2010–2019
Sawv Nrog cov Thawj Coj ntawm lub Koom Txoos
2016 April General Conference


Sawv Nrog cov Thawj Coj ntawm lub Koom Txoos

Nej puas sawv ua ke nrog cov thawj coj ntawm lub Koom Txoos nyob hauv ib lub ntiaj teb uas tsaus ntuj nti xwv kom nej nthuav tawm Khetos txoj Kev Kaj?

Peb zoo siab tos txais cov Tuam Thawj Coj, cov Xya Caum Coj Cheeb Tsam, thiab lub Koom Haum Me Nyuam Yaus pawg tuam thawj tswj hwm tshiab. Thiab peb ua tsaug rau cov uas tau tso hnub no. Peb hlub nej txhua tus.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, peb nyuam qhuav koom ua ib qho tseem ceeb heev vim peb tau tsa tes txhawb nqa cov yaj saub, cov pom tau, thiab cov txais kev tshwm sim thiab lwm tus thawj coj thiab lwm tus tuam thawj coj uas Vajtswv tau hu nyob hauv lub caij nyoog no. Kuv yeej saib qhov no tseem ceeb, qhov uas muaj cib fim txhawb nqa thiab txais lus qhia los ntawm tus Tswv cov tub qhe. Thiab vim kuv tsis yog ib tug mej zeej ntawm Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim tau ntev, kuv txo hwj chim vim nej tsa tes txhawb nqa thiab tso siab rau kuv. Kuv yeej saib nej txoj kev txaus siab sawv nrog kuv thiab tag nrho cov thawj coj zoo no rau nqi.

Tsis ntev tom qab tau txhawb nqa kuv lub Yim Hli Ntuj tas los kuv tau mus rau Pakistan, thiab thaum kuv nyob ntawd, kuv ntsib cov Neeg Ntseeg zoo kawg nyob hauv lub teb chaws ntawd. Lawv tsis coob tiam sis lawv muaj lub siab loj heev. Tsis ntev tom qab kuv rov qab los tsev, kuv txais tsab ntawv no los ntawm Shakeel Arshad, ib tug mej zeej uas kuv ntsib thaum kuv mus xyuas: “Ua tsaug, Txwj Laug Rasband, vim koj tuaj rau Pakistan. Kuv xav qhia koj tias peb … lub Koom Txoos cov mej zeej … txhawb nqa koj thiab hlub koj. [Peb] yeej tau hmoov zoo vim koj tau tuaj thiab peb tau mloog koj hais. Yeej yog ib hnub zoo siab rau kuv tsev neeg vim peb ntsib ib tug Thwj Tim.”1

Qhov uas kuv ntsib cov Neeg Ntseeg zoo li Tij Laug Arshad yeej yog ib qho uas ua rau kuv txo hwj chim thiab, ib yam li nws tau hais, “ib hnub zoo siab” rau kuv ib yam thiab.

Thaum lub Ib Hlis Ntuj cov thawj coj ntawm lub Koom Txoos koom tes ua ib txoj kev tshaj tawm Face to Face nrog cov tub hluas ntxhais hluas thiab lawv cov thawj coj thiab cov niam tsev txiv tsev nyob thoob plaws lub ntiaj teb. Kev tshaj tawm no tau muab tshaj tawm hauv Internet rau ntau qhov chaw nyob hauv 146 lub teb chaws; tej qhov chaw muaj neeg coob nyob hauv chav teev tiam, thiab lwm qhov chaw yog ib lub tsev xwb uas tsuas muaj ib tug tub hluas los yog ntxhais hluas. Koom ua ke mas, muaj ntau txhiab uas koom nrog peb.

Daim Duab
Face to Face nrog Txwj Laug Rasband, Muam Oscarson, thiab Tij Laug Owen

Thaum peb koom ua ke nrog cov neeg coob li no, Muam Bonnie Oscarson, Koom Haum Ntxhais Hluas tus tuam thawj tswj hwm; Tij Laug Stephen W. Owen, Koom Haum Tub Hluas tus tuam thawj tswj hwm; thiab kuv tau teb tej lus nug los ntawm peb cov tub hluas ntxhais hluas—nrog ob tug uas tos txais, cov uas hu nkauj, thiab lwm tus uas yog tub hluas ntxhais hluas.

Daim Duab
2016 Koom Haum Tub Hluas Ntxhais Hluas lub ntsiab lus

Peb lub hom phiaj yog qhia txog cov tub hluas ntxhais hluas lub ntsiab rau xyoo 2016, “Thawb Mus Lawm Tom Hauv Ntej nrog txoj Kev Ntseeg Khetos uas Khov Kho” los ntawm 2 Nifais, uas hais tias: “Yog li ntawd, nej yuav tsum thawb mus lawm tom hauv ntej nrog txoj kev ntseeg Khetos [uas khov kho], muaj ib txoj kev cia siab uas ci kawg nkaus, thiab muaj ib txoj kev hlub ntawm Vajtswv thiab ntawm tib neeg sawv daws. Yog li ntawd, yog tias nej yuav thawb lawm tom hauv ntej, mloog nkaus rau Khetos tej lus, thiab tiv kom mus txog thaum kawg, saib seb, Leej Txiv hais li no tias: Nej yuav muaj txoj sia nyob mus ib txhis.”2

Tom qab peb nyeem peb cov tub hluas ntxhais hluas tej lus nug ntau heev, peb kawm dab tsi? Peb kawm tias peb cov tub hluas ntxhais hluas hlub tus Tswv, txhawb nqa lawv cov thawj coj, thiab xav txais lus teb rau lawv tej lus nug! Tej lus nug yeej qhia tias peb xav kawm ntxiv, xav muab tej qhov tseeb ntawd ntxiv rau peb zaj lus tim khawv, thiab npaj mus kom “thawb mus lawm tom hauv ntej nrog txoj kev ntseeg Khetos uas khov kho.”

Qhov uas txoj moo zoo tau Txum Tim Rov Qab Los pib thaum ib tug tub hluas, Yauxej Xamiv, tau nug ib lo lus. Ntau yam ntawm tus Cawm Seej tej lus qhia tau pib thaum tib neeg muaj lus nug. Cia li nco txog Nws lo lus nug rau Petus hais tias: “Nej ho hais tias kuv yog leej twg?”3 Thiab Petus teb hais tias: “Koj yog tus Mexiyas uas yog Vajtswv tus uas muaj sia nyob tus Tub.”4 Peb ib leeg yuav pab ib leeg nrhiav tau Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tej lus teb dhau los ntawm tus Ntsuj Plig txoj kev coj.

Nyob hauv kev tshaj tawm ntawd, kuv tau hais rau cov tub hluas ntxhais hluas hais tias:

“Cov thawj coj ntawm lub Koom Txoos no paub nej tej teeb meem, nej tej kev txhawj, thiab nej tej kev cov nyom.

“Peb muaj tub muaj ntxhais. Peb muaj xeeb leej xeeb ntxwv. Thiab peb pheej koom nrog cov tub hluas ntxhais hluas nyob thoob plaws lub ntiaj teb. Thiab peb thov Vajtswv pab nej, peb sib tham txog nej nyob hauv tej qhov chaw dawb ceev tshaj plaws, thiab peb hlub nej.”5

Kuv xav qhia nej txog ib qho uas peb tau txais los ntawm lub sij hawm ntawd.

Lisa uas nyob hauv Grande Prarie, Alberta, Canada sau hais tias: “Qhov Face to Face no yeej zoo heev. Ua rau kuv zaj lus tim khawv thiab kev ntseeg txoj moo zoo muaj zog. Peb tau koob hmoov vim peb muaj cov thawj coj zoo uas Vajtswv tau hu los ua ntau yam hauj lwm.”6

Liz, nyob hauv Pleasant Grove, Utah, sau hais tias: “Kuv zoo siab vim kuv muaj kuv txoj kev ntseeg thiab muaj cib fim txhawb nqa Vajtswv ib tug yaj saub thiab cov txiv neej thiab cov poj niam uas nrog nws ua hauj lwm.”7

Hnub no peb tau txhawb nqa cov thawj coj uas Vajtswv tau hu kom qhia thiab coj peb thiab yog cov uas hais kom peb ceev faj tej yam xwm txheej uas muaj txhua hnub—xws li kev tsis saib Hnub Caiv rau nqi, tej yam uas tawm tsam tsev neeg, kev rhuav kev ywj siab teev ntuj, thiab kev tsis ntseeg kev tshwm sim hauv hnub nyoog kawg. Cov kwv tij thiab cov muam, peb puas mloog lawv tej lus ntuas?

Muaj ntau zaus nyob hauv rooj sab laj, kev sib ntsib txais lub cim nco txog, thiab lub Koom Haum Me Nyuam Yaus peb tau hu nkauj tej lus no: “Qhia kuv, pab kuv, nrog kuv mus kev.”8 Tej lus no txhais li cas rau nej? Nej xav txog leej twg thaum nej xav txog tej lus no? Nej puas tau txais kev pab los ntawm cov thawj coj ncaj ncees, cov uas yog Yexus Khetos cov pab coj uas dhau los thiab niaj hnub nim no pab nej lub neej, cov uas taug tus Tswv txoj kev nrog nej? Tej zaum lawv nyob hauv nej lub tsev. Tej zaum lawv nyob hauv nej pawg ntseeg los sis hais lus ntawm lub sam thiaj nyob hauv lub tuam rooj sab laj. Zoo ib yam li peb cov pab coj no tau txais koob hmoov muaj ib zaj lus tim khawv txog tus Tswv Yexus Khetos, tus Thawj Coj ntawm lub Koom Txoos, tus Thawj Coj ntawm peb sawv daws, uas tau hais kom peb cia li zoo siab thiab tsis txhob ntshai, vim tus Tswv nrog peb nyob thiab yuav sawv ntawm peb ib sab.9

Kuv nco txog thaum Thawj Tswj Hwm Thomas S. Monson hais zaj dab neeg txog nws ceg txheem ntseeg tus thawj tswj hwm Paul C. Child uas caw nws tuaj rau nws lub tsev kom npaj txais lub Pov Thawj Hwj Mekixedes. Yog ib txoj koob hmoov rau Thawj Tswj Hwm Child, vim nws tsis tau paub thaum ntawd hais tias nws qhia ib tug tub hluas uas tuav lub Pov Thawj Hwj Aloos uas yuav rais los ua Vajtswv tus yaj saub.10

Kuv yeej tau kawm los ntawm peb tus yaj saub, Thawj Tswj Hwm Monson. Kuv yeej paub kawg siab kawg ntsws hais tias nws yog tus Tswv tus yaj saub nyob hauv lub ntiaj teb; kuv yeej txo hwj chim vim nws tau txais kev tshwm sim thiab ua raws li tej uas nws tau txais. Nws tau qhia peb kom ib leeg ncav tes, pov hwm, thiab cawm ib leeg. Zoo ib yam li tau qhia nyob ntawm cov dej Maumoos. Cov uas xav “raug hu ua nws cov neeg” yeej “ib leeg txaus siab ris ib leeg tej nra,” “txaus siab nyuaj siab nrog cov uas nyuaj siab,” thiab “sawv ua Vajtswv tej tim khawv.”11

Hnub no kuv sawv ua tim khawv txog Vajtswv Leej Txiv Nyob Mus Ib Txhis thiab Nws Leej Tub, Yexus Khetos. Kuv paub tias peb tus Cawm Seej muaj txoj sia nyob thiab hlub peb thiab coj Nws cov tub qhe, nej thiab kuv, kom ua raws li Nws tej lub hom phiaj nyob hauv lub ntiaj teb no.12

Thaum peb thawb mus lawm tom hauv ntej, peb xaiv coj raws li tej lus qhia thiab tej lus ceeb toom ntawm peb cov thawj coj, peb xaiv coj raws li tus Tswv thaum neeg ntiaj teb taug txoj kev txawv ntawm peb. Peb xaiv tuav rawv tus nqaj hlau, los ua Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg, ua tus Tswv tes hauj lwm, thiab muaj kev xyiv fab loj kawg nkaus.13

Lo lus uas yuav tsum nug niaj hnub nim no yeej meej heev: nej puas sawv ua ke nrog cov thawj coj ntawm lub Koom Txoos nyob hauv ib lub ntiaj teb uas tsaus ntuj nti xwv kom nej nthuav tawm Khetos txoj Kev Kaj?

Kev sib raug zoo nrog cov thawj coj yeej tseem ceeb heev. Txawm ib tug thawj coj muaj hnub nyoog li cas, nws nyob ze los nyob deb, txawm lawv tau pab peb lub neej li cas, lawv lub hwj huam yeej zoo li tus kws sau paj lug nyob hauv Amelikas Edwin Markham sau, hais tias:

Muaj ib txoj hmoov uas wb yog kwv yog tij:

[Tsis muaj leej twg] uas mus nws ib leeg:

Txhua yam uas peb ua kom txhawb nqa lwm tus

Yeej rov qab los rau peb tus kheej.14

Shakeel Arshad, kuv tus phooj ywg nyob hauv Pakistan, yeej txhawb nqa kuv, nws tus tij laug thiab phooj ywg. Nej feem coob tau ua li ntawd thiab. Thaum peb ib leeg txhawb nqa ib leeg, peb qhia tias tej lus no muaj zog heev: “[Tsis muaj leej twg] uas mus nws ib leeg.”

Qhov tseem ceeb tshaj plaws, peb xav tau peb tus Cawm Seej, peb tus Tswv, Yexus Khetos. Muaj ib zaj los ntawm cov vaj lug kub uas yeej ib txwm tshoov kuv lub siab. Yog zaj uas Yexus Khetos mus ko taw saum nplaim dej mus ntsib Nws cov thwj tim uas caij nkoj hauv Dej Hiav Txwv Kalilais. Lawv yog cov thawj coj uas Yexus nyuam qhuav tau hu, zoo li peb feem coob nyob ntawm sam thiaj hnub no. Zaj no los muaj nyob hauv phau Mathais:

“Lub sij hawm ntawd cov thwj tim twb caij nkoj mus txog ib nrab dej lawm. Cua ntsawj tom hauv ntej tuaj ua rau dej ntas tej niag twv tuaj ntaus lub nkoj.

“Thaum plaub teev yuav kaj ntug, Yexus los ko taw saum nplaim dej los cuag cov thwj tim.

“Thaum lawv pom Yexus los ko taw saum nplaim dej, lawv ntshai kawg li thiab qw.

“Tam sim ntawd Yexus hais rau lawv hais tias, Nej tsis txhob poob siab! Yog kuv ntag, tsis txhob ntshai.”15

Petus tau hnov tus Tswv txoj kev hu kom tsis txhob ntshai.

“Petus hais tias, Tus Tswv, yog hais tias yog koj tiag, thov koj hais kom kuv mus tau saum nplaim dej tuaj cuag koj.

“Yexus teb hais tias, Cia li los”16

Nws yeej muaj cuab kav. Petus yog ib tug neeg ntaus ntses, thiab nws paub tias cov dej hiav txwv tsim teeb meem npaum li cas. Tiam sis nws xav coj raws li Yexus—txhua hnub txhua hmo, nyob hauv nkoj los sis nyob hauv thaj av.

Kuv xav tias Petus tawm kiag lub nkoj, nws tsis xav tos kom txais lus caw thib ob, thiab pib mus ko taw saum nplaim dej. Ib yam li vaj lug kub hais tias, “nws mus ko taw saum nplaim dej mus cuag Yexus.”17 Thaum cua ntsawj hlob zuj zus tuaj, thiab muaj tej nthwv dej loj heev, ua rau Petus ntshai kawg li “ces nws txawm tog zog rau hauv dej, nws hu nrov nrov hais tias, tus Tswv thov koj pab kuv!”

“Tam sim ntawd Yexus txawm cev loo nws tes mus tuav nkaus Petus.”18

Yog ib zaj lus qhia muaj hwj chim kawg. Tus Tswv tau pab nws, ib yam li Nws pab nej thiab kuv. Nws tau ncav tes tuav nkaus Petus kom los cuag Nws kom tsis muaj xwm txheej.

Ntau zaus los kuv xav tau tus Cawm Seej thiab Nws txoj kev cawm seej. Kuv xav tau Nws tam sim no, ib yam li nej txhua tus. Muaj tej lub sij hawm thaum kuv ntseeg hais tias kuv txawj ua kuv thiaj li tawm hauv lub nkoj ces tom qab ntawd kuv kawm hais tias kuv ua tsis tau kuv ib leeg.

Raws li peb tham hauv Face to Face, Tus Tswv pheej ncav tes rau peb dhau ntawm peb tsev neeg thiab cov thawj coj, caw peb los cuag Nws—ib yam li Nws tau ncav tes kom cawm Petus.

Nej kuj yuav muaj sij hawm ua raws li tej lus caw kom nej “los cuag Khetos.”19 Lub neej hauv lub ntiaj teb no yeej zoo li no puas yog? Tej zaum Vajtswv yuav hu kom nej los cawm ib tug hauv nej tsev neeg; los ua tub txib; rov qab los koom lub koom txoos; los rau lub tuam tsev dawb huv; thiab zoo li peb tau hnov los ntawm peb cov tub hluas ntxhais hluas nyob hauv Face to Face, cia li los, thov pab teb kuv lo lus nug. Yeej yuav txog lub sij hawm uas peb txhua tus yuav hnov lo lus no hais tias “Los tsev.”

Kuv thov kom peb yuav ncav tes—ncav tes thiab tuav tus Cawm Seej tes uas Nws muab ncav rau peb, feem ntau yog los ntawm cov thawj coj thiab peb tsev neeg—thiab ua tib zoo tos txais mloog Nws txoj kev hu peb los tsev.

Kuv paub tias Yexus Khetos muaj txoj sia nyob; kuv hlub Nws thiab kuv paub kawg kuv lub siab lub ntsws hais tias Nws hlub peb txhua tus. Nws yog peb tus Yam Ntxwv thiab tus thawj coj ntawm peb Leej Txiv cov me nyuam txhua tus. Kuv ua tim khawv txog qhov no, los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.