2010–2019
Lub Cim Nco Txog Pab Tau Peb Los Ua Neeg Dawb Huv
Kaum Hli Ntuj Xyoo 2016


Lub Cim Nco Txog Pab Tau Peb Los Ua Neeg Dawb Huv

Cia li xav txog tsib txoj kev uas pab tau peb thaum peb koom ua ke txais txoj kab ke dawb ceev ntawm lub cim nco txog.

Ib qho uas kuv nco ntsoov yog thaum peb tau muaj kev sib ntsib txais lub cim nco txog nyob hauv peb lub tsev nyob Warrnambool, Australia. Muaj 10 mus txog 15 tus neeg uas koom peb ceg ntseeg, thiab kuv txiv, yog ib tug ntawm peb tug uas tuav lub pov thawj hwj, nws thiaj muaj cib fim ntau foom koob hmoov rau lub cim nco txog. Kuv nco qab kuv xav li cas thaum nws txo hwj chim ua tib zoo nyeem tej lus ntawm ob zaj lus thov foom koob hmoov rau lub cim nco txog. Feem ntau nyuaj rau nws hais lus thaum nws hnov tus Ntsuj Plig. Tej lub sij hawm nws yuav tsum tos kom tswj hwm nws tej kev xav hauv nws lub siab ua ntej nws thov tau tiav.

Vim kuv muaj tsib xyoos xwb, kuv tsis to taub tag nrho tej yam uas nws hais los ua; tiam sis, kuv paub tias yog ib qho tshwj xeeb. Tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv tau nplij kuv lub siab thaum kuv txiv xav txog tus Cawm Seej txoj kev hlub rau peb.

Tus Cawm Seej qhia hais tias: “Thiab qhov no nej yuav tsum nco ntsoov ua rau cov uas hloov siab lees txim thiab ua kev cai raus dej nyob ntawm kuv lub npe; thiab nej yuav ua nws rau txoj kev nco txog kuv cov ntshav, uas kuv tau cia nrog rau nej, xwv kom nej yuav ua tim khawv rau Leej Txiv tias nej yeej nco ntsoov txog kuv. Thiab yog nej nco ntsoov txog kuv nej yuav muaj kuv tus Ntsuj Plig nrog nej nyob” (3 Nifais 18:11).

Kuv caw peb txhua tus xav txog tsib txoj kev uas pab tau peb thaum peb koom ua ke txais lub cim nco txog, ib txoj kab ke uas pab tau peb los ua neeg dawb huv.

1. Npaj Ua Ntej

Peb yeej muaj cib fim npaj kom txais lub cim nco txog ua ntej kev sib ntsib txais lub cim nco txog pib. Tej zaum Hnub Saturday yog ib lub sij hawm zoo xav txog peb txoj kev npaj siab thiab kev vam meej ntawm sab ntsuj plig.

Daim Duab
Npaj rau Hnub Sunday

Kev ua neej hauv lub ntiaj teb no yog ib lub txiaj ntsim tseem ceeb nyob hauv peb txoj kev los ua neeg zoo li peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej. Peb yeej yuav tsum raug tej kev sim siab uas ua rau peb muaj cib fim hloov thiab loj hlob tuaj. Tus Vaj Ntxwv Npeyamis qhia hais tias “tus neeg ntiaj teb yog ib tug yeeb ncuab rau Vajtswv, … thiab yuav yog, mus ib txhiab thiab ib txhis, tsuas yog nws zwm rau tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv tej kev tshoov siab xwb, thiab tso tus neeg ntiaj teb tseg thiab los ua ib tug neeg tshiab dawb huv dhau los ntawm tus Tswv Khetos txoj kev theej txhoj” (Mauxiyas 3:19). Kev koom ua txoj kab ke txais lub cim nco txog muab cib fim rau peb muab peb lub siab lub ntsws ywj rau Vajtswv lub siab nyiam.

Thaum peb npaj siab, peb lub siab mob thaum peb ua Vajtswv tsaug rau Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj,hloov siab lees txim, thiab thov kom txais tau Leej Txiv txoj kev pab thaum peb yeej meem los ua neeg zoo li Nws ntxiv. Ces peb thiaj yuav tos ntsoov qhov cib fim txais lub cim nco txog kom nco txog Nws txoj kev theej txhoj thiab rov qab cog lus tias peb yuav raws li peb tej kev khi lus.

2. Tuaj Ntxov

Qhov uas peb tuaj ntxov ua ntej qhib kev sib ntsib thiab xav xav hauv peb lub siab thaum ntaus nkauj ua ntej yuav pib yeej pab tau peb thaum peb yuav txais lub cim nco txog.

Daim Duab
Tuaj ntxov rau kev sib ntsib txais lub cim nco txog

Thawj Tswj Hwm Boyd K. Packer qhia hais tias: “Cov nkauj qhib thaum ntaus yam li tswm seeb, yog kev tu yus sab ntsuj plig. Ua rau yus txais tau kev tshoov siab.”1 Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson piav hais tias, “Tsis yog ib lub sij hawm sib tham los yog xa lus tiam sis yog ib lub sij hawm rau kev xav thiab kev thov Vajtswv thaum cov thawj coj thiab mej zeej npaj txais lub cim nco txog.”2

3. Hu Nkauj thiab Kawm tej Lus Los ntawm zaj Nkauj rau lub Cim Nco Txog

Zaj nkauj rau lub cim nco txog yeej yog ib qho tseem ceeb rau peb txoj kev txais lub cim nco txog. Cov nkauj ua rau peb xav tej yam zoo. Zaj nkauj rau lub cim nco txog yeej muaj hwj huam ntxiv thaum peb xav txog tej lus thiab cov lus qhuab qhia uas muaj hwj chim heev. Peb kawm ntau los ntawm tej lus xws li “Rau peb koj roj ntsha nrog,”3 “Cia peb nco ntsoov thiab paub txhua tus peb tej nplooj siab thiab txhais tes huv,”4 thiab “Txoj kev txim lij thiab txoj kev hlub koom ua ke mus ib txhis!”5

Daim Duab
Hu nkauj thiab kawm los ntawm cov nkauj qhuas Vajtswv
Daim Duab
Tsom ntsoov rau tej lus ntawm cov nkauj qhuas Vajtswv

Thaum peb hu ib zaj nkauj qhuas Vajtswv kom npaj txais lub cim nco txog, tej zaum tej lus ntawd yog ib feem ntawm peb txoj kev khi lus. Ua piv txwv, cia li xav txog tej lus no: “Tus Tswv, peb hlub koj kawg siab ntsws. Peb yuav taug koj txoj kev.”6

4. Koom Siab Xav txog tej Lus Nyob hauv zaj Lus Thov Foom Koob Hmoov rau lub Cim Nco Txog (Saib Maulaunais 4–5)

Tsis tsim nyog uas peb tsis mloog tej lus ntawm ob zaj lus thov foom koob hmoov rau lub cim nco txog, vim peb kawm tau ntau yam thiab ua rau peb xav ntau yam ntxiv yog peb koom siab xav txog tej kev cog lus thiab cov koob hmoov uas nyob hauv ob zaj lus thov dawb ceev no.

Daim Duab
Thov Vajtswv foom koob hmoov rau cov mov mog

Lawv foom koob hmoov thiab muab cov mov mog thiab cov dej tshwj tseg cia kom dawb huv rau peb sab ntsuj plig. Cov mov mog thiab cov dej ua rau peb nco txog tus Cawm Seej txoj kev txi thiab qhov uas Nws pab tau peb los ua neeg dawb huv.

Ob zaj lus thov Vajtswv piav hais tias peb noj cov mov mog kom nco txog Leej Tub lub cev, uas Nws muab kom them tus nqi rau peb txhua tus sawv rov los, thiab peb haus cov dej kom nco txog Leej Tub cov ntshav, uas Nws muab nrog kom peb yuav txais kev txhiv dim yog peb hloov siab lees txim.

Ob zaj lus thov no piav txog kev khi lus thaum hais lo lus “Kom lawv txaus siab” (Maulaunais 4:3). Lo lus no muaj hwj chim rau peb heev. Peb puas txaus siab pab thiab koom siab? Peb puas txaus siab hloov? Peb puas txaus siab kho peb tej kev qaug zog? Peb puas txaus siab ncav tes foom koob hmoov rau lwm tus? Peb puas txaus siab tso siab rau tus Cawm Seej?

Thaum peb mloog cov lus cog tseg thiab peb txais lub cim nco txog, peb cog lus tias peb txaus siab:

  • Ris rau peb tus kheej Yexus Khetos lub npe.

  • Siv zog ua raws li tag nrho Nws cov lus txib.

  • Nco ntsoov txog Nws.

Muaj kev caw thiab kev cog lus zoo kawg thaum xaus zaj lus thov no hais tias: “Kom lawv thiaj li yuav muaj nws Leej Ntsuj Plig niaj hnub nrog lawv nyob” (Maulaunais 4:3).

Povlauj sau hais tias, “Tus Ntsuj Plig ua rau neeg muaj lub siab hlub, kev xyiv fab, kev kaj siab lug, ua siab ntev, muaj siab dawb siab zoo, kev ntseeg, lub siab mos muag thiab lub siab ncaj” (Kalatias 5:22–23). Peb yuav txais tau cov koob hmoov thiab tej txiaj ntsim zoo yog peb ua raws li peb tej kev khi lus.

5. Xav Txog thiab Nco Ntsoov Nws Thaum Txais lub Cim Nco Txog

Lub sij hawm uas cov tuav lub pov thawj hwj muab lub cim nco txog rau txhua tus yeej yuav los ua ib lub sij hawm dawb ceev rau peb.

Daim Duab
Muab cov mov mog

Thaum peb txais cov mov mog, tej zaum peb yuav xav txog txoj kev hlub loj tshaj plaws rau peb txhua tus, uas tus Cawm Seej “ris txoj kev tuag, xwv kom nws yuav txo tau txoj kev tuag tej hlua uas khi nws cov neeg kom xoob” (Amas 7:12).

Tej zaum peb yuav nco txog txoj koob hmoov ntawm Kev Sawv Rov Los uas “yuav los rau tag nrho sawv daws, … tag nrho cov raug txim thiab cov tsis raug, tag nrho poj niam thiab txiv neej, tag nrho neeg phem thiab neeg ncaj ncees; thiab ib txoj plaub hau saum lawv tej taub hau los twb yuav tsis ploj; tiam sis txhua txhia yam yuav rov qab los rau lawv tej qub chaw li qub” (Amas 11:44).

Daim Duab
Muab cov dej

Thaum peb txais cov dej, tej zaum peb yuav nco txog tus Cawm Seej tej lus thov:

Vim saib seb, kuv, Vajtswv, tau raug tej yam no rau tag nrho sawv daws, xwv kom lawv yuav tsis raug yog hais tias lawv hloov siab lees txim; …

Txoj kev raug txom nyem uas tau ua rau kuv, uas twb yog Vajtswv, tus zoo tshaj plaws ntawm tag nrho sawv daws, kom tshee hnyo vim yog txoj kev mob, thiab los ntshav ntawm txhua lub qhov hws, thiab raug txom nyem tag nrho sab cev nqaij daim tawv thiab sab ntsuj plig—thiab tau ua kom kuv tsis xav haus lub khob dej iab, thiab tsum (saib Q&K 19:16, 18).

Peb nco ntsoov tias Nws tau ris “[peb] tej kev qaug dag qaug zog, kom nws lub siab thiaj li yuav muaj puv nkaus kev hlub tshua, raws li cev nqaij daim tawv, xwv kom nws yuav paub pab nws cov neeg raws li [peb] tej kev qaug dag qaug zog” (Amas 7:12).

Thaum peb xav txog lub sij hawm uas peb txais lub cim nco txog, tsim nyog uas peb nug peb tus kheej li no hais tias:

  • Kuv yuav ua dab tsi lub lim tiam no kom npaj zoo dua rau kev txais lub cim nco txog?

  • Puas muaj dab tsi kuv ua tau kom txhawb nqa kev tswm seeb thiab kev tshwm sim uas cov ntseeg txais tau thaum pib kev sib ntsib txais lub cim nco txog?

  • Zaj nkauj txog lub cim nco txog tau qhia txog cov lus qhuab qhia twg?

  • Kuv hnov dab tsi hauv kuv lub siab thaum kuv mloog zaj lus thov foom koob hmoov rau lub cim nco txog?

  • Kuv tau xav txog dab tsi thaum lawv muab lub cim nco txog?

Txwj Laug David A. Bednar qhia hais tias: “Txoj kab ke txais lub cim nco txog yog kev dawb huv uas caw peb hloov siab lees txim tiag tiag thiab rov qab ua neeg tshiab ntawm sab ntsuj plig. Qhov uas peb txais lub cim nco txog, tsis ua rau peb txais kev zam txim rau peb tej kev txhaum. Tiam sis thaum peb ua tib zoo koom siab ua txoj kab ke dawb huv no nrog rau ib lub siab mob thiab lub siab xav ua zoo, ces peb txais lo lus cog tseg hais tias peb yuav muaj nws tus Ntsuj Plig niaj hnub nrog peb nyob. Thiab dhau los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub hwj chim uas ua kom peb dawb huv uas niaj hnub nrog peb nyob, ces peb niaj hnub txais tau kev zam txim rau peb tej kev txhaum.”7

Kuv ua tim khawv txog cov koob hmoov ntau nplua mias uas peb txhua tus txais tau thaum peb npaj siab thiab koom ua txoj kab ke txais lub cim nco txog. Kuv kuj ua tim khawv tias peb muaj cov koob hmoov no vim peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej hlub peb thiab Nws Tib Leeg Tub, Yexus Khetos, tau theej peb lub txhoj. Los ntawm Nws lub npe dawb ceev, uas yog Yexus Khetos, amees.

Lus Cim

  1. Boyd K. Packer, “Personal Revelation: The Gift, the Test, and the Promise,” Ensign, Kaum Ib Hlis Ntuj 1994, 61.

  2. Russell M. Nelson, “Worshiping at Sacrament Meeting,” Liahona, Yim Hli Ntuj 2004, 13.

  3. “Yexus ntawm Naxales, Cawm Seej, Vaj Ntxwv,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 76.

  4. “Thaum Peb Los Txais lub Cim Nco Txog,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 75.

  5. “Vajtswv Muaj Tswv Yim thiab Hlub Peb,” Cov Nkauj Qhuas Vajtswv, zaj 84.

  6. “As Now We Take the Sacrament,” Hymns, zaj 169.

  7. David A. Bednar, “Niaj Hnub Tau Ib txoj Kev Zam Nej tej Kev Txhaum,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2016, 61–62.