2010–2019
Prosba k mým sestrám
říjen 2015


Prosba k mým sestrám

Potřebujeme vaši sílu, vaše obrácení, vaše přesvědčení, vaši schopnost vést, vaši moudrost a váš hlas.

Drazí starší Rasbande, Stevensone a Renlunde, my, vaši Bratří, vás vítáme v Kvoru Dvanácti apoštolů. Děkujeme Bohu za zjevení, jež dává svému proroku, presidentu Thomasi S. Monsonovi.

Bratři a sestry, když jsme se sešli na generální konferenci před šesti měsíci, nikdo z nás neočekával, že nadcházející změny zarmoutí u srdce členy celé Církve. Starší L. Tom Perry pronesl mocné poselství o nenahraditelné roli, kterou v Pánově plánu zastávají manželství a rodina. Šokovalo nás, když jsme se o pouhých několik dnů později dozvěděli o rakovině, která nám ho záhy vzala.

I když se zdravotní stav presidenta Boyda K. Packera zhoršoval, byl nadále „statečným vojákem“ v díle Páně. Jeho zdraví bylo letos v dubnu chatrné, ale přesto byl odhodlán vydávat své svědectví, dokud mu stačil dech. Pak, pouhých 34 dnů po odchodu staršího Perryho, prošel závojem i president Packer.

Starší Richard G. Scott sice chyběl na naší poslední generální konferenci, ale vzpomínali jsme na jeho mocné svědectví o Spasiteli, které vydával na mnoha konferencích dřívějších. A před pouhými 12 dny byl starší Scott povolán domů a znovu se setkal se svou milovanou Jeanene.

Měl jsem výsadu být se všemi těmito Bratřími během jejich posledních dnů a také jsem se krátce před úmrtím presidenta Packera a staršího Scotta setkal se členy jejich nejbližší rodiny. Je pro mě těžké uvěřit tomu, že tito tři drahocenní přátelé, tito vznešení služebníci Páně, jsou pryč. Chybí mi více, než to dokáži vyjádřit.

Když jsem o těchto nečekaných událostech přemítal, jedna z věcí, na kterou nemohu zapomenout, je to, co jsem viděl u těchto pozůstalých manželek. V mysli mám vštípený pohled na vyrovnané sestry Donnu Smith Packerovou a Barbaru Dayton Perryovou u lůžka svých manželů – obě naplněné láskou, pravdou a čistou vírou.

Když sestra Packerová seděla u manžela během jeho posledních hodin, vyzařoval z ní onen pokoj, který převyšuje veškeré chápání.1 I když si uvědomovala, že její milovaný společník, s nímž strávila téměř 70 let, brzy odejde, projevovala klid a vyrovnanost vírou naplněné ženy. Vypadala andělsky – tak jako na této jejich fotografii při zasvěcení chrámu Brigham City v Utahu.

Obrázek
President a sestra Packerovi u chrámu Brigham City v Utahu

Tatáž láska a víra vyzařovala i ze sestry Perryové. Její oddanost manželovi i Pánu byla očividná a hluboce mě dojala.

Obrázek
Starší a sestra Perryovi

Během posledních hodin jejich manželů a až dodnes tyto věrné ženy odrážejí sílu a odvahu, které ženy dodržující smlouvy vždy projevují.2 Bylo by nemožné změřit vliv, který takovéto ženy mají, nejen na svou rodinu, ale i na Pánovu Církev, jakožto manželky, matky a babičky; jako sestry a tety; jako učitelky a vedoucí, a zvláště jako příkladné ženy a oddané obhájkyně víry.3

Toto platilo a platí v každé dispensaci evangelia ode dnů Adama a Evy. Přesto se ženy z této dispensace liší od žen z kterékoli jiné, protože i tato dispensace se liší od kterékoli jiné.4 Tato odlišnost s sebou přináší zároveň výsady i zodpovědnosti.

Obrázek
Portrét presidenta Kimballa

Před šestatřiceti lety, v roce 1979, pronesl president Spencer W. Kimball významné proroctví o vlivu, který tyto ženy dodržující smlouvy budou mít na budoucnost Pánovy Církve. Prorokoval: „Velká část onoho velkého růstu, který nastává v Církvi v posledních dnech, bude nastávat proto, že mnoho dobrých žen na tomto světě … bude ve velkých počtech přiváděno do Církve. To nastane do té míry, do jaké budou ženy Církve ve svém životě odrážet spravedlivost a schopnost se vyjádřit, a do té míry, do jaké budou ženy Církve považovány za pozoruhodné a odlišné – v dobrém slova smyslu – od žen světa.“5

Drahé sestry, vy, které jste našimi životně důležitými společnicemi během tohoto závěrečného dějství, den, který president Kimball předvídal, je právě dnes. Vy jste ty ženy, které on viděl! Vaše ctnost, světlo, láska, poznání, odvaha, charakter, víra a spravedlivý život budou v dosud nevídaných počtech přitahovat do Církve dobré ženy světa a s nimi i jejich rodiny!6

My, vaši bratří, potřebujeme vaši sílu, vaše obrácení, vaše přesvědčení, vaši schopnost vést, vaši moudrost a váš hlas. Království Boží není a nemůže být úplné bez žen, které uzavírají posvátné smlouvy a poté je dodržují, bez žen, které dokáží promlouvat s mocí a pravomocí Boží!7

President Packer prohlásil:

„Potřebujeme ženy, které jsou zorganizované, a ženy, které umějí organizovat. Potřebujeme ženy s manažerskými schopnostmi, které umějí plánovat a řídit a spravovat; ženy, které umějí učit, ženy, které umějí mluvit otevřeně. …

Potřebujeme ženy s darem rozlišování, které dokáží vidět vývojové tendence ve světě a odhalit ty, které, ač jsou jakkoli populární, jsou povrchní a nebezpečné.“8

A dnes mi dovolte dodat, že potřebujeme ženy, které umějí skrze víru uskutečňovat to, co je důležité, a které jsou odvážnými obhájkyněmi mravnosti a rodin v hříchem nemocném světě. Potřebujeme ženy, které jako pastýřky oddaně vedou Boží děti po cestě smlouvy směrem k oslavení; ženy, které umějí přijímat osobní zjevení, které rozumějí tomu, jaká moc a pokoj plynou z chrámového obdarování; ženy, které umějí svolávat moci nebes, aby chránily a posilovaly děti a rodiny; ženy, které neohroženě učí druhé.

Během svého života jsem byl takovýmito ženami požehnán. Takovou ženou byla i má zesnulá manželka Dantzel. Budu navždy vděčný za její zásadní vliv, který měla na všechny aspekty mého života, včetně mého pionýrského úsilí v oblasti operování otevřeného srdce.

Před osmapadesáti lety jsem byl požádán, abych operoval jednu vážně nemocnou dívenku, která měla vrozenou srdeční vadu. Její starší bratr již předtím na podobnou vadu zemřel. Rodiče mě prosili o pomoc. Nebyl jsem ohledně výsledku operace příliš optimistický, ale slíbil jsem, že udělám vše, co je v mé moci, abych jí zachránil život. Navzdory mému nejlepšímu úsilí dítě zemřelo. Později ke mně titíž rodiče přinesli další svou dceru, tehdy teprve 16timěsíční, která se také narodila s vadou srdce. Znovu jsem na jejich žádost provedl operaci. I toto dítě zemřelo. Toto třetí zdrcující úmrtí v jedné rodině mě doslova odrovnalo.

Vracel jsem se domů zlomen zármutkem. Padl jsem na podlahu v obývacím pokoji a celou noc jsem proplakal. Dantzel byla celou dobu vedle mě a naslouchala, jak opakovaně prohlašuji, že již nikdy neprovedu operaci srdce. Pak, když bylo asi pět hodin ráno, se na mě Dantzel podívala a s láskou se mě zeptala: „Už ses vyplakal? Tak se běž obléknout. Vrať se do laboratoře. Pusť se do práce! Musíš se dál učit. Když toho nyní necháš, jiní se budou muset namáhavě naučit to, co ty již znáš.“

Tolik jsem tehdy potřeboval manželčinu vizi, statečnost a lásku! Pustil jsem se znovu do práce a učil jsem se dál. Kdyby nebylo Dantzelina inspirovaného pobídnutí, nevěnoval bych se dál operování otevřeného srdce a nebyl bych připraven provést v roce 1972 operaci, která zachránila život presidentu Spenceru W. Kimballovi.9

Sestry, uvědomujete si záběr a rozsah svého vlivu, když pronášíte slova, která vám přicházejí do srdce a na mysl pod vedením Ducha? Jeden vynikající president kůlu mi vyprávěl o schůzce rady kůlu, na níž zápolili s jistým obtížným problémem. V jednom okamžiku si uvědomil, že dosud nepromluvila presidentka Primárek kůlu, a tak se jí zeptal, zda nemá nějaké nabádání. „Vlastně mám,“ odvětila a pak se s nimi podělila o myšlenku, která změnila celé směřování schůzky rady. President kůlu pokračoval: „Když promluvila, Duch mi dosvědčil, že propůjčila hlas zjevení, o které jsme jako členové rady usilovali.“

Drahé sestry, ať již je vaše povolání jakékoli, ať jste v jakékoli situaci, potřebujeme vaše nabádání, vaše postřehy a vaši inspiraci. Potřebujeme, abyste mluvily otevřeně a odvážně na radách sboru a kůlu. Potřebujeme, aby každá vdaná sestra promlouvala jako přispívající a rovnocenná společnice, zatímco v jednotě s manželem vede svou rodinu.10 Vy, sestry, ať vdané, či svobodné, vlastníte charakteristické schopnosti a zvláštní intuici, které jste obdržely jako dary od Boha. My, bratří, tento váš jedinečný vliv nedokážeme napodobit.

Jsme si vědomi toho, že vrcholným aktem celého stvoření bylo stvoření ženy!11 Potřebujeme vaši sílu!

Útoky na Církev, její nauku a náš způsob života budou sílit. A kvůli tomu potřebujeme ženy, které mají skálopevné porozumění nauce Kristově a které toto porozumění budou používat, zatímco budou učit a pomáhat vychovávat generaci odolnou vůči hříchu.12 Potřebujeme ženy, které dokáží rozpoznat klam ve všech jeho podobách. Potřebujeme ženy, které umějí čerpat z moci, již Bůh poskytuje těm, kteří dodržují smlouvy, a které vyjadřují své názory s přesvědčením a s pravou láskou. Potřebujeme ženy, které mají odvahu a vizi naší matky Evy.

Mé drahé sestry, pro váš věčný život není nic důležitějšího než vaše vlastní obrácení. Právě spravedlivý život obrácených žen, které dodržují smlouvy, a k nim řadím i svou drahou manželku Wendy, bude v upadajícím světě vyčnívat stále více, a tudíž bude v tom nejlepším slova smyslu považován za pozoruhodný a odlišný.

A tak dnes naléhavě žádám své sestry v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, aby vykročily kupředu! Zaujměte – lépe než kdykoli předtím – své právoplatné a potřebné místo v rodině, ve společnosti a v království Božím. Naléhavě vás žádám, abyste naplnily proroctví presidenta Kimballa. A slibuji vám ve jménu Ježíše Krista, že když tak učiníte, Duch Svatý zvelebí váš vliv nevídaným způsobem!

Vydávám svědectví o tom, že Pán Ježíš Kristus opravdu žije a že Jeho vykupující, smírná a posvěcující moc je skutečná. A jako jeden z Jeho apoštolů vám děkuji, drahé sestry, a žehnám vám, abyste dosahovaly plné míry svých schopností a abyste naplňovaly míru svého stvoření, zatímco budeme bok po boku kráčet v tomto posvátném díle. Společně pak budeme pomáhat připravovat svět na Druhý příchod Pána. O tomto svědčím jako váš bratr ve jménu Ježíše Krista, amen.

Odkazy apoznámky

  1. Viz Filipenským 4:7.

  2. Patří mezi to i slzy – v souladu s přikázáním plakat kvůli těm, které máme rádi, když z tohoto života odcházejí. (Viz Nauka a smlouvy 42:45.)

  3. Viz vliv Rebeky na Izáka a na jejich syna Jákoba v Genesis 27:46; 28:1–4.

  4. Viz Joseph Fielding Smith, Answers to Gospel Questions, comp. Joseph Fielding Smith Jr., 5 vols. (1957–1966), 4:166. Poznámka: Všechny předešlé dispensace byly omezeny na určitou malou část světa a skončily odpadlictvím. Naopak tato dispensace nebude omezena místem ani časem. Naplní svět a splyne s Druhým příchodem Páně.

  5. Teachings of Presidents of the Church: Spencer W. Kimball (2006), 222–223.

  6. Když jsem se narodil, bylo v Církvi necelých 600 000 členů. Dnes jich je více než 15 milionů. A tento počet bude dál růst.

  7. President Joseph Fielding Smith řekl sestrám z Pomocného sdružení: „Můžete hovořit s pravomocí, protože vám ji Pán udělil.“ Uvedl také, že Pomocnému sdružení „[byla] dána moc a pravomoc vykonávat mnohé věci. Dílo, které jeho členky vykonávají, je konáno s božskou pravomocí.“ („Relief Society – An Aid to the Priesthood“, Relief Society Magazine, Jan. 1959, 4, 5.) Tato slova rovněž citoval starší Dallin H. Oaks v konferenčním proslovu „Klíče a pravomoc kněžství“, Liahona, květen 2014, 51.

  8. Boyd K. Packer, „The Relief Society“, Ensign, Nov. 1978, 8; viz také M. Russell Ballard, Counseling with Our Councils: Learning to Minister Together in the Church and in the Family (1997), 93.

  9. Viz Spencer J. Condie, Russell M. Nelson: Father, Surgeon, Apostle (2003), 146, 153–156. Poznámka: V roce 1964 mě president Kimball ustanovil presidentem kůlu a požehnal mi, že úmrtnost se bude v mém pionýrském úsilí v oblasti operování srdečnicové chlopně snižovat. Ani jeden z nás tehdy netušil, že o osm let později budu provádět na presidentu Kimballovi operaci, která zahrnovala výměnu jeho slabé srdečnicové chlopně.

  10. „Když hovoříme o manželství jako o partnerství, hovořme o manželství jako o rovnocenném partnerství. Nechceme, aby naše ženy Svatých posledních dnů byly v tomto věčném úkolu tichými společnicemi nebo společnicemi s ručením omezeným! Buďte prosím přispívajícím a rovnocenným společníkem.“ (Spencer W. Kimball, „Privileges and Responsibilities of Sisters“, Ensign, Nov. 1978, 106.)

  11. „Všechny účely tohoto světa a všeho, co ve světě bylo, by přišly vniveč bez ženy – závěrného kamene v kněžské klenbě stvoření.“ (Russell M. Nelson, „Lessons from Eve“, Ensign, Nov. 1987, 87.) „Eva [se] stala Božím závěrečným stvořením, velkolepým souhrnem veškerého úžasného díla, které předcházelo.“ (Gordon B. Hinckley, „Ženy v našem životě“, Liahona, listopad 2004, 83.)

  12. Viz Russell M. Nelson, „Children of the Covenant“, Ensign, May 1995, 33.