Posvátná zodpovědnost vzájemně se milovat a vzájemně o sebe pečovat STARŠÍ L. TOM PERRY Kvorum dvanácti apoštolů Nacházení rovnováhy v našich zodpovědnostech Téma, které mi bylo určeno, se týká této věty z prohlášení o rodině: „Manžel s manželkou mají posvátnou zodpovědnost vzájemně se milovat a vzájemně o sebe pečovat a pečovat o své děti.“1 Chci k tomuto tématu přistoupit velmi odlišným způsobem, než na který jste možná zvyklí při jiných školeních. Nebudu hodně citovat z příruček; spíše chci od srdce promlouvat k vašemu srdci o vaší službě v království našeho Otce v nebi. Mým cílem bude pokusit se o to, abychom společně lépe porozuměli tomu, jak najít rovnováhu mezi našimi zodpovědnostmi pečovat s láskou o svou rodinu a dalšími specifickými povoláními, která nám náš Otec v nebi dává. Když byla 6. dubna 1830 zorganizována Církev, prorok Joseph Smith obdržel zjevení, které je nyní zaznamenáno jako 21. oddíl Nauky a smluv. V části tohoto zjevení se píše: „Viz, mezi vámi bude veden záznam; a v něm budeš nazýván vidoucím, překladatelem, prorokem, apoštolem Ježíše Krista, starším církve skrze vůli Boha Otce a milost svého Pána Ježíše Krista, Byv inspirován Duchem Svatým položiti její základy a zbudovati ji k nejsvětější víře... Pročež, míním tím církev, budeš dbáti na všechna jeho slova a přikázání, která ti bude dávati, když je obdrží, kráčeje ve vší svatosti přede mnou; Neboť slovo jeho budete přijímati jako z mých vlastních úst, ve vší trpělivosti a víře.“ (NaS 21:1–2, 4–5.) Mezi první pokyny určené této nově zorganizované Církvi patřilo následovat inspiraci a zjevení, které přicházejí od Pána skrze Jeho proroka, abychom tak mohli plnit svou zodpovědnost při budování Jeho království. On slíbil, že nás povede cestou, kterou se máme ubírat, abychom mohli nést kupředu toto veliké dílo. Prorokova rada Myslím, že president Gordon B. Hinckley, náš dnešní prorok, nám dal na dřívějším celosvětovém školení vedoucích, které se konalo 21. června 2003, klíč k tomu, jak najít rovnováhu ve svých zodpovědnostech. V rámci onoho přenosu prohlásil: „Vy... máte výsadu stát ve stínu Vykupitele světa, zatímco neseme kupředu toto dílo. Máte příležitost hovořit o kráse usmiřující krve Pána Ježíše Krista ve prospěch Jeho synů a dcer. Může být větší výsada, než je tato? Radujte se z výsady, kterou máte. Vaše příležitost nepotrvá věčně. Příliš brzo se z velké příležitosti, kterou nyní máte, stanou pouze vzpomínky. Nikdo z nás nedosáhne všeho toho, co by si přál. Dělejme ale to nejlepší, co můžeme. Jsem si jist, že Vykupitel potom řekne: , To dobře, služebníče dobrý a věrný‘ (Matouš 25:21).“2 Jak si vzpomínáte, během onoho přenosu vysvětlil, jakou máme zodpovědnost ve čtyřech oblastech. První oblast se týká tématu, o kterém pojednáváme během tohoto přenosu. President Hinckley prohlásil: „Zaprvé je bezpodmínečně nutné, abyste nezanedbávali svou rodinu. Nic z toho, co máte, není drahocennější. Vaše manželka si zaslouží pozornost svého manžela a vaše děti pozornost svého otce. Koneckonců jsou to rodinné vztahy, co si s sebou vezmeme do dalšího života. Abych parafrázoval slova písma: ,Co muži prospěje, když bude věrně sloužit v Církvi, a přitom ztratí vlastní rodinu?‘ (Viz Marek 8:36.)“3 Toto poselství opakují naši proroci již od prvních dnů zorganizování Církve. Nejdůležitějším místem pro výuku evangelia a pro vedení je rodina a domov. Budeme-li se řídit těmito pokyny, budeme zadávat úkoly a plánovat programy, činnosti a výuku ve třídách tak, že budou doplňovat a podporovat naše rodiny. Stanovení správných priorit To, jak využíváme svůj čas a jak udržujeme svůj život v rovnováze, je zcela zásadní pro to, jak budeme vykonávat své rodinné povinnosti a svou službu v Církvi. Ukázněte se, abyste dokázali následovat prorokovu radu týkající toho, jak si stanovujete priority ve využívání svého času. Váš věčný společník nebo společnice Začněte tím, že si se svou věčnou společnicí nebo se svým společníkem pohovoříte o tom, kolik času potřebujete na společné posilování svého manželství a na projevy vzájemné lásky. Toto je vaše prvořadá priorita. Církev má pomáhat jednotlivcům a rodinám přicházet ke Kristu a získat věčný život. Věčný život je největší dar, který Bůh dává svým dětem, a lze jej dosáhnout pouze skrze rodinné vztahy. Tyto vztahy musejí začít svazkem mezi manželem a manželkou, kterýžto svazek je pro Pána posvátný a nelze si s ním zahrávat. Manželská smlouva je nezbytná pro Pánův plán a kvůli ní Pán stvořil nebesa a zemi. V každém období lidské historie stanovil svůj božský zákon, aby hájil a chránil tento svatý svazek mezi manželem a manželkou. Vaše děti Zadruhé, zamyslete se nad duchovními potřebami svých dětí. Kolik času je zapotřebí, abyste si byli jisti, že s nimi máte blízký vztah? Je zodpovědností vás, otců a matek, věnovat dostatek času tomu, abyste je učili, neboť to nejdůležitější ponaučení, které kdy děti dostanou, má přijít od jejich rodičů. Je třeba, abychom věděli, čemu naše děti učí Církev, abychom mohli být s tímto učením v souladu, když učíme každé své dítě. Například v brožurce Pro posílení mládeže se cituje prohlášení o rodině a mladí lidé tak dostávají tuto radu týkající se rodin: „Štěstí v rodinném životě dosáhneme s největší pravděpodobností tehdy, když je založeno na učení Pána Ježíše Krista. Úspěšná manželství a rodiny jsou založeny a udržovány na zásadách víry, modlitby, pokání, odpuštění, úcty, lásky, soucitu, práce a hodnotných odpočinkových činností.“4 V brožurce se dále píše: „Být součástí rodiny je velké požehnání. Rodina vám může poskytnout společenství a přinést štěstí, může vám pomoci učit se správným zásadám v ovzduší lásky a připravit se na věčný život. Každá rodina je jiná, každá má však důležité místo v plánu Nebeského Otce. Zapojte se do budování šťastného domova. Mějte radostnou náladu, pomáhejte druhým a buďte k nim ohleduplní. Mnoho problémů v domově vzniká kvůli tomu, že členové rodiny hovoří nebo jednají sobecky nebo nelaskavě. Zajímejte se o potřeby ostatních členů rodiny. Snažte se být spíše tím, kdo usmiřuje, než abyste si druhé dobírali, abyste se s nimi svářili nebo se hádali. Pamatujte na to, že rodina je nejposvátnější jednotka Církve.“5 Zaopatřování své rodiny Naší třetí prioritou je zaopatřit svou rodinnou jednotku. Opět cituji z prohlášení o rodině: „Otcové jsou božsky určeni, aby v lásce a spravedlnosti předsedali svým rodinám, a jsou zodpovědni za to, že se postarají o životní potřeby a ochranu svých rodin.“6 Musíme si osvojit a udržet vhodné dovednosti, abychom mohli být výdělečně činní. V tomto stále se měnícím světě musíme držet krok s dobou, jinak budou naše dovednosti zastaralé. I když jsme zaneprázdněni církevními úkoly, nemáme opomíjet příležitosti pro osobní rozvoj a pro zvýšení prosperity své rodiny. To vyžaduje, abychom věnovali odpovídající čas a myšlenky přípravě na budoucnost. Tato rada se týká sester, stejně jako bratří. Ačkoli zodpovědnost za zaopatření rodiny v prvé řadě náleží otcům, v prohlášení se uvádí, že „postižení, smrt nebo jiné okolnosti“7 mohou také vyžadovat, abyste vy, sestry, používaly a rozvíjely své dovednosti pro zaopatření své rodiny. Služba v Církvi Naší čtvrtou prioritou je náš závazek týkající se času stráveného činnostmi v Církvi. Aktivní rodiny Svatých posledních dnů si cení času věnovaného Církvi a ve svém rodinném životě se rozhodují tak, aby tento čas pro Církev měly. Je třeba, aby vedoucí, když členy povolávají a něco od nich očekávají, byli zvláště vnímaví vůči různým rodinným situacím. Rodiny s malými dětmi, ve kterých mají oba rodiče náročná povolání, která je odvádějí od rodiny, mohou mít pravděpodobně pocit, že církevní činnosti zasahují do jejich rodinného života. Vedoucí Církve mohou pomoci tím, že vezmou na vědomí snahu členů najít rovnováhu mezi církevní službou a rodinnými zodpovědnostmi, a že je v tom budou podporovat. Zapojení členů rodiny Existují možnosti, jak prohlubovat své vztahy s rodinou i během služby v církevním povolání, a to tím, že kdykoli je to vhodné, zapojíme do své služby i svou rodinu. Dovolte mi, abych vám dal jeden osobní příklad. Během mého raného dětství můj otec sloužil jako můj biskup. Měl hodně práce, neboť provozoval náročnou právnickou praxi. Byl také aktivní v občanském životě a byl vyhledávaným veřejným řečníkem. A byl také samozřejmě otcem šesti dětí. Byl jsem vždy vděčný za to, že můj otec měl své priority srovnané. Jeho první prioritou byla má matka. Poznalo se to podle toho, jak se k ní choval. Jeho další prioritou byla opravdová oddanost ke každému jeho dítěti. Když mi bylo asi šest let, dostal jsem jako dárek k Vánocům červený vozík. Vypadal stejně jako tento v miniaturním provedení. A tento malý červený vozík se stal skutečným poutem mezi mým otcem a mnou. Můj otec musel ve svém zaneprázdněném životě najít způsoby, jak zapojit svou rodinu do svých aktivit, aniž by oslabil svou výkonnost. Jako biskup sloužil z větší části v době velké hospodářské krize v 30. letech 20. století. Mnozí členové našeho sboru potřebovali zoufale pomoc. Jako biskup zodpovídal za zajišťování prostředků pro jejich přežití. A to vypadalo na vhodnou činnost pro biskupa, jeho syna a jeden malý červený vozík. Když jsem tehdy přicházel ze školy domů, často jsem viděl u zdi garáže naskládanou mouku, cukr, pšenici a další suroviny. Věděl jsem, že ten večer budeme mít s otcem možnost být spolu. Když otec přišel domů, malý červený vozík byl už naložený zbožím, které se mělo odvézt nějaké rodině. A tak jsme spolu šli a povídali si a přitom jsme plnili úkol sociální péče tím, že jsme doručili suroviny potřebným lidem. Měl jsem možnost být bezprostředním svědkem lásky a péče, kterou jeden dobrý vedoucí kněžství poskytoval členům svého sboru. Co je však důležitější, měl jsem možnost strávit drahocenný čas se svým otcem. Soustředění na základní priority Dovolte mi, abych vás povzbudil, abyste dělali to, čemu jsme vás učili během onoho prvního celosvětového školení vedoucích. Připomínáme vám, že každá jednotka Církve je v různém stádiu vývoje a každá má jiné potřeby. Když plánujeme církevní programy, musíme brát ohled na rodiny. Znovu vás upozorňujeme, abyste nezatěžovali své členy více než jedním církevním povoláním kromě vykonávání domácího a navštěvujícího učení. Ukázněte se a držte se těchto základních priorit a budete překvapeni, jak vás inspirace Páně povede, když jako služebníci v Jeho království vykonáváte své zodpovědnosti. Hlavním cílem znovuzřízené Církve je usnadňovat nám práci a vytvářet příležitosti, které nám umožní pomáhat Pánu v Jeho díle uskutečnit nesmrtelnost a věčný život člověka. Toto v prvé řadě konáme tím, že posilujeme rodiny. Ve věku mravního úpadku, politické nejistoty, mezinárodního neklidu a ekonomické nestability se naše úsilí zaměřené na posilování a stabilizování rodin musí prohloubit a zesílit. Skutečným cílem Církve je pomáhat rodinám, aby získaly spasení a oslavení ve věčném nebeském království. Příručka pro rodinu Před několika lety jsme vydali speciální Příručku pro rodinu. Byla určena k tomu, aby ji používali členové, zejména ti, již jsou nově obráceni nebo mají omezené církevní zkušenosti. Povzbuzujeme vás, abyste ji používali. Tato příručka začíná těmito slovy: „Rodina je základní jednotkou Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a nejdůležitější společenskou jednotkou v čase i ve věčnosti. Bůh ustanovil rodinu, aby svým dětem přinesl štěstí, aby jim umožnil učit se správným zásadám v ovzduší lásky a aby je připravoval na věčný život. Domov je nejlepším místem pro výuku zásad evangelia, pro učení se jim a pro jejich uplatňování.“8 Znovu vás povzbuzujeme, abyste čerpali z užitečného učení obsaženého v této brožurce. Spasitelův příklad Náš Pán a Spasitel osobně sloužil lidem, pozvedal utiskované, dodával naději těm, kteří ztratili odvahu, a vyhledával ztracené. Svými slovy i skutky dával lidem najevo, že je má rád a že jim rozumí a že si jich váží. Byl si vědom božské podstaty a věčné hodnoty každého jednotlivce. I když volal lidi k pokání, zatracoval hřích, aniž by zatracoval hříšníka. Podobně jako náš Spasitel máme mít i my, vedoucí Církve, rádi lidi, kterým sloužíme, máme se o ně starat a zajímat se o každého z nich osobně. Kéž nám Pán žehná v této posvátné zodpovědnosti, kterou nám dal – o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen. Odkazy 1. „Rodina – Prohlášení světu“, Liahona, říjen 2004, 49. 2. „Radost z výsady sloužit“, Celosvětové školení vedoucích, 21. června 2003, 16. 3. Celosvětové školení vedoucích, 21. června 2003, 15. 4. Liahona, říjen 2004, 49. 5. Pro posílení mládeže (brožurka, 2002), 10. 6. Liahona, říjen 2004, 49. 7. Liahona, říjen 2004, 49. 8. Příručka pro rodinu (2001), 1. Příručku pro rodinu (katalogové č. 31180 121) lze získat prostřednictvím církevních distribučních středisek a středisek služby.