2010–2019
Nej Yuav Tsum Nco Ntsoov
Kaum Hli Ntuj Xyoo 2016


Nej Yuav Tsum Nco Ntsoov

Kuv yaum nej, qhov tseem ceeb yog thaum nej raug teeb meem, kom nej nco txog thaum nej tau hnov tus Ntsuj Plig thiab nej zaj lus tim khawv muaj zog; nco ntsoov txog nej lub hauv paus ntawm sab ntsuj plig.

Nyob zoo, cov kwv tij thiab cov muam. Peb tau koob hmoov heev nyob hauv lub rooj sab laj no. Thawj xyoo uas kuv yog ib tug nyob hauv Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim ua rau kuv txo hwj chim heev. Yog ib xyoo uas kuv loj hlob ntawm sab ntsuj plig thiab thov kuv Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej kawg siab kawg ntsws tsis tu tsis tseg. Kuv tau hnov kuv tsev neeg, phooj ywg, thiab lub Koom Txoos cov mej zeej nyob thoob plaws lub ntiaj teb tej kev thov Vajtswv txhawb nqa kuv. Ua tsaug ntau rau nej tej kev xav thiab kev thov Vajtswv.

Kuv kuj tau muaj cib fim ntsib cov phooj ywg zoo, ib txhia kuv tsis tau ntsib tau ntev thiab ib txhia kuv nyuam qhuav ntsib. Tom qab kuv ntsib ib tug phooj ywg uas kuv twb paub thiab hlub tau ntau xyoo, kuv thiaj li tau txais kev tshoov siab kom paub npaj kuv zaj lus hnub no.

Thaum wb sib ntsib, kuv tus phooj ywg lees hais tias nyuaj rau nws. Raws li nws hais, nws xav hais tias nws “txoj kev ntseeg raug xwm txheej” thiab xav tau kuv tej lus ntuas. Kuv zoo siab heev uas nws txaus siab qhia nws tej kev xav thiab tej kev txhawj rau kuv.

Nws hais tias nws xav hnov qhov uas nws ib txwm tau hnov dhau los thiab qhov uas nws xav tias nws tab tom poob. Thaum nws hais lus, kuv ua tib zoo mloog thiab rau siab thov Vajtswv kom paub tias tus Tswv xav kom kuv hais li cas.

Tej zaum kuv tus phooj ywg zoo li ib txhia ntawm nej, es nws nug ib kab lus uas muaj nyob hauv ib zaj nkauj uas lub Koom Haum Me Nyuam Yaus hu nkauj hais tias, “Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej, koj puas nyob ntawd tiag?”1 Rau nej cov uas tej zaum nug li no thiab, kuv xav qhia rau nej txog tej lus ntuas uas kuv qhia rau kuv tus phooj ywg thiab cia siab tias tej lus no yuav txhawb nqa nej txoj kev ntseeg thiab pab nej rov qab txaus siab ua Yexus Khetos ib tus pab coj.

Kuv yuav pib ua rau nej nco ntsoov tias nej yog Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej ib tug tub los yog ib tug ntxhais uas Nws hlub thiab Nws txoj kev hlub yeej tsis tu tsis tseg. Kuv paub tias yeej nyuaj nco txog txoj kev hlub ntawd thaum nej tab tom raug txom nyem, kev sim siab, los sis kev poob siab.

Yexus Khetos paub txog nej tej kev sim siab thiab kev raug txom nyem. Nws tau txo Nws txoj sia pub rau peb. Thaum ob peb teev ua ntej Nws tuag Nws raug txom nyem quaj ntsuag, Nws raug tej xwm txheej loj tshaj peb txawj to taub, tiam sis Nws txoj kev theej peb lub txhoj qhia tias Nws hlub peb kawg siab kawg ntsws.

Tsis muaj ib yam ua yuam kev, kev txhaum, los yog kev xaiv uas yuav hloov Vajtswv txoj kev hlub rau peb. Qhov no tsis txhais hais tias Nws pom zoo rau kev txhaum, thiab tsis zam kev rau peb tsis tas hloov siab lees txim thaum peb ua txhaum. Tsis txhob hnov qab tias Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej paub thiab hlub nej txhua tus, thiab Nws yeej tos ntsoov xav pab peb.

Thaum kuv xav txog kuv tus phooj ywg, ua rau kuv nco txog lub tswv yim zoo kawg nyob hauv Phau Ntawv Maumoos: “Thiab nim no, kuv cov me tub es, nco ntsoov, nco ntsoov tias twb yog nyob rau saum lub pob zeb peb tus Txhiv Dim, tus uas yog Khetos, Vajtswv Leej Tub, uas neb yuav tsum cog neb qhov chaw cuab zog; xwv kom thaum tus dab yuav xa nws tej cua muaj zog, muaj tseeb tiag, nws tej xub nyob hauv tej cua moj lwg kaw, muaj tseeb tiag, thaum tag nrho nws tej lawg thiab nws tej cua daj cua dub uas muaj zog yuav los raug neb, tej ntawd yuav tsis muaj hwj chim kov yeej neb kom luag tau neb nqis mus rau tus kwj tob tob ntawm txoj kev nyuaj siab thiab txom nyem uas tsis muaj qhov kawg, vim yog lub pob zeb uas neb tau cog rau saud, uas yog qhov chaw cuab zog ruaj, ib qhov chaw cuab zog uas yog neeg cog rau saud lawm yuav vau tsis tau.”2

Kuv ua tim khawv tias “tus kwj tob tob ntawm txoj kev nyuaj siab thiab txom nyem” yeej tsis yog ib qho chaw uas tib neeg xav nyob. Kuv tus phooj ywg xav tias nws nyob ze.

Thaum kuv ntuas neeg, xws li kuv tus phooj ywg, kuv twb nug txog lawv tej kev txiav txim uas ua rau lawv tsis nco qab txog tej yam dawb ceev, ua rau lawv qaug zog, thiab ua xyem xyav. Kuv yaum lawv, ib yam li kuv yaum nej tam sim no, qhov tseem ceeb yog thaum nej raug teeb meem, kom nej nco txog thaum nej tau hnov tus Ntsuj Plig thiab nej zaj lus tim khawv muaj zog; nco ntsoov txog nej lub hauv paus ntawm sab ntsuj plig. Kuv cov lug tias yog nej ua li no, thiab tsis txhob ua tej yam uas tsis pab txhawb nqa nej zaj lus tim khawv los yog thuam nej txoj kev ntseeg, ces tej lub sij hawm uas muaj nqi thaum nej zaj lus tim khawv muaj zog yuav rov qab los nkag rau hauv nej lub siab thaum nej txo hwj chim thov Vajtswv thiab yoo mov. Kuv qhia tseeb hais tias nej yuav nyob nyab xeeb thiab muaj lub siab sov so uas los ntawm Yexus Khetos txoj moo zoo.

Peb txhua tus yuav tsum txhawb peb tus ntsuj plig lub zog ces txhawb lwm tus lub zog nyob ib puag ncig peb. Cia li xav txog vaj lug kub tsis tu ncua, thiab nco ntsoov txog nej tej kev xav thaum nej nyeem. Cia li nrhiav kev tseeb nyob lwm qhov chaw thiab, tiam sis cia li ua raws li lus ceeb toom: “Tiam sis kev kawm txawj kawm ntse yog ib qho zoo yog lawv mloog Vajtswv tej lus qhuab qhia.”3 Cia li koom lub Koom Txoos kev sib ntsib, qhov tseem ceeb yog kev sib ntsib txais lub cim nco txog, thiab cia li txais lub cim nco txog thiab rov qab ua kev khi lus, tsis hais kev cog lus tias nej yuav nco ntsoov tus Cawm Seej kom Nws tus Ntsuj Plig yuav nrog nraim nej nyob.

Txawm peb tau ua yuam kev los yog peb xav tias peb tsis zoo npaum li cas, peb yeej muaj peev xwm foom koob hmoov thiab txhawb nqa lwm tus. Kev ncav tes pab lawv zoo li Yexus Khetos yuav pab peb hnov Vajtswv txoj kev hlub nyob hauv peb lub siab.

Yog ib qho tseem ceeb uas peb nco txog cov lus qhia nyob hauv 2 Kevcai: “Nej yuav tsum ceev faj thiab nco ntsoov tej uas nej qhov muag pom no mus tas nej sim neej. Nej yuav tsum muab piav qhia rau nej tej tub ki thiab tej xeeb ntxwv mloog.”4

Tej yam uas muaj los yav tom ntej rau tej tiam neeg nyob ntawm tej yam uas peb xaiv. Qhia nej zaj lus tim khawv rau nej tsev neeg; yaum kom lawv nco ntsoov tias lawv xav li cas thaum lawv paub tias muaj tus Ntsuj Plig nyob hauv lawv lub neej thiab sau lawv tej kev xav hauv phau ceev xwm txheej thiab zaj keeb kwm xwv kom lawv tej lus yuav ua rau lawv nco ntsoov tias tus Tswv tau ua zoo npaum li cas rau lawv.

Nej nco qab hais tias Nifais thiab nws cov tij laug tau rov qab mus rau Yeluxalees kom tau cov phiaj toog uas muaj ib zaj keeb kwm txog lawv cov neeg, xwv kom lawv thiaj yuav nco ntsoov yav tas los.

Nyob hauv Phau Ntawv Maumoos, Hilamas tis npe rau nws ob tug tub raws li nkawd “yawg koob” kom nkawd thiaj li nco ntsoov tus Tswv txoj kev zoo:

“Saib seb, kuv ob tug tub es, kuv xav kom neb yuav nco ntsoov Vajtswv tej lus txib; thiab kuv xav kom neb yuav tsum qhia tej lus no rau cov neeg. … Saib seb, kuv tau muab rau neb tej npe ntawm peb thawj cov yawg koob uas tau tawm tim thaj av Yeluxalees tuaj; thiab kuv tau ua li no xwv kom thaum neb nco txog neb tej npe neb yuav nco txog nkawd; thiab thaum neb nco txog nkawd neb yuav nco txog nkawd tej hauj lwm; thiab thaum neb nco txog nkawd tej hauj lwm neb yuav paub saib nws tau hais li cas, thiab tau sau li cas, tias nkawd yeej zoo.

“Yog li ntawd, kuv ob tug tub es, kuv xav kom neb ua tej uas zoo, xwv kom yuav muaj neeg hais, thiab sau txog neb, tib yam li twb tau hais thiab sau txog nkawd lawm.”5

Ntau tus neeg ua zoo ib yam thiab tis npe rau lawv cov me nyuam raws li cov phab ej hauv vaj lug kub los yog cov poj koob yawm txwv uas rau siab ntseeg kom lawv thiaj li nco ntsoov lawv keeb kwm.

Thaum kuv yug los kuv niam kuv txiv tis kuv npe ua Ronald A. Rasband. Kuv lub xeem yog los ntawm kuv leej txiv poj koob yawm txwv. Tus tsiaj ntawv A nkawd tis npe rau kuv kom kuv nco txog kuv niam poj koob yawm txwv Danish uas yog lub xeem Anderson.

Kuv yawm txiv Jens Anderson los ntawm Denmark los. Thaum xyoo 1861 tus Tswv coj ob tug tub txib Maumoos mus rau Jens thaib Ane Cathrine Anderson lub tsev, es ob tug tub txib no qhia khub niam txiv thiab nkawd tus tub Andrew uas muaj 16 xyoo, txog txoj moo zoo. Yog li ntawd tau tsim ib txoj kev ntseeg uas foom koob hmoov rau kuv tsev neeg. Tsev neeg Andersons tau nyeem Phau Ntawv Maumoos thiab ua kev cai raus dej tsis ntev tom qab ntawd. Xyoo tom qab, tsev neeg Anderson ua raws li tus yaj saub qhia kom hla dej hiav txwv Atlantic koom Haiv Neeg Ntseeg nyob hauv Amelikas.

Tu siab uas Jens tas sim neej thaum tseem hla dej hiav txwv, tiam sis nws tus poj niam thiab tus tub tseem los rau lub Hav Salt Lake, los thaum lub Cuaj Hlis Ntuj 3, 1862. Txawm nkawd raug kev nyuaj siab thiab kev txom nyem los, nkawd txoj kev ntseeg yeej tsis tau hloov, es txoj kev ntseeg ntawm lawv cov xeeb leej xeeb ntxwv feem coob yeej tsis tau hloov thiab.

Daim Duab
Daim duab nyob hauv Txwj Laug Rasband hoob kas

Nyob hauv kuv hoob kas muaj ib daim duab6 uas zoo nkauj kawg ua rau kuv nco ntsoov txog kev sib ntsib ntawm kuv cov poj koob yawm txwv thiab ob tug tub txib rau siab ntawd. Kuv yeej txiav txim siab tias kuv yuav tsis hnov qab kuv zaj keeb kwm, thiab vim yog kuv lub npe kuv yuav nco txog lawv txoj kev rau siab ntseeg thiab txoj kev txi.

Tsis txhob hnov qab los yog muab tej yam dawb ceev ntawm sab ntsuj plig uas tshwm sim rau nej tso tseg. Tus yeeb ncuab lub tom txwv yog ua kom peb tsis xav txog tej yam ntawm sab ntsuj plig, tiam sis tus Tswv xav kom peb to taub thiab ua Nws tej hauj lwm.

Cia kuv hais ib zaj txog qhov tseeb no. Kuv nco ntsoov ib lub sij hawm thaum kuv tau txais kev tshoov siab uas teb kuv tej lus thov. Lus teb yeej meej thiab muaj hwj chim. Tiam sis, kuv tsis tau ua raws li kev tshoov siab tam sim ntawd, thiab tom qab lub sij hawm dhau mus, ua rau kuv xav paub seb puas muaj qhov uas kuv tau hnov tiag tiag. Tej zaum nej ib txhia twb raug tus yeeb ncuab tej kev ntxias li ntawd thiab.

Ob peb hnub tom qab ntawd, thaum kuv tsim los kuv xav txog nqe vaj lug kub nyob hauv kuv lub siab:

Kuv hais tseeb tseeb rau koj tias, yog koj xav tau ib qho tim khawv ntxiv, muab koj lub siab xav mus rau hmo uas koj tau thov kuv nyob hauv koj lub siab, kom koj yuav paub ntsig txog qhov tseeb ntawm tej yam no. …

Kuv tsis tau hais lus ua rau koj lub siab kaj ntsig txog qhov no los? Koj yuav tau qhov tim khawv dab tsi uas tseem ceeb tshaj li qhov uas los ntawm Vajtswv?7

Zoo li tus Tswv hais tias , “Nim no, Ronald, kuv twb hais koj tias koj yuav tsum ua dab tsi nev. Cia li mus ua tam sim no nawj!” Ua rau kuv zoo siab heev uas Vajtswv hlub kuv thiab coj kuv txoj hau kev! Kev tshoov siab ntawd tau nplij kuv lub siab thiab kuv muaj cuab kav mus ua qhov ntawd, vim kuv paub tias nyob hauv kuv lub siab Vajtswv tau teb kuv tej lus thov.

Cov kwv tij thiab cov muam, kuv hais txog zaj no kom ua piv txwv qhia tias peb hnov qab sai npaum li cas thiab tej yam ntawm sab ntsuj plig coj peb txoj hau kev. Kuv tau kawm khaws tej lub sij hawm zoo no cia kom kuv “nco ntsoov.”

Rau kuv tus phooj ywg thiab lwm tus uas xav txhawb lawv txoj kev ntseeg kom muaj zog, kuv cog lus rau nej tias: thaum nej rau siab coj raws li Yexus Khetos txoj moo zoo thiab ua raws li Nws tej lus qhia, nej zaj lus tim khawv yuav txais kev saib xyuas, thiab yuav muaj zog zuj zus tuaj. Cia li ua raws li nej tej kev khi lus, txawm txhua tus nyob ib puag ncig nej ua li cas los xij. Cia li ua cov niam tsev, txiv tsev, cov kwv tij nus muag, pog, yawg, niam tais, yawm txiv, thiab cov phooj ywg uas txhawb nqa cov uas nej hlub thaum nej ua tim khawv thiab qhia tej yam uas tshwm sim ntawm sab ntsuj plig rau nej. Cia li rau siab ntseeg thiab nyob ruaj khov, txawm yog tej yam uas lwm tus ua ua rau nej ua xyem xyav. Nrhiav tej yam uas yuav txhawb nqa thiab ua kom nej muaj zog ntawm sab ntsuj plig. Tsis txhob mloog tej yam cuav uas ntau tus neeg hais tias “muaj tseeb,” thiab cia li sau ntawv kom nco ntsoov nej tej kev xav txog “lub siab sib hlub, zoo siab, nyob kaj siab lug, ua siab ntev, muaj lub siab dawb siab zoo, zoo siab hlo pab lwm tus, kev ntseeg, muaj lub siab mos siab muag [thiab] kev tswj yus tus kheej.”8

Thaum nej raug teeb meem nyob hauv nej lub neej, nco ntsoov tias nej yog Vajtswv cov tub cov ntxhais thiab nco ntsoov qhov uas muaj ib hnub nej yuav rov qab mus nrog Nws nyob thiab muaj txoj sia nyob mus ib txhis, uas yog txoj koob hmoov zoo tshaj txhua yam uas neeg ntiaj teb muab tau rau nej. Cia li nco txog Amas tej lus hais tias: “Saib seb, kuv hais rau nej, kuv cov mi kwv tij, yog nej tau raug ib qho kev hloov siab, thiab yog nej tau xav hu zaj nkauj txoj kev hlub uas txhiv dim, kuv yuav nug tias, nej puas xav li ntawd nim no?”9

Rau nej cov uas xav tau kom txhawb nqa lawv txoj kev ntseeg, kuv thov nej, cia li nco ntsoov! Thov tsis txhob hnov qab.

Kuv ua tim khawv tias Yauxej Xamiv yog Vajtswv ib tug yaj saub. Kuv paub tias nws pom thiab sib tham nrog Vajtswv Leej Txiv thiab Nws Leej Tub, Yexus Khetos, ib yam li nws tau sau tseg. Kuv zoo siab uas nws nco ntsoov kom sau txog lub sij hawm ntawd, peb sawv daws thiaj yuav paub txog nws zaj lus tim khawv.

Kuv ua tim khawv txog tus Tswv Yexus Khetos. Nws muaj txoj sia nyob; kuv paub Nws muaj txoj sia thiab yog tus thawj coj ntawm lub Koom Txoos. Kuv paub tej no kuv tus kheej, tsis yog nyob ntawm lwm tus lub suab thiab zaj lus tim khawv, thiab kuv thov Vajtswv hais tias peb yuav nco ntsoov tej yam tseeb uas nyob mus ib txhis—qhov tseem ceeb tshaj plaws yog qhov uas peb yog cov tub thiab cov ntxhais ntawm Leej Txiv thiab Leej Niam Saum Ntuj uas hlub peb, uas xav kom peb muaj kev zoo siab mus ib txhis xwb. Kuv ua tim khawv txog tej yam tseeb no los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.