2010–2019
Jsme zde, abychom sloužily spravedlivému cíli
říjen 2015


Jsme zde, abychom sloužily spravedlivému cíli

Kéž se rozhodneme sloužit spravedlivému cíli jako statečné vyslankyně našeho Pána Ježíše Krista.

Jsem vděčná, že se můžeme scházet s věrnými ženami, jako je například Lisa, ta sestra z videa, které jsou čisté v srdci a milují Pána a slouží Mu, i když samy procházejí zkouškami. Lisin příběh mi připomíná, že musíme jeden druhého milovat a vidět v druhých krásu jejich duše. Spasitel učil: „Pamatujte, cena duší je veliká v očích Božích.“1 Ať je nám 8, či 108, každá z nás je v Jeho očích drahá.2 Miluje nás. Jsme dcery Boží. Jsme sestry v Sionu. Máme božskou podstatu a každá z nás má vykonat vznešené dílo.

V létě jsem navštívila jednu milou mladou matku několika dcer. Svěřila se mi, že naše mladé ženy potřebují určitý cíl, něco, co by jim pomohlo pocítit, že si jich ostatní cení. Věděla, že svou osobní i věčnou hodnotu můžeme odhalit tak, že ve smrtelnosti budeme jednat v souladu se svým božským účelem. Dnes večer tento krásný a úžasný sbor zazpíval slova, jež o našem účelu učí. Navzdory zkouškám a protivenství, dokonce i navzdory strachu a uprostřed zoufalství máme statečné srdce. Jsme odhodlané zhostit se svého úkolu. Jsme zde, abychom sloužily spravedlivému cíli.3 Sestry, v této věci jsme všechny ceněny. My všechny jsme potřeba.

Spravedlivý cíl, jemuž sloužíme, je cíl Kristův. Je jím práce na spasení.4 Pán učil: „Toto je dílo mé a sláva má – uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka.“5 My jsme tím cílem, pro který Ježíš Kristus trpěl, krvácel z každého póru a v dokonalé lásce za něj položil život. Jeho cíl je ona dobrá zpráva, „radostné zvěsti, … že přišel na svět, a to Ježíš, aby byl ukřižován pro svět a aby nesl hříchy světa a aby posvětil svět a aby jej očistil od veškeré nespravedlivosti; že skrze něho mohou býti spaseni všichni“.6 Náš Spasitel „tou cestou … první šel a všem ukázal směr“.7 Svědčím o tom, že když se budeme řídit Jeho příkladem, budeme milovat Boha a navzájem si s laskavostí a soucitem sloužit, budeme moci posledního dne stanout „před Bohem [čisté a] bez úhony“.8 Rozhodujeme se sloužit Pánu v Jeho spravedlivé záležitosti, abychom se mohly stát zajedno s Otcem a Synem.9

Prorok Mormon směle prohlásil: „Neboť máme, zatímco jsme v tomto stánku z hlíny, vykonati práci, abychom mohli poraziti nepřítele vší spravedlivosti a nechati duši svou spočinouti v království Božím.“10 První vedoucí Církve a dávní pionýři se s heroickou odvahou a odhodlanou věrností tlačili kupředu, aby položili dobré základy znovuzřízeného evangelia a vybudovali chrámy, kde se mohou vykonávat obřady oslavení. Dnešní pionýři, což znamená vy i já, se rovněž tlačí s vírou kupředu, „aby pracovali na vinici [Páně] pro spasení duší lidských“.11 A jak učil president Gordon B. Hinckley: „Jak nádherná bude budoucnost, až Všemohoucí rozvine své slavné dílo … skrze nesobeckou [službu] těch, jejichž srdce je naplněno láskou k Vykupiteli světa!“12 V naší společné práci na spasení se připojujeme k věrným sestrám minulosti, přítomnosti i nastupující generace!

Než jsme se narodily, přijaly jsme plán Nebeského Otce, „podle kterého [můžeme] obdržet hmotné tělo a získat pozemskou zkušenost, [abychom] pokročily směrem k dokonalosti a nakonec naplnily své božské určení jako dědicové věčného života“.13 V souvislosti s touto předsmrtelnou smlouvou starší John A. Widtsoe vysvětlil: „Hned tehdy a tam jsme souhlasili s tím, že nebudeme jen spasiteli sami pro sebe, ale … spasiteli pro celou lidskou rodinu. Vstoupili jsme do partnerství s Pánem. Uskutečnění tohoto plánu se pak stalo nejen dílem Otcovým a dílem Spasitelovým, ale také dílem naším. I ten nejmenší z nás, ten nejprostší, je v partnerství s Všemohoucím zapojen do naplňování účelu věčného plánu spasení.“14

Zde ve smrtelnosti jsme se znovu zavázaly sloužit Spasiteli v rámci práce na spasení. Svou účastí na posvátných obřadech kněžství se zavazujeme, že nastoupíme do služby Bohu celým srdcem, mocí, myslí a silou.15 Přijímáme Ducha Svatého a usilujeme o Jeho nabádání, aby nás vedl v našem snažení. Když rozumíme tomu, co si Bůh přeje, abychom dělaly, a pak se podle toho řídíme, line se do světa spravedlivost.

Znám dítě z Primárek, které na autobusové zastávce řeklo svému kamarádovi: „Hele, měl bys jít se mnou na shromáždění a učit se o Ježíšovi!“

Viděla jsem dívky ze třídy Mladých žen, jak se vzaly za ruce a zavázaly se, že si budou navzájem sloužit, a pak plánovaly, jak by bylo vhodné pomoci jisté mladé ženě, která bojuje se závislostí.

Viděla jsem, jak mladé matky obětují veškerý svůj čas, talenty a energii, aby učily zásadám evangelia a byly příkladem života podle nich, aby tak jejich děti, stejně jako synové Helamanovi, mohly odvážně a věrně čelit zkouškám, pokušení a protivenství.

Snad tou největší pokorou mě ale naplnilo to, když jsem slyšela jednu svobodnou dospělou sestru naplněnou žárem jasného svědectví říci, že to nejdůležitější, co lze udělat, je připravit se na manželství a rodinu. Přestože nemá vlastní zkušenost, ví, že rodina stojí v samotném srdci práce na spasení. „Božský plán štěstí umožňuje, aby rodinné vztahy pokračovaly věčně, i za hrob.“16 Když tyto vztahy posilujeme a zušlechťujeme v rámci nové a věčné smlouvy manželství, ctíme tím Otcův plán a oslavujeme Boha. Rozhodujeme se, že povedeme čistý a ctnostný život, abychom, až k tomu nastane příležitost, byly připraveny uzavřít a dodržovat onu posvátnou smlouvu v domě Páně.

Všechny v životě zažíváme různá období. Ale ať jsme ve škole, v práci, ve svém městě či, a to hlavně, u sebe doma, jsme zástupkyněmi Pána a jednáme s Jeho pověřením.

Při práci na spasení není místo na srovnávání, kritiku či odsuzování. Tato práce nesouvisí s věkem, zkušenostmi či veřejným uznáním. Její náplní je získat zlomené srdce, zkroušeného ducha a ochotu používat naše božské dary a jedinečné talenty k tomu, abychom konaly Pánovo dílo po Jeho způsobu. Jde o to, abychom pokorně padly na kolena a řekly: „Otče můj, … ne jakž já chci, ale jakž ty.“17

V síle Páně „[můžeme] činiti všechny věci“.18 Neustále hledáme Jeho vedení v modlitbě, v písmech a v našeptávání Ducha Svatého. Jedna sestra, která čelila nesmírně těžkému úkolu, napsala: „Někdy přemýšlím, zda sestry v rané historii Církve stejně jako my nepokládaly večer hlavu na polštář s modlitbou: ‚Ať už přinese zítřek cokoli, pomůžeš mi to překonat?‘“ Pak doplnila: „Jedním z požehnání je to, [že] máme jedna druhou a jsme v tom společně!“19 Ať již je naše situace jakákoli, ať jsme na cestě vedoucí ke spasení kdekoli, sjednocujeme se a jsme zajedno ve své oddanosti vůči Spasiteli. Jedna druhou podporujeme, když Mu sloužíme.

Obrázek
Ella Hoskinsová dokončuje Osobní pokrok

Nedávno jste možná četli o sestře Elle Hoskinsové, která byla ve 100 letech povolána, aby mladým ženám ve svém sboru pomáhala s Osobním pokrokem.20 Asi o dva roky později, když jí bylo 102, získala ocenění Uznání Mladého ženství. Mladé ženy, předsednictva Mladých žen a Pomocného sdružení sboru a kůlu a členové rodiny se shromáždili, aby spolu oslavili to, čeho dosáhla. Hranice plynoucí z věku, organizace a rodinného stavu se rozptýlily ve věrné službě. Mladé ženy za sestru Hoskinsovou, za její učení a její spravedlivý příklad vyjádřily vděčnost. Chtějí být jako ona. Později jsem se sestry Hoskinsové zeptala: „Jak jste toho dosáhla?“

Bez okolků odpověděla: „Každý den činím pokání.“

Laskavá žena, která byla naplněna Duchem Páně natolik, že zářila jasným světlem, mi připomněla, že na to, abychom zářily krásou svatosti, kráčely po boku Spasitele a žehnaly druhým, musíme být čisté. Čistoty je možné dosáhnout milostí Krista, pokud v sobě popřeme bezbožnost a rozhodneme se milovat Boha celou svou mocí, myslí a silou.21 Apoštol Pavel učil: „Mládenčích … žádostí utíkej, … následuj spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, s těmi, kteříž vzývají Pána z srdce čistého.“22 Žádná z nás není dokonalá. Všechny děláme chyby. Ale činíme pokání, abychom mohly být lepšími a mohly jsme si „udržova[ti Kristovo] jméno vždy napsáno v srdci svém“.23 Když sloužíme v Pánově jménu a s čistým srdcem, odrážíme Spasitelovu lásku a dáváme druhým možnost zahlédnout nebe.

Kéž se rozhodneme sloužit spravedlivému cíli jako statečné vyslankyně našeho Pána Ježíše Krista. Stůjme při sobě a s písní v srdci postupujme vpřed, žijme podle evangelia, milujme Pána a budujme Jeho království.24 Svědčím o tom, že v tomto slavném díle můžeme poznat čistou lásku Boží. Můžeme obdržet skutečnou radost a všechny slávy věčnosti. V posvátném jménu Ježíše Krista, amen.