána možnost a výsada stát se spasiteli na hoře Sionu – udělat pro druhé něco, co oni sami pro sebe udělat nemohou. To může nastat jedině tehdy, když jsme hodni uzavřít posvátné smlouvy a dodržovat je a přijmout obřady chrámu.

„Jste rod vyvolený“

Každý z vás má vykonat velké dílo. Na tom, co děláte, a jak se rozhodujete, záleží, protože jste to vy, na kom záleží. Jste „vyvolení duchové, kteří byli uschováni, aby vyšli v plnosti časů, aby se podíleli na kladení základů velikého díla posledních dnů, včetně budování chrámů a vykonávání obřadů v nich“. (NaS 138:53–54.)

Není divu, že Satan stupňuje intenzitu svých útoků. Pokud odvrátíte svou pozornost, opozdíte se nebo nebudete hodni vstoupit do chrámů a vykonávat dílo, k němuž jste byli připraveni a uschováni, Satan vítězí. Je jasné, že musíte být čistí a způsobilí, abyste mohli obdržet nabádání od Ducha Svatého, která potřebujete pro rozhodnutí, která teď činíte. Je také jasné, že musíte zůstat hodni vstupu do Pánových svatých chrámů.

Všechny oběti a úsilí všech předchozích generací vedly k tomuto okamžiku. Pionýři obětovali vše, dokonce svůj život, abychom se dožili tohoto dne, protože váš příchod na zem není náhoda. Toto vše bylo součástí plánu, který jste přijali v předsmrtelné říši. Nacházíte se v úžasném období historie světa. Byli jste nazváni „stěžejní generací“. ⁸ Petr o vás řekl: „Jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid [zvláštní].“ (1. Petrova 1:2.) Nikdy předtím se toho od nikoho tolik neočekávalo. Nikdy předtím toho nebylo tolik dáno: proroci, písma, kněžství, obřady a smlouvy, chrámy, Kniha Mormonova a evangelium ve své plnosti. Byli jste připraveni, povoláni a vyvoleni. Přišel váš čas. Věřím, že přínos vaší generace bude ve všech zprávách o této neklidné době, v níž žijeme, vytištěn tučným písmem.

Abyste splnili úkoly, k nimž jste byli předustanoveni, vaše víra se musí pevně soustředit na našeho Spasitele Ježíše Krista. Musíte pamatovat na to, že víra je nejen zásadou moci, ale také činu. Musíte jednat na základě víry, kterou již máte. V předsmrtelné říši jste neprojevili jen víru, ale „nesmírnou víru a dobré skutky“. (Viz Alma 13:3.) Alma řekl, že všichni z vás jste byli „povoláni a připravováni od založení světa podle předzvědění Božího“. (Alma 13:3.) Mladí muži, vy jste byli připraveni přijmout kněžství, které vás uschopňuje používat moc Boží zde na zemi. Mladé ženy, vám byl dán vznešený dar a zodpovědnost pečovat o druhé a stát se matkou dalších vybraných duchů. Byly vám svěřeny samotné moci božskosti – schopnost stvořit smrtelný život. Ctnostní lidé pociťují oddanost vůči posvátnosti života. Respektují Boží rady ohledně toho, jak má být život počat, ochraňován a vychováván. Neexistuje síla, která je větší než síla ctnosti, ani sebedůvěra, která je pevnější než sebedůvěra plynoucí ze ctnostného života.

V předsmrtelné říši jste byli zapojeni do války. Bojovali jste s vírou a se svědectvím, abyste přijali a podpořili plán, který navrhl Bůh Otec. Věděli jste, že tento plán je správný, a věděli jste, že Spasitel vykoná to, co řekl, protože jste Ho znali! Ve Válce v nebi nebyli žádní neutrální duchové a ani nyní nemůžete zaujmout neutrální postoj, když se máte rozhodovat mezi tím, co je správné a co je špatné. Sám Pán řekl: „Kdož není se mnou, proti mně jest.“ (Matouš 12:30.) Stáli jste při Něm! Nadšeně jste přijali svůj úkol. Věděli jste, co se od vás bude vyžadovat. Věděli jste, jak těžké to bude, a přesto jste si byli jisti tím, že nejen naplníte své božské poslání, ale také že budete moci něco změnit k lepšímu. Jeden prorok řekl o vás a o vaší době:

„Téměř šest tisíc let si vás Bůh ponechával v záloze, abyste mohli přijít v závěrečných dnech před Druhým příchodem Páně. … Bůh uchovával pro závěrečnou sklizeň jedny ze svých nejsilnějších dětí, které pomohou dovést Království k vítězství. A do toho přicházíte vy, neboť jste generace, která se musí připravit na setkání se svým Bohem.

Proroci během všech věků shlíželi průzory času k naší době. Miliardy zesnulých i ti, kteří se teprve narodí, na nás upírají oči. Nenechte se mýlit – jste význačná generace.“⁹

Návrat ke ctnosti by mohl zachránit národ

Když Petr psal svou epištolu prvotním svatým, řekl jim, aby ke své víře přidali „ctnost“. (2. Petrova 1:5.) Víra bez ctnosti by brzy zchřadla a uvadla, protože bez ctnosti není čistoty. Bez ctnosti není síly. A bez ctnosti není duchovnosti. Je zcela jasné, že jakmile skutečně pochopíte, kým jste, musíte být čistí, protože čistota předchází duchovní moc.¹⁰ Moc, o níž mluvím, není tou mocí, kterou vidíme ve světě. Nemá nic společného se slávou, postavením, hezkým vzhledem, proslulostí nebo bohatstvím. Moc a síla, o kterých mluvím, má co do činění se ctností – což je cudnost a sexuální čistota.

Žijeme ve světě, kterému záleží na čistotě – na tom, abychom měli čistý vzduch a čisté životní prostředí, čistou vodu i potraviny. V některých místech máme zákony proti znečištění, a dokonce máme vládou financované odbory na ochranu životního prostředí, které dbají na to, abychom neonemocněli kvůli znečištění vzduchu, vody nebo potravin. Přesto však společnost toleruje mravní znečištění v podobně pornografie na billboardech, v televizi, na internetu, v zábavním průmyslu a v dalších médiích. Tolerujeme špínu, která napadá naši mysl prostřednictvím vyzývavých textů, hudby a řeči. V určitém smyslu jsme generací, která dbá na přírodní látky a na čistotu a kvalitu našeho života, a přesto znečišťujeme své mravní hodnoty. Věřím, že nedostatek ctnosti v naší společnosti je přímo zodpovědný za mnohé naše společenské, finanční i vládní neduhy. Věřím, že rozpad víry a rodin a finanční nepokoje přímo souvisejí s nedostatkem ctnosti v naší společnosti. A věřím, že návrat ke ctnosti by mohl zachránit celý národ.

Voláme po sociální reformě, ale ve skutečnosti je zapotřebí reformy mravní – výzvy k návratu ke ctnosti. A pokud my, komu bylo tolik dáno, včetně znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista, nepovedeme svět k tomuto návratu ke ctnosti, kdo jiný? Byli jste vedoucími v předsmrtelném světě a stáli jste za vším, co je nyní ve společnosti ohroženo. Vy, kteří se připravujete na to, abyste měli vliv v každé oblasti společnosti, mladí dospělí z Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, k tomuto návratu můžete a musíte vést.

Během kritických dnů 2. světové války Winston Churchill vyburcoval celý národ slovy: „Ptáte se, co je naším cílem? Odpovím jedním slovem: vítězství. Vítězství za každou cenu, vítězství navzdory veškerým hrůzám, vítězství, ať již k němu vede jakkoli dlouhá a těžká cesta; neboť bez vítězství není přežití.“¹¹ Mladí muži a mladé ženy, opakuji tuto výzvu ve vztahu k válce, do níž jsme dnes zapojeni tím, že pro vás parafrázuji slova Winstona Churchilla: „Ptáte se, co je naším cílem? Odpovím jedním slovem: ctnost. Ctnost za každou cenu, ctnost navzdory veškerému protivenství, ctnost, ať již k pokání může vést jakkoli dlouhá a těžká cesta; neboť bez ctnosti nemůže být vítězství.

V Knize Mormonově jsou Helaman a jeho mladí válečníci známí pro svou ctnost a schopnost důvěřovat svědectví svých matek. „Byli věrní za všech dob v jakékoli věci, která jim byla svěřena.“ (Alma 53:20.) Dodržovali své smlouvy a bojovali za to, aby i jejich rodiče mohli dodržovat ty své. Vítězství bylo jejich cílem, a ctnost byla jejich silou.

Mormon psal svému synu Moronimu o zkažené společnosti, v níž žil. Napsal, že se lidé stali tak hanebnými a nemorálními, že si nevážili toho, co je „nade vše drahé a cenné, což je cudnost a ctnost“. (Moroni 9:9.) Je možné, že jsme i v naší společnosti dosáhli tohoto stupně? V dobách minulých byli ti, kteří porušili zákon cudnosti, označováni písmenem šarlatové barvy. Nyní se zdá, že značkou a písmenem jsou označováni ti, kteří jsou cudní.

Čím bude známa vaše generace? Budete známi jako tolerantní generace, konzumní generace, generace X nebo Y? Nebo budete známi jako generace, která byla svedena k tomu, aby žila virtuálně namísto ctnostně? Nebo budete, a můžete být, známi pro svou čistotu a ctnost a pro svou odvahu a sílu ve snaze vést zbytek světa k návratu ke ctnosti – k návratu tak ohromujícímu, že samotná čistota vašeho života a síla vašeho přesvědčení změní směr, kterým se společnost ubírá, a změní svět?

Připravujete se na návrat Spasitele. Musíte opovrhovat hříchem. Musíte zaujmout své místo a připravit se nyní na to, abyste se „více hodili pro království“. ¹² Bylo prorokováno, že v nadcházející době lidé všech národů řeknou: „Pojďte a vystupme na horu Páně… a on nás bude vyučovati cestám svým a my budeme kráčeti po stezkách jeho; neboť ze Sionu vyjde zákon.“ (2. Nefi 2:12.) Budete generací, která tento výstup povede?

Buďte ochránci ctnosti

Abychom to zvládli, každý z nás musí být ochráncem ctnosti. Mladé ženy, chraňte svou osobní ctnost. Je opravdu, jak ji Mormon popsal, „nade vše [drahá] a [cenná]“ (Moroni 9:9), a vy rovněž. Jste dcery Boží. Nesete v sobě posvátnou moc stvořit smrtelný život a stát se matkou vyvolených a čistých duchů Nebeského Otce. Je to jeden z největších darů, které Bůh dal svým drahocenným dcerám. Ochraňujte tuto moc tím, že budete žít podle měřítek, slušně se oblékat a jednat, a tím, že zůstane ctnostnými. Ochraňujte svou moc skrze čistotu v myšlenkách i skutcích. Nikomu nedovolte, aby si zahrával s vašimi Bohem danými dary. Budete-li tak činit, vy, vaše rodina i generace po vás, budou posilněny a požehnány.

Mladí muži, vy jste také ochránci ctnosti. Máte kněžskou moc – moc žehnat a jednat v zastoupení Boha zde na zemi. Pán řekl všem nositelům kněžství: „[Pěstujte] ctnost a svatost přede mnou.“ (NaS 38: 24.) Hlídejte svou osobní ctnost, myšlenky, to, na co se díváte, co říkáte a co děláte. Nedopusťte, aby pornografie oslabila vaši osobní moc. Zůstaňte čistými, abyste mohli používat moc kněžství, kterou vám Bůh svěřil. Moroni shrnul dávné prorocké učení o ctnosti tím, že nám řekl: „Buďte moudří ve dnech zkoušky své; zbavte se vší nečistoty; neproste o něco, abyste to na libosti své vynakládali, ale proste s pevností neotřesenou, abyste se nepoddali žádnému pokušení, ale abyste sloužili pravému a živému Bohu.“ (Mormon 9:28.)

Před několika lety jsem si šla brzy ráno, na den Díkůvzdání, zaběhat se skupinou žen. Říkaly jsme tomu běh Díkůvzdání, a zatímco jsme běžely, říkaly jsme, za co jsme vděčné. Já jsem zrovna dořekla, že jsem vděčná za silné a zdravé tělo, a v ten okamžik jsem uklouzla na náledí na cestě a upadla jsem. Když jsem se snažila vstát, uvědomila jsem si, že jsem se ošklivě zranila. Poznala jsem, že jsem si těsně nad kotníkem zlomila nohu – neřeknu vám, jak jsem to poznala, jinak bych mohla na místě omdlít. Manžel mi řekl, že kdybych byla hráčem amerického fotbalu, byla bych centrem pozornosti tradičního večerního zápasu.

Když jsem tam ležela na cestě, v šeru svítání, a čekala na to, až dorazí pomoc, uviděla jsem světla auta, které se rychle přibližovalo přímo k místu, kde jsem ležela. Auto prudce zastavilo a vyskočil z něj muž. Řekl, že si myslel jsem, že jsem pytel s odpadky uprostřed silnice, a téměř se rozhodl jet dál. Zeptala jsem se ho, zda je členem Církve, a on odvětil, že ano. Požádala jsem ho, zda by mi dal požehnání, protože bolest byla tak velká, že jsem nevěděla, jak dlouho to v tom stavu ještě vydržím. Odmlčel se a pak řekl: „To nemohu. Měla byste spíše počkat, aby to udělal váš manžel.“ Pak nasedl do auta a odjel.

Když jsem dorazila do nemocnice, převezli mě do malé kabinky na pohotovosti, kde jsem čekala na převoz na chirurgii. Když odhrnuli závěs kabinky ke straně, stál tam můj manžel a všech našich pět synů. Když mne obklopili a vložili mi ruce na hlavu, pocítila jsem jejich čistotu, jejich moc a jejich sílu. Mladí muži, nositelé kněžství, uchovejte se čistými, abyste byli schopni použít svou moc kněžství bez předchozího upozornění. Onoho dne jsem byla požehnána jejich kněžskou mocí, kterou použili ve ctnosti a svatosti.

Zůstaňte ctnostnými v toxickém světě

Opravdu věřím tomu, že jedna ctnostná mladá žena nebo mladý muž, mohou, jsou-li vedeni Duchem, změnit svět! Než ale budeme moci změnit svět, musíme změnit sami sebe. President Boyd K. Packer řekl, že žijeme v „prostředí, které se stává toxickým a jedovatým pro ducha“. ¹³ Co tedy můžeme právě teď dělat, abychom zůstali ctnostnými i v toxickém světě?

Zaprvé – čiňte pokání. Jsem si dobře vědoma toho, že někteří z těch, kteří mě dnes poslouchají, se necítí být ctnostnými, nebo udělali nějaké chyby. Právě proto je tak důležitý návrat ke ctnosti. Musíte vědět, že se vrátit můžete. Můžete se změnit.

Kdybych uprostřed maratonu začala běžet opačným směrem a svou chybu si uvědomila, běžela bych dál? Okamžitě bych se otočila! Proč? Protože bych jinak ztratila cenný čas a vzácnou energii a sílu, a kvůli této dodatečné vzdálenosti a delšímu času by pro mě bylo mnohem těžší maratón dokončit. Neběžela bych opačným směrem, protože nehledě na to, jak dlouho bych tím směrem běžela, nikdy bych do cíle nedoběhla. A přesto mnozí lidé, kteří se nějak mravně prohřešili, slyší hlas, který jim říká: „Celé jsi to zkazil. Nemůžeš se změnit. Stejně se to nikdo nikdy nedozví.“ Říkám vám – nevěřte tomu. „Satan chce, abyste si mysleli, že se nemůžete změnit, ale to není vůbec pravda.“ ¹⁴ Návrat je vždy možný díky Spasitelovu Usmíření. President Monson řekl každému z nás, kteří jsme udělali nějakou chybu: „Pokud kdokoli z vás cestou upadl, jsou zde ti, kteří vám pomohou stát se znovu čistými a způsobilými. Váš biskup nebo president odbočky vám rád a ochotně pomůže, a s pochopením a se soucitem udělá vše, co je v jeho moci, aby vám pomáhal v procesu pokání, abyste mohli znovu stát ve spravedlivosti před Pánem.“¹⁵

Někteří z vás byli týráni nebo zneužiti a jste oběťmi hříšného jednání druhých. Jak řekl Mormon, byli jste připraveni „o to, co je nade vše drahé a cenné,… cudnost a ctnost“. (Moroni 9:9.) Vězte prosím, že díky Spasitelovu Usmíření je uzdravení možné. Neobviňujte se, neboť jste nezhřešili, a pokání není vyžadováno. Spasitel nejen trpěl za naše hříchy a nedokonalosti, ale vzal také na sebe naše trápení. (Viz Alma 7:11.) Díky svému nekonečnému Usmíření vás uzdraví a naplní vás pokojem. Běžte za Ním. Díky Spasitelovu Usmíření vyslyší Bůh Otec vaše modlitby. Odpoví vám skrze Ducha Svatého a skrze druhé, které vám pošle do cesty.

Jsem velmi vděčná za tuto nauku a za zásadu pokání. Bez ní by se nikdo z nás nemohl nikdy vrátit do nebeského domova čistý a způsobilý přebývat v přítomnosti Boha Otce a našeho Spasitele Ježíše Krista. Jsem vděčná za to, že v těchto posledních dnech byla na zemi znovuzřízena kněžská moc, která nám umožňuje získat pomoc potřebnou k návratu ke ctnosti. Když způsobile přijímáme svátost, tato moc nám umožňuje zůstat „[neposkvrněnými] od světa“. (NaS 59:9.) Každý týden, když obnovujeme své smlouvy, slibujeme, že budeme dodržovat Jeho přikázání, že na sebe vezmeme Jeho jméno a že na Něj budeme vždy pamatovat. A On na oplátku slibuje, že můžeme vždy míti jeho Ducha, aby byl s námi. (Viz NaS 20:77, 79.) Ve světě, který je tak vábivý a líbivý, je nezbytné, aby každý z nás obdržel Ducha Svatého, rozpoznával jeho vedení a spoléhal na něj. Tento úžasný dar ukáže každému z nás „všechny věci, které [máme] činiti“. (2. Nefi 32:5.) Toto je zcela spolehlivé zaslíbení, protože Duch Svatý je členem Božstva. Mezi Jeho role patří učit, svědčit, utěšovat a varovat. Tento drahocenný dar také očišťuje a posvěcuje. A tak jsou Duch Svatý a ctnost neoddělitelně propojeny. Můžeme být očištěni „ohněm a Duchem Svatým“. (2. Nefi 31:17.) Když toto nastane, „již nemáme sklonu činiti zlo, ale neustále činiti dobro“. (Mosiáš 5:2.)

Zadruhé – buďte opatrní v tom, jaké si vybíráte přátele. V dnešní přetechnizované společnosti možná trávíme více času s neživými společníky než se svými vrstevníky. I když si možná velmi pečlivě vybíráme své živé společníky, někdy věnujeme jen málo pozornosti ostatním společníkům, kterým dovolujeme, aby nás ovlivňovali. Jakýkoli druh médií může mít velmi mocný společenský vliv. Každý z nás dostal pro život ve smrtelnosti tři drahocenné dary. Patří mezi ně naše tělo, naše svoboda jednání a náš čas. Pokud nás Satan dokáže svést k tomu, abychom trávili čas nesoustředěným nebo neproduktivním, nebo ještě hůře, nectnostným úsilím, a pak nás oklame, abychom si mysleli, že když to děláme v soukromí, naše činy nikoho neovlivní, tak vítězí. „Je-li cokoli ctnostné, milé nebo dobropověstné nebo chvályhodné, o to [musíme usilovat].“ (Články víry 1:13.)

A tak hledejte společenství ctnostných přátel, nikoli přátel virtuálních. Pamatujte na to, že „ctnost miluje ctnost [a] světlo se přimyká ke světlu.“ (NaS 88:40.) Toto je verš o mezilidských vztazích. Ve své snaze najít přátele a manželského partnera si zkrátka nemůžete jen udělat seznam vlastností, které chcete najít u toho druhého nebo u věčného společníka. Vy sami musíte být tímto seznamem za všech dob a ve všech věcech a na všech místech.

Zatřetí – zapojte se do programu přísného tréninku. Když člověk trénuje na maratón, musí mít přísný tréninkový plán, aby byl připraven uběhnout takovou vzdálenost. Tentýž systém platí i v životě. Běžíme svůj běh života a musíme mít přísný tréninkový plán. Mezi součásti tohoto plánu, které zajistí úspěch, patří to, co každý den, bez vynechání, děláme pro to, abychom si do života přizvali společenství Ducha. Pro každého z nás to bude něco jiného, ale vždy mezi to bude patřit každodenní modlitba. Náš Nebeský Otec slyší naše modlitby a zodpoví je. Svědčím o tom, že je to pravda. Naším úkolem je být tam, kde můžeme tyto odpovědi slyšet a rozpoznat.

Přísný trénink bude také zahrnovat každodenní četbu Knihy Mormonovy. Joseph Smith řekl, že „člověk [se] dodržováním jejích předpisů přiblíží Bohu více nežli prostřednictvím kterékoli jiné knihy“. ¹⁶ Kniha Mormonova posílí vaši víru v Ježíše Krista, a právě skrze víru budete schopni odolávat pokušení. Tento záznam je určen vám a vaší generaci. Když ho budete číst jen pět minut každý den, změní vám to život. Vím, že to je pravda, protože já to dělám, a dělají to i tisíce dalších. Zamyslete se nad tím, co by se změnilo za pět let, kdyby se každý z nás zavázal, že to budeme dělat třebas jen pět minut každý den.

A nakonec – usmívejte se! A když se usmíváte, pamatujte na to, kdo jste. Jste synové a dcery našeho Nebeského Otce. On vás zná. Zná vás jménem. Důvěřuje vám a miluje vás. Takže se usmívejte! Toto je jen základní trénink, ale musí se přísně dodržovat každý den.

Tlačte se kupředu – nenechte se odradit!

Dovolte mi přidat k tomuto seznamu ještě jednu radu: „[Tlačte se] kupředu… majíce dokonalý jas naděje.“ (2. Nefi 31:20.) Nenechte se odradit! Vaše putování bude občas problematické a ne vždy snadné.

Když studuji písma, začíná mi být čím dál tím jasnější, že Pán vyvádí znovu a znovu svůj vyvolený lid z jejich zóny pohodlí a školí je v tom, na čem skutečně záleží. Například během prvního úseku jareditského putování se Jaredité usadili na pobřeží a zůstali tam čtyři roky. Byla to pro ně skutečná zóna pohodlí! Ve skutečnosti se cítili tak pohodlně, že zapomněli vzývat Pána. Ale Pán měl pro ně v úmyslu něco jiného. Káral bratra Jaredova tři hodiny. Předem mu řekl, že další úsek putování bude obtížný – že budou pohlceni v hlubinách mořských a hnáni větrem. Také ho ale uklidnil těmito pěti krásnými slovy: „[Připravím] vás na tyto věci.“ (Eter 2:25.) Pán vás připraví, a připraví pro vás cestu!

Myslím, že někdy zcela podceňujeme, jak veliká požehnání bychom mohli mít a jaké poznání bychom mohli získat, kdybychom byli ochotni vystoupit ze své zóny pohodlí. Možná právě proto Nefi poznamenal:

„Běda tomu, kdo si v Sionu dopřává pohodlí!

Běda tomu, kdo volá: Vše je dobré!

Ano, běda tomu, kdo poslouchá předpisy lidí a zapírá moc Boží a dar Ducha Svatého!“ (2. Nefi 28:24–26.)

Říká se, že se stáváme generací diváků a kritiků. Dovolte mi podělit se s vámi o jeden můj oblíbený citát. Mám ho na zrcadle. Píše se v něm: „Není důležitý kritik; není důležitý ten, kdo poukazuje na to, jak silný klopýtá, nebo na to, co by ten, který něco dělá, býval mohl udělat lépe. Uznání náleží tomu, kdo je skutečně v aréně, jehož tvář je pokryta prachem, potem a krví; tomu, kdo statečně vyvíjí úsilí; tomu, kdo chybuje a znovu a znovu prohrává, neboť žádné úsilí se neobejde bez chyb a proher; ale kdo se opravdu snaží konat skutky; kdo zná velké nadšení, velkou oddanost, kdo je zapojen do úctyhodného počinu; kdo, v tom lepším případě, nakonec vítězně dosahuje svého velkého cíle, a kdo, v tom horším případě, pokud prohrává, alespoň prohrává s vědomím, že se statečně snažil, takže nikdy neskončí mezi těmi lhostejnými a bázlivými dušemi, které neznají ani vítězství ani porážku.“¹⁷

Nebuďte pouhým divákem nebo kritikem. Nebyli jste jimi ani v předsmrtelné říši. Tehdy jste nebyli neutrální. Stáli jste neochvějně. Nedopusťte, aby hlasy, které volají po toleranci, netolerovaly vás nebo vaše postoje. Toto je aréna, kde vše, co jste bránili a zvolili tehdy, se odehrává právě nyní. Nebuďte unaveni ani neztrácejte pozornost ani nebuďte nezpůsobilými! Buďte ochotni vystoupit ze své zóny pohodlí a „[tlačte] se kupředu… majíce dokonalý jas naděje“. (2. Nefi 31:20.)

Rozviňte svůj prapor ctnosti

Mladé ženy Svatých posledních dnů po celém světě prohlašují svůj závazek zůstat čistými a cudnými. Mladé ženy, i s některými mladými muži, vylezly na hory a rozvinuly své osobní prapory prohlašujíce svůj závazek vrátit se ke ctnosti a zůstat čistými a cudnými. Přidáte se k nim? Zamyslete se nad svým osobním praporem. Co byste na něj napsali, kdyby to mělo být vaše jediné nebo poslední poselství světu? Jak by byl váš prapor nebo jak by vypadal?

V jiné době a na jiném místě byl rozvinut jiný prapor. Rozvinul ho jeden odvážný muž, Moroni, který byl oddán věci spravedlivosti. Společnost, v níž žil, byla plná nepokojů. Touha po moci, bohatství a společenském postavení způsobila, že někteří z nejsilnějších a nejodhodlanějších lidí byli, jak to popisuje Kniha Mormonova, „[otráveni] po troškách“. (Alma 47:18.) Jinými slovy, ti, kteří byli zprvu stálí a rozhodnutí nedělat ústupky, byli pomalu přesvědčeni, aby je dělali. Alexander Pope vyjádřil to, co znamená být otráven „po troškách“, takto:

Neřest je obluda tak strašného vzezření,
že ji musíte nenávidět již při pouhém spatření;
však zříme-li ji příliš často, přivykneme její tváři,
zprvu trpíme ji, pak litujeme a pak obejmout ji se nám zdaří.¹⁸

Právě v této situaci Moroni rozvinul svůj prapor – zástavu svobody – s výzvou k obraně rodin, žen a dětí, a náboženství a Boha. Nebyl neutrální. Nebyl pasivní. Nebyl tolerantní. Byl na straně pravdy! A vykročil statečně kupředu. Písma popisují Moroniho slovy, o nichž jsem přesvědčena, že popisují i mnohé z vás: „Kdyby všichni lidé byli bývali jako Moroni, a pokud by vždy byli jako on, vizte, i moci pekelné by byly otřeseny na věky; ano, ďábel by nikdy neměl moc nad srdcem dětí lidských.“ (Alma 48:17; viz také Alma 46:12–13, 18, 21.)

Vy jste tím praporem! Váš život naplněný čistotou a ctností je praporem, který způsobí, že národy země vzhlédnou – a přijdou do chrámu. Když zůstanete ctnostnými, povede vás vždy Duch Svatý, a vaše osobní ctnost vás oprávní chodit do chrámu často. Pokud nemáte doporučení, nyní je čas stát se hodnými toho, abyste ho získali. Toto je vaše dílo. Chrám pro vás bude posilou a ochranou ve stále temnějším světě, a stane se korouhví nejen pro vás, ale i pro národy. Návrat ke ctnosti je návratem do chrámu, a návrat do chrámu je návratem ke Spasiteli.

Ctnost přináší požehnání věčnosti

Před jednačtyřiceti lety jsem poklekla u oltáře v chrámu Salt Lake a vstoupila jsem tam do smluvního vztahu s tímto úžasným mužem, který je vedle mě na pódiu. Toto rozhodnutí mělo zásadní vliv na další desetiletí mého života. Myslím, že se vám snažím říci, abyste tam také šli! Nenechte se nyní ničím odradit! Nezapomínejte na to, kdo jste! A nedopusťte, aby něco způsobilo, že nebudete hodni obdržet požehnání, která na vás čekají v Pánově svatém chrámu.

Pociťuji nabádání, abych se s vámi podělila o slova z Nauky a smluv 121:45–46. Jsou určena těm, kteří jsou povoláni a vyvoleni a kteří statečně vytrvávají. Jsou určena vám, v těchto těžkých dnech, právě tak jako byla určena Josephu Smithovi a Svatým v oněch těžkých dnech v počátcích Církve: „Nechť ctnost zdobí myšlenky tvé neustále; potom bude růsti sebedůvěra tvá v přítomnosti Boží [a] Duch Svatý bude stálým společníkem tvým.“

Když jsme ctnostní, je nám slíbeno, že budeme stát se sebedůvěrou v Jeho přítomnosti – že budeme svatí a takoví, jako je On. Protože jsme ctnostní, je nám slíbena kněžská moc, samotná moc božskosti! Je nám slíbeno stálé společenství Ducha Svatého, který svědčí, vede, varuje, utěšuje a posvěcuje. A konečně, je nám slíbeno, že získáme věčný život, největší ze všech darů Božích. Když budeme ctnostní, budeme bohy a budeme žít božským životem. Budeme takovými, jako je On – čistí, jako On je čistý.

Putování do Sionu – což znamená čistí v srdci – bude vyžadovat vše, co vy i já máme. Modlím se o to, aby každý z vás měl dost touhy a síly vystoupit ze své zóny pohodlí a připravit se běh svého života a, podobně jako Agnes Caldwellová, natáhnout se a uchopit Mistra za ruku. Jeho zaslíbení je dáno každému z nás: „Půjdu před tváří vaší. Já budu na pravici vaší a na levici vaší a Duch můj bude v srdci vašem a andělé moji kolem vás, aby vás podpírali.“ (NaS 84:88.) Svědčím o tom, že náš Otec v nebi a Jeho Syn Ježíš Kristus žijí a že nás připraví na veliké dílo, které má být vykonáváno ve svatých chrámech našeho Pána v rámci přípravy nejen na Spasitelův příchod, ale také na naše věčné oslavení. A to říkám ve jménu Ježíše Krista, amen.

Odkazy

1. „Téma Mladých žen“, Osobní pokrok Mladých žen (brožurka, 2002), 5.

2. Viz A. Theodore Tuttle, Becoming Goodly Parents, Brigham Young University Speeches of the Year (Dec. 12, 1967).

3. Agnes Caldwell Southworthová, Susan Arrington Madsen, I Walked to Zion: True Stories of Young Pioneers on the Mormon Trail (1994), 57–59.

4. Susan Arrington Madsenová, I Walked to Zion, 59.

5. Kažte evangelium mé (2005), 118.

6. Webster’s New World College Dictionary, 4th ed. (2002), „virtue“, 1597.

7. Russell M. Nelson, Conference Report, Apr. 2001, 40; nebo Liahona, červenec 2001, 37.

8. Viz Sheri L. Dewová, „You Are a Pivotal Generation“ (BYU–Hawaii devotional address, Feb. 17, 2009).

9. Ezra Taft Benson, „In His Steps“, 1979 Devotional Speeches of the Year (1980), 59.

10. Viz M. Russell Ballard, Conference Reports, Oct. 1990, 45–49; nebo Ensign, Nov. 1990, 35–38.

11. Winston Churchill (address to the British House of Commons, May 13, 1940), www.americanrhetoric.com/speeches/winstonchurchillbloodtoiltearssweat.htm.

12. „More Holiness Give Me“, Hymns, no. 131.

13. Boyd K. Packer, „Faith in the Lord Jesus Christ and His Atonement“ (address at seminar for new mission presidents, June 27, 2009), 5.

14. Pro posílení mládeže (brožurka, 2002), 29–30.

15. Thomas S. Monson, Conference Report, Apr. 2008, 66; nebo Liahona, květen 2008, 65–66.

16. Joseph Smith, History of the Church, 4:461.

17. Theodore Roosevelt, „Citizen in a Republic“ (address delivered at the Sorbonne, Paris, France, Apr. 23, 1910), Presidential Addresses and State Papers and European Addresses, December 8, 1908, to June 7, 1910, vol. 8 of Presidential Addresses and State Papers, Homeward Bound ed. (1910), 2191.

18. Alexander Pope, An Essay on Man (1732), epistle 2, lines 217–20, The Complete Poetical Works of Pope, ed. Henry W. Boynton (1931), 144.