Moc Aronova kněžství

Na jednom nedávném školení generálních autorit president Thomas S. Monson znovu zdůraznil povinnosti a příležitosti nositelů Aronova kněžství.¹ A právě v duchu této výuky k vám dnes promlouvám.

Povinnosti, jež jsou správným způsobem vykonávány, určují osud lidí a národů. Zásada povinnosti je natolik zásadní, že nositelé kněžství jsou nabádáni: „Pročež, nechť [se nyní] každý muž učí povinnostem svým a nechť se učí jednati v úřadu, do něhož je určen, ve vší píli.“²

President Monson vysvětlil: „Volání povinnosti může přicházet tiše, zatímco my, kteří jsme nositeli kněžství, přijímáme úkoly, které dostáváme.“³ President Monson citoval George Alberta Smitha: „Vaší prvořadou povinností je poznat, co Pán chce, a potom mocí a silou Jeho svatého kněžství zvelebovat vaše povolání v přítomnosti vašich bližních tak, aby vás lidé rádi následovali.“⁴

Když Pán mluvil o své povinnosti, řekl: „Nehledám vůle své, ale vůle … Otcovy.“⁵ „Sstoupil [jsem] s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.“⁶ Protože Ježíš Kristus splnil svou povinnost, „může býti spaseno veškeré lidstvo, skrze poslušnost zákonů a obřadů evangelia“⁷. Bratří, toto je tím standardem, kterým se máme řídit.

Z vlastní zkušenosti vím, že vy, kteří sloužíte jako jáhnové, učitelé a kněží, jste při plnění svých povinností ochotní, spolehliví a schopní do té míry, do jaké to od vás očekáváme. Obdivujeme vás. Vaše vitalita je nakažlivá, vaše schopnosti ohromující a spolupráce s vámi je posilňující. Vy i úřad Aronova kněžství, který zastáváte, jste nezbytní pro práci Nebeského Otce s Jeho dětmi a pro přípravu této země na Druhý příchod Jeho Svatého Syna. Při pohledu na vás a na vaše povinnosti nevidíme jen váš věk. Pavel o vás hovořil takto: „Nižádný mladostí tvou nepohrdej, ale buď příkladem věrných v řeči, v [jednání], v [pravé] lásce, v duchu, u víře, v čistotě.“⁸

„Mocí a pravomocí … Aronova kněžství je držeti klíče služby andělů a vykonávati vnější obřady, literu evangelia, křest pokání na odpuštění hříchů, v souladu se smlouvami a přikázáními.“¹⁰ President Boyd K. Packer na toto téma řekl: „V rozdělování pravomoci kněžství jsme velice úspěšní. Kněžskou pravomoc máme zavedenou téměř všude. … Ale k rozdělování pravomoci kněžství dochází podle mého názoru rychleji než k rozdělování moci kněžství.“¹¹ To musíme změnit, abychom zajistili věčné blaho Božích dětí.

Náš prorok nám řekl, jak toho můžeme dosáhnout. President Monson citoval George Q. Cannona: „Chci vidět posílení moci kněžství. … Chci vidět, jak se tato síla a moc rozlévá mezi veškeré kněžstvo a dosahuje od vedoucích až k poslednímu a nejpokornějšímu jáhnovi v Církvi. Každý muž má usilovat o zjevení Boží a těšit se z nich – z onoho světla nebe zářícího v jeho duši a dodávajícího mu poznání jeho povinností, oné části díla Božího, která na něj v jeho kněžství připadá.“¹²

Co může jáhen, učitel nebo kněz dělat pro to, aby obdržel onoho ducha zjevení a aby zveleboval své povolání? Může žít tak, aby se mohl těšit očišťující, posvěcující a světlem naplňující moci Ducha Svatého.

Důležitost této zásady se nachází ve slovech Almy: „Nyní, pravím vám, že toto je řád, podle něhož jsem povolán, … abych kázal … dorůstajícímu pokolení; … že musejí činiti pokání a býti znovuzrozeni.“¹³ Když je člověk znovuzrozen, jeho srdce je proměněné. Netouží po ničem zlovolném ani nečistém. Pociťuje hlubokou a trvalou lásku k Bohu. Chce být spravedlivý, sloužit druhým a dodržovat přikázání.¹⁴

President Joseph F. Smith popsal svou zkušenost s touto mocnou proměnou takto: „Pocitem, který mě prostoupil, byl čistý klid, láska a světlo. V duši jsem měl pocit, že pokud jsem zhřešil, … bylo mi odpuštěno; že jsem byl skutečně očištěn od hříchu; cosi se dotklo mého srdce a já jsem měl pocit, že bych nedokázal ublížit nejmenšímu broučkovi pod svýma nohama. Pociťoval jsem, že si přeji činit dobro, jakékoli, kdekoli a komukoli. Pociťoval jsem novost života, novost touhy činit to, co je správné. V mé duši nezbyl ani kousek touhy po zlu. Pravda, … byl jsem jenom malý chlapec, ale toto byl pocit, který mne naplnil, a já vím, že byl od Boha, a byl pro mne a stále je živým svědectvím o tom, že mě Pán přijal.“¹⁵

A tak vás vyzýváme, úžasní mladí bratří, abyste se pilně snažili stát se „znovuzrozenými“.¹⁶ Modlete se o to, aby tato mocná proměna ve vašem životě nastala. Studujte písma. Přejte si více než cokoli jiného poznat Boha a stát se takovými, jako je Jeho Svatý Syn. Užívejte si mládí, ale „[opusťte] dětinské věci“¹⁷:

Vyhýbejte se nečisté a pošetilé mluvě.

Utíkejte před veškerým zlem.

Vyhýbejte se sváru.

Je-li to potřeba, čiňte pokání.¹⁸

To vše vám pomůže dorůst do vznešené velikosti pravého muže. K vašim vlastnostem bude patřit odvaha, důvěryhodnost, pokora, víra a dobrotivost. Přátelé o vás budou mít vysoké mínění, rodiče vás budou chválit, bratří v kněžství na vás budou spoléhat a mladé ženy vás budou obdivovat a stanou se díky vám ještě lepšími. Bůh si vás bude vážit a vaši kněžskou službu obdaruje mocí z výsosti.

My ostatní budeme plnit svou část. Jako rodiče a prarodiče vás budeme připravovat na ještě statečnější službu v království Božím. Jako vaši bratří vám budeme příkladem, který můžete napodobovat. Budeme posilovat sílu vašich kvor. Budeme podporovat předsednictva vašich kvor, zatímco používají klíče kněžství. Budeme vám poskytovat příležitosti k tomu, abyste mohli naplno vykonávat povinnosti Aronova kněžství a zvelebovat povolání, jež v tomto kněžství máte.

Díky vaší službě poplynou do Církve veliká požehnání. „Andělé mluví mocí Ducha Svatého.“¹⁹ I vy tak budete moci mluvit. Když budete mluvit mocí Ducha Svatého a budete připravovat, žehnat a roznášet posvátné symboly svátosti, budou muži a ženy, chlapci a dívky usilovat o to, aby činili pokání, prohlubovali víru v Krista a vždy měli Svatého Ducha jako svého společníka.

Když se budete postit a vybírat postní oběti, členové budou pohnuti k tomu, aby se ve svých skutcích řídili Spasitelem. Pán pečoval o chudé a utiskované a vyzýval druhé: „[Pojď], následuj mne.“²⁰ Vaše služba spočívající v péči o ty, kterým přálo menší štěstí, nás zaměstnává v Jeho svatém díle a pomáhá nám udržet si odpuštění vlastních hříchů.²¹

Když „[navštěvujete] příbytek každého člena,“²² buďte nebojácní a nestyďte se. Duch Svatý vám v pravou chvíli ukáže slova, která máte říci, svědectví, jež máte vydat, a službu, jež máte poskytnout.

Vaše usilovná snaha „vždy bdíti nad církv퓲³ ponese ovoce. Vaše neokázalé chování odzbrojí i to zcela nevěřící srdce a uvolní protivníkovo sevření. Vaše pozvání druhých, aby s vámi šli na shromáždění, aby s vámi přijali svátost a aby s vámi sloužili, se stane vítaným balzámem pro ty, kteří jsou ztraceni v temnotě, kde světlo evangelia svítí jen velmi slabě nebo nesvítí vůbec.

Moji milovaní mladí bratří, „[nezanedbávejte] daru, kterýž jest [ve vás],“²⁴ který jste obdrželi, když vám bylo předáno Aronovo kněžství a byli jste vysvěceni.

„Nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, a milování, a mysli způsobné.

Protož nestyď se za svědectví Pána našeho …, [buď podílníkem na evangeliu] podlé moci Boží,

Kterýž … [nás] povolal povoláním svatým, … [nám daným] v Kristu Ježíši, [než začal svět].“²⁵

Náš milovaný prorok „vám předal prapor“²⁶. Vzdáváme vám poctu, modlíme se za vás, radujeme se z toho, že s vámi můžeme sloužit, a děkujeme Bohu za moc vaší spásné služby.

Vydávám svědectví, že Bůh je náš Věčný Otec a dlí nad námi v nebi. Ježíš Kristus je Boží Svatý Syn, Vykupitel světa, a vy, věrní nositelé Aronova kněžství, jste Jeho poslové na zemi. Ve jménu Ježíše Krista, amen.