2010–2019
Nechť je používání víry vaší hlavní prioritou
10 2014


Nechť je používání víry vaší hlavní prioritou

Navzdory všemu tomu negativnímu, čemu musíme v životě čelit, si musíme udělat čas na to, abychom aktivně používali víru.

Když Adam a Eva pobývali v zahradě Eden, vše, co potřebovali ke své každodenní obživě, jim bylo v hojnosti dáno. Neměli žádné potíže, překážky ani bolesti. A protože se nikdy nesetkali s těžkostmi, neměli tušení o tom, že mohou být šťastní. Nikdy nepocítili zmatek, a tak nemohli pociťovat ani pokoj.

Nakonec Adam a Eva přestoupili přikázání, že nemají jíst ovoce ze stromu poznání dobra a zla. V důsledku toho se pak již nenacházeli ve stavu nevinnosti. Začali zakoušet zásady protivenství. Začali se potýkat s nemocemi, které oslabovaly jejich zdraví. Začali pociťovat jak smutek, tak radost.

Tím, že Adam a Eva požili zakázané ovoce, bylo do světa uvedeno poznání dobra a zla. Díky jejich rozhodnutí může každý z nás přijít na tuto zemi a být zkoušen a prověřován.1 Jsme požehnáni svobodou jednání, což je naše schopnost činit rozhodnutí a stát se za tato rozhodnutí zodpovědnými. Pád umožnil to, že v životě můžeme pociťovat štěstí i zármutek. Jsme schopni porozumět tomu, co je pokoj, protože pociťujeme zmatek.2

Náš Otec v nebi věděl, že se nám toto stane. To vše je součástí Jeho dokonalého plánu štěstí. Připravil pro nás cestu prostřednictvím života svého dokonale poslušného Syna Ježíše Krista, našeho Spasitele, abychom mohli skrze Jeho Usmíření překonat každý problém, s nímž se můžeme ve smrtelnosti setkat.

Žijeme v náročné době. Nemusím vyjmenovávat všechny zdroje zla na světě. Není nutné popisovat všechny možné těžkosti a trápení, které jsou součástí smrtelnosti. Každý z nás si je velmi dobře vědom svého osobního zápolení s pokušením, bolestí a smutkem.

V předsmrtelném světě jsme se učili, že sem přijdeme za účelem toho, abychom byli zkoušeni, prověřováni a podrobeni zátěži.3 Věděli jsme, že budeme čelit protivníkovým zlovolnostem. Někdy možná více vnímáme spíše to negativní, co se týká smrtelnosti, než to pozitivní. Prorok Lehi učil: „Neboť musí nezbytně býti, aby byl protiklad ve všech věcech.“4 Navzdory všemu tomu negativnímu, čemu musíme v životě čelit, si musíme udělat čas na to, abychom aktivně používali víru. Snaha takto činit nám do života přinese pozitivní, vírou naplněnou moc Usmíření Ježíše Krista.

Náš Otec v nebi nám poskytuje nástroje, které nám pomáhají přijít ke Kristu a uplatňovat víru v Jeho Usmíření. Když se tyto nástroje stanou základními návyky, jsou tím nejsnazším způsobem, jak získat pokoj i uprostřed zkoušek smrtelnosti. Dnes bych chtěl mluvit o čtyřech těchto nástrojích. Zatímco budu mluvit, zvažte, zda byste mohli zhodnotit, jak každý z těchto nástrojů osobně používáte, a pak usilujte o vedení od Pána, abyste zjistili, jak můžete každý z nich využívat ještě lépe.

Modlitba

Prvním nástrojem je modlitba. Rozhodněte se, že budete se svým Otcem v nebi hovořit často. Udělejte si každý den čas na to, abyste se s Ním podělili o své myšlenky a pocity. Sdělte Mu vše, co vám leží na srdci. Zajímá se o ty nejdůležitější i o ty nejvšednější stránky vašeho života. Podělte se s Ním o celou škálu svých pocitů a zážitků.

Nebeský Otec vás nikdy nebude nutit, abyste se k Němu modlili, protože respektuje vaši svobodu jednání. Ale když tuto svobodu jednání použijete a zapojíte Nebeského Otce do všech aspektů svého každodenního života, srdce vám začne naplňovat pokoj – radostný pokoj. Tento pokoj vám pomůže nahlížet na vaše těžkosti z hlediska věčnosti. Pomůže vám tyto problémy zvládat z věčné perspektivy.

Rodiče, pomozte chránit své děti tím, že je ráno i večer vyzbrojíte mocí rodinné modlitby. Děti jsou dennodenně bombardovány zlem v podobě chtíče, chamtivosti, pýchy a celé řady jiných druhů hříšného chování. Ochraňujte své děti před každodenními světskými vlivy tím, že je posílíte mocnými požehnáními, která pramení z rodinné modlitby. Rodinná modlitba má být neoddiskutovatelnou prioritou vašeho každodenního života.

Studium písem

Druhým nástrojem je studium slova Božího obsaženého v písmech a ve slovech žijících proroků. K Bohu promlouváme skrze modlitbu. A On s námi nejčastěji komunikuje skrze své psané slovo. Abyste poznali, jak zní Božský hlas a jaké ve vás vyvolává pocity, čtěte Jeho slova, studujte písma a přemítejte o nich.5 Nechť se stanou nedílnou součástí vašeho každodenního života. Chcete-li, aby vaše děti rozpoznávaly nabádání Ducha, rozuměly jim a jednaly podle nich, musíte s nimi studovat písma.

Nepodléhejte Satanově lži, že na studium písem nemáte čas. Rozhodněte se, že si čas na studium písem uděláte. Každodenní hodování na slově Božím je důležitější než spánek, škola, práce, televizní pořady, videohry či sociální sítě. Bude možná zapotřebí, abyste přehodnotili priority, a získali tak čas na studium slova Božího. Je-li tomu tak, udělejte to!

K požehnáním plynoucím z každodenního studia písem se vztahuje mnoho prorockých zaslíbení.6

Připojuji se k nim s tímto zaslíbením: pokud budete každý den věnovat určitý čas, osobně i s rodinou, studiu slova Božího, zavládne ve vašem životě pokoj. Tento pokoj nebude pocházet z vnějšího světa. Bude pramenit z vašeho domova, z vaší rodiny, z nitra vašeho srdce. Bude to dar Ducha. Bude z vás vyzařovat, aby tak působil na ostatní ve světě kolem vás. Tímto způsobem budete velmi významně přispívat k celkovému pokoji a míru ve světě.

Neříkám, že v životě přestanete mít těžkosti. Pamatujte na to, že když byli Adam a Eva v zahradě, jejich život byl sice bez těžkostí, ale nebyli schopni pociťovat štěstí, radost a pokoj.7 Těžkosti jsou důležitou součástí smrtelnosti. Skrze každodenní a důsledné studium písem naleznete pokoj uprostřed zmatku kolem vás a sílu odolávat pokušením. Vypěstujete si silnou víru v milost Boží a budete vědět, že skrze Usmíření Ježíše Krista bude vše napraveno v souladu s Božím načasováním.

Rodinný domácí večer

Zatímco se budete snažit posilovat svou rodinu a rozvíjet pokoj, pamatujte na třetí nástroj – na každotýdenní rodinný domácí večer. Buďte opatrní, abyste z rodinného domácího večera neudělali jen jakýsi dodatek k rušnému dni. Rozhodněte se, že v pondělí večer bude vaše rodina pospolu doma. Nedopusťte, aby pracovní nároky, sport, mimoškolní aktivity, domácí úkoly nebo cokoli jiného bylo důležitější než čas, který trávíte doma spolu se svou rodinou.

Skladba vašeho domácího večera není tak důležitá jako čas, který tomu věnujete. Evangeliu se má učit jak formálně, tak neformálně. Zajistěte, aby to pro každého člena rodiny byl smysluplný zážitek. Rodinný domácí večer je drahocenná příležitost, kdy můžeme v bezpečném prostředí vydávat svědectví; učit se dovednostem potřebným pro výuku, plánování a organizování; posilovat rodinná pouta; vytvářet rodinné tradice; povídat si spolu, a co je ještě důležitější – prožít společné báječné chvíle!

Na poslední dubnové generální konferenci sestra Linda S. Reevesová směle prohlásila: „[Musím vydat svědectví o požehnáních] denního studia písem, modlitby a každotýdenního rodinného domácího večera. … Právě tyto činnosti nám pomohou zbavit se stresu, poskytnou nám v životě vedení a zajistí našemu domovu větší ochranu.“8 Sestra Reevesová je velmi moudrá žena. Naléhavě vás vyzývám, abyste o těchto třech klíčových návycích získali vlastní svědectví.

Navštěvování chrámu

Čtvrtým nástrojem je navštěvování chrámu. Všichni víme, že na této zemi není místo, které by bylo více naplněno pokojem než chrámy Boží. Nemáte-li chrámové doporučení, staňte se způsobilými ho získat. Když doporučení máte, používejte ho často.9 Naplánujte si, že budete pravidelně trávit čas v chrámu. Nedopusťte, aby vám kdokoli či cokoli zabránilo tam přijít.

Když jste v chrámu, naslouchejte slovům obřadů, přemítejte o nich, modlete se ohledně nich a snažte se porozumět jejich významu. Chrám je jedním z nejlepších míst, kam je možné přijít a porozumět moci Usmíření Ježíše Krista. Hledejte v chrámu Krista. Pamatujte na to, že mnohá další požehnání pramení z toho, že přinesete do chrámu jména svých předků.

Tyto čtyři nástroje jsou základními návyky, které ukotví váš život v moci Usmíření Ježíše Krista. Pamatujte na to, že náš Spasitel je Kníže pokoje. Pokoj v tomto smrtelném životě pramení z Jeho smírné oběti. Když se důsledně každé ráno a každý večer modlíme, denně studujeme písma, každý týden máme rodinný domácí večer a pravidelně navštěvujeme chrám, aktivně tak přijímáme Jeho výzvu, abychom k Němu přišli. Čím více tyto návyky rozvíjíme, tím usilovněji se nám Satan snaží ublížit, ale tím méně je toho zároveň schopen. Používáním těchto nástrojů uplatňujeme svou svobodu jednání, abychom v plné míře přijali dary Jeho smírné oběti.

Neříkám, že budete-li toto vše dělat, zmizí z vašeho života všechny obtíže. Do smrtelného života jsme přišli právě proto, abychom rostli na základě zkoušek a prověřování. Těžkosti nám pomáhají stát se více takovými, jako je náš Otec v nebi, a Usmíření Ježíše Krista nám umožňuje tyto těžkosti překonat.10 Svědčím o tom, že když k Němu budeme aktivně přicházet, budeme moci překonat každé pokušení, každý zármutek a každou zkoušku, které budeme čelit. Ve jménu Ježíše Krista, amen.

Odkazy apoznámky

  1. Viz Mojžíš 5:11.

  2. Viz Mojžíš 4–5.

  3. Viz Abraham 3:25.

  4. 2. Nefi 2:11.

  5. Viz Nauka a smlouvy 18:36; viz také verše 34–35.

  6. Zde je uvedeno několik příkladů:President Thomas S. Monson řekl: „Když čteme písma a přemítáme o nich, můžeme pociťovat ono jemné našeptávání Ducha do své duše. Můžeme najít odpovědi na své otázky. Dozvídáme se, jaká požehnání se dostavují, když dodržujeme Boží přikázání. Získáváme jisté svědectví o Nebeském Otci, o našem Spasiteli Ježíši Kristu a o tom, jakou lásku k nám chovají. Spojíme-li studium písem s modlitbou, můžeme s jistotou poznat, že evangelium Ježíše Krista je pravdivé. … Pokud budeme pamatovat na modlitbu a budeme věnovat čas studiu písem, náš život bude neskonale více požehnán a naše břemena budou ulehčena. („Nikdy nekráčíme sami“, Liahona, listopad 2013, 122.)President Gordon B. Hinckley řekl: „Bez výhrady vám slibuji, že pokud se každý z vás bude držet tohoto jednoduchého návodu, nehledě na to, kolikrát jste již Knihu Mormonovu možná přečetli, vstoupí do vašeho života a do vašeho domova v ještě větší míře Duch Páně, posílí se vaše odhodlání kráčet v poslušnosti Jeho přikázání a vzroste vaše svědectví o tom, že Syn Boží skutečně žije.“ (Poselství Prvního předsednictva, srpen 2005.)President Howard W. Hunter řekl: „Rodiny jsou velmi požehnány, když moudří otcové a matky kolem sebe shromažďují děti, aby si spolu četli ze stránek písem a pak otevřeně diskutovali o nádherných příbězích a myšlenkách podle toho, jak tomu všichni rozumějí. Mladí lidé a malé děti mívají často úžasné postřehy, co se týče základních děl náboženské literatury, a dokáží je velmi ocenit.“ („Reading the Scriptures“, Ensign, Nov. 1979, 64.)President Ezra Taft Benson řekl: „Často vynakládáme velké úsilí ve snaze zvýšit úroveň aktivity v našich kůlech. Pilně usilujeme o to, abychom zvýšili procento těch, kteří se účastní shromáždění svátosti. Pracujeme na tom, abychom získali větší procento mladých mužů, kteří půjdou na misii. Snažíme se zvyšovat počet těch, kteří jsou oddáni v chrámu. Toto vše je chvályhodné úsilí a je to důležité pro růst království. Když se ale jednotliví členové a rodiny budou pravidelně a důsledně nořit do písem, tyto ostatní oblasti aktivity se dostaví automaticky. Vzroste svědectví členů. Oddanost se posílí. Rodiny se upevní. Bude proudit osobní zjevení.“ („The Power of the Word“, Ensign, May 1986, 81.)President Spencer W. Kimball prohlásil: „Zjišťuji, že když začnu být nedbalým ve svém vztahu k božství a když se zdá, že žádné božské ucho nenaslouchá a žádný božský hlas nepromlouvá, jsem daleko, velmi daleko. Jestliže se ponořím do písem, vzdálenost se zkracuje a duchovnost se navrací. Zjišťuji, že ve větší míře mám rád ty, které musím mít rád celým svým srdcem, myslí a silou, a díky tomu, že je mám raději, je pro mě jednodušší dbát jejich rad.“ (Teachings of Presidents of the Church: Spencer W. Kimball [2006], 67.)President Marion G. Romney řekl: „Jsem si jist, že budou-li rodiče v našich domovech číst s modlitbou a pravidelně, jak sami, tak se svými dětmi, z Knihy Mormonovy, pak duch této velké knihy prostoupí naše domovy a všechny, kteří v nich přebývají. Prohloubí se duch uctivosti; vzroste vzájemná úcta a ohleduplnost. Zmizí duch rozbroje. Rodiče budou radit svým dětem s větší láskou a moudrostí. Děti budou ochotněji přijímat a poslouchat rady svých rodičů. Poroste spravedlivost. Náš domov a život budou oplývat vírou, nadějí a pravou láskou – čistou láskou Kristovou – a to do nich bude vnášet pokoj, radost a štěstí.“ („The Book of Mormon“, Ensign, May 1980, 67.)President Boyd K. Packer řekl: „Pravá nauka, když je pochopena, mění postoje a chování. Studium nauk evangelia zlepší chování rychleji než studium chování.“ („Nebojte se“, Liahona, květen 2004, 79.)Starší David A. Bednar řekl: „Každá rodinná modlitba, každá epizoda rodinného studia písem a každý rodinný domácí večer jsou tahem štětce na plátnu naší duše. Může se zdát, že ani jedna z těchto činností není moc působivá či pamětihodná. Ale stejně jako se tahy žluté, zlaté a hnědé barvy vzájemně doplňují a vytvářejí působivé mistrovské dílo, tak i naše důslednost při konání zdánlivě malých věcí může vést k významným duchovním výsledkům.“ („Pilnější a starostlivější v domově“, Liahona, listopad 2009, 19.)

  7. Viz 2. Nefi 2:13.

  8. Linda S. Reevesová, „Ochrana před pornografií – domov zaměřený na Krista“, Liahona, květen 2014, 16.

  9. President Howard W. Hunter řekl: „V tomto duchu také vyzývám Svaté posledních dnů, aby na chrám Páně pohlíželi jako na velký symbol svého členství. Nejhlubší touhou mého srdce je, aby byl každý člen Církve hoden vstupu do chrámu. Pán by byl potěšen, kdyby byl každý dospělý člen hoden platného chrámového doporučení – a kdyby je měl. To, co musíme a naopak co nesmíme dělat, abychom byli hodni chrámového doporučení, je právě to, co nám zajistí, abychom byli jako jednotlivci i jako rodiny šťastní. Buďme lidem, který chodí do chrámu. Navštěvujte chrám tak často, jak vám to osobní okolnosti dovolují. Mějte doma obrázek chrámu, aby ho vaše děti měly na očích. Učte je o účelech domu Páně. Zajistěte, aby si od svých nejranějších let plánovaly, že tam půjdou a že zůstanou tohoto požehnání hodny.“ („Exceeding Great and Precious Promises“, Ensign, Nov. 1994, 8.)

  10. Viz 2. Nefi 2:2.