Pro náš duchovní rozvoj a poučení

Když jsem byl malý, dostali rodiče dárek, který mě a mého mladšího bratra Davida fascinoval. Jednalo se o miniaturní model zlatých desek, které Prorok Joseph Smith obdržel od anděla Moroniho. Pamatuji si, že tato napodobenina desek měla asi deset kovových stránek, na nichž byla napsána slova. Tyto stránky ale nebyly tím, co nás zaujalo.

V dětství jsme často slýchali příběhy o Znovuzřízení. Věděli jsme o zlatých deskách a v Primárkách jsme zpívali píseň o tom, jak byly uloženy do země a jak je anděl Moroni předal Josephu Smithovi.¹ Tak jak zvědavost našeho mladistvého rozumu narůstala, toužili jsme poznat jediné: Co bylo napsáno na té části desek, jež byla bezpečně zapečetěna dvěma malými kovovými pásky?

Když desky ležely několik dní na stole, zvědavost nás nenechala v klidu. Přestože nám bylo zcela jasné, že se nejedná o opravdové desky předané Moronim, chtěli jsme se do jejich zapečetěné části podívat. A tak jsme se s bratrem několikrát snažili použít jídelní nože, staré lžíce a další nejrůznější náčiní v naději, že se nám podaří vypáčit zapečetěnou část desek natolik, abychom viděli, co obsahuje – ale ne natolik, aby se poškodily ony tenké pásky. Alespoň jsme byli dost chytří na to, abychom po své nezbedné chlapecké zvědavosti nezanechali žádné stopy. K našemu zklamání byly tyto pokusy o „vypáčení desek“ vždy neúspěšné.

Dodnes nevím, co bylo v oné zapečetěné části ukryto – pokud tam vůbec něco bylo. Tou nejostudnější částí našeho příběhu je však to, že do dnešního dne netuším ani to, co bylo napsáno na té části kovových stránek, která byla určena ke čtení. Předpokládám, že tyto stránky obsahovaly příběhy Znovuzřízení a svědectví Josepha Smitha a tří a osmi svědků, kteří viděli skutečné desky, jež předal Moroni.

Již od Stvoření této země poskytuje náš milující Otec v nebi svým dětem vedení a pokyny prostřednictvím proroků. Skrze tyto proroky nám předává svá slova a ta jsou zachovávána jako písma určená pro náš rozvoj a poučení. Nefi to popsal takto:

„Neboť duše má se těší z písem a srdce mé nad nimi přemítá a píše je k poučení a ku prospěchu dětí mých.

Vizte, duše má se těší z věcí Páně; a srdce mé neustále přemítá o tom, co jsem viděl a slyšel.“²

V minulých dispensacích i v této poslední dispensaci plnosti časů jsou navíc způsobilí členové Pánovy Církve požehnáni stálým společenstvím Ducha Svatého, který našemu duchovnímu rozvoji a poučení napomáhá.

Jak znám pečlivou povahu svého mladšího bratra, dokáži si představit, že zřejmě přečetl všechna slova, jež byla napsána na onom modelu desek u našich rodičů. Já jsem však těchto jasných a cenných pravd nedbal, a místo toho jsem vynakládal úsilí na hledání něčeho, co nemělo být odhaleno.

Náš rozvoj a naše učení mohou být naneštěstí někdy zpomaleny, nebo dokonce zastaveny nemoudrou snahou o „vypáčení desek“. Takovéto činy nás mohou vést k tomu, že usilujeme o něco, co nemá nebo nemůže být v této době pochopeno, zatímco přehlížíme nádherné pravdy, které jsou určeny pro nás a naši situaci – pravdy, jež byly podle Nefiova popisu napsány k našemu poučení a prospěchu.

Nefiův bratr Jákob učil: „Vizte, veliká a podivuhodná jsou díla Páně. Jak neproniknutelné jsou hlubiny tajemství jeho; a je nemožné, aby člověk odhalil všechny cesty jeho.“³

Jákobova slova nás učí tomu, že nemůžeme úspěšně „vypáčit desky“ neboli donucením způsobit, aby nám byla zjevena tajemství Boží. Tajemství Boží jsou nám odhalována pouze podle Jeho vůle a mocí Ducha Svatého.⁴

Jákob pokračuje:

„A nikdo nezná cesty jeho, ledaže mu to bylo zjeveno; pročež, bratří, neopovrhujte zjeveními Božími.

Neboť vizte, mocí slova jeho přišel člověk na tvář země. … Ó pak, proč by nemohl přikázati zemi nebo dílu rukou svých na tváři její podle vůle své a podle libosti?

Pročež, bratří, nesnažte se raditi Pánu, ale snažte se bráti radu z ruky jeho.“⁵

Abychom mohli porozumět tajemstvím Božím neboli tomu, co lze pochopit jen skrze zjevení, musíme se řídit příkladem Nefiho, který řekl: „Byl [jsem] velmi mlád, nicméně statné postavy, a také jsem velmi toužil znáti tajemství Boží, pročež, volal jsem k Pánu; a vizte, on mne navštívil a obměkčil mé srdce, takže jsem uvěřil všem slovům, která promlouval můj otec.“⁶ Sám Pán dále vysvětlil, že Nefi projevoval víru, pilně Ho hledal s pokorou srdce a dodržoval Jeho přikázání.⁷

Nefi byl příkladem tím, že usiloval o poznání s 1) upřímnou touhou; 2) pokorou; 3) modlitbou; 4) důvěrou v proroka; a uplatňováním 5) víry, 6) píle a 7) poslušnosti. Tento způsob hledání se velmi liší od mého „páčení desek“ neboli snahy vynutit si porozumění něčemu, co má být zjeveno podle Pánova načasování a prostřednictvím moci Ducha Svatého.

V této moderní době jsme si zvykli očekávat, že znalosti můžeme a máme získávat okamžitě; jsou-li některé informace obtížně zjistitelné či nedostupné, často je odmítáme nebo jim nedůvěřujeme. Někteří kvůli nadbytku informací nevědomky více důvěřují dostupným zdrojům neznámého původu, než aby se spoléhali na Pánův zavedený vzor pro získávání osobního zjevení. Jákob možná popisoval i naši dobu, když řekl: „Ale vizte, [oni] byli tvrdošíjným lidem; a opovrhovali jasnými slovy … a vyhledávali věci, kterým nemohli rozuměti. Pročež, pro slepotu svou, kterážto slepota přišla tím, že hleděli za cíl, musejí nezbytně padnouti; neboť Bůh od nich odňal jasnost svou a vydal jim mnohé věci, jimž nemohou rozuměti, protože si to přáli.“⁸

Naproti tomu stojí rada presidenta Dietera F. Uchtdorfa. Hovořil sice o misionářích, ale jeho slova lze stejně dobře vztáhnout na každého, kdo hledá duchovní pravdu. Řekl: „Když mají … misionáři víru v Ježíše Krista, důvěřují Pánu natolik, že se řídí Jeho přikázáními – i když zcela nerozumějí důvodům pro jejich existenci. Jejich víra se projeví pílí a prací.“⁹

Starší Dallin H. Oaks řekl na poslední dubnové generální konferenci toto: „Církev vynakládá velké úsilí, aby byla v případě záznamů, které máme, objektivní a transparentní, ale i přese všechno, co můžeme vydat, zůstávají někdy našim členům základní otázky, které nelze vyřešit studiem. … Některé věci se lze dozvědět jen vírou.“¹⁰

Dávní proroci učili téže zásadě, což dokazuje, že se lidská povaha v průběhu času nezměnila a že Pánův vzor pro získávání vědomostí je nadčasový. Zamyslete se nad tímto starozákonním příslovím: „Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.“¹¹

Izaiáš, který hovořil za Pána, vysvětlil, že „jakož vyšší jsou nebesa než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše, a myšlení má myšlení vaše“.¹²

Nefi přidal další svědectví, když prohlásil: „Ó Pane, důvěřoval jsem v tebe a budu v tebe důvěřovati na věky.“¹³

Víra a důvěra v Pána vyžadují, abychom uznali, že Jeho moudrost je nadřazená té naší. Musíme také uznat, že největší potenciál pro duchovní rozvoj a poučení nám poskytuje Jeho plán.

Nikdy se od nás neočekávalo, že budeme mít dokonalé poznání během této smrtelné existence. Naopak se od nás očekává, že budeme „[doufati] ve věci, které nejsou viděti, které jsou však pravdivé“.¹⁴

I když měl Nefi velikou víru, uznal, že jeho porozumění je omezené, když odpověděl andělovi na otázku: „Znáš blahosklonnost Boží?“ Nefi řekl: „Vím, že Bůh miluje své děti; nicméně neznám význam všech věcí.“¹⁵

Podobně řekl také Alma svému synu Helamanovi: „Nyní, tato tajemství mi ještě nebyla plně oznámena; tudíž se zdržím o tom mluviti.“¹⁶

Svědčím o tom, že náš Otec v nebi miluje své děti, ale tak jako Nefi a Alma ani já neznám význam všech věcí. A ani všechny věci znát nepotřebuji; i já se zdržím o tom mluvit a budu trpělivě čekat na Pána s vědomím toho, že „mám všechny věci jako svědectví, že tyto věci jsou pravdivé; a [vy] také [máte] všechny věci jako svědectví pro sebe, že jsou pravdivé. …

Písma leží před [vámi] a všechny věci ukazují, že Bůh jest; ano, dokonce země a všechny věci, jež jsou na její tváři, ano, a její pohyb, ano, a také všechny planety, jež se pohybují ve svém pravidelném uspořádání, dosvědčují, že jest Nejvyšší Stvořitel.“¹⁷

Jestliže uznáváme, že jsme dílem moudrého a oddaného Otce v nebi, „ó pak“ proč bychom Mu nedovolili, aby vedl náš duchovní rozvoj a poučení „podle vůle své a podle libosti“ namísto podle té naší?¹⁸

On žije. Ježíš Kristus je Jeho Jednorozený Syn a Vykupitel lidstva. Kristus má díky svému nekonečnému Usmíření moudrost a předvídavost, se kterou nás může vést v těchto posledních dnech. Joseph Smith je Jeho prorok, který byl vybrán, aby v plnosti znovuzřídil Jeho království na zemi. Thomas S. Monson je Jeho žijící prorok a mluvčí v dnešní době. O tom vydávám upřímné svědectví ve jménu Ježíše Krista, amen.