2010–2019
“Haʻu Kiate Au”
ʻEpeleli 2013


“Haʻu Kiate Au”

Kuo fakahaaʻi mai ʻe Kalaisi ʻi Heʻene folofolá mo ʻEne sīpingá ʻa e founga ke tau ofi ange ai kiate Iá.

ʻOku ou fiefia ke ʻi heni mo kimoutolu ʻi he konifelenisi ko ʻeni ʻa e Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní. Ko Hono Siasí ʻeni. ʻOku ʻai kiate kitautolu Hono huafá ʻi heʻetau hū ki Hono puleʻangá. Ko e ʻOtuá ia, ko e Tupuʻanga, mo e haohaoa. Ko ha kakai matelie pē kitautolu ʻoku moʻulaloa ki he maté mo e angahalá. Ka, ʻi Heʻene ʻofa kiate kitautolu mo hotau ngaahi fāmilí, ʻokú Ne fakaafeʻi kitautolu ke tau ofi kiate Ia. Ko ʻEne ngaahi folofolá ʻeni: “ʻUnuʻunu mai kiate au pea te u ʻunuʻunu atu kiate kimoutolu; fekumi faivelenga kiate au pea te mou ʻiloʻi au; kole, pea te mou maʻu; tukituki, pea ʻe toʻo ia kiate kimoutolu.”1

ʻOku fakamanatu mai kiate kitautolu ʻi he faʻahitaʻu ko ʻeni ʻo e Toetuʻú ʻa e ʻuhinga ʻoku tau ʻofa ai ʻiate Iá pea mo e talaʻofa ʻokú ne fai ki Heʻene kau ākonga faivelengá ke nau hoko ko Hono ngaahi kaungāmeʻa ʻofeina. Naʻe fai ʻe he Fakamoʻuí e talaʻofa ko iá pea fakahā ʻa e foungá, ʻoku hāʻele mai ai kiate kitautolu ʻi heʻetau tauhi kiate Iá. Ko ha sīpinga ʻe taha ʻoku ʻi he fakahā ia naʻe fai kia ʻŌliva Kautele ʻi heʻene ngāue maʻá e ʻEikí mo e Palofita ko Siosefa Sāmitá ʻi hono liliu ʻo e Tohi ʻa Molomoná: “Vakai, ko ʻŌliva koe, pea kuó u lea kiate koe koeʻuhí ko hoʻo ngaahi holí; ko ia, ke ke tauhi mo mataʻikoloa ʻaki ʻa e ngaahi leá ni ʻi ho lotó. Ke ke faitōnunga mo faivelenga ʻi he tauhi ʻo e ngaahi fekau ʻa e ʻOtuá, pea te u takatakaiʻi koe ʻaki ʻa e ongo nima ʻo ʻeku ʻofá.”2

Ko e taimi lahi ne u faʻa aʻusia ʻa e fiefia ʻo e ofi ki he Fakamoʻuí mo ʻEne hāʻele mai ʻo ʻofi kiate aú, ʻi he fanga kiʻi ngāue faingofua ʻo e talangofua ki he ngaahi fekaú.

Kuo mou ʻosi aʻusia ʻa e ngaahi meʻa peheé. Mahalo naʻe hoko ia ʻi haʻo fili ke ʻalu ki he houalotu sākalamēnití. Naʻe hoko pehē ia kiate au ʻi ha ʻaho Sāpate ʻi heʻeku kei siʻí. Ko e taimi ko iá ne mau maʻu ʻa e sākalamēnití he lolotonga ha houalotu he efiafí. ʻOku kei tohoakiʻi pē au ʻe heʻeku manatu ki ha ʻaho ʻe taha he taʻu ʻe 65 kuo hilí, ʻi heʻeku tauhi e fekau ke fakataha mo hoku fāmilí pea mo e Kāingalotú.

Naʻe fakapoʻuli mo momoko ʻa tuʻa. Ka ʻoku ou manatuʻi ʻeku ongoʻi fiefia mo māfana ʻi he loto falelotú he efiafi ko iá fakataha mo ʻeku ongomātuʻá. Naʻa mau maʻu ʻa e sākalamēnití, ne tāpuakiʻi ʻe he kau maʻu lakanga taulaʻeiki faka-ʻĒloné, ʻo fuakava ai mo ʻetau Tamai Hevaní ke manatu maʻu ai pē ki Hono ʻAló mo tauhi ʻEne ngaahi fekaú.

Naʻa mau hivaʻi he ʻosi ʻa e fakatahá ʻa e himi “Afe Mai Kuo Poʻulí,” mo hono fakalea ʻoku pehē: “[Nofo ʻiate au ʻEiki…he kuo poʻuli].”3

Naʻá ku ongoʻi e ʻofa mo e takaofi ʻa e Fakamoʻuí he efiafi ko iá. Pea naʻá ku ongoʻi foki e fakafiemālie ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní.

Naʻá ku loto ke toe tafunaki e ongoʻi e ʻofa ʻa e Fakamoʻuí mo ʻEne takaofi naʻá ku ongoʻi he lolotonga ʻo e houalotu sākalamēniti heʻeku kei tupu haké. Ko ia, ne u toki tauhi kimuí ni mo ha toe fekau ʻe taha. Naʻá ku fakatotolo ʻi he ngaahi folofolá. Naʻá ku ʻilo ai te u lava ʻo toe maʻu ʻa e Laumālie Māʻoniʻoní ka u lava ʻo ongoʻi ʻa e meʻa ne ongoʻi ʻe he ongo ākonga ʻa e ʻEiki kuo toetuʻú ʻi Heʻene tali ʻena fakaafe ke hū ange ki hona ngaahi falé ʻo nofo mo kinaua.

Naʻá ku lau kau ki he ʻaho hono tolu hili Hono Tutukí mo hono telió. Naʻe omi ha kau fefine faivelenga mo ha niʻihi ʻo ʻilo kuo ʻosi tekaʻi ʻa e maká mei he fonualotó pea naʻe ʻikai ke ʻi ai Hono sinó. Naʻa nau omi ʻi he loto ʻofa kiate Ia ke tākai Hono sinó.

Naʻe tuʻu ai ha ongo ʻāngelo ʻo fehuʻi ange pea ko e hā ʻoku nau manavahē aí, ʻo pehē:

“Ko e hā ʻoku mou kumi ai ʻa e moʻuí ʻi he potu ʻo e maté?

“ʻOku ʻikai ʻi heni ia, ka kuo tuʻu hake: mou fakamanatu ki heʻene lea kiate kimoutolu ʻi heʻene kei ʻi Kālelí,

“ʻO pehē, ʻE tukuange ʻa e Foha ʻo e tangatá ki he nima ʻo e kau tangata angahalá, pea ʻe tutuki ia ki he ʻakaú pea ʻe toetuʻu ia ʻi hono ʻaho tolú.”4

ʻOku tānaki mai ʻe he Ongoongolelei ʻa Maʻaké, ha fakahinohino mei he taha ʻo e kau ʻāngeló: “Ka mou ō ʻo fakahā ki heʻene kau ākongá mo Pita ʻoku muʻomuʻa ia ʻiate kimoutolu ki Kāleli: te mou mamata kiate ia ʻi ai, ʻo hangē ko ʻene tala kiate kimoutolú.”5

Naʻe ʻosi fakatahataha ʻa e kau ʻAposetoló mo e kau ākongá ʻi Selusalema. Pea hangē ko ia ne mei hoko kiate kitautolú, naʻa nau manavahē mo ofo ʻi heʻenau talanoa kau ki he mahuʻinga ʻo e maté mo e ngaahi fakamatala ʻo ʻEne ʻosi toetuʻú kiate kinautolú.

Naʻe lue lalo ha ongo ākonga ʻi he hoʻatā ko iá mei Selusalema ʻi he hala ki ʻEmeasí. Naʻe hā mai ʻa e ʻEiki kuo toetuʻú ʻi he halá ʻo kaungā fononga mo kinaua. Naʻe hāʻele mai ʻa e ʻEikí kiate kinaua.

ʻOku fakaʻatā kitautolu ʻe he tohi ʻa Luké ke tau fononga mo kinautolu:

“Pea lolotonga ʻa e fai ʻena talanoá mo ʻena fakakaukaú, mo ʻene ʻunuʻunu atu ʻa Sīsū ʻo fononga mo kinaua.

“Ka naʻe taʻofi ʻa hona matá, ke ʻoua naʻá na ʻilo ia.

“Pea pehē ʻe ia kiate kinaua, Ko e talanoa hā ia ʻokú mo fetalanoaʻaki ʻi hoʻomo fonongá, peá mo mamahi aí?

“Pea ko e taha, ko Kaliopasi hono hingoá, naʻe lea ʻo pehē kiate ia, Naʻa [mo] koe …ʻokú ke nofo ʻi Selusalema, pea ʻoku ʻikai te ke ʻilo ʻa e ngaahi meʻa kuo hoko ʻi ai ʻi he ngaahi ʻaho ní?”6

Naʻá na fakahā kiate Ia ʻena mamahi ʻi he pekia ʻa Sīsuú neongo ʻenau falala e hoko Ia ko e Huhuʻi ʻo ʻIsilelí.

ʻOku pau pē naʻe ʻi ai ha ʻofa ʻi he leʻo ʻo e ʻEiki kuo toetuʻú ʻi Heʻene folofola ki he ongo ākonga lotomamahi mo fiekaungā mamahi ko ʻení:

“Pea toki pehē ʻe ia kiate kinaua, ʻa e kau vale mo loto tuai ke tui ki he meʻa kotoa pē naʻe leaʻaki ʻe he kau palōfitá:

“He ʻikai naʻe totonu kia Kalaisi ke [kātakiʻi] ʻa e ngaahi meʻá ni, pea hū ai ki hono nāunaú?

“Pea kamata ia mei a Mōsese ʻo hoko ki he kau palōfita kotoa pē, ʻa ʻene fakamatala kiate kinaua mei he tohí, ʻa e ngaahi meʻa kotoa pē ʻoku kau kiate iá.”7

Pea hoko leva ʻe momeniti naʻá ne fakamāfanaʻi hoku lotó talu mei heʻeku kei siʻí:

“Pea kuo nau ofi ki he potu kakai naʻa nau ō ki aí: pea naʻe fai ʻe ia ʻo hangē naʻe fie ʻalu atu peé.

“Ka naʻá na taʻofi ia ʻo pehē, ke tau [nofo] he kuo ofi ʻa e poʻulí pea kuo mei ʻosi ʻa e ʻahó. Pea naʻe hū ia ki loto ke nau [nofo].”8

Naʻe tali ʻe he Fakamoʻuí ʻi he pō ko iá ke hū ki he fale ʻo ʻEne kau ākongá ofi ki he kolo ko ʻEmeasí.

Naʻá Ne keinanga fakataha mo kinaua. Naʻá ne toʻo ʻa e maá, tāpuakiʻi ia, pakipaki, pea tufa kiate kinaua. Naʻe ʻā hona matá ʻo na ʻiloʻi Ia. Pea puli leva Ia meiate kinaua. Naʻe lekooti ʻe Luke maʻatautolu ʻa e ngaahi ongo ʻa e ongo ākonga monūʻiá ni ʻo pehē: “Pea naʻá na fepehēʻaki, ʻikai naʻe vela hota lotó ʻiate kitaua, ʻi heʻene talanoa mai ʻi he halá kiate kitauá, mo ʻene fakahā ʻa e tohí kiate kitauá?”9

Pea ʻi he feituʻulaʻā pē ko iá naʻe fakatoʻotoʻo mai ʻa e ongo ākongá ki Selusalema ke fakahā ki he kau ʻAposetolo ʻe toko hongofulu mā tahá ʻa e meʻa ne hoko kiate kinauá. ʻI he momeniti pē ko iá naʻe toe hā mai ʻa e Fakamoʻuí.

Naʻá Ne toe fakamanatu ʻa e ngaahi kikite ʻo Hono misioná ke fakalelei maʻá e ngaahi angahala kotoa e fānau ʻa ʻEne Tamaí pea mo maumauʻi ʻa e ngaahi haʻi ʻo e maté.

“ʻO ne pehē kiate kinautolu, Kuo pehē ʻa e tohí, pea ʻoku taau mo Kalaisi ke mamahi pehē, pea toe tuʻu mei he maté ʻi hono ʻaho tolú:

“Pea ke malangaʻaki ʻa e fakatomalá mo e fakamolemole ʻo e angahalá ʻi hono hingoá ʻi he puleʻanga kotoa pē, ʻo fuofua fai ʻi Selusalema.

“Pea ko e kau fakamoʻoni ʻa kimoutolu ʻo e ngaahi meʻá ni.”10

ʻOku kei moʻoni pē ngaahi folofola ʻa e Fakamoʻuí kiate kitautolu ʻo hangē ko ia ki Heʻene kau ākongá he taimi koeé. Ko e kau fakamoʻoni kitautolu ki he ngaahi meʻá ni. Pea ko e tukupā nāunauʻia ne tau tali ʻi heʻetau papitaiso ki he Siasi ʻo Sīsū Kalaisi ʻo e Kau Māʻoniʻoni ʻi he Ngaahi ʻAho Kimui Ní naʻe fakamahinoʻi mai ia ʻe he palōfita ko ʻAlamaá ʻi he ngaahi senituli kuo hilí ʻi he ngaahi vai ʻo Molomoná:

“Pea naʻe hoko ʻo pehē naʻá ne pehē kiate kinautolu: Vakai, ko e vai ʻeni ʻo Molomoná (he naʻe ui pehē ia) pea ko ʻeni, ko e meʻa ʻi hoʻomou holi ke hū ki he lotoʻā sipi ʻo e ʻOtuá, pea ui ʻa kimoutolu ko hono kakaí, pea ʻoku mou loto ke fefuaʻaki ʻa hoʻomou ngaahi kavengá, koeʻuhí ke nau maʻamaʻa;

“ʻIo, pea ʻoku mou loto ke tangi fakataha mo kinautolu ʻoku tangí; ʻio, pea fakafiemālieʻi ʻa kinautolu ʻoku ʻaonga ki ai ʻa e fakafiemālié, pea tuʻu ko e kau fakamoʻoni ʻo e ʻOtuá ʻi he taimi kotoa pē pea ʻi he meʻa kotoa pē, pea ʻi he feituʻu kotoa pē te mou ʻi ai, ʻo aʻu ki he maté, koeʻuhí ke huhuʻi ʻa kimoutolu ʻe he ʻOtuá, pea mou kau fakataha mo kinautolu ʻoku ʻo e ʻuluaki toetuʻú, koeʻuhí ke mou maʻu ʻa e moʻui taʻengatá—

“Ko ʻeni ʻoku ou pehē kiate kimoutolu, kapau ko e fakaʻamu ʻeni ʻo homou lotó, ko e hā haʻamou ʻuhinga ke ʻoua naʻa papitaiso ʻa kimoutolu ʻi he huafa ʻo e ʻEikí, ko e fakamoʻoni kiate ia kuo mou fai ha fuakava mo ia, te mou tauhi ʻene ngaahi fekaú, koeʻuhí ke ne huaʻi hifo ʻa hono Laumālié ʻo lahi ʻaupito kiate kimoutolu?

“Pea ko ʻeni, ʻi he fanongo ʻa e kakaí ki he ngaahi lea ní, naʻa nau pasipasi honau nimá ʻi he fiefia, ʻo nau kaila: Ko e fakaʻamu ia ʻa homau lotó.”11

ʻOku tau fuakava ke fakatou hiki hake kinautolu ʻoku paeá mo hoko ko e kau fakamoʻoni ʻo e Fakamoʻuí ʻi he kotoa ʻetau moʻuí.

Te tau toki lava pē ʻo fakahoko ia ʻo ʻikai foʻi kapau te tau ongoʻi ha ʻofa ki he Fakamoʻuí pea mo ʻEne ʻofa kiate kitautolú. ʻI heʻetau faivelenga ki he ngaahi palōmesi kuo tau faí, te tau ongoʻi ʻoku tupulaki ʻetau ʻofa kiate Iá. ʻE tupulaki ia koeʻuhí he te tau ongoʻi Hono mālohí pea mo ʻEne ofi mai kiate kitautolu ʻi Heʻene ngāué.

Kuo tuʻo lahi hono fakamanatu mai ʻe Palesiteni Monisoni ʻa e talaʻofa ʻa e ʻEikí ki Heʻene kau ākonga faivelengá: “Pea ʻilonga ia ʻe tali ʻa kimoutolú, te u ʻi ai foki mo au, he te u muʻomuʻa ʻi homou ʻaó. Te u ʻi homou nima toʻomataʻú pea ʻi homou nima toʻohemá, pea ʻe ʻi homou lotó ʻa hoku Laumālié, pea ʻe takatakai ʻa kimoutolu ʻe heʻeku kau ʻāngeló, ke poupouʻi hake ʻa kimoutolu.”12

ʻOku ʻi ai ha founga ʻe taha ʻokú ke ongoʻi peá u ongoʻi ai ʻEne ʻunuʻunu ofi mai kiate kitautolú. Ko e taimi ʻoku tau ngāue ʻosikiavelenga ai kiate Iá, ʻokú Ne ofi mai ki hotau fāmili ʻoku tau ʻofa aí. Ko e taimi kotoa pē kuo ui ai au ʻi he ngāue ʻa e ʻEikí ke u hiki pe mavahe mei hoku fāmilí, kuó u lava ʻo sio tonu hono tāpuekina ʻe he ʻEikí hoku uaifí mo ʻeku fānaú. Naʻá Ne teuteu ha kau tamaioʻeiki ʻofa pea mo ha ngaahi faingamālie ke tohoakiʻi hoku fāmilí ke ofi ange kiate Ia.

Kuo mou ʻosi ongoʻi e ngaahi tāpuaki tatau ʻi hoʻomou moʻuí. Ko e tokolahi ʻiate kimoutolu ʻoku ʻi ai hamou ngaahi ʻofaʻanga ʻoku hē atu mei he hala ki he moʻui taʻengatá. ʻOku mou fifili pe ko e hā ha toe meʻa te mou fai ke fakafoki mai ʻaki. Te mou lava ʻo falala ki he ʻEikí ke Ne takaofi kiate kinautolu ʻi hoʻomou tauhi kiate Ia ʻi he tuí.

ʻOku mou manatuʻi e talaʻofa ʻa e ʻEikí kia Siosefa Sāmita mo Sitenei Likitoni he taimi naʻá na mamaʻo ai mei hona ongo fāmilí ʻi Heʻene ngāué: “ʻA hoku ongo kaumeʻa ko Sitenei mo Siosefa, ʻoku moʻui lelei ʻa homo ongo fāmilí; ʻoku nau ʻi hoku nimá, pea te u fai kiate kinautolu ʻo fakatatau ki he meʻa ʻoku hā ngali lelei kiate aú; he ʻoku ʻiate au ʻa e mālohi kotoa pē.”13

Ko ha niʻihi ʻo kimoutolu mātuʻa faivelengá ʻoku hangē ko ʻAlamā mo e Tuʻi ko Mōsaiá, ʻo ngāue fuoloa mo lelei maʻá e ʻEikí kae ʻi ai e fānau ia naʻe hē atu neongo e feilaulau ʻenau mātuʻá maʻá e ʻEikí. Kuo nau fai e meʻa kotoa ne nau lavá, kae ʻikai hano ola, neongo e tokoni ʻa e kaungāmeʻa ʻofa mo faivelengá.

Naʻe lotua ʻe ʻAlamā mo e Kāingalotu ʻo hono taimí ʻa hono fohá mo e ngaahi foha ʻo e Tuʻi ko Mōsaiá. Ne hā mai ha ʻāngelo. ʻE ʻomi ʻe hoʻomou ngaahi lotú mo e lotu ʻa kinautolu ʻoku nau maʻu e tuí ʻa e kau tamaioʻeiki ʻa e ʻEikí ke nau tokoniʻi e kau mēmipa ho fāmilí. Te nau tokoni ke nau fili ʻa e hala ke foki ai ki he ʻOtuá, neongo hono ʻohofi kinautolu ʻe Sētane mo hono kau muimuí, ʻa ia ko ʻenau taumuʻá ke fakaʻauha ʻa e ngaahi fāmilí ʻi he moʻuí ni pea mo ʻitāniti.

ʻOku mou manatu ki he lea naʻe fai ʻe he ʻāngeló kia ʻAlamā ko e Siʻi mo e ngaahi foha ʻo Mōsaiá ʻi heʻenau fakafetaú: “Pea ko ʻeni,… naʻe pehē ʻe he ʻāngeló: Vakai, kuo ʻafioʻi ʻe he ʻEikí ʻa e ngaahi lotu ʻa hono kakaí, kae ʻumaʻā foki ʻa e ngaahi lotu ʻa ʻene tamaioʻeiki, ko ʻAlamā, ʻa ia ko hoʻo tamaí; he kuó ne lotu ʻi he tui lahi koeʻuhí ko koe ke lava nai ʻo maʻu ha ʻilo ki he moʻoní; ko ia, ko hono ʻuhinga ʻeni kuó u haʻu ai ke fakamahino kiate koe ʻa e māfimafi mo e mafai ʻo e ʻOtuá, koeʻuhí ke lava ʻo tali ʻa e ngaahi lotu ʻa ʻene kau tamaioʻeikí ʻo fakatatau mo ʻenau tuí.”14

Ko ʻeku talaʻofa kiate kimoutolu ʻoku lotu mo tauhi ki he ʻEikí, ʻoku ʻikai ko haʻamou maʻu ʻa e ngaahi tāpuaki kotoa pē ʻoku mou fakaʻamu ke maʻu pea mo homou ngaahi fāmilí. Ka te u lava ʻo talaʻofa atu ʻe ofi atu ʻa e Fakamoʻuí kiate kimoutolu mo tāpuakiʻi kimoutolu mo homou fāmilí ʻaki e meʻa ʻoku lelei tahá. Te mou maʻu ʻa e fakafiemālie ʻo ʻEne ʻofá mo ongoʻi ʻa e tali ʻo ʻEne takauá kapau ʻe fakamafao mai ho nimá ʻo fai ha tokoni ki he niʻihi kehé. ʻI hoʻomou haʻihaʻi ʻa e ngaahi kafo ʻo kinautolu ʻoku paeá mo foaki ʻa e fakamoʻui ʻo ʻEne Fakaleleí kiate kinautolu ʻoku mamahi ʻi he angahalá, ʻe pouaki kimoutolu ʻe he mālohi ʻo e ʻEikí. ʻOku fakamafao fakataha Hono ongo toʻukupú mo ho nimá ke fakafiemālieʻi mo tāpuakiʻi ʻa e fānau ʻa ʻetau Tamai Hēvaní, kau ai ʻa kinautolu ʻi ho fāmilí.

ʻOku ʻi ai ha talitali nāunauʻia ʻoku teuaki maʻatautolu. Te tau toki mamata ai ki hono fakahoko e talaʻofa ʻa e Eiki ʻoku tau ʻofa aí. Ko Ia te Ne talitali kitautolu ki he moʻui taʻengata fakataha mo Ia pea mo ʻetau Tamai Hēvaní. Naʻe fakamatalaʻi peheni ia ʻe Sīsū Kalaisi:

“Feinga ke ʻomai mo fokotuʻu ʻa hoku Saioné. Tauhi ʻeku ngaahi fekaú ʻi he meʻa kotoa pē.

“Pea kapau te ke tauhi ʻeku ngaahi fekaú ʻo kātaki ki he ngataʻangá, te ke maʻu ʻa e moʻui taʻengatá, ʻa ia ko e meʻaʻofa ʻoku mahuʻinga taha ʻi he ngaahi meʻaʻofa kotoa pē ʻa e ʻOtuá.”15

“He ko kinautolu ʻe moʻuí, te nau maʻu ʻa e māmaní, pea ko kinautolu ʻe maté te nau mālōlō mei heʻenau ngaahi ngāue kotoa pē, pea ʻe muimui kiate kinautolu ʻa ʻenau ngaahi ngāué; pea te nau maʻu ha kalauni ʻi he ngaahi nofoʻanga ʻo ʻeku Tamaí, ʻa ia kuó u teuteu moʻonautolu.”16

ʻOku ou fakamoʻoni te tau lava ʻi he Laumālié ke muimui ki he fakaafe ʻa e Tamai Hēvaní: “Ko Hoku ʻAlo ʻOfaʻangá ʻEni. Fanongo Kiate Ia!”17

Kuo fakahaaʻi mai ʻe Kalaisi ʻi Heʻene folofolá mo ʻEne sīpingá ʻa e founga ke tau ofi ange ai kiate Iá. Ko e fānau kotoa pē ʻa e Tamai Hēvaní kuó ne fili ke hū ʻi he matapā ʻo e papitaisó ki Hono Siasí te ne maʻu ʻa e faingamālie he moʻuí ni ke akoʻi kiate ia ʻEne ongoongoleleí pea mo fanongo ki Heʻene kau tamaioʻeikí ʻi Heʻene fakaafe ke “Haʻu kiate au.”18

Ko ʻEne tamaioʻeiki fuakava kotoa pē ʻi Hono puleʻanga he māmaní, mo e maama tataliʻanga ʻo e ngaahi laumālié, te ne maʻu ʻEne tatakí ʻi he Laumālié ʻi heʻenau tāpuakiʻi mo tokoniʻi ʻa e niʻihi kehé Maʻaná. Pea te nau ongoʻi ʻEne ʻofá, mo fiefia ʻi heʻenau ʻunu ʻo ofi ange kiate Iá.

Ko ha fakamoʻoni au ki he Toetuʻu ʻa e ʻEikí ʻo hangē tofu pē naʻá ku ʻi ai tonu ʻi he efiafi ko iá mo e ongo ākongá ʻi he fale he hala ki ʻEmeasí. ʻOku ou ʻiloʻi ʻokú Ne moʻui pea hangē tofu pē ko Siosefa Sāmitá ʻi he taimi ne mamata ai ki he Tamaí mo e ʻAló ʻi he maama ʻo e pongipongi ngingila he vaoʻakau ʻi Palemailá.

Ko e Siasi moʻoni ʻeni ʻo Sīsū Kalaisi. ʻOku ʻi he ngaahi kī pē ʻo e lakanga fakataulaʻeiki ʻoku maʻu ʻe Palesiteni Tōmasi S. Monisoní ʻa e mālohi ke silaʻi ai kitautolu ko e ngaahi fāmili ke tau moʻui ʻo taʻengata fakataha mo ʻetau Tamai Hēvaní mo e ʻEiki ko Sīsū Kalaisí. Te tau tuʻu ʻi he ʻAho ʻo e Fakamāú ʻi he ʻao ʻo e Fakamoʻuí, ko e mata ki he mata. ʻE hoko ia ko ha taimi ʻo e fiefia kiate kinautolu kuo ʻunu ʻo ofi kiate Ia mo ʻEne ngāue ʻi he moʻui ko ʻení. Ko ha taimi fakafiefia ia ke fanongo ki he ngaahi lea: “Mālō, ko e tamaioʻeiki lelei mo angatonu.”19 ʻOku ou fakamoʻoniʻi ia ʻi heʻeku hoko ko e fakamoʻoni ʻo e Fakamoʻui kuo toetuʻú pea mo hotau Huhuʻí, ʻi he huafa ʻo Sīsū Kalaisí, ʻēmeni.