Svátost nám může pomoci stát se svatými

Na shromáždění svátosti se můžeme začít připravovat dlouho předtím, než začne. Vhodnou dobou k přemítání o našem duchovním pokroku a k přípravě může být sobota.

Obrázek

Příprava na neděli

Na naší cestě k tomu, abychom se stali takovými, jako je Nebeský Otec, je smrtelnost nezbytným darem. Nutně zahrnuje zkoušky a těžkosti, které nám poskytují příležitosti k tomu, abychom se měnili a rostli. Král Beniamin učil, že „přirozený člověk je nepřítelem Boha … a bude na věky věků, ledaže se poddá nutkáním Svatého Ducha a odloží přirozeného člověka a stane se svatým skrze usmíření Krista Pána“. (Mosiáš 3:19.) Účast na obřadu svátosti nám poskytuje příležitost plněji poddávat své srdce a duši Bohu.

V rámci přípravy se naše srdce stane zlomeným, když vyjadřujeme vděčnost za Kristovo Usmíření, činíme pokání z chyb a nedostatků a žádáme Otce o pomoc v úsilí stát se více takovými, jako je On. Poté se můžeme těšit na příležitost, kterou nám poskytuje svátost, abychom pamatovali na Jeho oběť a obnovili své závazky plynoucí ze smluv, které jsme uzavřeli.

Obřad svátosti pro nás může být silnějším zážitkem, když na shromáždění přijdeme v dostatečném předstihu a budeme přemítat během preludia.

Obrázek

Přicházejme na shromáždění svátosti brzy

President Boyd K. Packer učil: „Uctivě hrané preludium je výživou pro ducha. Přivolává inspiraci.“¹ „Toto není doba,“ vysvětlil president Russell M. Nelson, „pro konverzaci nebo předávání vzkazů, ale chvíle meditace naplněná modlitbou, při které se vedoucí i členové na svátost duchovně připravují.“²

Píseň ke svátosti je pro náš prožitek týkající se svátosti obzvláště důležitá. Hudba povznáší naše myšlenky a pocity. Vliv písně ke svátosti se dokonce ještě více posiluje, když se soustředíme na její slova a na mocnou nauku, které učí. Ze slov jako například „mukám ses podrobit sám neváhal“³, „kéž přicházíme s jistotou, že naše srdce, ruce čisté jsou“⁴ či „jak krásný … je plán Vykoupení, jenž … milost naplní,“⁵ se toho můžeme hodně naučit.

Obrázek

Zpívejme náboženské písně a učme se z nich

Obrázek

Soustřeďme se na slova náboženských písní

Když při přípravě na přijímání symbolů svátosti zpíváme náboženskou píseň, její slova se mohou stát součástí našeho smluvního závazku. Vezměte například v úvahu slova: „V srdci nám dnes ulpívá ta prosba upřímná o sílu přijmout vůli Tvou a sloužit s odvahou.“⁶

Místo toho, abychom přestali vnímat ona známá slova modliteb svátosti, můžeme se z nich mnohému naučit a mnohé pocítit, když se jich budeme duchovně účastnit tím, že se zamyslíme nad závazky a souvisejícími požehnáními obsaženými v těchto posvátných modlitbách.

Obrázek

Požehnání chleba

Chléb a voda jsou žehnány a posvěcovány pro naši duši. Připomínají nám Spasitelovu oběť a to, že On nám může pomoci stát se svatými.

Modlitby vysvětlují, že chléb přijímáme na památku těla Syna, které dal jako výkupné, aby všichni měli nárok na vzkříšení, a vodu pijeme na památku krve Syna, kterou ochotně prolil, abychom mohli být vykoupeni pod podmínkou pokání.

Modlitby uvádějí smlouvy slovy „že jsou ochotni“. (Moroni 4:3.) Tato slova v sobě chovají velikou potenciální moc. Jsme ochotni sloužit a zapojit se? Jsme ochotni se změnit? Jsme ochotni postavit se svým slabostem? Jsme ochotni pomáhat a žehnat druhým? Jsme ochotni důvěřovat Spasiteli?

Když jsou pronesena zaslíbení a když svátost přijímáme, v srdci potvrzujeme, že jsme ochotni:

• vzít na sebe jméno Ježíše Krista,

• snažit se dodržovat všechna Jeho přikázání

• a vždy na Něj pamatovat.

V závěru modlitby je uvedena nádherná výzva a zaslíbení: „Aby mohli vždy míti jeho Ducha, aby byl s nimi.“ (Moroni 4:3.)

Pavel napsal: „Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost, dobrotivost, dobrota, věrnost, krotkost [a] středmost.“ (Galatským 5:22–23.) Když dodržujeme své smlouvy, jsou nám dostupná nádherná požehnání a dary.

Uctivé okamžiky, během nichž nositelé kněžství roznášejí svátost, se pro nás mohou stát posvátnými.

Obrázek

Roznášení chleba

Zatímco je roznášen chléb, můžeme přemítat o tom, že ve vrcholném skutku lásky k nám na sebe Spasitel vzal „smrt, aby mohl uvolniti pouta smrti, jež spoutávají lid jeho“. (Alma 7:12.)

Můžeme pamatovat na velkolepé požehnání vzkříšení, které „přijde ke všem, … jak k porobeným, tak k svobodným, jak k mužům, tak k ženám, jak k zlovolným, tak ke spravedlivým; a dokonce ani jeden vlas z hlavy jejich nebude ztracen; ale vše bude znovuzřízeno do své dokonalé schránky“. (Alma 11:44.)

Obrázek

Roznášení vody

Během roznášení vody můžeme pamatovat na tuto Spasitelovu prosbu:

„Viz, já, Bůh, jsem vytrpěl tyto věci za všechny, aby oni nemuseli trpěti, jestliže budou činiti pokání; …

Kteréžto utrpení způsobilo mně, dokonce Bohu, největšímu ze všech, že jsem se chvěl bolestí a krvácel v každém póru a trpěl v těle i v duchu – a přál jsem si, abych nemusel píti ten hořký kalich a mohl se stáhnouti.“ (NaS 19:16, 18.)

Pamatujeme na to, že Spasitel vzal „na sebe slabosti [naše], aby nitro jeho mohlo býti naplněno milosrdenstvím podle těla, aby poznal podle těla, jak pomoci lidu svému podle slabostí [našich]“. (Alma 7:12.)

Když se poté zamyslíme nad svým prožitkem během obřadu svátosti, můžeme si položit tyto otázky:

• Co budu tento týden dělat, abych se na svátost lépe připravil?

• Mohl bych více přispívat k uctivosti a ke zjevení, jež mohou provázet úvodní část shromáždění svátosti?

• Jaké nauce nás učila píseň ke svátosti?

• Co jsem slyšel a pociťoval, když jsem naslouchal modlitbám svátosti?

• O čem jsem přemýšlel, když se svátost roznášela?

Starší David A. Bednar učil: „Obřad svátosti je svatou a opakující se výzvou, abychom činili upřímné pokání a byli duchovně obnoveni. Úkon přijímání svátosti sám o sobě hříchy neodpouští. Když se ale svědomitě připravujeme a účastníme se tohoto obřadu se zlomeným srdcem a zkroušeným duchem, pak zaslíbení zní, že můžeme mít vždy Ducha Páně, aby byl s námi. A skrze posvěcující moc Ducha Svatého jakožto našeho stálého společníka si můžeme vždy udržovat odpuštění hříchů.“⁷

Svědčím o tom, že když prohloubíme svou připravenost a duchovní účast na obřadu svátosti, bude nám dostupná hojnost požehnání. Dále svědčím o tom, že tato požehnání jsou nám dostupná díky lásce našeho Otce v nebi a nekonečné smírné oběti Jeho Milovaného Syna, Ježíše Krista. V Jeho posvátném jménu, ve jménu Ježíše Krista, amen.