2010–2019
Ngaahi Akonaki ‘a Sīsuú
ʻOkatopa 2011


Ngaahi Akonaki ‘a Sīsuú

Ko Sīsū Kalaisi pē ʻa e ʻAlo Tofu Pē ʻe Taha naʻe Fakatupú pea ko e ʻAlo ʻOfaʻanga Ia ʻo e ʻOtuá. Ko Ia ʻa hotau Fakamoʻui mei he angahalá mo e maté. Ko e ʻilo mahuʻinga taha ʻeni ʻi he māmaní.

“Ko e hā homou loto ki he Kalaisí?” (Mātiu 22:42). Ko e ngaahi lea ʻeni naʻe fakatupu ai ʻe Sīsū e puputuʻu ʻa e kau Fālesi ʻi Hono taimí. Pea ʻi he ngaahi lea tatau ʻoku ou ʻeke ai ki hoku kaungā Kāingalotu mo e kau Kalisitiane kehé pe ko e hā hoʻomou tui moʻoni kau kia Sīsū Kalaisí pea ko e hā hoʻomou meʻa ʻoku fai kau ki he tui ko iá.

Ko e konga lahi e ngaahi folofola te u fakaʻaongaʻí ʻoku maʻu ia he Tohi Tapú, he ʻoku maheni lelei ia mo ha kau Kalisitiane tokolahi. Ko ʻeku fakaʻuhingá ʻe maʻu ia mei he folofola fakaeonopōní, tautefito ki he Tohi ʻa Molomoná, he ʻokú ne akoʻi mai kiate kitautolu e ʻuhinga e ngaahi folofola ʻo e Tohi Tapú ʻoku taʻemahinó pea fetōkehekehe ai e fakaʻuhinga ʻa e kau Kalisitiané. ʻOku ou lea ki he kakai tuí pea mo e niʻihi kehé foki. Hangē ko ia naʻe akoʻi mai ʻe ʻEletā Teti R. Kalisitā ʻi he pongipongi ní, ʻoku ui ʻe ha niʻihi kinautolu ko e kau Kalisitiane pea nau fakahikihikiʻi ʻa Sīsū ko ha faiako maʻongoʻonga ka ʻoku nau fakaʻehiʻehi ke poupouʻi Hono tuʻunga fakaʻotuá. Ke lea kiate kinautolú, kuó u fakaʻaongaʻi ai e folofola tonu pē ʻa Sīsuú. ʻOku totonu ke tau fakakaukauʻi kotoa e meʻa naʻá Ne akoʻi mai ʻo kau kiate Iá mo e meʻa naʻe fekauʻi mai Ia ke Ne fai ʻi he māmaní.

ʻAlo Tofu Pē Taha Naʻe Fakatupú

Naʻe akoʻi ʻe Sīsū ko Ia ʻa e ʻAlo Tofu Pē Taha naʻe Fakatupú. Naʻá Ne folofola:

“He naʻe ʻofa pehē ʻa e ʻOtuá ki māmani, naʻá Ne foaki hono ʻAlo pē taha naʻe fakatupú, koeʻuhí ko ia kotoa pē ʻe tui kiate iá ke ʻoua naʻa ʻauha, kae maʻu ʻa e moʻui taʻe ngatá.

“He naʻe ʻikai fekau ʻe he ʻOtuá hono ʻAló ki māmani ke fakamalaʻia ʻa māmani; ka koeʻuhi ke moʻui ʻa māmani ʻiate ia” (Sione 3:16–17).

Naʻe fakapapauʻi mai ʻeni ʻe he ʻOtua ko e Tamaí. Ko e tumutumu ʻo e ʻausia toputapu he Moʻunga ʻo e Liliú, ʻa ʻEne folofola mei he langí: “Ko hoku ʻAlo ʻofaʻangá ʻeni ʻa ia ʻoku ou fiemālie lahi aí; mou fakaongo kiate ia” (Mātiu 17:5).

Naʻe toe akoʻi mai foki ʻe Sīsū ʻoku hangē pē ʻEne hā maí ko e hā mai ʻEne Tamaí. Naʻá Ne fakahā ki Heʻene kau ʻAposetoló:

“Ka ne mou ʻilo au, pehē, kuo mou ʻilo mo ʻeku Tamaí foki: pea ngata mei heni ʻoku mou ʻilo ia, pea kuo mou mamata kiate ia.

“Pea lea ʻa Filipe kiate ia, ʻEiki, fakahā kiate kimautolu ʻa e Tamaí, pea mau fiemālie ai.

“Pea pehēange ʻe Sīsū kiate ia, Filipe, he kuo peheni hono fuoloa ʻeku ʻiate kimoutolú, ka ʻoku teʻeki ai te ke ʻilo au? ko ia kuó ne mamata kiate aú kuó ne mamata ki he Tamaí” (Sione 14:7–9).

Ko ia, naʻe fakamatalaʻi ʻe he ʻAposetolo ko Paulá ʻa e ʻAló ko ha “tatau moʻoni ʻo e [ʻOtua ko e Tamaí]” (Hepelū 1:3; vakai foki, 2 Kolinitō 4:4).

Ko e Tupuʻangá

Naʻe tohi ʻe he ʻAposetolo ko Sioné ko Sīsuú ʻa ia naʻá ne ui “ko e Folofolá,” “naʻe ʻi he kamataʻangá mo e ʻOtuá. Naʻe ngaohi ʻe ia ʻa e meʻa kotoa pē; pea naʻe ʻikai ha meʻa ʻe ngaohi kae ʻiate Ia pē” (Sione 1:2–3). Ko ia, fakatatau ki he palani ʻa e Tamaí, ne hoko ai ʻa Sīsū Kalaisi ko e Tupuʻanga Ia ʻo e meʻa kotoa pē.

ʻEiki ko e ʻOtua ʻo ʻIsilelí

Lolotonga ʻEne tokoni ki Hono kakaí ʻi Palesitainé, naʻe fakahā ai ʻe Sīsū ko Ia ʻa Sihova, ko e ʻEiki ʻOtua ʻo ʻIsilelí (vakai, Sione 8:58). Pea kimui ai, ko e ʻEiki kuo toetuʻú naʻá Ne ngāue ki Hono kakai ʻi he konitinēniti ʻo ʻAmeliká. Naʻá Ne folofola:

“Vakai, ko au ko Sīsū Kalaisi, ʻa ia naʻe fakamoʻoniʻi ʻe he kau palōfitá ʻe haʻu ki he māmaní. …

“… Ko au ko e ʻOtua ʻo ʻIsilelí, pea ko e ʻOtua ʻo e māmaní kotoa pē” (3 Nīfai 11:10, 14).

Ko e Meʻa Naʻá Ne fai Maʻatautolú

Naʻá ku feʻiloaki mo ha fefine ʻi ha konifelenisi fakasiteiki ʻi he ngaahi taʻu lahi kuohilí, ʻo ne talamai naʻe kole ange ke ne foki mai ki he siasí hili ha ngaahi taʻu lahi ka ʻoku ʻikai ke ne ʻiloʻi ʻe ia ha ʻuhinga ʻoku totonu ke toe foki mai ai. ʻI heʻeku feinga ke fakalotolahiʻi iá naʻá ku pehē ange kiate ia, “ʻI hoʻo fakakaukau ki he meʻa kotoa kuo fai ʻe he Fakamoʻuí maʻatautolú, ʻikai nai ʻoku lahi e ʻuhinga ke ke toe foki mai ai ki he siasí ke ke hū mo tauhi kiate Iá?” Naʻá ku ʻohovale heʻene talí: “He ko e hā ha meʻa kuó Ne fai maʻaku?” Kiate kinautolu ʻoku ʻikai mahino e meʻa naʻe fai ʻe he Fakamoʻuí maʻatautolú, te u tali atu ʻa e fehuʻi ko iá ʻaki ʻEne folofolá mo ʻeku fakamoʻoní.

Moʻui ʻa e Māmaní

ʻOku hiki ʻi he Tohi Tapú ʻa e akonaki ʻa Sīsū, “Kuó u haʻu au ke nau maʻu ʻa e moʻuí, pea ke nau maʻu ia ʻo lahi ʻaupito” (Sione 10:10). Naʻá Ne toe folofola kimui ʻi he Maama Foʻoú, “Ko au ko e maama mo e moʻui ʻa e māmaní” (3 Nīfai 11:11). Ko e moʻui Ia ʻa e māmaní he ko Ia hotau tupuʻangá pea ʻoku fakafou ʻi Heʻene Toetuʻú, ʻa hono fakapapauʻi mai te tau toe moʻui kotoa. Pea ko e moʻui ʻokú Ne foaki maí ʻoku ʻikai ko ha moʻui fakamatelie pē. Naʻá Ne akoʻi mai, “ʻOku ou foaki kiate kinautolu ʻa e moʻui taʻengatá; pea ʻe ʻikai ʻaupito te nau ʻauha, pe[a] ʻe ʻikai ha taha te ne hamusi ʻa kinautolu mei hoku nimá” (Sione 10:28; vakai foki, Sione 17:2).

Maama ʻo e Māmaní

Naʻe toe akoʻi mai foki ʻe Sīsū, “Ko au ko e maama ʻo māmani: ko ia ʻoku muimui ʻiate aú, ʻe ʻikai ʻalu ia he poʻulí” (Sione 8:12). Naʻá Ne toe fakahā, “Ko au ko e hala, mo e moʻoni, pea mo e moʻui(Sione 14:6). Ko Ia ʻa e Halá pea ko Ia ʻa e Māmá he ʻoku huluhulu ʻe Heʻene ngaahi akonakí hotau hala ʻi he moʻui fakamatelié pea fakahā mai ai mo e hala ke tau foki ai ki he Tamaí.

Ko Hono Fakahoko e Finangalo ʻo e Tamaí

Naʻe fakaʻapaʻapaʻi maʻu pē ʻe Sīsū e Tamaí mo muimui kiate Ia. Naʻá Ne fakahā ki Heʻene mātuʻa fakamāmaní ʻi heʻene kei talavoú, “ʻIkai te mo ʻilo ʻoku ʻaʻaku ke fai ʻa e ngāue ʻa ʻeku Tamaí?” (Luke 2:49). Naʻá Ne toe akoʻi kimui, “Naʻe ʻikai te u ʻalu hifo mei he langí ke fai hoku loto ʻoʻokú, ka ko e finangalo ʻo ia naʻá ne fekauʻi aú” (Sione 6:38; vakai foki, Sione 5:19). Pea naʻe akoʻi ʻe he Fakamoʻuí, “ʻOku ʻikai haʻu ha tangata ʻe taha ki he Tamaí, kae ʻiate au” (Sione 14:6; vakai foki, Mātiu 11:27).

ʻOku tau foki ki he Tamaí ʻi heʻetau fai Hono finangaló. Naʻe akoʻi ʻe Sīsū, “ʻE ʻikai hū ki he puleʻanga ʻo e langí ʻa kinautolu kotoa pē ʻoku pehē mai kiate au, ʻEiki, ʻEiki, ka ko ia ʻokú ne fai ʻa e finangalo ʻo ʻeku Tamai ʻoku ʻi he langí” (Mātiu 7:21). Naʻá Ne fakamatalaʻi:

“ʻE pehē kiate au ʻe he tokolahi ʻi he ʻaho ko iá, ʻEiki, ʻEiki, ʻikai naʻa mau akonaki ʻi ho huafá? pea ʻi ho huafá naʻa mau kapusi kituʻa ʻa e kau tēvoló? pea ʻi ho huafá naʻa mau fai ʻa e ngaahi meʻa mana lahi?

“Pea te u toki fakahā kiate kinautolu, Naʻe ʻikai ʻaupito te u ʻiloa ʻa kimoutolu: ʻalu ʻiate au ʻa kimoutolu ʻoku fai koví” (Mātiu 7:22–23).

Pea ko hai leva ʻe hū ki he puleʻanga ʻo e langí? ʻOku ʻikai ko kinautolu pē ʻoku fai ha meʻa maná ʻo fakaʻaongaʻi e huafa ʻo e ʻEikí, ka naʻe akoʻi ʻe Sīsū, ka ko ia pē “ʻokú ne fai ʻa e finangalo ʻo ʻeku Tamai ʻoku ʻi he langí.”

Ko e Faʻifaʻitakiʻanga Tuʻukimuʻá

Naʻe fakahā mai ʻe Sīsū e founga ke tau fakahoko ʻaki ʻení. Naʻá Ne toutou fakaafeʻi ke tau muimui ʻiate Ia: “ʻOku fanongo ʻeku fanga sipí ki hoku leʻó, pea ʻoku ou ʻiloa ʻa kinautolu, pea ʻoku nau muimui ʻiate au” (Sione 10:27).

Mālohi ʻo e Lakanga Fakataulaʻeikí

Naʻá Ne foaki ʻa e mālohi ʻo e lakanga fakataulaʻeikí ki Heʻene kau ʻAposetoló (vakai, Mātiu 10:1) pea mo e niʻihi kehé. Naʻá Ne folofola kia Pita ko e ʻAposetolo pulé, “Pea te u ʻatu kiate koe ʻa e kī ʻo e puleʻanga ʻo e langí: pea ko ia kotoa pē te ke nonoʻo ʻi māmaní, ʻe nonoʻo ia ʻi he langí: pea ko ia te ke veteki ʻi māmaní, ʻe veteki ia ʻi he langí” (Mātiu 16:19; vakai foki, Mātiu 18:18).

Naʻe lekooti ʻe Luke naʻe “fakanofo ʻe he ʻEikí … ʻa e toko fitungofulu kehe, ʻo ne fekau ke nau ō ʻo tautau toko ua, ke muʻomuʻa ʻiate ia ki he kolo mo e potu kotoa pē ʻe ʻalu ki aí” (Luke 10:1). Naʻe fakamatala fiefia kimui ʻe he kau Fitungofulú ni kia Sīsū, “Kuo vaivai ʻa e kau tēvoló kiate kimautolu ʻi ho huafá” (Luke 10:17). Ko ha fakamoʻoni au ki he mālohi ʻo e lakanga fakataulaʻeiki ko iá.

Tataki ʻe he Laumālie Māʻoniʻoní

Naʻe akoʻi ʻe Sīsū ʻEne kau ʻAposetoló ʻi he fakaʻosinga ʻEne ngāue ʻi he māmaní, “Ka ko e Fakafiemālié, ko e Laumālie Māʻoniʻoní, ʻa ia ʻe fekau ʻe he Tamaí ʻi hoku huafá, te ne akoʻi ʻa kimoutolu ʻi he meʻa kotoa pē, mo fakamanatuʻi ʻa kimoutolu ʻi he meʻa kotoa pē, ʻa ia kuó u leaʻaki kiate kimoutolú” (Sione 14:26), pea “ʻe tataki ʻe ia ʻa kimoutolu ki he moʻoni kotoa pē” (Sione 16:13).

Tataki ʻaki ʻEne Ngaahi Fekaú

ʻOkú Ne toe tataki foki kitautolu ʻaki ʻEne ngaahi fekaú. Ko ia naʻá Ne fekau ai ki he kau Nīfaí ʻoku totonu ke ʻoua naʻa nau fakakikihi kau ki he tokāteliné, pea naʻá Ne folofola:

“Ko ia ia ʻokú ne maʻu ʻa e laumālie ʻo e fakakikihí ʻoku ʻikai ʻaʻaku ia, ka ʻoku ʻo e tēvoló ia, ʻa ia ko e tamai ʻa e fakakikihí pea ʻokú ne ueʻi hake ʻa e loto ʻo e kakaí ke fefakakikihiʻaki ʻi he ʻita, ʻiate kinautolu.

“Vakai, ʻoku ʻikai ko ʻeku tokāteliné ʻeni, ke ueʻi ʻa e loto ʻo e kakaí ke feʻiteʻitani; ʻiate kinautolu; ka ko ʻeku tokāteliné ʻeni ke fakangata hono fai ʻo e ngaahi meʻa peheé” (3 Nīfai 11:29–30).

Fakatefito ʻi he Moʻui Taʻengatá

Naʻá Ne toe fakatukupaaʻi kitautolu ke tau fakatefito ʻiate Ia, kae ʻikai ko e ngaahi meʻa ʻo e māmaní. Naʻe fakamatalaʻi ʻe Sīsū ʻi Heʻene malanga maʻongoʻonga ki he mā ʻo e moʻuí, ʻa e faikehekehe ʻi he meʻakai fakamāmaní mo e meʻakai fakalaumālié. Naʻá Ne folofola, “ʻOua ʻe ngāue ki he meʻakai ʻoku ʻauhá, ka ki he meʻakai ʻoku tolonga ki he moʻui taʻe ngatá, ʻa ia ʻe foaki ʻe he Foha ʻo e tangatá kiate kimoutolú” (Sione 6:27). Naʻe akoʻi ʻe he Fakamoʻuí ko Ia ʻa e Mā ʻo e Moʻuí, ko e tupuʻanga ʻo e meʻakai ʻoku taʻengatá. ʻI he lau ki he meʻakai fakamāmani ʻoku foaki ʻe he māmaní, kau ai e mana naʻe fafanga ʻaki ʻe Sihova e fānau ʻa ʻIsilelí he toafá, naʻe akoʻi ʻe Sīsū ʻoku mate ʻa e niʻihi ʻoku fakafalala ki he faʻahinga mā ko ʻení (vakai, Sione 6:49). Ko hono kehekehé, ko e meʻakai naʻá Ne foakí “ko e mā moʻui kuo ʻalu hifo mei he langí,” pea akoʻi ʻe Sīsū, “Kapau ʻe kai ʻe ha tangata ʻa e maá ni, ʻe moʻui taʻengata ia” (Sione 6:51).

Naʻe tala ʻe he niʻihi ʻo ʻEne kau ākongá “ko e lea faingataʻa ʻeni” (veesi 60), pea mei he taimi ko iá naʻe tokolahi Hano kau muimui naʻa nau “foki kimui, ʻo ʻikai toe ʻalu mo ia” (Sione 6:60, 66). Ko hono moʻoní naʻe ʻikai ke nau tali ʻEne akonaki kimuʻa ʻoku totonu ke nau “fuofua … kumi ki he puleʻanga ʻo e ʻOtuá” (Mātiu 6:33). Pea aʻu pē ki he ʻahó ni ʻoku ʻi ai e niʻihi ʻoku nau tala ko e kau Kalisitiane kinautolu ka ʻoku lahi ange ʻenau pipiki ki he ngaahi meʻa ʻo e māmaní—ʻa e meʻa ʻoku maʻu ai e moʻui ʻi he māmaní kae ʻikai maʻu ai e meʻakai ki he moʻui taʻengatá. Pea ki he niʻihi, ʻoku hoko ʻEne “lea faingataʻá” ko ha ʻuhinga ke ʻoua te nau muimui ai kia Kalaisi.

Ko e Fakaleleí

Ko e tumutumu e ngāue hotau Fakamoʻuí ʻi he māmaní ko ʻEne Toetuʻú pea mo ʻEne Fakalelei ki he ngaahi angahala ʻa e māmaní. Naʻe kikiteʻi ʻe Sione Papitaiso ʻa e meʻá ni ʻi heʻene pehē, “Vakai ki he Lami ʻa e ʻOtuá, ʻa ia ʻokú ne ʻave ʻa e angahala ʻa e māmaní” (Sione 1:29). Naʻe akoʻi kimui ʻe Sīsū ko e “Foha ʻo e tangatá naʻe haʻu … ka ke tauhi, peá ke foaki ʻene moʻuí ko e huhuʻi ʻo e tokolahi” (Mātiu 20:28). Hangē ko ia ʻoku hā he tohi ʻa Mātiú, naʻe fakamatalaʻi ʻe Sīsu ʻi he ʻOhomohe Fakaʻosí, ko e uaine naʻá Ne tāpuakiʻí ko “hoku toto ʻeni ʻo e fuakava foʻoú, ʻa ia ʻoku lilingi ke fakamolemole ai e angahala ʻa e tokolahi” (Mātiu 26:28).

Naʻe fakaafeʻi ʻe he ʻEiki toetuʻú ʻi Heʻene hā ki he kau Nīfaí, ke nau haʻu ʻo ala ki he kafo ʻi Hono vakavaká pea mo e mataʻi faʻó ʻi Hono nimá mo Hono vaʻe. Naʻá Ne fakamatalaʻi ko ʻEne fai iá, “koeʻuhí ke mou ʻiloʻi ko au ko e ʻOtua ʻo ʻIsilelí, pea ko e ʻOtua ʻo e māmaní kotoa pē, pea kuo tāmateʻi au koeʻuhi ko e ngaahi angahala ʻa e māmaní” (3 Nīfai 11:14). Pea hoko atu e fakamatalá, naʻe fakatōmapeʻe ʻa e fuʻu kakaí “ki lalo ʻi he vaʻe ʻo Sīsuú, ʻo hū kiate ia” (veesi 17). ʻI he meʻá ni, ʻe iku hū kotoa ʻa e māmaní kiate Ia.

Naʻe akoʻi e Sīsū ha moʻoni mahuʻinga kau ki Heʻene Fakaleleí. ʻOku fakamatalaʻi ʻe he Tohi ʻa Molomoná ʻa e akonaki ʻa e Fakamoʻuí ʻa ia ʻokú ne fakamahinoʻi lelei ange Hono misioná, mo fakamatalaʻi e akonaki ko ʻení:

“Naʻe fekauʻi au ʻe heʻeku Tamaí koeʻuhí ke hiki hake au ki he kolosí …, ke u tohoakiʻi ʻa e kakai fulipē kiate au, …

“… koeʻuhí ke fakamaauʻi ʻa kinautolu ʻo fakatatau ki heʻenau ngaahi ngāué.

“Pea … ko ia ia ʻe fakatomala mo papitaiso ʻi hoku hingoá ʻe fakafonu ia, pea kapau te ne kātaki ki he ngataʻangá, vakai, te u lau ia ʻoku ʻikai haʻane angahala ʻi he ʻao ʻo ʻeku Tamaí ʻi he ʻaho te u tuʻu ai ke fakamāuʻi ʻa e māmaní. …

“Pea ʻoku ʻikai ke faʻa hū ha meʻa ʻoku taʻemaʻa [ki he puleʻanga ʻo e Tamaí]; ko ia ʻoku ʻikai hū ki hono mālōlōʻangá ha taha ka ko kinautolu pē kuo fō honau kofú ʻi hoku totó, koeʻuhi ko ʻenau tuí, mo e fakatomala mei heʻenau ngaahi angahala kotoa pē, pea mo ʻenau tui faivelenga ʻo aʻu ki he ngataʻangá” (3 Nīfai 27:14–16, 19).

Pea ko ia ʻoku mahino kiate kitautolu ʻoku ʻomi ʻe he Fakalelei ʻa Sīsū Kalaisí ha faingamālie ke ikunaʻi ʻa e mate fakalaumālié ko e ola ʻo e faiangahalá, ka ʻi hono fakahoko mo tauhi e ngaahi fuakava toputapú, ʻe maʻu ai e ngaahi tāpuaki ʻo e moʻui taʻengatá.

Tukupā mo e Fakamoʻoni

Naʻe ʻomi ʻe Sīsū ha pole: “Ko e hā homou loto ki he Kalaisí?” (Mātiu 22:42). Naʻe fakatukupaaʻi ʻe he ʻAposetolo ko Paulá ʻa e kau Kolinitoó ke “ʻeke kiate kimoutolu, pe ʻoku mou ʻi he tuí” (2 Kolinitō 13:5). ʻOku totonu ke tau tali loto pē e ngaahi tukupā ko ʻení. Ko e fē ʻetau mateaki līʻoá? ʻOku tau hangē nai ko e kau Kalisitiane naʻe fakamatalaʻi ʻe ʻEletā Mekisuele kuo nau hiki ʻo nofo ʻi Saione kae kei ʻi ai pē mo hanau ʻapi ʻi Papiloné?1

ʻOku ʻikai ha fakaʻalongaua. Ko e kau muimui kitautolu ʻo Sīsū Kalaisi. Ko e kau mēmipa kitautolu ʻo Hono Siasí mo ʻEne ongoongoleleí, pea ʻoku ʻikai totonu ke tau ʻahia ʻa Papilone, pe moʻui o hangē ko hono kakaí. ʻOku totonu ke tau fakalāngilangiʻi Hono huafá, tauhi ʻEne ngaahi fekaú, pea [“ʻoua naʻa kumi ki he ngaahi meʻa ʻo e māmaní kae fuofua kumi … ke langa e puleʻanga ʻo e ʻOtuá, pea fokotuʻu ʻene māʻoniʻoní”] (Mātiu 6:33, mei he Liliu ʻa Siosefa Sāmitá, Mātiu 6:38).

Ko Sīsū Kalaisi pē ʻa e ʻAlo Tofu Pē ʻe Taha naʻe Fakatupú pea ko e ʻAlo ʻOfaʻanga Ia ʻo e ʻOtuá. Ko Ia ʻa hotau Tupuʻangá. Ko Ia ʻa e Maama ʻo e Māmaní. Ko Ia ʻa hotau Fakamoʻui mei he angahalá mo e maté. Ko e ʻilo mahuʻinga taha ʻeni ʻi he māmaní, pea te ke lava ke ʻiloʻi ia, he ʻoku ou ʻiloʻi ia. Kuo fakahā mai ʻa e ngaahi moʻoni ko ʻení kiate au ʻe he Laumālie Maʻoniʻoní ʻa ia ʻoku fakamoʻoni ki he Tamaí pea mo e ʻAló mo tataki kitautolu ki he moʻoní, pea te Ne fakahā ia kiate koe. Ko e foungá ke maʻu ha holi pea talangofua. Naʻe akoʻi ʻe Sīsū, “Kole, pea ʻe foaki ia kiate kimoutolu; kumi pea te mou ʻilo; tukituki, pea ʻe toʻo ia kiate kimoutolu” (Mātiu 7:7). “Pea ko ia ia ʻe fai ki hono finangaló, te ne ʻilo ʻa e akonakí, pe ʻoku ʻi he ʻOtuá ia, pe ko ʻeku lea ʻiate au pē” (Sione 7:17). ʻOku ou fakamoʻoni ki hono moʻoni ʻo e ngaahi meʻá ni ʻi he huafa ʻo Sīsū Kalaisí, ʻēmeni.

  1. Vakai, Neal A. Maxwell, A Wonderful Flood of Light (1990), 47.