2010–2019
Obráceni k Pánu
Říjen 2012


Obráceni k Pánu

Poznání, že evangelium je pravdivé, je podstatou svědectví. A důsledná věrnost evangeliu je podstatou obrácení.

Mé poselství se zaměřuje na vztah mezi získáním svědectví o tom, že Ježíš je Kristus, a obrácením se k Němu a k Jeho evangeliu. O pojmech svědectví a obrácení zpravidla mluvíme odděleně a nezávisle. Když ale uvažujeme o těchto dvou důležitých tématech současně, získáváme důležitý náhled a hlubší duchovní přesvědčení.

Modlím se o to, aby Duch Svatý poučil a povznesl každého z nás.

Vy pak kým mne býti pravíte?

O svědectví a obrácení se toho můžeme hodně naučit ze služby apoštola Petra.

Když Ježíš přišel na pobřeží Cesaree Filipovy, položil svým učedníkům tuto pronikavou otázku: „Vy pak kým mne býti pravíte?“

Petr odpověděl bez zaváhání:

„Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého.

A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích.“ (Matouš 16:15–17.)

Jak je zřejmé z Petrovy odpovědi a Spasitelových slov, svědectví je osobní znalost duchovní pravdy získaná zjevením. Svědectví je dar od Boha a je k dispozici všem Jeho dětem. Každý, kdo upřímně hledá pravdu, může získat svědectví tím, že použije nezbytnou „trochu víry“ v Ježíše Krista, aby „vyzkoušel“ (Alma 32:27) „působivost slova“ (Alma 31:5) a poddal se „nutkáním Svatého Ducha“ (Mosiáš 3:19) a probudil se k Bohu (viz Alma 5:7). Svědectví přináší větší osobní zodpovědnost, dává našemu životu smysl a je zdrojem jistoty a radosti.

Usilovat o svědectví a získat ho vyžaduje, abychom prosili, hledali a klepali (viz Matouš 7:7; 3. Nefi 14:7) s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem a s vírou ve Spasitele (viz Moroni 10:4). Základními prvky svědectví je znalost, že Nebeský Otec žije a že nás miluje, že Ježíš Kristus je náš Spasitel a že plnost evangelia byla znovuzřízena na zemi v těchto posledních dnech.

Až se obrátíš

Když Spasitel při Poslední večeři učil své učedníky, řekl Petrovi:

„Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.

Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty [až se obrátíš, posiluj] bratří svých.“ (Lukáš 22:31–32.)

Je zajímavé, že tento mocný apoštol mluvil s Mistrem a kráčel s Ním, byl svědkem mnoha zázraků a měl silné svědectví o Spasitelově božskosti. Avšak i Petr potřeboval, aby ho Ježíš dodatečně poučil o schopnosti Ducha Svatého přinášet obrácení a posvěcení a o tom, že má Petr zodpovědnost sloužit věrně.

Podstatou evangelia Ježíše Krista je zásadní a trvalá změna naší niterné podstaty, která je možná díky Spasitelově Usmíření. Pravé obrácení přináší změnu v přesvědčení, v srdci i v životě člověka tím, že dotyčný přijímá vůli Boží a podřizuje se jí (viz Skutkové 3:19; 3. Nefi 9:20), a zahrnuje vědomý závazek stát se učedníkem Krista.

Obrácení je upevnění, prohloubení a rozšíření základu svědectví. Je to výsledek zjevení od Boha doprovázený individuálním pokáním, poslušností a pílí. Každý, kdo upřímně hledá pravdu, se může stát obráceným tím, že zažije mocnou změnu srdce a je duchovně zrozen z Boha. (Viz Alma 5:12–14.) Přijímáme-li obřady a dodržujeme-li smlouvy spasení a oslavení (viz NaS 20:25), „[tlačíme-li se] kupředu se stálostí v Kristu“ (2. Nefi 31:20) a vytrváme-li ve víře do konce (viz NaS 14:7), staneme se novými stvořeními v Kristu (viz 2. Korintským 5:17). Obrácení je oběť našeho vlastního já, naší lásky a oddanosti, kterou věnujeme Bohu jako výraz vděčnosti za dar svědectví.

Příklady obrácení v Knize Mormonově

Kniha Mormonova je plná inspirujících záznamů o obrácení. Amaleki, potomek Jákobův, prohlásil: „Chtěl bych, abyste přišli ke Kristu, který je Svatým Izraelským, a podíleli se na jeho spasení a moci jeho vykoupení. Ano, pojďte k němu a obětujte mu celou duši svou jako oběť.“ (Omni 1:26.)

Vědět mocí Ducha Svatého, že Ježíš je Kristus, je důležité a nezbytné. Ale přijít upřímně k Němu a věnovat celou svou duši jako oběť vyžaduje mnohem víc než jenom vědět. Obrácení vyžaduje celé naše srdce, veškerou naši moc, celou naši mysl a sílu. (Viz NaS 4:2.)

Lid krále Beniamina odpověděl na jeho učení zvoláním: „Ano, věříme všem slovům, jež jsi k nám promlouval; a také víme o jistotě jejich a o pravdivosti jejich díky Duchu Pána Všemocného, který v nás neboli v srdci našem způsobil mocnou změnu, takže již nemáme sklonu činiti zlo, ale neustále činiti dobro.“ (Mosiáš 5:2.) Díky tomu, že přijali pronesená slova, získali svědectví o jejich pravdivosti a použili víru v Krista, došlo u nich k mocné změně srdce a měli pevné odhodlání zdokonalovat se a stát se lepšími.

Obrácení Lamanité v knize Helamanově jsou popisováni jako ti, kteří jsou „na cestě povinnosti své a kráčí před Bohem v obezřetnosti a hledí zachovávati přikázání jeho a ustanovení jeho a soudy jeho. …

A s neúnavnou pílí [usilují] o to, aby mohli přivésti zbytek bratří svých k poznání pravdy.“ (Helaman 15:5–6.)

Tyto příklady poukazují na to, že základními rysy obrácení je prožití mocné změny srdce, sklon neustále činit dobro, snaha jít vpřed po cestě povinnosti, kráčet rozvážně před Bohem, dodržovat přikázání a sloužit s neúnavnou pílí. Tito vírou naplnění lidé se nepochybně stali hluboce oddanými Pánu a Jeho učení.

Staňme se obrácenými

Pro mnohé z nás je obrácení pokračující proces, nikoli jednorázová událost, která je důsledkem nějakého mocného nebo dramatického zážitku. Řádku za řádkou a předpis za předpisem, postupně a téměř nepostřehnutelně se naše motivy, myšlenky, slova a skutky dostávají do souladu s Boží vůlí. Obrácení se k Pánu vyžaduje jak vytrvalost, tak trpělivost.

Samuel Lamanita popsal pět základních prvků, z nichž se proces obrácení se k Pánu skládá: 1) věřit v učení a proroctví svatých proroků, tak jak jsou zaznamenána v písmech, 2) používat víru v Pána Ježíše Krista, 3) činit pokání, 4) prožít mocnou změnu srdce a 5) stát se pevnými a stálými ve víře (viz Helaman 15:7–8). Toto je vzor, který vede k obrácení.

Svědectví a obrácení

Svědectví je počátkem a nutnou podmínkou v pokračujícím procesu obrácení. Svědectví je výchozím bodem, nikoli konečným cílem. Silné svědectví je základem, na němž je obrácení založeno.

Svědectví samotné není a nebude postačující k tomu, aby nás ochránilo v bouřích temnoty a zla těchto posledních dnů, v nichž žijeme. Svědectví je důležité a nezbytné, ale nestačí na to, aby nám poskytlo duchovní sílu a ochranu, kterou potřebujeme. Někteří členové Církve se svědectvím zakolísali a odpadli. Jejich duchovní poznání a oddanost nestačily na překážky, kterým čelili.

V misionářské práci synů Mosiášových je zjevné jedno důležité ponaučení týkající se vztahu mezi svědectvím a obrácením.

„Tolik, kolik uvěřilo, neboli tolik, kolik bylo přivedeno k poznání pravdy kázáním Ammona a jeho bratří podle ducha zjevení a proroctví a moci Boží působící skrze ně zázraky – ano, … jakože žije Pán, tolik Lamanitů, kolik uvěřilo v jejich kázání a bylo obráceno k Pánu, nikdy neodpadlo.

Neboť se stali spravedlivým lidem; složili zbraně své vzpoury, takže již nikdy více proti Bohu nebojovali. …

Nyní, toto jsou ti, kteří byli obráceni k Pánu.“ (Alma 23:6–8.)

V těchto verších jsou popsány dva důležité prvky: 1) poznání pravdy, které může být interpretováno jako svědectví, a 2) obrácení k Pánu, které pokládám za obrácení se ke Spasiteli a k Jeho evangeliu. A tak toto mocné spojení svědectví a obrácení se k Pánu mělo za následek pevnost a neochvějnost a zajistilo duchovní ochranu.

Nikdy neodpadli a odložili „zbraně své vzpoury, takže již nikdy více proti Bohu nebojovali“. Odložit své opatrované „zbraně vzpoury“, jako je například sobectví, pýcha a neposlušnost, vyžaduje více než jen věřit a vědět. Tomu, abychom odložili zbraně vzpoury, předchází pevné přesvědčení, pokora, pokání a poddajnost. Vlastníme, vy i já, stále ještě zbraně vzpoury, které nám brání stát se obrácenými k Pánu? Pokud ano, pak musíme činit pokání právě teď.

Všimněte si, že Lamanité nebyli obráceni k misionářům, kteří je učili, ani k vynikajícím programům Církve. Nebyli obráceni k charakterovým vlastnostem svých vedoucích ani k tomu, aby uchovávali své kulturní dědictví či tradice svých otců. Byli obráceni k Pánu – k Němu jakožto Spasiteli a k Jeho božskosti a nauce – a nikdy neodpadli.

Svědectví je duchovní znalost pravdy získaná mocí Ducha Svatého. Pokračující obrácení je trvalá oddanost zjevené pravdě, kterou jsme přijali s ochotným srdcem a ze spravedlivých důvodů. Poznání, že evangelium je pravdivé, je podstatou svědectví. A důsledná věrnost evangeliu je podstatou obrácení. Máme vědět, že evangelium je pravdivé, a máme být evangeliu věrni.

Svědectví, obrácení a podobenství o deseti pannách

Nyní bych chtěl použít jeden z mnoha možných výkladů podobenství o deseti pannách, abych osvětlil vztah mezi svědectvím a obrácením. Deset panen, z nichž pět bylo moudrých a pět pošetilých, si vzalo lampy a šlo naproti ženichovi. Považujte prosím lampy, které tyto panny měly, za lampy svědectví. Pošetilé panny si vzaly lampy svědectví, ale nevzaly si olej. Pokládejte popisovaný olej za olej obrácení.

„[Moudré] pak vzaly olej [obrácení] v nádobkách svých [s] lampami [svědectví].

A když prodlíval ženich, zdřímaly všecky a [usnuly].

O půlnoci pak stal se křik: Aj, ženich jde, vyjděte proti němu.

Tedy vstaly všecky ty panny, a ozdobily lampy [svého svědectví].

Bláznivé pak [moudrým] řekly: Udělte nám oleje [obrácení] svého, nebo lampy [svědectví našeho] hasnou.

I odpověděly ty [moudré], řkouce: Aby se snad nám i vám nedostalo. Jděte raději k prodavačům, a kupte sobě.“ (Matouš 25:4–9.)

Bylo těch pět moudrých panen sobeckých a neochotných se podělit, nebo daly správně najevo, že olej obrácení si nelze vypůjčit? Lze duchovní sílu, která je výsledkem důsledné poslušnosti přikázání, věnovat někomu jinému? Lze poznání získané pilným studiem písem a přemítáním o nich předat tomu, kdo to potřebuje? Lze pokoj, který evangelium přináší věrnému Svatému posledních dnů, přenést na toho, kdo se potýká s protivenstvím nebo s velkými těžkostmi? Jasná odpověď na každou z těchto otázek zní nikoli.

Jak tyto moudré panny správně zdůraznily, každý z nás si olej musí koupit sám. Tyto inspirované ženy nepopisovaly obchodní transakci, ale zdůrazňovaly naši osobní zodpovědnost za to, aby naše lampa svědectví neustále hořela a abychom získali dostatečnou zásobu oleje obrácení. Tento drahocenný olej se získává kapku po kapce – „řádku za řádkou [a] předpis za předpisem“ (2. Nefi 28:30), trpělivě a soustavně. Žádná zkratka neexistuje; žádná uspěchaná příprava na poslední chvíli není možná.

„Pročež buďte věrni, vždy se modlíce, majíce lampy své připraveny a hořící, a olej při sobě, abyste mohli býti připraveni při příchodu Ženicha.“ (NaS 33:17.)

Svědectví

Slibuji vám, že když dojdeme k poznání pravdy a budeme obráceni k Pánu, zůstaneme pevnými a neochvějnými a nikdy neodpadneme. Dychtivě odložíme své zbraně vzpoury. Budeme požehnáni jasným světlem ze své lampy svědectví a dostatečnou zásobou oleje obrácení. A tím, že se každý z nás stane více obráceným, posílíme svou rodinu, své přátele i své blízké. O těchto pravdách svědčím v posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.