2010–2019
Kev Qhia txoj Moo Zoo uas Tau Muab Txum Tim Rov Qab Los
Kaum Hli Ntuj Xyoo 2016


Kev Qhia txoj Moo Zoo uas Tau Muab Txum Tim Rov Qab Los

Qhov uas peb hu ua “cov mej zeej txoj kev ua tub txib txoj hauj lwm” tsis yog ib qho txheej xwm tiam sis yog txoj kev hlub thiab kev pab lwm tus nyob ib puag ncig.

I.

Tsis ntev thaum tus Cawm Seej, Yexus Khetos, kev qhuab qhia hauv lub ntiaj teb yuav tiav, Nws txib Nws cov thwj tim hais tias: “Nej cia li tawm mus qhia txhua haiv neeg” (Mathais 28:19) thiab “Nej yuav tsum mus qhia txoj moo zoo thoob plaws hauv ntiaj teb no kom sawv daws hnov” (Malakaus 16:15). Tus Tswv txib txhua tus Neeg Ntseeg Khetos kom qhia txoj moo zoo rau txhua leej txhua tus. Feem coob hu qhov no ua “lus txib tseem ceeb.”

Daim Duab
Tus Cawm Seej qhia kom peb hlub lwm tus

Raws li Txwj Laug Neil L. Andersen piav nyob hauv tuas sawv ntxov no, Haiv Neeg Ntseeg yeej rau siab ua raws li kev lav ris no. Peb yuav tsum ua li ntawd vim peb paub tias Vajtswv hlub tag nrho Nws cov me nyuam thiab nyob hauv lub caij nyoog kawg no Nws tau muab kev txawj ntse thiab lub hwj chim ntxiv txum tim rov qab los kom foom koob hmoov rau lawv. Tus Cawm Seej qhia peb txhua tus kom hlub peb cov kwv tij thiab cov muam, thiab peb ua raws li cov lus qhia ntawd thaum peb qhia zaj xov txog txoj moo zoo uas tau muab txum tim rov qab los rau “txhua haiv neeg, txhua xeem neeg, txhua yam lus, thiab txhua yam neeg” (Q&K 112:1). Nov yog ib feem tseem ceeb ntawm ib tug Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg lub neej. Peb xav tias yog ib txoj hauj lwm xyiv fab heev. Yuav muaj dab tsi xyiv fab dua li kev qhia qhov tseeb uas nyob mus ib txhis rau Vajtswv cov me nyuam?

Niaj hnub nim no peb muaj ntau yam kom qhia tau txoj moo zoo uas tsis tau muaj ua ntej. Peb muaj TV, Internet, thiab social media huv tib si. Peb muaj ntau zaj uas peb siv tau kom qhia txog txoj moo zoo rau lwm tus. Lub Koom Txoos muaj koob muaj npe nyob hauv ntau lub teb chaws. Peb muaj cov tub txib ntxhais txib ntau zuj zus tuaj. Tiam sis peb puas siv tej yam kev pab no ntau npaum li peb siv tau? Kuv ntseeg tias peb feem coob yuav hais tias peb tsis siv. Peb xav muaj peev xwm ua raws li lub luag hauj lwm uas Vajtswv foom pub rau peb kom tshaj tawm txoj moo zoo thoob plaws lub ntiaj teb.

Muaj ntau lub tswv yim zoo rau kev qhia txog txoj moo zoo uas ntxim ua nyob hauv tej ceg txheem ntseeg los yog tej lub teb chaws. Tiam sis, vim peb yog ib lub Koom Txoos uas nyob thoob plaws lub ntiaj teb, kuv xav hais txog tej lub tswv yim uas ntxim ua txhua qhov txhia chaw, txij ntawm tej pawg ntseeg tshiab mus rau pawg ntseeg laus tshaj plaws, txij ntawm cov kab lig kev cai uas xav mloog Yexus Khetos txoj moo zoo mus rau tej kab lig kev cai thiab lub teb chaws uas tsis nyiam kev teev ntuj. Kuv xav hais txog tej lub tswv yim uas nej siv tau nrog cov neeg uas ib txwm tsis tau hnov Nws lub npe thiab cov uas rau siab ntseeg Yexus Khetos lawm, nrog cov neeg uas txaus siab ua neej nyob tam sim no thiab cov neeg uas xav kho lawv lub neej.

Kuv yuav hais li cas kom pab nej qhia txog txoj moo zoo, txawm nej muaj xwm txheej dab tsi los yog? Peb xav tau kev pab ntawm txhua tus mej zeej, thiab txhua tus mej zeej pab tau, vim muaj ntau yam hauj lwm ua thaum peb qhia txog txoj moo zoo rau txhua haiv neeg, txhua xeem neeg, txhua yam lus, thiab txhua yam neeg.

Daim Duab
Thawj Tswj Hwm Monson yaum kom cov mej zeej thiab cov tub txib ntxhais txib ua hauj lwm ua ke

Peb txhua tus paub hais tias yuav tsum muaj cov mej zeej koom cov tub txib txoj hauj lwm kom thiaj muaj kev hloov siab los ntseeg thiab kev pab neeg muab siab rau ntseeg. Thawj Tswj Hwm Thomas S. Monson hais tias: “Nov yog lub sij hawm kom cov mej zeej thiab cov tub txib ua hauj lwm ua ke, ua hauj lwm nyob hauv tus Tswv lub vaj txiv hmab kom coj tib neeg los cuag Nws. Nws tau qhib ntau txoj kev rau peb qhia txoj moo zoo, thiab Nws yuav pab peb ua hauj lwm yog tias peb yuav muaj kev ntseeg ua Nws tej hauj lwm.”1

Daim Duab
Txoj kev tshaj tawm txoj moo zoo tsis yog ib tug yuam sij xwb

Kev qhia txog txoj moo zoo yog peb lub luag hauj lwm thiab lub cib fim vim peb ntseeg Yexus Khetos. Txwj Laug Quentin L. Cook qhia peb tias, “Kev ua tub txib txoj hauj lwm tsis yog ib teg ntawm 88 tes yus ntaus hauv lub piano uas yus siv ob peb zaug xwb; yeej yog suab paj nruas uas yuav tsum yeej meem ntaus tas peb lub neej yog tias peb yuav ua raws li peb txoj kev cog lus ua Neeg Ntseeg Khetos thiab Yexus Khetos txoj moo zoo.”2

II.

Muaj peb yam uas txhua tus mej zeej ua tau kom pab qhia txog txoj moo zoo, txawm lawv ua neej thiab ua hauj lwm zoo li cas los xij. Peb txhua tus yuav tsum ua tag nrho tej yam no.

Qhov thib ib, peb txhua tus thov tau Vajtswv kom muaj kev xav pab ua txoj hauj lwm cawm seej tseem ceeb no. Txhua yam hauj lwm pib thaum yus xav ua.

Qhov thib ob, peb ua raws li cov lus txib. Cov mej zeej uas rau siab ntseeg thiab mloog lus txawj ua tim khawv txog qhov tseeb thiab qhov uas txoj moo zoo muaj nqi npaum li cas. Qhov tseem ceeb tshaj, cov mej zeej rau siab ntseeg yeej yuav muaj tus Cawm Seej tus Ntsuj Plig nrog nraim lawv, kom coj lawv nrhiav kev koom tes ua txoj hauj lwm qhia txog Yexus Khetos txoj moo zoo no.

Qhov thib peb, peb thov Vajtswv kom txais kev tshoov siab seb peb yuav ua li cas kom qhia txoj moo zoo rau lwm tus. Qhov uas peb ua li no yeej txawv ntawm kev thov kom cov tub txib los sis lwm tus yuav paub ua li cas. Peb yuav tsum thov Vajtswv seb peb yuav ua li cas peb tus kheej. Thaum peb thov, peb yuav tsum nco ntsoov tias Vajtswv yuav teb tej lus thov kom txais kev tshoov siab li no yog tias peb cog lus—vaj lug kub hais tias yog “kev thov tiag tiag” los yog thov nrog tag nrho peb lub siab. Thov Vajtswv thiab cog lus tias nej yuav ua raws li kev tshoov siab uas nej txais, cog lus rau tus Tswv hais tias yog nws tshoov nej lub siab kom hais lus txog txoj moo zoo, nej yuav ua li ntawd.

Peb xav kom tus Tswv coj peb txoj hau kev vim tej lub sij hawm, ib txhia twb npaj siab—thiab ib txhia tsis npaj siab—npaj siab txais qhov tseeb ntawm txoj moo zoo. Peb yuav tsum tsis txhob txiav txim hais tias leej twg npaj thiab leej twg tsis npaj siab lawm. Tus Tswv paub Nws cov me nyuam txhua leej txhua tus lub siab, thiab yog peb thov kom txais kev tshoov siab, Nws yuav pab peb nrhiav tau cov neeg uas Nws paub tias tau npaj hnov txoj lus (Amas 32:6).

Li ib tug Thwj Tim ntawm tus Tswv, kuv yaum txhua tus mej zeej thiab tsev neeg nyob hauv lub Koom Txoos kom thov Vajtswv kom tus Tswv pab lawv nrhiav tau cov neeg uas npaj txais zaj xov ntawm Yexus Khetos txoj moo zoo. Txwj Laug M. Russell Ballard tau hais tej lus ntuas no, uas kuv pom zoo hais tias: “Tso siab rau tus Tswv. Nws yog tus Tswv Yug Yaj Zoo. Nws paub Nws cov yaj . … Yog peb tsis mob siab, ntau tus neeg uas yuav mloog tsab xov ntawm txoj Kev Txum Tim Rov Qab Los yuav dhau mus. … Tej ntsiab cai yeej yooj yim heev—thov Vajtswv, nej tus kheej thiab nyob hauv nej tsev neeg, kom muaj cib fim qhia txoj moo zoo.”3 Thaum peb qhia txog peb txoj kev ntseeg li no, peb yeej yuav “tsis tas hais tej yam uas peb tsis ntseeg thaum muaj tej lub cib fim no. Yuav muaj tej yam no vim peb hlub peb cov kwv tij thiab cov muam.”4

Kuv paub qhov no muaj tseeb. Kuv cog lus tias yog peb muaj kev ntseeg tias tus Tswv yuav pab peb, Nws yuav coj peb txoj hau kev, tshoov peb lub siab, thiab peb yuav muaj kev xyiv fab thaum peb ua txoj hauj lwm ntawm kev hlub tseem ceeb no. Peb yuav to taub hais tias kev qhia txog txoj moo zoo yog kev muaj txoj kev hlub caw lawv thiab kev xav pab lawv tiag tiag, txawm lawv teb li cas los xij.

III.

Muaj lwm yam uas peb ua tau kom qhia txog txoj moo zoo:

Daim Duab
Cov mej zeej ua phooj ywg
Daim Duab
Cov mej zeej mus xyuas
Daim Duab
Tus tsav tsheb nyob hauv Brazil Olympics
  1. Peb yuav tsum nco ntsoov tias cov neeg “kawm thaum lawv npaj siab kawm, thiab tsis yog thaum peb npaj siab qhia lawv.”5 Tej yam uas peb nyiam hais txog, xws li tej lus qhuab qhia tseem ceeb ntawm lub Koom Txoos, feem ntau tsis yog tej yam uas lwm tus nyiam kawm txog. Lwm tus pheej xav tau tej yam uas muaj los ntawm cov lus qhuab qhia, tsis yog lawv xav tau cov lus qhuab qhia. Thaum lawv saib los yog muaj feem nrog peb lub neej thaum peb ua raws li Yexus Khetos txoj moo zoo, lawv hnov tus Ntsuj Plig thiab pib xav paub txog cov lus qhuab qhia. Lawv kuj yuav xav paub thaum lawv nrhiav kev zoo siab ntxiv, xav paub Vajtswv ntxiv, los yog xav to taub lub ntsiab ntawm lub neej no.6 Yog li ntawd, peb yuav tsum ua tib zoo thov Vajtswv kom paub hais tias peb yuav nug li cas thiaj paub seb ib tug neeg puas xav kawm ntxiv. Yuav nyob ntawm seb ib tug neeg lub zwj ceeb tam sim no zoo li cas thiab peb nrog lawv sib raug zoo npaum li cas. Nov yog ib qho zoo sib tham txog nyob hauv kev sib sab laj, tej pawg, thiab Koom Haum Niam Tsev.

  2. Thaum peb hais lus rau lwm tus, peb yuav tsum nco ntsoov tias kev caw tib neeg kom kawm txog Yexus Khetos thiab Nws txoj moo zoo yeej zoo dua li kev caw lawv kawm txog peb lub Koom Txoos.7 Peb xav kom tib neeg hloov siab los ntseeg txoj moo zoo. Nov yog txoj hauj lwm tseem ceeb ntawm Phau Ntawv Maumoos. Tej kev xav txog peb lub Koom Txoos yeej muaj tom qab tib neeg hloov siab los ntseeg Yexus Khetos; tsis muaj ua ntej. Ntau tus neeg uas tsis ntseeg ib lub koom txoos tseem hlub tus Cawm Seej. Tso tej yam tseem ceeb tshaj ua ntej.

  3. Thaum peb qhia ib tug neeg txog txoj moo zoo, peb yuav tsum siv tej yam uas qhia tias peb hlub tus ntawd tiag tiag. Yuav muaj li no thaum peb sim pab lwm tus kho tej teeb meem uas lawv qhia rau peb los yog thaum peb ua hauj lwm nrog lawv ua hauj lwm hauv zej zog, xws li kev pab tu neeg mob, saib xyuas cov neeg pluag, los sis pab txhawb nqa lwm tus lub neej.

  4. Peb yuav tsum tsis txhob qhia txoj moo zoo rau peb cov phooj ywg thiab cov neeg peb paub xwb. Thaum muaj kev sib tw Olympics peb tau kawm txog ib tug neeg LDS uas tsav lub tsheb thauj neeg nyob hauv Rio de Janeiro uas muaj tej Phau Ntawv Maumoos ua xya yam lus thiab muab ib phau rau txhua tus uas kam txais. Nws hu nws tus kheej ua “tus tub txib uas tsav lub tsheb thauj neeg.” Nws hais tias, “Rio de Janeiro tej kev … yog [kuv] tshav ua tub txib.”8

    Clayton M. Christensen, uas yog ib tug mej zeej uas ua cov tub txib txoj hauj lwm ntau heev, hais tias, “tau nees nkaum xyoo tas los, peb tsis tau pom kev sib txuas ntawm qhov uas yus nrog ib tug neeg sib raug zoo npaum li cas thiab qhov uas tus ntawd yuav xav kawm txog txoj moo zoo.”9

  5. Tej pawg ntseeg pawg npisov yeej npaj tau kev sib ntsib txais lub cim nco txog tshwj xeeb thiab caw cov mej zeej coj tib neeg uas xav kawm tuaj. Cov mej zeej hauv pawg ntseeg yuav xav coj cov neeg lawv paub los rau ib txoj kev sib ntsib zoo li no vim lawv paub tias tau npaj tej yam hauv kev sib ntsib ntawd kom tib neeg thiaj xav kawm thiab tej uas qhia zoo txog lub Koom Txoos.

  6. Kuj muaj ntau yam cib fim qhia txog txoj moo zoo. Piv txwv hais tias, lub caij ntuj sov tas los no, kuv tau txais ib tsab ntawv los ntawm ib tug mej zeej tshiab uas tau kawm txog txoj moo zoo thaum ib tug phooj ywg dhau los hu xov tooj tuaj rau nws seb nws muaj txoj kev mob zoo li cas. Nws sau hais tias: “Kuv yeej nyiam nws txoj kev hais lus rau kuv. Tom qab ob peb lub hlis uas kuv cov tub txib qhia kuv, kuv tau ua kev cai raus dej. Txij thaum ntawd kuv lub neej yeej zoo zog.”10 Peb txhua tus paub txog ntau tus neeg uas yuav muaj lub neej zoo dua vim lawv muaj txoj moo zoo. Peb puas tab tom ncav tes pab lawv?

  7. Qhov uas peb cov tub hluas ntxhais hluas txawj siv social media ua rau lawv muaj tej cib fim tshwj xeeb kom ncav tes pab lwm tus xav paub txog txoj moo zoo. Hais txog tus Cawm Seej txoj kev tshwm sim rau cov Neeg Nifais, Maumoos sau hais tias, “Nws tau qhia thiab muab kev pab rau tej me nyuam … , thiab nws tau ua rau lawv tej nplaig muag … xwv kom lawv yuav hais tau lus” (3 Nifais 26:14). Niaj hnub no kuv xav tias peb yuav hais tias “ua rau lawv [ntiv tes xoo] muag xwv kom lawv yuav ntaus tau ntawv.” Cia li mus ua li ntawd ’os, cov tub hluas ntxhais hluas!

Daim Duab
Qhia txog txoj moo zoo thaum ntaus ntawv

Kev qhia txoj moo zoo yeej tsis yog ib lub nra hnyav tiam sis yog kev xyiv fab. Qhov uas peb hu ua “cov mej zeej txoj kev ua tub txib txoj hauj lwm” tsis yog ib qho txheej xwm tiam sis yog txoj kev hlub thiab kev pab lwm tus nyob ib puag ncig. Yeej yog ib qho cib fim kom ua tim khawv tias peb xav li cas txog tus Cawm Seej txoj moo zoo. Raws li Txwj Laug Ballard qhia hais tias, “Ib qho puav pheej tseem ceeb txog peb txoj kev hloov siab los ntseeg thiab qhov uas peb xav li cas txog txoj moo zoo nyob hauv peb lub neej yog qhov uas peb txaus siab npaum li cas kom qhia lwm tus txog txoj moo zoo.”11

Kuv ua tim khawv txog Yexus Khetos, tus uas yog txoj kev kaj thiab txoj sia ntawm lub ntiaj teb (saib 3 Nifais 11:11). Nws txoj moo zoo yeej ci ntsa iab rau peb txoj kev nyob hauv lub ntiaj teb no. Nws txoj Kev Theej Txhoj ua rau peb paub tias yuav muaj txoj sia tom qab peb tuag thiab muaj zog kom txog thaum peb tsis txawj tuag. Thiab Nws txoj Kev Theej Txhoj muab cib fim rau peb txais kev zam txim rau peb tej kev txhaum thiab, raws li Vajtswv txoj kev cawm seej, tsim nyog txais txoj sia nyob mus ib txhis, lub txiaj ntsim zoo tshaj plaws uas Vajtswv foom pub rau peb (saib Q&K 14:7). Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Thomas S. Monson, “Zoo Siab Txais Tos Nej rau lub Tuam Rooj Sab Laj,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2013, 4.

  2. Quentin L. Cook, “How to Be a Member Missionary,” New Era, Ob Hlis Ntuj 2015, 48.

  3. M. Russell Ballard, “Tso Siab rau tus Tswv,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2013, 44.

  4. M. Russell Ballard, “Put Your Trust in the Lord,” 44.

  5. Clayton M. Christensen, The Power of Everyday Missionaries (2012), 30.

  6. Saib Christensen, Power of Everyday Missionaries, 26–27.

  7. Saib Gary C. Lawrence, How Americans View Mormonism: Seven Steps to Improve Our Image (2008), 34–35.

  8. Saib Ashley Kewish, “Cab Driver Hands Out Copies of Book of Mormon to Rio Visitors,” Yim Hli Ntuj 8, 2016, ksl.com.

  9. Christensen, Power of Everyday Missionaries, 21.

  10. Tsab ntawv, Yim Hli Ntuj 21, 2016.

  11. M. Russell Ballard, “Now Is the Time,” Liahona, Ib Hlis Ntuj 2001, 89.