2010–2019
Hais txog Kev Ua Ncaj
April 2015


Hais txog Kev Ua Ncaj

Kuv thov peb yuav tsis ua raws li kev ntxias kom lwm tus saib peb, thiab qhov tseem ceeb, nrhiav ib lub sam xeeb zoo tshaj: ua thwj tim tiag tiag uas txo hwj chim ntawm Yexus Khetos.

Nyob ze rau xyoo 1800, Catherine the Great ntawm Russia Teb tshaj tawm tias nws yuav mus xyuas sab qab teb ntawm nws lub nceeg vaj, nrog ob peb tug neeg sawv cev rau pej kum teb chaws. Tus tswv xeev, Grigory Potemkin, yeej xav kom cov neeg no qhuas nws. Yog li ntawd nws ua ntau yam kom lawv pom tej uas nws lub teb chaws tau ua.

Catherine caij nkoj mus hauv tus Dej Dnieper, zoo siab cia cov sawv cev saib tej me nyuam zos ntawm ntug dej, uas muaj neeg mob siab heev thiab zoo siab. Tiam sis muaj ib qho teeb meem: tag nrho tej no tsis muaj tiag tiag. Tib neeg hais tias Potemkin twb muab tej tsev dag thiab kiab khw tsa dag. Nws muab cov neeg pluag tso rau kom lwm tus xav tias lawv txoj kev ua lag ua luam twb vam meej. Thaum cov uas caij nkoj mus deb txaus, Potemkin cov neeg tau nqa lub zos cuav mus tsuag tsuag rau lwm qhov chaw ntawm ntug dej kom npaj rau Catherine los.

Txawm yog cov neeg kws nrhiav keeb kwm tsis tshua xav tias zaj dab neeg no muaj tseeb los, tib neeg siv lo lus “lub zos Potemkin.” Lo lus no hais txog tej yam peb ua kom lwm tus ntseeg tias peb zoo dua li peb yog tiag tiag.

Peb lub Siab Puas Xav Qhov Yog?

Tib neeg yeej xav kom lwm tus saib lawv zoo. Vim li ntawd peb feem coob ua hauj lwm kom peb lub tsev sab nraud zoo nkauj thiab peb cov tub hluas uas tuav lub Pov Thawj Hwj Aloos kho lawv cov plaub hau zoo, ntshe lawv yuav ntsib ib tug uas lawv nyiam. Tsis yog kev txhaum yog peb txhuam nkawm khau kom ci, ua kom peb tsw qab, los yog muab cov tais qias neeg zais cia ua ntej cov neeg qhia tom tsev tuaj. Tiam sis, thaum peb xav kom lwm tus qhuas peb tas mus li, ces ntshe peb yuav ntxias lwm tus.

Tus Tswv cov yaj saub yeej tsa suab ceeb toom cov uas “lub ncauj qhuas [tus Tswv], tiam sis lawv lub siab tsis npuab [Nws], tej lus uas lawv qhuas [Nws] tsis muaj qab hau li. Qhov uas lawv pe hawm [Nws] tsuas yog ua raws li kev cai thiab neeg qhia xwb.”1

Tus Cawm Seej to taub thiab muaj kev khuv leej rau cov neeg txhaum uas txo hwj chim thiab muaj siab xav ua zoo. Tiam sis Nws yeej npau taws rau cov neeg siab dag xws li cov xib hwb qhia Vajtswv txoj kev cai, cov Falixais, thiab cov neeg Xadukais—cov uas ua zoo li lawv ncaj ncees kom lwm tus qhuas lawv, kom muaj npe thiab tau nyiaj ntawm lub ntiaj teb, tiam sis lawv tsim txom cov neeg uas tsim nyog lawv yuav foom koob hmoov. Tus Cawm Seej hais tias lawv “zoo ib yam li lub ntxa uas pleev hmoov sib sab nraud dawb paug, tiam sis sab hauv puv nkaus pob txha neeg tuag thiab tsw lwj ntxiag xwb.”2

Niaj hnub no, tus Tswv tau hais tib yam li ntawd rau cov uas tuav lub pov thawj hwj uas nrhiav kev los npog lawv tej kev txhaum, los yog los ua kom muaj raws li lawv txoj kev muab hlob, los sis tej lawv ntshaw uas tsis muaj nuj nqis. Thaum lawv ua li no, Nws hais tias ntuj ceeb tsheej yuav tso lawv tseg; tus Tswv tus Ntsuj Plig tu siab; thiab thaum nws tso peb tseg, ces Amees rau lub pov thawj hwj los yog txoj cai ntawm tus neeg ntawd.3

Vim li cas yuav muaj li no? Vim li cas peb xav kom lwm tus saib peb vam meej, thiab rau siab tiam sis nyob hauv peb lub siab—ib yam li tus uas txais kev Tshwm Sim hais txog cov Neeg Efexaus—“nim no [peb] tsis hlub [tus Tswv] lawm”?4

Tej lub sij hawm, peb tsis tsom ntsoov rau lub ntsiab ntawm txoj moo zoo, peb xav tias qhov uas yus muaj tus yam ntxwv zoo li Vajtswv yog “lub hwj chim ntawd.”5 Qhov no yeej tsis yog ib qho zoo thaum peb coj yam ntxwv zoo li cov thwj tim kom lwm tus qhuas peb los yog kom nto moo thiab tau hwj huam. Thaum ntawd ntshe peb coj raws li cov neeg Falixais, thiab peb yuav tsum sim peb lub siab seb peb yuav tsum kho peb txoj kev li cas.

Tej Txheej Xwm Potemkin

Qhov uas peb ntxias lwm tus kom lawv xav tias peb zoo dua li qhov yog tsis yog ib qho peb ua hauv peb lub neej xwb tiam sis peb ua li no rau peb txoj hauj lwm hauv lub Koom Txoos thiab.

Piv txwv hais tias, kuv paub txog ib ceg txheem ntseeg es cov thawj coj twb cuab hom phiaj siab heev rau xyoo ntawd. Txawm tag nrho lawv tej hom phiaj yog tej yam zoo, lawv tsom ntsoov rau tej yam uas lwm tus saib tseem ceeb los yog tej yam lawv ntsuas tau.

Tom qab lawv sib tham thiab pom zoo rau tej hom phiaj no, muaj ib yam dab tsi uas ua rau ceg txheem ntseeg tus thawj tswj hwm txhawj. Nws xav txog cov mej zeej hauv nws ceg txheem ntseeg—xws li tus niam tsev hluas uas muaj me nyuam yaus es tsis ntev tas los nws tus txiv xiam. Nws xav txog cov mej zeej uas kho siab los yog tsis paub qhov tseeb los yog muaj mob heev thiab tsis muaj nyiaj pab daws nqi. Nws xav txog cov mej zeej uas muaj teeb meem ntawm kev sib yuav, muaj yees, tsis muaj hauj lwm, thiab muaj mob hlwb. Thiab thaum nws xav txog lawv, nws nug nws tus kheej ib lo lus nug uas ua rau nws txo hwj chim: peb cov hom phiaj tshiab puas yuav pab cov mej zeej no lub neej?

Nws pib xav hais tias lawv ceg txheem ntseeg tej hom phiaj yuav txawv li cas yog tias lawv xub nug hais tias, “Peb txoj hauj lwm txhawb pab yog dab tsi?”

Yog li ntawd ceg txheem ntseeg tus thawj tswj hwm no rov qab mus nrog nws pawg sab laj tham, thiab lawv ua hauj lwm ua ke tsom ntsoov rau lwm yam. Lawv txiav txim siab hais tias lawv yuav tsis cia “tej neeg tshaib plab, … tej neeg xav tau kev pab, … tej neeg liab qab, … tej neeg muaj mob thiab tej neeg raug txom nyem hla dhau ntawm [lawv] thiab tsis pom lawv.”6

Lawv cuab hom phiaj tshiab, vim lawv paub tias yog lawv ua tau raws li tej hom phiaj tshiab no tej zaum lawv ntsuas tsis tau, es tib neeg ntsuas tsis tau—vim yus yuav ua li cas kom ntsuas ib tug neeg zaj lus tim khawv, txoj kev hlub Vajtswv, los yog nws txoj kev khuv leej rau lwm tus?

Tiam sis lawv kuj paub tias, “ntau yam uas yus ntsuas taus, tej ntawd tsis tseem ceeb. Ntau yam yus ntsuas tsis taus, tej ntawd tseem ceeb heev.”7

Kuv xav seb peb tej hom phiaj ntawm peb tus kheej thiab hauv peb tej lub koom haum puas zoo ib yam li ib lub zos Potemkin. Puas zoo saib thaum lwm tus saib deb tiam sis tsis pab peb cov neeg zej zog tej kev xav tau tiag tiag?

Kuv cov phooj ywg thiab cov uas tuav lub pov thawj hwj, yog tias Yexus Khetos yuav nrog peb sib tham thiab hais kom peb qhia txog peb ntiag tug hauj lwm, kuv tsis paub yog Nws yuav xav paub txog peb tej txheej xwm thiab kev txheeb suav. Tus Cawm Seej yuav xav paub peb lub siab zoo li cas. Nws yuav xav paub seb peb puas hlub thiab txhawb pab cov uas peb saib xyuas, peb qhia peb tus khub thiab tsev neeg tias peb hlub lawv li cas, thiab peb puas pab lawv ris lawv tej nra. Thiab tus Cawm Seej yuav xav paub seb peb ua dab tsi kom nyob ze Nws thiab peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej.

Vim Li Cas Peb Nyob No?

Tej zaum yog ib qho zoo yog peb xyuas seb peb lub siab xav li cas. Piv txwv hais tias, peb nug tau peb tus kheej, vim li cas peb ua hauj lwm hauv Yexus Khetos lub Koom Txoos?

Tej zaum peb nug tau seb, vim li cas hnub no peb nyob hauv kev sib ntsib no?

Nyaj yog kuv teb lo lus nug no raws li tib neeg pom xwb, kuv hais taus hais tias kuv nyob no vim Thawj Tswj Hwm Monson txib kuv hais lus.

Kuv yuav tsum ua xwb.

Tsis tas li ntawd, kuv tus poj niam, tus uas kuv hlub heev, xav tias kuv yuav tsum tuaj. Es ua li cas kuv ho yuav hais rau nws tias kuv tsis tuaj.

Tiam sis peb txhua tus paub tias muaj tej yam zoo dua uas qhia vim li cas peb tuaj koom peb tej kev sib ntsib thiab ua neej raws li Yexus Khetos cov thwj tim.

Kuv nyob no vim kuv xav coj raws li kuv tus Xib Hwb, Yexus Khetos, kawg siab kawg ntsws. Kuv xav xav ua txhua yam uas Nws xav kom kuv ua rau txoj hauj lwm tseem ceeb no. Kuv xav txais tau tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv tej lus qhuab qhia thiab mloog Vajtswv lub suab thaum Nws hais dhau los ntawm Nws cov tub qhe. Kuv nyob no vim kuv xav ua ib tug neeg zoo dua, kuv xav kawm los ntawm kuv cov kwv tij thiab cov muam uas coj yam ntxwv zoo li Khetos, thiab kawm kom paub txhawb pab cov uas xav tau kev pab.

Qhov tseem ceeb, kuv nyob no vim kuv hlub kuv Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej thiab Nws Leej Tub, Yexus Khetos.

Kuv paub qhov no yog vim li cas nej nyob no thiab. Yog vim li cas peb kam ua kev txi thiab tsis lam hais tias peb coj raws li tus Cawm Seej xwb. Yog vim li cas peb tuav Nws lub pov thawj hwj dawb huv.

Txim Taws Mus Ua Hluav Taws

Txawm nej zaj lus tim khawv muaj zog los yog nej ua hauj lwm hauv lub Koom Txoos zoo li ib lub zos Potemkin, qhov zoo yog qhov uas nej yeej muaj zog npaum li cas los nej muaj peev xwm muaj ntxiv. Nyob hauv Yexus Khetos lub Koom Txoos nej yuav loj hlob ntawm sab ntsuj plig thiab nyob ze dua tus Cawm Seej thaum nej ua raws li tej ntsiab cai ntawm txoj moo zoo ib hnub dhau ib hnub.

Yog nej ua siab ntev thiab rau siab, ib qho me me uas koj ua yog los sis ib lub txim taws ntawm kev ntseeg yuav loj tuaj ua hluav taws ntawm ib lub neej uas dawb huv. Muaj tseeb tiag, ntau yam hluav taws pib ntawm ib lub txim taws xwb.

Yog li ntawd yog nej xav tias nej tsis tseem ceeb, cia li los cuag Khetos, tus uas ua rau nej tej kev qaug zog muaj zog.8 Tus uas qaug zog tshaj plaws, dhau los ntawm Vajtswv txoj kev tshav ntuj, yuav rais los ua ib tug neeg muaj zog ntawm sab ntsuj plig, vim Vajtswv “tsis xaiv leej twg ntsej muag hlo li.”9 Nws yog “Vajtswv thiab nws yog tus ncaj ncees. Nws yuav ua raws li tej lus uas nws tau cog tseg, nws hlub tus uas mloog nws lus thiab muab siab npuab nws.”10

Kuv paub hais tias yog Vajtswv yuav ncav tes pab txhawb nqa ib tug neeg thoj nam Yelemes los ntawm ib tsev neeg pluag nyob hauv ib lub teb chaws uas tawg rog nyob deb ntawm lub hauv paus ntawm lub Koom Txoos no, ces Nws yeej yuav ncav tes pab tau nej thiab.

Kuv cov kwv tij ntawm Khetos, tus Vajtswv uas Tsim Ntuj Tsim Teb, uas tsim kom thoob ntiaj teb muaj txoj sia, Nws yeej muaj hwj chim tsim nej thiab. Nws yeej pab tau nej rais los ua tus neeg uas muaj qhov kaj thiab qhov tseeb ntawm sab ntsuj plig uas nej xav ua.

Yeej yuav muaj raws li Vajtswv tej lus cog tseg. Tus Tswv xav zam txim rau peb tej kev txhaum thiab ntxuav peb ntawm tag nrho peb tej kev tsis ncaj ncees.11 Thiab yog peb ua neej raws li tej ntsiab tseeb nyob hauv peb lub neej thiab peb tsev neeg, thaum kawg peb “yuav tsis tshaib tsis nqhis. … Rau qhov tus me nyuam Yaj uas sawv ntawm lub zwm txwv yuav yug [peb] thiab coj [peb] mus haus tej qhov dej txhawv uas cawm neeg txoj sia. Thiab Vajtswv yuav so lawv tej kua muag huv tib si mus.”12

Lub Koom Txoos Yog Qhov Chaw Kho Mob, Tsis Yog Qhov Chaw Nkaum

Tiam sis yuav tsis muaj li no yog peb nkaum hauv tej tsev dag ntawm peb tus kheej, ntawm tswv yim, thiab ntawm tej lub koom haum. Kev ua thwj tim rau lwm tus saib xwb ua rau peb tsis saib peb tus kheej raws li qhov yog, thiab ua rau peb tsis hloov tiag tiag dhau los ntawm tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj.

Lub Koom Txoos tsis zoo li ib qhov chaw rau tib neeg saib cov tsheb—ib qho chaw uas peb cia lwm tus qhuas peb txoj kev txawj to taub sab ntsuj plig, peb txoj kev muaj peev xwm, los yog peb txoj kev vam meej. Lub Koom Txoos yeej zoo li ib qhov chaw kho tsheb, es cov uas xav tau kev kho mob tuaj kom txais kev pab.

Peb sawv daws yeej xav tau kev kho mob.

Peb tuaj koom lub koom txoos kom kho tau peb tej teeb meem.

Vim peb yog cov uas tuav lub pov thawj hwj, peb muaj kev lav ris ntxiv—kom “yug Vajtswv pab yaj … , txhob lam tuav txoj hauj lwm ntawd; nej yuav tsum muab siab rau ua tiag tiag, tsis txhob pheej xav txog tej nqi zog uas nej yuav tau xwb; nej tsis txhob yuam pab yaj uas Vajtswv muab tso rau nej saib, tiam sis nej yuav tsum ua yam ntxwv zoo rau lawv xyaum.”13

Cov kwv tij, cia li nco ntsoov, “Vajtswv yuav tawm tsam tus uas khav theeb, tiam sis Vajtswv yuav foom koob hmoov rau tus uas txo hwj chim.”14

Tus uas muaj peev xwm tshaj plaws, tus zoo tshaj plaws uas taug kev hauv lub ntiaj teb no kuj yog tus uas txo hwj chim tshaj. Tej yam zoo tshaj uas Nws ua kom pab lwm tus mas Nws ua twj ywm, tsuas muaj ob peb tug pom xwb, es Nws hais kom lawv “txhob qhia leej twg” txog tej yam Nws tau ua.15 Thaum ib tug hais tias Nws “zoo,” Nws cia li hais tias Vajtswv yog tib tug zoo.16 Neeg ntiaj teb yeej tsis muaj nqi rau Nws; nws lub hom phiaj yog kom ua hauj lwm rau Nws Leej Txiv thiab “ua tej yam uas yog raws li [Leej Txiv] lub siab nyiam.”17 Yuav zoo yog peb ua raws li peb tus Xib Hwb tus yam ntxwv.

Thov Kom Peb Hlub Ib Yam Li Nws Hlub

Cov kwv tij, nov yog qhov uas Vajtswv hu peb ua—kom sawv cev rau Yexus Khetos, hlub ib yam li Nws hlub, pab ib yam li Nws pab, “tsa tej txhais tes uas tsaug lawm, thiab ua rau lub hauv caug uas tsis muaj zog kom mus taus kev,”18 “tej neeg pluag thiab tej neeg xav tau kev pab,”19 thiab saib xyuas cov poj ntsuam thiab me nyuam ntsuag.20

Cov kwv tij thaum peb ua hauj lwm hauv peb tsev neeg, tej pawg, pawg ntseeg, ceg txheem ntseeg, zej zog, thiab tej lub teb chaws, kuv thov peb yuav tsis ua raws li kev ntxias kom lwm tus saib peb, thiab qhov tseem ceeb, nrhiav ib lub sam xeeb zoo tshaj: ua thwj tim tiag tiag uas txo hwj chim ntawm peb tus Tswv thiab Cawm Seej, Yexus Khetos. Thaum peb ua li no, peb yuav paub tias peb taug ib txoj kev uas yuav pab peb rais los ua neeg zoo tiag tiag. Kuv ua tim khawv txog tej no los ntawm peb tus Xib Hwb, Yexus Khetos lub npe, amees.