Mravní síla žen

Společnost se již od nepaměti spoléhá na mravní sílu žen. Ačkoli ženy jistě nejsou jediným pozitivním vlivem působícím ve společnosti, mravní základy zajišťované ženami se ukázaly být jedinečně prospěšnými pro společné dobro. Snad proto, že tento přínos žen byl vždy tak významný, je dnes často podceňován. Rád bych vyjádřil vděčnost všem dobrým ženám za jejich vliv, poukázal na některé filosofie a trendy, které ohrožují sílu a postavení žen, a nakonec ženy poprosil, aby v sobě tuto vrozenou mravní sílu rozvíjely.

Ženy si s sebou na tento svět přinášejí jistou ctnost, božský dar, který je činí obratnými ve vštěpování vlastností, jakými jsou víra, odvaha, empatie či vytříbenost, do vztahů a kultur. Když Pavel chválil „víru … bez pokrytství“, kterou nalezl v Timoteovi, řekl mu, že tato víra „byla nejprv v bábě tvé Loidě, a v matce tvé Eunice“.¹

Když jsem před lety žil v Mexiku, na vlastní oči jsem viděl, co měl Pavel na mysli. Vybavuji si jednu mladou matku, jednu z mnoha žen Církve v Mexiku, jejichž víra v Boha zdobí jejich život tak přirozeně, že si toho zdánlivě ani nejsou vědomy. Tato půvabná žena vyzařovala mravní autoritu zrozenou z dobrotivosti, která ovlivňovala všechny kolem k dobrému. S manželem obětovali mnohá potěšení a materiální vlastnictví pro vyšší priority, zdánlivě bez rozmýšlení. Její schopnost zvedat děti, ohýbat se s nimi a udržet se s nimi v rovnováze byla téměř nadlidská. Nároky na ni byly vysoké a její úkoly byly často monotónní a nudné, avšak za tím vším se skrýval nádherný klid a pocit, že vykonává Boží práci. Žehnání druhým skrze službu a oběť ji, tak jako Spasitele, zušlechťovalo. Byla ztělesněním lásky.

I já jsem byl pozoruhodně požehnán mravním vlivem žen, obzvláště vlivem své matky a manželky. Další z žen, ke kterým vzhlížím s vděčností, je Anna Dainesová. Anna, její manžel Henry a jejich čtyři děti patřili k pionýrům Církve v New Jersey ve Spojených státech. Počínaje třicátými léty 20. století, kdy si Henry dělal doktorát na Rutgersově univerzitě, on i Anna neúnavně pracovali se školskými a občanskými organizacemi v Metuchenu, kde žili, na tom, aby vymýtili hluboce zakořeněné předsudky vůči mormonům a aby své město učinili pro všechny rodiče lepším místem pro výchovu dětí.

Anna například dobrovolně pracovala ve sdružení YMCA, kde se stala nepostradatelnou. Za rok se stala předsedkyní Sdružení matek a poté „byla požádána, aby se ucházela o jednu ze tří ženských funkcí ve správní radě YMCA. Zvítězila bez jakéhokoli odporu, a tak se stala členkou rady, která jen před pár lety odmítala dovolit Svatým, aby se scházeli v její budově!“²

Naše rodina se do sboru New Brunswick přistěhovala, když jsem dospíval. Sestra Dainesová si mě všimla a často vyjadřovala důvěru v mé schopnosti a potenciál, což mě inspirovalo k tomu, abych mířil vysoko – výše, než kam bych mířil, kdyby mě nepovzbuzovala. Jednou jsem se díky jejímu ohleduplnému a příhodnému varování vyhnul situaci, které bych později nepochybně litoval. Přestože Anna Dainesová již není mezi námi, její vliv pociťujeme i nadále a odráží se v životě jejích potomků i bezpočtu dalších, včetně toho mého.

Má babička Adena Warnick Swensonová mě učila, abych byl svědomitý v kněžské službě. Povzbuzovala mě, abych se naučil zpaměti modlitby na žehnání chleba a vody při svátosti, protože díky tomu je budu moci pronést s hlubším porozuměním a citem. Když jsem viděl, jak podporovala dědečka, patriarchu kůlu, vzbuzovala ve mně úctu k posvátným věcem. Babička Swensonová nikdy neřídila auto, ale věděla, jak pomoci chlapcům stát se muži kněžství.

Mravní vliv ženy není nikde pociťován tak silně ani používán tak prospěšně, jako v domově. Pro výchovu nastupující generace není lepšího prostředí, než jakým je tradiční rodina, kde otec a matka ve vzájemném souladu pracují na tom, aby se postarali o své děti, učili je a vychovávali je. Tam, kde tento ideál neexistuje, se lidé snaží napodobit jeho přínos tak, jak nejlépe to ve své situaci dokáží.

Matka může mít za každé situace vliv, kterému se nevyrovná žádný jiný člověk ani žádný jiný vztah. Skrze moc jejího příkladu a učení se její synové učí mít úctu k ženství a začleňovat ukázněnost a vysoká morální měřítka do vlastního života. Její dcery se učí zušlechťovat svou ctnost a stát za tím, co je správné – stále znovu a znovu, ať je to jakkoli nepopulární. Matčina láska a vysoká očekávání vedou děti k tomu, aby jednaly zodpovědně a nijak se nevymlouvaly, aby přistupovaly s vážností ke vzdělání a osobnímu rozvoji a aby trvale přispívaly k blahu všech lidí. Starší Neal A. Maxwell se jednou zeptal: „Až bude zcela odkryta skutečná historie lidstva, bude zaznívat střelba z pušek, nebo formující zvuk ukolébavek? Významná příměří, která vyhlásili muži armády, nebo mírotvorné působení žen v jejich domově i v okolí? Ukáže se, že to, co probíhá u kolébky a v kuchyni, má větší vliv než to, co probíhá na kongresech?“³

Tou nejposvátnější úlohou, kterou ženy mají, je přivádění dětí na svět. Víme, že naše fyzické tělo má božský původ⁴ a že k tomu, abychom v Božím celestiálním království⁵ dosáhli té nejvyšší říše, musíme být fyzicky narozeni a duchovně znovuzrozeni. Ženy tudíž (často s nasazením vlastního života) hrají v díle a slávě Boží, kterou je „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“,⁶ podstatnou roli. Jako babičky, matky a vzorové příklady jsou ženy ochránkyněmi pramene života tím, že učí každou generaci důležitosti sexuální čistoty – cudnosti před manželstvím a věrnosti v manželství. Tímto způsobem jsou ve společnosti vlivem, který civilizuje; odhalují v mužích jejich nejlepší stránky; a zachovávají hodnotné prostředí, ve kterém lze vychovávat sebevědomé a zdravé děti.

Sestry, nerad bych vás přechválil, jak se to někdy stává během proslovů na Den matek, které vás uvádějí do rozpaků. Nemusíte být dokonalé.⁷ A já netvrdím, že jste (možná s jednou výjimkou, která právě sedí nedaleko ode mě). Chci jen říci, že ať už jste svobodné, nebo vdané, ať máte děti, či nikoli, ať jste staré, mladé, nebo něco mezi tím, vaše mravní autorita je životně důležitá a my jsme ji i vás možná začali považovat za samozřejmost. Nepochybně existují trendy a síly, které by váš vliv rády oslabily, či dokonce zcela potlačily, k velké újmě jednotlivců, rodin a celé společnosti. Rád bych se zmínil o třech z nich a varoval před nimi.

Zhoubná filosofie, která podkopává mravní vliv žen, je znehodnocování manželství, mateřství a vytváření domova jakožto profesní dráhy. Některé feministické myslitelky nahlížejí na vytváření domova s neskrývaným opovržením a tvrdí, že to ženy ponižuje a že neustálé nároky na výchovu dětí jsou formou vykořisťování.⁸ Zesměšňují to, co nazývají „mateřskou dráhou“ coby profesní dráhou. To není spravedlivé ani správné. Nesnižujeme hodnotu toho, čeho ženy či muži dosahují v jakémkoli hodnotném počínání nebo profesní dráze – to je ku prospěchu každému z nás –, ale uvědomujeme si, že není většího dobra než mateřství a otcovství v manželství. Neexistuje vznešenější profesní dráha; a žádné množství peněz, moci nebo veřejného uznání nemůže překonat nejvyšší odměny pramenící z rodiny. Ať již žena dosáhne čehokoli jiného, její mravní vliv není nikde využit optimálněji než zde.

Postoje vůči lidské sexualitě ohrožují mravní autoritu žen na několika frontách. Potrat z důvodu osobních nebo společenských výhod zasahuje samotný základ těch nejposvátnějších sil ženy a ničí její mravní autoritu. Totéž platí o sexuální nemorálnosti a o odhalujícím oblečení, což ženy nejen ponižuje, ale také to podporuje rozšířenou lež, že hodnotu ženy definuje její sexuální přitažlivost.

V naší kultuře dlouho existovalo dvojí měřítko, které od žen očekávalo sexuální zdrženlivost, zatímco mužská nemorálnost byla omlouvána. Nespravedlivost takového dvojího měřítka je zjevná a toto měřítko je oprávněně kritizováno a odmítáno. Člověk by doufal, že muži se s tímto odmítáním povznesou k vyššímu, jednotnému měřítku, ale stal se pravý opak – ženy a dívky jsou nyní povzbuzovány k téže promiskuitě, kterou dvojí měřítko předpokládalo u mužů. Tam, kde kdysi vyšší měřítka žen vyžadovala od mužů závazek a zodpovědnost, nyní máme sexuální vztahy bez svědomí, rodiny bez otce a narůstající chudobu. Promiskuita z důvodu rovných příležitostí jednoduše okrádá ženy o jejich mravní vliv a degraduje celou společnost.⁹ Toto bezcenné uspořádání „osvobozuje“ muže, zatímco nejvíce trpí ženy a děti.

Třetí oblast působící obavy má svůj původ u těch, kteří ve jménu rovnosti chtějí vymazat veškeré rozdíly mezi mužstvím a ženstvím. To se často projevuje v podobě nátlaku, aby si ženy osvojily mužské vlastnosti – aby byly agresivnější, tvrdší a konfliktnější. Ve filmech a videohrách dnes běžně vídáme ženy ve velmi násilných rolích, ve kterých za sebou nechávají mrtvá těla a chaos. Sledovat v těchto rolích muže znecitlivuje duši, a to neplatí o nic méně, když těmi, kdo se dopouštějí násilí a trpí jím, jsou ženy.

Bývalá generální presidentka Mladých žen Margaret D. Nadauldová učila: „Ve světě je dostatek žen, které jsou tvrdé; potřebujeme ženy, které jsou jemné. Ve světě je dostatek žen, které jsou hrubé; potřebujeme ženy, které jsou laskavé. Existuje dostatek žen, které jsou nezdvořilé; potřebujeme ženy, které jsou vytříbené. Máme dostatek žen, které mají slávu a bohatství; my potřebujeme více žen, které mají víru. Máme dostatek nenasytnosti; potřebujeme více dobrotivosti. Máme dostatek marnivosti; potřebujeme více ctnosti. Máme dostatek popularity; potřebujeme více čistoty.“¹⁰ Vymažeme-li rozdíly mezi ženstvím a mužstvím, přijdeme o ony odlišné, vzájemně se doplňující dary žen a mužů, které spolu vytvářejí dokonalejší celek.

Dnes prosím všechny ženy a dívky – chraňte a pěstujte onu mravní sílu, která ve vás spočívá. Uchovejte si onu vrozenou ctnost a jedinečné dary, které si s sebou přinášíte na tento svět. Vaší intuicí je činit dobro a být dobrotivé, a když budete následovat Svatého Ducha, vaše mravní autorita a vliv porostou. Mladým ženám pravím, neztraťte tuto mravní sílu ještě předtím, než se ve vás v plné míře rozvine. Obzvláště dbejte na to, aby váš jazyk byl čistý, ne hrubý; aby vaše oblečení zrcadlilo zdrženlivost, ne marnivost; a aby vaše chování projevovalo čistotu, ne promiskuitu. Nemůžete druhé pozvedat ke ctnosti na straně jedné, pokud se na straně druhé bavíte neřestmi.

Sestry, ze všech svých vztahů musíte na první místo v životě vždy klást vztah s Bohem, vaším Nebeským Otcem, který je zdrojem vaší mravní moci. Pamatujte, že Ježíšova moc přicházela skrze Jeho soustředěnou oddanost Otcově vůli. Nikdy se neodchyloval od toho, co se líbilo Jeho Otci.¹¹ Usilujte o to, abyste byly právě takovýmito učednicemi Otce a Syna, a váš vliv nikdy nezeslábne.

A nebojte se používat tento vliv beze strachu a bez omluvy. Buďte vždy připraveny dát odpověď každému, kdo vás požádá o zdůvodnění naděje, která je ve vás.¹² „Kaž slovo Boží, [přicházej s ním vhod či nevhod, domlouvej, kárej], napomínej, ve vší tichosti a učení.“¹³ „[Vychovávejte] děti své ve světle a pravdě.“¹⁴ „[Učte je], aby se modlily a kráčely zpříma před Pánem.“¹⁵

Nechť si nikdo tato nabádání ženám záměrně nevykládá špatně. Tím, že chválím a povzbuzuji mravní sílu žen, neříkám, že muži a chlapci jsou nějakým způsobem omluveni z vlastní povinnosti stát za pravdou a spravedlivostí, že jejich zodpovědnost sloužit, obětovat se a pečovat o druhé je menší než zodpovědnost žen nebo že může být ponechána na ženách. Muži, stůjme s ženami, sdílejme jejich břemena a pěstujme svou vlastní doprovodnou mravní autoritu.

Drahé sestry, spoléháme na mravní sílu, kterou vnášíte do světa, do manželství, do rodiny a do Církve. Spoléháme na požehnání, která svými modlitbami a svou vírou přivoláváte z nebe. Modlíme se za vaše bezpečí, blaho a štěstí a za vliv, který je třeba podporovat. Ve jménu Ježíše Krista, amen.