Když zachráníte dívku, zachráníte generace

Je pro mne ctí promlouvat ke statečným mladým ženám Církve. Vidíme, jak kráčíte cestou těch, kteří ctí smlouvy, a víme, že váš ctnostný život požehná vašim předkům, současné rodině a i členům rodiny v budoucnu, neboť, jak řekl president Gordon B. Hinckley, „když zachráníte dívku, zachráníte generace“.¹

Vaše cesta smlouvy započala v době, kdy jste byly pokřtěny a obdržely jste dar Ducha Svatého. A pokračuje dál každý týden na shromáždění svátosti – na svatém místě, kde obnovujete smlouvu křtu. Nyní je ten čas, abyste se připravovaly uzavřít i chrámové smlouvy. „Posvátné obřady a smlouvy, které lze obdržet ve svatých chrámech, [nám] umožňují vrátit se do přítomnosti Boží a [našim] rodinám umožňují, aby byly sjednoceny na věčnost.“²

Stůjte na svatých místech v zájmu svých předků. „Každá lidská bytost, která přichází na tuto zem, je výsledkem generací rodičů. Máme přirozenou touhu se se svými předky spojit.“³ Když pracujete na rodinné historii a v chrámu, protkáváte svůj život s životem svých předků tím, že jim poskytujete spásné obřady.

Stůjte na svatých místech v zájmu svém i v zájmu členů nejbližší rodiny. Váš spravedlivý příklad bude zdrojem veliké radosti, bez ohledu na vaši rodinnou situaci. Díky spravedlivým rozhodnutím budete hodny uzavřít a dodržovat posvátné smlouvy, které spojí vaši rodinu na věky.

Stůjte na svatých místech v zájmu své budoucí rodiny. Dejte si závazek, že začnete vytvářet věčnou rodinnou jednotku tím, že budete v chrámu s manželem zpečetěni skrze svaté kněžství. Vaše děti budou požehnány pravdou, když vetkáte svůj ctnostný příklad a neochvějné svědectví do jejich života a ukážete jim, jak kráčet cestou smlouvy.

Tyto věčné zásady jsem viděla zobrazené na nedávné Mezinárodní výtvarné soutěži pro mládež. Megan Warner Taylorová digitálně vytvořila fotografické dílo znázorňující moderní přístup ke Kristovu podobenství o deseti pannách.⁴ Setkala jsem se s Megan a ona mi vysvětlila symboliku desáté panny, kterou popsala jako mladou ženu naplněnou ctností a vírou, která je připravena uzavřít a dodržovat posvátné chrámové smlouvy. Její osobní příprava, podobně jako u všech moudrých panen, spočívala v tom, že kapku po kapce přidávala olej do lampy svým důsledně spravedlivým životem. Všimla jsem si krásného copu ve vlasech této panny. Megan mi vysvětlila, že tento cop symbolizuje vetkání ctnostného života této mladé ženy do nesčetných generací. Jeden pramen vlasů představoval vetkání její lásky a úcty k předkům, druhý pramen protkání jejího spravedlivého vlivu do její současné rodiny a třetí pramen vetkání její připravenosti do života budoucích generací.

Setkala jsem se ještě s jinou mladou ženou, jejíž včasná duchovní příprava vetkala spravedlivý život do mnoha generací.

Jednoho krásného zářijového odpoledne jsme byli s manželem v chrámu a čekali jsme na příležitost zúčastnit se chrámových obřadů. Do místnosti vstoupil náš přítel Chris. Bylo skvělé vidět tohoto mladého muže, který se nedávno vrátil z misie v Rusku.

Když mělo zasedání začít, přisedla si ke mně krásná mladá žena. Celá zářila, usmívala se a byla naplněná světlem. Chtěla jsem se s ní seznámit, a tak jsem se v tichosti představila. Zašeptala mi své jméno – Kate – a její příjmení mi připomnělo jednu rodinu, která bydlela v Michiganu, kde jsme s rodinou kdysi žili. Kate byla jejich dospělá dcera, která se před pěti týdny vrátila z misie v Německu.

Během zasedání mi na mysli několikrát vytanula myšlenka: „Představ Kate Chrisovi.“ Odsunovala jsem toto nabádání stranou a říkala jsem si: „Kdy, kde, jak?“ Když jsme byli na odchodu, Chris se s námi přišel rozloučit a já jsem využila příležitosti. Pozdržela jsem Kate u nás a zašeptala jsem: „Vy jste dva ctnostní mladí lidé, kteří se potřebují seznámit.“ Odcházela jsem z chrámu spokojena s tím, že jsem jednala podle nabádání.

Cestou domů jsme si s manželem povídali o těžkostech, které potkaly Kateinu rodinu. Od té doby jsem se s Kate seznámila blíže a ona mi pomohla pochopit, proč má tak radostný výraz, kterého jsem si tehdy v chrámu všimla.

Kate se vždy snažila zůstat na cestě smlouvy tím, že vyhledávala svatá místa. Vyrůstala v rodině, kde rodinný domácí večer, společné modlitby a studium písem vytvářely z jejího domova svaté místo. Již jako dítě se učila o chrámu a píseň „Tak rád se dívám na chrám“ byla její oblíbenou písní při rodinném domácím večeru.⁵ Jako malá dívka sledovala rodiče, kteří jí byli dobrým příkladem ve vyhledávání svatých míst tím, že večer během víkendu chodili místo do kina nebo na večeři do chrámu.

Měla moc ráda svého tatínka, který jí svou kněžskou pravomocí pomohl při křtu uzavřít její první smlouvu. Poté jí vložil ruce na hlavu a ona obdržela Ducha Svatého. Kate řekla: „Těšila jsem se, že obdržím Ducha Svatého, a věděla jsem, že mi pomůže zůstat na cestě vedoucí k věčnému životu.“

Život se pro Kate ubíral velmi požehnaně a radostně. Když jí bylo 14, začala chodit na střední školu a měla moc ráda seminář – další svaté místo, kde se mohla učit o evangeliu. Jednou začal učitel mluvit o zkouškách a řekl, že my všichni jim budeme bezpochyby čelit. Pomyslela si: „Já ale nechci zkoušky; nechci o tom nic slyšet.“

O pouhých pár týdnů později se její otec o velikonoční neděli probudil vážně nemocný. Kate vyprávěla: „Tatínek byl velmi zdravý člověk – běhával maratón. Maminku natolik vyděsilo, že mu bylo tak špatně, že ho zavezla do nemocnice. Během 36 hodin měl mrtvici, která ochromila větší část jeho těla. Mohl mrkat očima, ale zbytek těla mu nefungoval. Vzpomínám si, jak jsem ho uviděla a pomyslela si: ‚Ale ne, už je to tady. Učitel semináře měl pravdu. Začíná mi zkouška.‘“ Po několika dnech její otec zemřel.

Kate dále vyprávěla: „Bylo to nesmírně těžké. Nikdo v životě nechce ztratit svého hrdinu. Věděla jsem, že z toho buď mohu udělat odrazový můstek k růstu, nebo dopustit, aby se z toho stal zátaras. Nechtěla jsem, aby mi to zničilo život, protože mi bylo teprve 14 let. Snažila jsem se být co nejblíže Pánu. Četla jsem hodně písma. 40. kapitola Almy mě ujistila o tom, že vzkříšení je skutečné a že skrze Kristovo Usmíření budu moci být znovu s tatínkem. Hodně jsem se modlila. Psala jsem si co nejčastěji deník. Uchovávala jsem si silné svědectví tím, že jsem si ho zapisovala. Chodila jsem každý týden na shromáždění a na Mladé ženy. Obklopila jsem se dobrými přáteli. Udržovala jsem blízký vztah s laskavými příbuznými a zvláště s maminkou, která byla v naší rodině kotvou. Požádala jsem o kněžské požehnání od dědečka a ostatních nositelů kněžství.“

Tato důsledná rozhodnutí, podobně jako v případě oné moudré panny, přidávala Kate olej do její lampy. Motivovala ji touha být znovu s tatínkem. Kate věděla, že její otec si je vědom jejích rozhodnutí, a nechtěla ho zklamat. Chtěla si s ním vytvořit věčný vztah a chápala, že když zůstane na cestě smlouvy, její život bude úzce protkán s životem tatínka.

Zkoušky ale neskončily. Když bylo Kate 21 let a ona odeslala formuláře pro povolání na misii, lékaři zjistili, že její maminka má rakovinu. Kate čelila důležitému životnímu rozhodnutí. Má zůstat doma a pomáhat mamince, nebo má jít na misii? Maminka dostala kněžské požehnání, v němž jí bylo slíbeno, že nemoc přežije. Uklidněna tímto požehnáním Kate vykročila kupředu s vírou a pokračovala v úmyslu jít sloužit na misii.

Kate řekla: „Byl to krok do tmy, ale když jsem byla na misii, světlo nakonec tuto tmu rozehnalo, když jsem dostala zprávu o tom, že maminčino požehnání se naplnilo. Byla jsem moc ráda, že jsem neodložila službu Pánu. Když přicházejí těžkosti, myslím, že je snadné zůstat nečinný a nejít vpřed, ale když dáte Pána na první místo, mohou protivenství vést k nádherným požehnáním. Můžete spatřit Jeho ruku a být svědkem zázraků.“ Kate zakusila pravdivost slov presidenta Thomase S. Monsona: „Naše nejvýznamnější příležitosti se objeví v časech největších těžkostí.“⁶

Kate měla takovou víru díky tomu, že rozuměla plánu spasení. Věděla, že jsme žili již předtím, že země je zkušební dobou a že budeme žít znovu. Měla víru, že maminka bude požehnána, ale díky zkušenosti s tatínkem věděla, že i kdyby maminka zemřela, vše bude v pořádku. Řekla: „Nejde o to, že bych tatínkovu smrt jen přežila – stala se navždy součástí mého já, a kdyby odešla i maminka, mělo by to stejný účinek. Můj život by byl protkán ještě větším svědectvím.“⁷

Když jsem se onoho večera setkala s Kate v chrámu, chtěla být na svatém místě. Tím, že si přála pevně protkat věčné vztahy, které vznikají díky službě v chrámu, následovala příklad, který jí dali její rodiče, když pravidelně navštěvovali chrám.

Když jsem onoho večera představila Kate Chrisovi, k ničemu nedošlo, ale když Kate následující neděli chtěla být na jiném svatém místě, všimla si Chrise mezi stovkami mladých svobodných dospělých na zasvěcujícím shromáždění institutu. Blíže se seznámili. O několik týdnů později ji Chris pozval, aby s ním sledovala generální konferenci. Během svých námluv dál vyhledávali místa, která přivolávala Ducha, a nakonec byli zpečetěni v chrámu – na onom svatém místě, kde byli jeden druhému představeni. Oba nyní plní posvátné zodpovědnosti spojené s rodičovstvím a vetkávají své svědectví o plánu spasení do života svých tří malých synů, a tím jim ukazují směr cesty smlouvy.

„Když zachráníte dívku, zachráníte generace.“ Rozhodnutí, které Kate učinila, když jí bylo 14 let, že zůstane na této cestě, že bude důsledně přidávat olej do své lampy a že bude stát na svatých místech, zachraňuje a zachrání celé generace. Vyhledávání předků a služba v chrámu protkávají jejich srdce s jejím. Když pracujete na rodinné historii a v chrámu, i vaše srdce se protká se srdcem vašich předků, jimž poskytnete možnost získat věčný život.

Život podle evangelia v rodině bude také přidávat olej do vaší lampy a dodá vašemu domovu duchovní sílu a požehná vaší budoucí rodině nesčetnými způsoby. Navíc, jak řekl starší Robert D. Hales, „pokud naši rodiče pro nás nebyli dobrým příkladem, je naší zodpovědností tento koloběh přerušit … a učit správným tradicím generace, které teprve přijdou“.⁸

Rozhodněte se již nyní, že uděláte vše pro to, abyste plnily svou lampu, aby vaše silné svědectví a příklad byly vetkány do života mnoha generací – minulých, současných i budoucích. Svědčím o tom, že váš ctnostný život zachrání nejen generace, ale zachrání i váš věčný život, neboť je to ta jediná cesta, jak se vrátit k Nebeskému Otci a najít opravdovou radost nyní i po celou věčnost. Ve jménu Ježíše Krista, amen.