2010–2019
Txoj Moo Zoo rau Thoob Plaws lub Ntiaj Teb
April 2013


Txoj Moo Zoo rau Thoob Plaws lub Ntiaj Teb

Lub Koom Txoos tau pib muaj nyob thoob plaws lub ntiaj teb, hauv txhua haiv neeg thiab txhua yam neeg raws li tus Tswv txoj kev teem sij hawm thiab raws li lub caij Nws pom zoo.

Tus Cawm Seej txoj hauj lwm qhuab qhia hauv ntiaj teb twb tiav lawm. Nws txoj kev raug txom nyem hauv Khexemanes thiab nyob saum ntoo khaub lig tiav lawm. Peb kawm los ntawm phau Tes Hauj Lwm tshooj 1 hais tias: Nws tau qhuab qhia tau 40 hnub tom qab Nws Sawv Rov Los, “tshwm rau cov Thwj Tim pom thiab hais lus txog ... Vajtswv lub nceeg vaj” (Tes Hauj Lwm 1:3).

Nws qhia lawv tias “”Tiam sis thaum Vaj Ntsuj Plig tus Dawb Huv los nrog nej nyob lawm, nej yuav txais hwj chim, thiab nej yuav ua tim khawv qhia txog kuv mus thoob plaws hauv lub nroog Yeluxalees, hauv lub xeev Yudas, hauv lub xeev Xamalis thiab mus txog qab ntuj kawg“ (Tes Hauj Lwm 1:8).

Tsis ntev tom qab ntawd, “Vajtswv txawm coj nws mus saum ntuj lawm; thiab ib tauv huab los roos nws ua rau lawv tsis pom lawm.

“Thaum lawv tseem tab tom ntsia ntsoov Yexus mus saum ntuj, ua ciav muaj ob tug txiv neej hnav ris tsho dawb paug los sawv ntawm lawv;

“Nkawd hais rau lawv tias, Nej cov neeg Kalilais, nej sawv saib saum ntuj ua dab tsi? tus Yexus no, tus uas Vajtswv nyuam qhuav coj mus saum ntuj lawm, nws yeej yuav rov qab los ib yam nkaus li uas nej pom nws mus ntag” (Tes Hauj Lwm 1:9–11).

Tus Cawm Seej yeej yuav rov qab los thaum txog Nws txoj Kev Los Zaum Ob, tiam sis ua ntej ntawd, Yexus Khetos txoj moo zoo yuav mus “tej chaw deb tshaj plaws thoob plaws lub ntiaj teb.”

Los ntawm Mathais peb kawm txog ib txoj kev txib tshwj xeeb rau cov Thwj Tim kom lawv coj txoj moo zoo rau txhua haiv neeg:

“Yexus txav los ze lawv thiab hais rau lawv hais tias, Vajtswv twb muab hwj chim rau kuv kav tag nrho ib puas tsav yam saum ntuj thiab hauv ntiaj teb no lawm.

“Yog li ntawd, nej cia li tawm mus qhia txhua haiv neeg, tuav Leej Txiv, Leej Tub thiab Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub npe muab lawv ua kev cai raus dej” (Mathais 28:18–19).

Thaum nyuam qhuav pib lub Koom Txoos, hauv lub caij nruab nrab, lawv qhia txoj moo zoo rau tsev neeg Ixayees xwb; ces Petus, tus thawj Thwj Tim, txais kev tshwm sim qhia tias twb txog lub sij hawm coj txoj moo zoo mus rau Lwm Haiv Neeg tsis yog Ixayees xwb. Phau Tes Hauj Lwm tshooj 10 thiab 11 pab peb to taub tus txheej txheem no uas Vajtswv qhia cov thawj coj thiab cov mej zeej ntawm lub Koom Txoos paub tias yuav tsum muaj Vajtswv cov me nyuam ntxiv ua rau lub Koom Txoos loj tuaj.

Tus Tswv siv Kauneli-us, uas yog Lwm Haiv Neeg, ib tug tub rog, thiab ib tug neeg zoo, tus Tswv tshoov Petus lub siab hais tias txoj moo zoo yuav mus rau Lwm Haiv Neeg, ib lub ntsiab cai tshiab thiab txawv heev rau Haiv Neeg Ntseeg nyob hauv lub caij ntawd. Txoj kev tshwm sim uas hloov tej txheej txheem ntawm lub Koom Txoos ntawd tau los rau Petus, tus thawj Thwj Tim. Peb paub tias tom qab ntawd txoj moo zoo tau ri mus rau Lwm Haiv Neeg sai heev.

Ib qho uas qhia tias lub Koom Txoos loj tuaj thaum lub sij hawm ntawd yog Povlauj txoj kev hloov siab los ntseeg, tus uas rais los ua ib tug Thwj Tim zoo heev rau Lwm Haiv Neeg. Thaum nws taug kev mus rau Damaxes, nws ua yog toog pom ib tug duab ci ntsa iab thiab hnov ib lub suab, nws hloov siab lees txim txog nws tej kev txhaum, Vajtswv hu nws (saib Tes Hauj Lwm 22:6–18) thiab nws yog ib tug neeg uas sib zog tshaj tawm Yexus Khetos txoj moo zoo.

Nim no cia peb xav txog 1,800 xyoo tom qab lub sij hawm ntawd thaum txog lub caij muab txoj moo zoo Txum Tim Rov Qab Los, los yog lub sij hawm muab txhua yam coj rov qab los ua ntej Kev Rov Los Zaum Ob. Kuv ua tim khawv hais tias dhau los ntawm tus Yaj Saub Yauxej Xamiv, Vajtswv tau muab lub Koom Txoos txum tim rov qab los thiab tseem mus tom ntej los ntawm Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm thiab Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim txoj kev coj. Vajtswv txib lawv qhia txoj moo zoo rau tag nrho neeg ntiaj teb yeej zoo ib yam li tau txib cov Thwj Tim thaum ub.

Txij thaum tau txhim tsa Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg thaum xyoo 1830 los, lub Koom Txoos tau pib muaj nyob thoob plaws lub ntiaj teb, hauv txhua haiv neeg thiab txhua yam neeg raws li tus Tswv txoj kev teem sij hawm thiab raws li lub caij Nws pom zoo.

Thaum xyoo 1978, raws li tus txheej txheem uas tus thawj Thwj Tim txais kev tshwm sim, Thawj Tswj Hwm Spencer W. Kimball txais kev tshwm sim txog kev muab lub pov thawj hwj rau txhua tus txiv neej tsim nyog nyob thoob plaws lub ntiaj teb. Qhov no txhais hais tias nyob hauv peb lub caij nyoog, tag nrho Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam thoob plaws lub ntiaj teb yuav txais tau cov koob hmoov ntawm txoj moo zoo. Yog ib qhov zoo muaj hauv Vajtswv lub nceeg vaj hauv lub ntiaj teb nyob hauv lub caij ua ntej Khetos txoj Kev Los Zaum Ob.

Hais txog kuv tus kheej, lawv nyuam qhuav hu kuv ua qhov chaw tshaj tawm txoj moo zoo tus thawj tswj hwm thiab Muam Dickson thiab kuv tab tom yuav coj wb tsev neeg mus rau Mexico thaum Txwj Laug Richard G. Scott, uas thaum ntawd yog ib tug Xya Caum, qhia kuv txog kev tshwm sim tshwj xeeb no. Kuv nco qab tias kuv los kua muag thaum kuv qhia kuv txog tej yam uas tshwm sim no. Kuv zoo siab kawg nkaus, vim kuv paub qhov no muaj tseeb thiab twb txog lub sij hawm uas txhua tus neeg yuav txais tau cov kab ke, kev khi lus thiab cov koob hmoov ntawm txoj moo zoo.

Twb dhau 35 xyoos lawm, thiab kuv tsis tau paub thaum ntawd hais tias kuv yuav siv ob peb xyoo ntawm kuv txoj hauj lwm ua ib tug ntawm pawg Xya Caum nyob hauv Africa Sab Hnub Poob ntawm lub Koom Txoos nrog ib haiv neeg rau siab ntseeg uas txoj kev tshwm sim thaum xyoo 1978 txog lub pov thawj hwj yuav pab heev. Muam Dickson thiab kuv wb nyob ntawd tau plaub xyoos, thiab lub sij hawm ntawd yeej zoo kawg thiab hloov wb lub neej.

Cov neeg nyob hauv Africa Sab Hnub Poob ntseeg Vajtswv, thiab lawv yeej tsis txaj muag qhia thiab tshaj tawm lawv txoj kev ntseeg rau lwm tus, thiab lawv txawj ua cov thawj coj. Lawv tuaj koom lub Koom Txoos coob tsis coob, thiab txhua lub lim tiam nyob hauv Cheeb Tsam Africa Sab Hnub Poob peb tsim ob peb pawg ntseeg los sis ceg ntseeg, feem ntau, tag nrho cov thawj coj pov thawj hwj thiab koom haum pab yog neeg African.

Kheev lam nej yuav koom nrog Haiv Neeg Ntseeg nyob hauv lub tuam tsev hauv Aba, Nigeria, los sis Accra, Ghana kom nej yuav pom Haiv Neeg Ntseeg ntawd rau siab npaum li cas thiab yuav paub tej pawg thawj tswj hwm ntawm lub tuam tsev uas yog neeg African tag nrho. Los sis ntsib cov Xya Caum Coj Cheeb Tsam uas yog neeg African, es hnub no lawv koom nrog peb nyob hauv lub Tsev Rau Rooj Sab Laj thiab yog neeg kws lij choj, cov xib hwb qhia ntawv, thiab cov tswj hwm kev ua lag luam, thiab xav kom nej paub cov thawj coj Africa hauv ceg txheem ntseeg thiab pawg ntseeg thiab lawv tsev neeg.

Nyob hauv Africa, ib chav kawm ntawm Hnub Caiv Kev Kawm Vaj Lug Kub, lub koom haum pab, los yog lub pov thawj hwj yog ib qhov chaw dawb ceev vim lawv siv lub Koom Txoos cov ntaub ntawv thiab to taub, qhia thiab kawm txog txoj moo zoo dhau los ntawm tus Ntsuj Plig.

Peb qhia txoj moo zoo nyob hauv Africa rau ib cov neeg zoo siab, uas tsis txhawj txog tej yam uas cov neeg coob nyob rau ntawm Sab Hnub Poob txawj txog. Lawv tsis xav muaj khoom ntau tsis ntau ib yam li peb.

Luag hais txog cov neeg African hais tias qhov tsis tshua muaj nqi lawv muaj tsawg thiab qhov muaj nqi heev lawv muaj ntau. Lawv tsis xav muaj tej tsev loj thiab tej lub tsheb zoo tiam sis lawv xav paub lawv Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Nws Leej Tub, Yexus Khetos, thiab xav muaj tsev neeg nyob mus ib txhis. Vim lawv muaj kev ntseeg, tus Tswv txhawb nqa lawv sab ntsuj plig.

Vim peb paub lawv zoo, ces tsis yog ib qho ua rau peb xav tsis thoob uas lawv tseem ceeb rau Yexus Khetos lub Koom Txoos txoj kev loj tuaj nyob hauv hnub nyoog kawg. Vim Danias, tus yaj saub hauv Phau Qub, ua yog toog pom Vajtswv lub nceeg vaj hauv hnub nyoog kawg “yuav dov mus kom thoob rau ntiaj teb, ib yam li lub pob zeb loj loj ntais rhe saum pob tsuas los uas tsis yog neeg txhais tes ua yuav dov mus, mus txog thaum nws puv nkaus lub ntiaj teb” (Q&K 65:2), yeej tsim nyog uas peb cov kwv tij thiab cov muaj African yog ib qho tseem ceeb ntawm kev muaj raws li kev qhia tej uas yuav muaj los yav tom ntej ntawd thiab tsim nyog uas tej kev tshwm sim uas tau txais kom muaj li ntawd yuav muaj raws li tus Tswv tej txheej txheem.

Kuv ua tim khawv tias peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej hlub tag nrho Nws cov me nyuam, Yexus yog tus Khetos, thiab txoj moo zoo yog muab rau txhua tus, tsis hais cov ciaj thiab cov tuag los yog. Los ntawm Yexus Khetos lub npe dawb ceev, amees.