2010–2019
Tej uas Neeg Xav Tau Nyob ntawm Peb
Kaum Hli Ntuj 2017


Tej uas Neeg Xav Tau Nyob ntawm Peb

Cov neeg uas xav tau kev pab tseem ceeb tshaj yog cov uas nyob hauv peb tsev neeg, peb cov phooj ywg, peb pawg ntseeg, thiab nyob hauv peb zej zog.

Lub caij tsis ntev los no, peb twb pom ntau yam kev puas tsuaj nyob hauv Mev Teb, lub Teb Chaws Amelikas, Axias, pov txwv Caribbean, thiab Afikas. Tej no twb ua rau tib neeg ua zoo vim txhiab tus neeg tau los pab cov uas raug xwm txheej los sis xav tau kev pab thiab cov uas raug kev txom nyem. Ua rau kuv zoo siab kawg pom cov ntxhais hluas nyob hauv Texas thiab Florida uas, nrog rau coob tus ntxiv, tau hnav tsho daj Helping Hands thiab pab tu tsev tshem khoom uas raug puas tsuaj tom qab nag xob nag cua. Txhiab txhiab tus ntxiv yeej zoo siab mus rau tej qhov chaw no yog tias tsis deb heev. Tiam sis, nej twb pub nyiaj dawb ntau kom tshem tau lawv txo kev txom nyem. Nej txoj kev ua siab dawb thiab kev khuv leej yeej zoo li Yexus Khetos thiab tshoov peb lub siab.

Daim Duab
Cov ntxhais hluas nrog Thawj Tswj Hwm Eyring

Hnub no kuv xav hais txog ib lub ntsiab ntawm kev pab uas kuv xav tias yog ib qho tseem ceeb rau txhua tus—txawm peb nyob qhov twg los xij. Rau peb cov uas saib xov xwm txog tej xwm txheej no thiab tsis paub peb yuav ua li cas, tej zaum lus teb yeej nyob kiag ntawm peb xwb.

Tus Cawm Seej qhia hais tias, “Rau qhov tus uas khuv xim nws txoj sia, tus ntawd yuav tsis tau txoj sia, tiam sis tus uas tsis khuv xim nws txoj sia vim nws ntseeg kuv, tus ntawd yuav tau txoj sia.”1 Thawj Tswj Hwm Thomas S. Monson hais txog vaj lug kub no: “Kuv xav tias tus Cawm Seej tab tom qhia peb tias yog peb tsis rau siab ntso ua hauj lwm pab lwm tus neeg, ces peb lub neej tsis muaj qab hau dab tsi. Cov uas ua neej nyob pab lawv tus kheej nkaus xwb yuav poob qab thiab hais paj lug tias lawv xiam lawv txoj sia, tiam sis cov uas ua hauj lwm pab lwm tus ces yuav loj hlob thiab huaj vam—ces yuav cawm lawv txoj sia.”2

Peb nyob hauv ib haiv neeg uas peb haj yam tsom ntsoov rau lub xov tooj me me nyob hauv peb txhais tes ntau tshaj peb tsom ntsoov rau tib neeg uas nyob ib puag ncig. Peb cia li ntaus ntawv tsis saib leej twg thiab luag nyav rau lawv, los yog tsis sib tham tim ntsej tim muag. Peb xav txog qhov uas peb muaj cov neeg raws peb thiab cov neeg nyiam npaum li cas ntau tshaj peb xav txog kev pab ib tug phooj ywg thiab qhia nws tias peb hlub, txhawj txog nws, thiab xav paub txog nws. Txawm yog peb siv tej txuj ci technology niaj hnub no kom tshaj tawm Yexus Khetos txoj moo zoo thiab pab peb sib raug zoo nrog peb tsev neeg thiab phooj ywg, yog tias peb tsis rau siab kav peb tus kheej thaum siv peb cov xov tooj no, ces ua rau peb xav txog peb tus kheej xwb thiab tsis nco qab tias lub ntsiab ntawm kev ua raws li txoj moo zoo yog kev pab lwm tus.

Kuv hlub thiab ntseeg nej cov uas yog cov tub hluas ntxhais hluas. Kuv twb pom thiab hnov nej tej kev xav pab thiab txhawb nqa lwm tus nyob hauv ntiaj teb. Kuv ntseeg tias cov mej zeej feem coob xav tias kev pab yog lub ntsiab ntawm lawv tej kev khi lus thiab kev ua thwj tim. Tiam sis kuv kuj xav tias yooj yim rau peb tsis pom tej cib fim zoo tshaj plaws kom pab lwm tus vim muaj tej yam kom peb tsis nco qab los yog peb nrhiav tej yam loj kom hloov lub ntiaj teb thiab peb tsis pom tias cov neeg uas xav tau kev pab tseem ceeb tshaj yog cov uas nyob hauv peb tsev neeg, peb cov phooj ywg, peb pawg ntseeg, thiab nyob hauv peb zej zog. Peb txais kev tshoov siab thaum peb pom kev txom nyem thiab tej kev xav tau ntawm cov uas nyob deb heev, tiam sis peb tsis pom hais tias muaj ib tug neeg uas xav tau peb ua nws tus phooj ywg uas zaum ze peb hauv peb chav kawm.

Viv Ncaus Linda K. Burton hais ib zaj dab neeg txog ib ceg txheem ntseeg lub Koom Haum Niam Tsev tus thawj tswj hwm uas nrog lwm tus neeg pab khaws cov pam rau tib neeg uas xav tau thaum tiam 1990. “Nws ua ntau yam ntxiv vim nws thiab nws tus ntxhais tsav ib lub tsheb thauj cov pam los ntawm London mus rau Kosovo. Thaum nws rov qab mus tsev, nws tau txais kev tshoov siab uas chob nws lub siab tob heev. Kev tshoov siab yog li no: ‘Qhov koj nyuam qhuav tau ua yog ib qho zoo. Tam sim no cia li mus tsev, hla kev, thiab pab koj tus neeg zej zog!’”3

Yuav zoo li cas yog peb cawm lub ntiaj teb tiam sis peb tsis quav ntsej txog cov uas xav tau kev pab nyob ze tshaj peb thiab cov uas peb hlub tshaj? Yuav muaj nqi li cas yog tias peb kho lub ntiaj teb tiam sis cov neeg nyob ze peb muaj teeb meem thiab peb tsis pom? Tej zaum Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau tso cov uas xav tau peb txoj kev pab ze tshaj peb, vim nws paub tias peb yog cov zoo tshaj plaws kom pab tau lawv.

Daim Duab
Sarah thiab nws tus viv ncaus taug kev

Txhua tus yeej nrhiav tau kev kom pab lwm tus zoo li Yexus Khetos. Tsis ntev tas los kuv tus pab cuam, Viv Ncaus Carol F. McConkie, qhia kuv txog nws tus ntxhais xeeb ntxwv uas muaj 10 xyoo Sarah uas, thaum nws kawm tias nws niam mob, txiav txim siab tias nws yuav pab. Sarah twb tsa Sarah tus niam hluas sawv, pab nws hnav khaub ncaws, pab nws txhuam hniav, pab nws ntsis plaub hau, thiab noj tshais, Sarah niam thiaj li so tau. Sarah tau ua txoj kev pab me me no es tsis muaj leej twg thov nws ua vim nws pom ib tug neeg uas xav tau kev pab thiab nws xav pab. Tsis yog Sarah foom koob hmoov rau nws niam xwb, tiam sis kuv paub hais tias nws kuj zoo siab vim nws paub tias nws tau pab ib tug uas nws hlub tshaj, thiab thaum nws ua li ntawd, ua rau nws thiab nws tus viv ncaus sib raug zoo. Thawj Tswj Hwm James E. Faust hais tias: “Txawm yus muaj hnub nyoog li cas los, yus yeej pib pab lwm tus los tau. … Tej zaum tsis tas ua tej yam kom pab loj heev, thiab kev pab yeej tseem ceeb tshaj plaws nyob hauv yus tsev neeg.”4

Daim Duab
Sarah thiab nws tus viv ncaus nyeem ntawv

Nej cov me nyuam puas to taub hais tias nej niam nej txiv thiab cov kwv tij nus muag xav li cas thaum nej nrhiav kev pab lawv nyob hauv tsev? Hais rau cov tub hluas ntxhais hluas es, thaum nej nrhiav kev kom pab neeg ntiaj teb, qhov tseem ceeb tshaj plaws yog kev pab thiab txhawb nqa nej tsev neeg. Qhov uas nej ua siab zoo thiab xav pab nej cov kwv tij nus muag thiab niam thiab txiv yuav pab kom muaj kev koom siab koom ntsws thiab caw tus Ntsuj Plig los rau hauv nej tsev. Kev hloov lub ntiaj teb yuav pib thaum nej txhawb nqa nej tsev neeg.

Ib pawg ntxiv uas peb pab tau yog nyob hauv peb pawg ntseeg. Tej lub sij hawm peb cov me nyuam yuav nug peb hais tias, “Vim li cas kuv yuav tsum mus rau cov Hluas Kev Sib Koom?” Nws tsis tshua pab kuv ntau.”

Yog tias thaum ntawd kuv ua ib tug niam tsev zoo, ces kuv teb hais tias, “Vim li cas koj xav tias koj mus rau cov Hluas Kev Sib Koom vim yuav pab koj?”

Kuv cov phooj ywg hluas, kuv cog lus tias yuav muaj ib tug nyob hauv txhua txoj kev sib ntsib hauv lub Koom Txoos uas kho siab, ua muaj teeb meem thiab xav tau ib tug phooj ywg, los sis xav tias nws tsis sib haum nrog txhua tus. Nej muaj ib yam dab tsi tseem ceeb uas nej pab tau txhua txoj kev sib ntsib los yog yam ntxim saib ntxim ua, thiab tus Tswv xav kom nej saib ib puag ncig saib lwm tus tub hluas ntxhais hluas ces pab lawv zoo ib yam li Nws yuav pab.

Txwj Laug D. Todd Christofferson tau qhia hais tias, “Yus ua tsis tau li no yus tus kheej xwb, yog li ntawd tus Tswv ib lub hom phiaj rau lub koom txoos yog kev tsim ib Haiv Neeg Ntseeg uas yuav sib pab taug ‘txoj kev ti thiab nqaim uas yuav coj mus rau txoj sia nyob mus ib txhis.’” Nws hais ntxiv hais tias, “Txoj kev teev ntuj no tsis yog rau yus tus kheej xwb; tiam sis tus Tswv hu peb txhua tus ua hauj lwm pab. Peb yog qhov muag, txhais tes, taub hau, ko taw, thiab lwm yam ntawm Khetos lub cev.”5

Peb koom peb tej kev sib ntsib hauv lub Koom Txoos txhua lub lim tiam kom txais cov kab ke, kawm cov lus qhuab qhia, thiab txais kev tshoov siab, tiam sis, vim peb yog ib tsev neeg nyob hauv peb pawg ntseeg thiab yog cov thwj tim ntawm tus Cawm Seej Yexus Khetos, ib qho ntxiv yog vim peb ib leeg saib xyuas thiab txhawb nqa ib leeg, thiab nrhiav kev kom pab lwm tus. Peb tsis yog cov uas txais tej yam nyob hauv lub koom txoos; peb kuj yuav tsum pub rau lwm tus. Cov tub hluas ntxhais hluas, lwm zaus uas nej mus rau cov Hluas Kev Sib Koom, tsis txhob saib nej xov tooj seb nej cov phooj ywg ua dab tsi, tiam sis nres ib me pliag, saib ib puag ncig, thiab nug nej tus kheej, “Leej twg xav tau kuv txoj kev pab hnub no?” Tej zaum nej yog tus uas yuav ncav tes thiab tshoov ib tug tub hluas ntxhais hluas lub siab los sis txhawb ib tug phooj ywg lub siab uas muaj teeb meem.

Cia li thov nej Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej kom qhia nej nyob ib puag ncig nej uas xav tau nej txoj kev pab thiab tshoov nej lub siab kom paub pab lawv. Cia li nco ntsoov tias feem ntau tus Cawm Seej twb muab kev pab rau ib tug neeg dhau ib tug neeg.

Daim Duab
Ethan thiab nws tsev neeg

Wb tus tub xeeb ntxwv Ethan muaj 17 xyoo. Lub caij sov sov no kuv txais kev tshoov siab thaum nws qhia kuv tias, vim nws niam tus yam ntxwv tau pab nws, nws thov Vajtswv txhua hnub kom muaj cib fim pab lwm tus. Thaum peb siv sij hawm nrog nws tsev neeg, kuv pom tias Ethan ua li cas rau nws tus kwv thiab cov muam nrog kev ua siab ntev, kev hlub, thiab kev siab zoo thiab nws pab nws niam thiab txiv thiab nws nrhiav kev kom pab lwm tus. Kuv txais kev tshoov siab vim nws paub tib neeg nyob ib puag ncig nws thiab nws xav pab lawv. Nws coj yam ntxwv zoo rau kuv. Yog peb ua li Ethan ua—xws li thov tus Tswv pab peb nrhiav kev pab lwm tus—ces peb yuav cia tus Ntsuj Plig qhib peb qhov muag pom tej kev xav tau nyob ib ncig peb, pom tus uas xav tau peb hnub ntawd, thiab paub txhawb pab tus ntawd.

Daim Duab
Daim duab txog Ethan

Ntxiv rau kev pab nej tsev neeg thiab nej pawg ntseeg, cia li nrhiav cib fim kom pab nej zej zog thiab. Tej lub sij hawm peb yuav tsum pab tom qab muaj xwm txheej ceev, tiam sis ib hnub dhau ib hnub peb yuav tsum nrhiav cib fim nyob hauv peb zej zog kom txhawb nqa thiab pab cov uas xav tau kev pab. Tsis ntev tas los ib Cheeb Tsam tus Thawj Tswj Hwm, uas ua hauj lwm hauv ib lub teb chaws uas muaj teeb meem ntau, qhia kuv hais tias txoj kev zoo tshaj plaws kom pab tib neeg nyob hauv lwm qhov chaw hauv lub ntiaj teb yog kev them nyiaj yoo mov ntau, muab nyiaj rau lub Koom Txoos Pob Nyiaj Pab Neeg Txom Nyem, thiab nrhiav kev pab cov nyob hauv nej zej zog txawm nej nyob qhov twg los xij. Cia li xav seb neeg ntiaj teb yuav tau koob hmoov npaum li cas yog tias txhua tus ua zoo li cov lus ntuas no!

Cov nus thiab cov viv ncaus, thiab qhov tseem ceeb cov tub hluas ntxhais hluas, thaum nej siv zog hloov los ua neeg zoo li tus Cawm Seej Yexus Khetos ntxiv thiab ua raws li nej tej kev khi lus, nej yuav tau koob hmoov kom xav pab cov txom nyem thiab pab cov uas tsis muaj hmoov npaum li nej. Cia li nco ntsoov tias tej yam uas tib neeg xav tau ntau tshaj plaws tej zaum nyob kiag ntawm nej xwb. Cia li pib nej txoj kev pab nyob hauv nej tsev neeg. Kev txheeb ze no yeej nyob tau mus ib txhis. Yog tias nej zwj ceeb hauv nej tsev neeg tsis zoo tag nrho, nej yeej nrhiav tau tej yam nej ua tau kom pab, txhawb nqa, thiab ntxiv dag zog. Txawm nej nyob qhov twg los cia li pib, txawm lawv zoo li cas los cia li hlub, thiab npaj rau tsev neeg ua nej xav muaj thaum yav tom ntej.

Cia li thov kom pab cov nyob hauv nej pawg ntseeg uas xav tau kev hlub thiab kev txhawb nqa. Tsis txhob koom lub koom txoos nug hais tias, “Kuv yuav txais dab tsi los ntawm kev sib ntsib no?” Cia li nug hais tias, “Leej twg xav tau kuv txoj kev pab hnub no? Muaj dab tsi kuv ua tau?”

Thaum nej foom koob hmoov rau nej tsev neeg thiab pawg ntseeg, cia li nrhiav kev foom koob hmoov rau cov nyob hauv nej zej zog. Txawm nej muaj sij hawm muab kev pab ntau heev los sis nej pub ob peb teev txhua lub hlis los, nej tej hauj lwm yuav foom koob hmoov rau lawv lub neej thiab yuav foom tej koob hmoov uas loj tshaj qhov nej xav.

Thawj Tswj Hwm Spencer W. Kimball qhia hais tias: “Vajtswv yeej pom peb, thiab Nws saib xyuas peb. Tiam sis feem ntau Nws pab peb los ntawm lwm tus neeg.”6 Thov kom peb yuav paub hais tias yog ib qho cib fim thiab koob hmoov uas peb koom ua Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj hauj lwm thaum peb pab Nws cov me nyuam kuv thov los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Lukas 9:24.

  2. Thomas S. Monson, “What Have I Done for Someone Today? Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2009, 85.

  3. Linda{nb}K. Burton, “Kuv Tuaj Ua Qhua,” Liahona, Tsib Hlis Ntuj 2016.

  4. James E. Faust, “Womanhood: The Highest Place of Honor,” Liahona, Xya Hli Ntuj 2000, 117.

  5. D. Todd Christofferson, “Vim Li Cas Muaj lub Koom Txoos,” Liahona, Kaum Ib Hlis Ntuj 2015, 108, 109.

  6. Teachings of Presidents of the Church: Spencer W. Kimball (2006), 82.