2010–2019
Peb Yuav Ua Li Cas?
2016 April General Conference


Peb Yuav Ua Li Cas?

Peb txhawb nqa lub nceeg vaj thaum peb hlub lwm tus. Peb kuj txhawb nqa Vajtswv lub nceeg vaj thaum peb hais lus thiab ua tim khawv txog qhov tseeb.

Tsis ntev tom qab Yexus Sawv Rov Los thiab Nce Mus Saum Ntuj, tus Thwj Tim Petus qhia hais tias, “Nej sawv daws yuav tsum paub hais tias tus Yexus uas nej muab ntsia rau saum ntoo khaub lig, yog tus uas Vajtswv tsa ua tus Tswv thiab ua tus Mexiyas lawm.” Tej lus no tshoov cov uas mloog lub siab thiab lawv nug Petus thiab lwm tus, “Cov kwv tij, peb yuav ua li cas?”1 Thiab lawv txawm mloog Petus tej lus nrog kev zoo siab heev.

Tag kis yog Hnub Easter, thiab kuv cia siab hais tias peb yuav mob siab lees txais tus Cawm Seej, hloov siab lees txim, thiab mloog Nws lus nrog kev zoo siab heev.

Nyob hauv lub tuam rooj sab laj no peb yuav mloog tej lus qhia los ntawm lub Koom Txoos cov thawj coj, uas yog txiv neej thiab poj niam. Vim kuv paub tias peb yuav txais kev tshoov siab los ntawm lawv tej lus, kuv xav nug nej hmo no hais tias, “Cov viv ncaus, peb yuav ua li cas?”

Lub Koom Haum Niam Tsev tus tuam thawj tswj hwm, Eliza R. Snow qhia rau cov viv ncaus yuav luag 150 xyoo tas los, “Tus Tswv tau muab tej hauj lwm tseem ceeb rau peb ua.”2 Kuv ua tim khawv tias nws cov lus tseem muaj tseeb niaj hnub nim no.

Tus Tswv lub Koom Txoos xav tau cov poj niam uas mloog tus Ntsuj Plig lus uas siv lawv tej txiaj ntsim kom hlub lwm tus, hais lus, thiab tiv thaiv txoj moo zoo. Peb tej ke tshoov siab thiab tej kev xav yeej yog tej yam uas yuav tsum muaj kom txhawb nqa Vajtswv lub nceeg vaj, uas txhais hais tias peb ua peb tej hauj lwm kom Vajtswv cov me nyuam txais kev cawm seej.

Kev Txhawb Nqa lub Nceeg Vaj Dhau Los ntawm Kev Hlub

Peb txhawb nqa lub nceeg vaj thaum peb hlub lwm tus. Tiam sis, thawj tus ntawm Vajtswv cov me nyuam uas peb yuav tsum txhawb nqa nyob hauv txoj moo zoo yog peb tus kheej. Emma Smith hais tias, “Kuv xav kom Vajtswv tus Ntsuj Plig pab kuv tus kheej paub thiab to taub, kuv thiaj kov yeej tau txhua yam ntawm sab cev nqaij daim tawv uas txwv tsis pub kuv txais kev tsa nto.”3 Peb yuav tsum ntseeg tus Cawm Seej txoj moo zoo ruaj khov kho thiab mus tom ntej, muaj hwj chim los ntawm peb tej kev khi lus nyob rau hauv lub tuam tsev, kom txais kev tsa nto.

Yuav ua li cas yog tias peb muaj tej kab li kev cai uas tsis yog raws li Yexus Khetos txoj moo zoo? Tej zaum yuav tsum muaj lwm tus txhawb nqa thiab nplij nej lub siab, ib yam li lwm tus tau ua rau kuv.

Thaum kuv yug los, kuv niam kuv txiv cog ib tug ntoo uas muaj paj tsw qab thiaj yuav muaj paj thaum kuv yuav txiv, nyob hauv lub koom txoos Protestant ntawm kuv cov poj koob yawm txwv. Tiam sis, thaum txog hnub kuv yuav txiv, twb tsis muaj kuv niam kuv txiv thiab tsis muaj cov paj nyob ntawd, vim kuv nyuam qhuav hloov siab los ntseeg lub Koom Txoos tau ib xyoo lawm, kuv mus rau Salt Lake City, Utah, kom txais kuv vaj txiaj ntsim hauv lub tuam tsev thiab ua kev sib khi nrog kuv tus qhaib, David.

Thaum kuv ncaim Louisiana thiab yuav luag txog Utah, ua rau kuv xav tias kuv twb tsis muaj tsev nyob lawm. Ua ntej kev cai sib yuav, kuv yuav nrog David tus niam tais nyob, lawv hu nws ua Niam Tais Carol.

Tsis muaj leej twg nyob hauv Utah uas paub kuv, es kuv yuav mus nyob hauv ib tug neeg uas kuv tsis paub lub tsev ua ntej kuv yuav ua kev sib khi—mus ib txhis—rau ib tsev neeg uas kuv twb tsis paub. (Yeej yog ib qho zoo kawg uas kuv hlub thiab tso siab rau kuv tus txiv thiab tus Tswv!)

Thaum kuv sawv ntawm Niam Tais Carol lub qhov rooj, ua rau kuv xav tias kuv yuav tsis nkag mus. Lub qhov rooj qhib—kuv sawv zoo li kuv ntshai heev—thiab Niam Tais Carol, nws tsis tau hais lus es nws ncav tes thiab khawm kuv. Nws tsis tau muaj me nyuam, tiam sis nws tseem paub—nws lub siab zoo paub tias—kuv xav kom muaj neeg hlub kuv. Lub sij hawm ntawd yeej nplij kuv lub siab heev! Kuv txoj kev ntshai ploj mus, thiab ua rau kuv xav tias kuv sawv khov kho hauv ib qho chaw nyab xeeb rau kuv sab ntsuj plig.

Kev hlub yog kev kho ib qho chaw nyob hauv nej lub siab rau lwm tus nyob, ib yam li Niam Tais Carol ua rau kuv.

Cov niam tsev yeej kho ib qho chaw nyob hauv lawv lub plab kom tu ib tug me nyuam mos liab—thiab cia siab yuav kho ib qho chaw nyob hauv lawv lub siab thaum lawv tu cov me nyuam—tiam sis kev hlub tsis yog kev yug thiab tus me nyuam xwb. Evas yog ib tug “niam” ua ntej nws muaj me nyuam4 Kuv ntseeg tias “kev ua niam” txhais hais tias yus “muab tau txoj sia.” Cia li xav seb nej ua li cas kom pub txoj sia rau lwm tus. Tej zaum qhov ntawd txhais hais tias yus muab tau txoj sia ntawm sab ntsuj plig rau cov uas tsis muaj kev cia siab los sis cov uas ua xyem xyav. Thaum tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv pab peb, peb tsim tau ib qho chaw kho cov uas siab mob, cov uas raug thuam, cov uas raug ntiab tawm, thiab cov uas ua qhua. Thaum peb ua tej yam tseem ceeb no, peb txhawb nqa Vajtswv lub nceeg vaj. Cov viv ncaus, peb txhua tus yeej muaj tej txiaj ntsim ua niam tsev, pub txoj sia, thiab tu lwm tus thaum peb los rau hauv lub ntiaj teb vim qhov no yog Vajtswv txoj hau kev.

Peb yuav tsum tsis txhob xav txog peb tus kheej yog peb xav ua raws li Vajtswv txoj hau kev thiab txhawb nqa Nws lub nceeg vaj. Orson F. Whitney sau hais tias: “Txhua yam uas peb raug thiab nyiaj mus dhau, thiab zoo dua yog tias peb ua siab ntev nyiaj, … ntxuav peb lub siab kom dawb huv … thiab ua rau peb haj yam muaj siab mos siab muag thiab muaj kev hlub tshua. … Yog li ntawd … kev cov nyom thiab kev txom nyem, tej ntawd puav leej pab peb kawm tej yam … uas ua rau peb coj li peb Leej Txiv thiab Leej Niam nyob saum ntuj ceeb tsheej.”5 Tej kev sim siab no coj peb los cuag Khetos, ua kho tau peb kom zoo thiab siv peb kom ua tau Nws txoj hauj lwm cawm seej.

Kev Txhawb Nqa lub Nceeg Vaj Dhau los ntawm Kev Hais Lus thiab Kev Ua Tim Khawv

Peb kuj txhawb nqa Vajtswv lub nceeg vaj thaum peb hais lus thiab ua tim khawv txog qhov tseeb. Peb ua raws li tus Tswv tus yam ntxwv. Nws qhia nrog Vajtswv lub hwj chim thiab txoj cai. Cov viv ncaus, peb ua tau li no thiab. Cov poj niam yeej nyiam sib tham thiab sib sau ua ke! Thaum peb ua hauj lwm raws li lub hwj chim pov thawj hwj uas tau muab rau peb, kev sib tham thiab kev sib sau hloov los ua kev qhia txoj moo zoo thiab kev coj lwm tus.

Viv Ncaus Julie B. Beck, tus uas dhau los yog Koom Haum Niam Tsev tus tuam thawj tswj hwm, qhia hais tias: “Qhov uas yus tsim nyog tau, txais, thiab ua raws li tej kev tshwm sim yog qhov tseem ceeb tshaj plaws uas peb yuav txawj ua hauv lub neej no. … Yuav tsum siv zog ua.”6

Kev tshwm sim los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv yuav tshoov peb lub siab kom kawm, hais lus, thiab ua raws li qhov tseeb mus ib txhis—tus Cawm Seej txoj kev tseeb. Yog peb coj raws li Yexus Khetos, peb yuav hnov Nws txoj kev hlub thiab Nws txoj kev coj: thaum peb hnov Nws txoj kev hlub thiab txoj kev coj, peb yuav xav hais lus thiab qhia qhov tseeb ib yam li Nws tau ua, txawm yog muaj neeg tawm tsam los.

Ob peb xyoo tas los, kuv thov Vajtswv kom paub tiv thaiv kev ua niam tsev thaum ib tug neeg hu tuaj rau kuv.

Tus uas hu nug hais tias, “Koj puas yog Neill Marriott, tus niam tsev ntawm ib tsev neeg loj?”

Kuv teb hais tias “Yog mas!” vim kuv xav tias nws yuav hais tias, “Zoo heev!”

Tiam sis tsis yog li ntawd! Kuv yeej yuav nco ntsoov nws hais li cas thaum kuv hnov nws lub suab los ntawm lub xov tooj hais tias: “Kuv tu siab heev vim koj yuav muaj me nyuam kom puv lub ntiaj teb uas muaj neeg coob dhau lawm!”

Kuv hais nrawm hais tias, “Kuv paub koj xav li cas.”

Nws chim siab hais tias, “Koj tsis paub!”

Ces kuv hais tias, “Tej zaum kuv tsis paub.”

Nws pib hais lus chim siab txog qhov uas kuv tau xaiv ua ib tug niam tsev. Thaum nws hais lus, kuv tau thov Vajtswv kom pab kuv thiab ua rau kuv xav txog qhov no hais tias: “Tus Tswv yuav hais li cas rau nws?”Thaum nws hais lus, kuv tau thov Vajtswv kom pab kuv thiab ua rau kuv xav txog qhov no hais tias: “Tus Tswv yuav hais li cas rau nws?” Ua rau kuv xav tias kuv twb sawv khov kho lawm thiab ua rau kuv muaj lub siab loj thaum kuv xav txog Yexus Khetos.

Kuv teb hais tias, “Kuv yeej zoo siab kawg vim kuv yog tus niam tsev thiab kuv cog lus rau koj tias kuv yuav ua txhua yam kuv ua tau kom tu kuv cov me nyuam kom lawv loj hlob ua zoo nyob hauv lub ntiaj teb no.”

Nws teb hais tias, “Kuv cia siab tias koj yuav ua li ntawd!” thiab khwb xov tooj.

Yeej yog ib qho me heev—kuv twb nyob hauv kuv chav ua mov xwb! Tiam sis kuv muaj peev xwm hais lus tiv thaiv tsev neeg, cov niam tsev, thiab cov uas tu lwm tus vim yog ob qho: (1) kuv to taub thiab ntseeg Vajtswv cov lus qhuab qhia txog tsev neeg, thiab (2) kuv tau thov Vajtswv kom paub qhia qhov tseeb no.

Vim peb tsis zoo li lwm tus hauv lub ntiaj teb no peb yeej yuav raug thuam me ntsis, tiam sis peb yuav tsum ua raws nraim li cov ntsiab cai mus ib txhis thiab ua tim khawv, txawm neeg ntiaj teb yuav hais li cas los.

Thaum peb nug peb tus kheej hais tias, “Peb yuav ua li cas?” cia peb xav txog lo lus nug no: “Tus Cawm Seej pheej ua dab tsi?” Nws hlub. Nws tsim tej yam tshiab. Nws yaum kom loj hlob thiab ua zoo. Cov viv ncaus, peb yeej ua tau tej yam no! Cov me nyuam ntxhais, puas muaj leej twg hauv nej tsev neeg uas xav tau nej txoj kev hlub? Nej txhawb nqa lub nceeg vaj thaum nej hlub lwm tus.

Qhov uas tus Cawm Seej tsim lub ntiaj teb no, raws li Nws Leej Txiv qhia, yeej yog kev hlub. Nws kho ib qho chaw rau peb loj hlob thiab muaj kev ntseeg Nws txoj kev theej txhoj. Kev ntseeg Yexus Khetos thiab Nws txoj Kev Theej Txhoj yeej yog kev kho mob thiab kev cia siab, kev vam meej thiab peb lub hom phiaj. Txhua leej txhua tus yeej xav nyob ib qho chaw uas muaj neeg hlub peb. Tag nrho peb cov viv ncaus, yeej tsim tau qho chaw no; yeej yog ib qho chaw dawb huv.

Peb lub luag hauj lwm yog rais los ua cov poj niam uas ua raws li tus Cawm Seej qhia, hlub lwm tus, thiab ua siab loj ua neej raws li qhov tseeb. Thaum peb thov Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej kom pab peb txhawb nqa Nws lub nceeg vaj, Nws lub hwj chim yuav los rau hauv peb thiab peb yuav pab hlub lwm tus, thaum kawg peb yuav rais los ua neeg zoo li peb niam peb txiv nyob saum ntuj ceeb tsheej. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Tes Hauj Lwm 2:36–37.

  2. Eliza R. Snow, hauv Daughters in My Kingdom: The History and Work of Relief Society (2011), 42.

  3. Emma Smith, hauv Daughters in My Kingdom, 169.

  4. Saib Chiv Keeb 3:20.

  5. Orson F. Whitney, nyob hauv Spencer W. Kimball, Faith Precedes the Miracle (1972), 98.

  6. Julie B. Beck, “And upon the Handmaids in Those Days Will I Pour Out My Spirit,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2010, 11.