Rodiče a děti

Děti jsou nejcennějším darem od Boha – představují naše věčné rozrůstání. A přesto žijeme v době, kdy se mnoho žen nechce na přivádění dětí na svět a na jejich výchově vůbec podílet. Mnozí mladí dospělí odkládají manželství až na dobu, kdy uspokojí své časné potřeby. Průměrný věk členů Církve vstupujících do manželství se zvýšil o více než dva roky a počet narozených dětí mezi nimi klesá. Spojené státy a další země čelí budoucnosti, kdy dětí, jež dosáhnou dospělosti, bude příliš málo na to, aby uživily ty, kteří půjdou do penze.¹ Přes 40 procent dětí ve Spojených státech se rodí nesezdaným matkám. Tyto děti jsou zranitelné. Každý z těchto trendů působí proti plánu spasení, jehož autorem je náš Otec.

Ženy Svatých posledních dnů rozumějí tomu, že jejich nejvyšší prioritou a vrcholnou radostí je být matkou. President Gordon B. Hinckley řekl: „Největší naplnění a štěstí pociťují ženy zejména v souvislosti s domovem a rodinou. Bůh do žen vložil něco božského, co se projevuje klidnou silou, jemností, pokojem, dobrotou, ctností, pravdou a láskou. A všechny tyto pozoruhodné vlastnosti nacházejí své nejvěrnější a nejvíce uspokojující vyjádření v mateřství.“

A pak pokračoval: „Ta nejdůležitější práce, kterou kdy jaká žena vykoná, bude spočívat v tom, že bude pečovat o své děti a bude je učit, pozvedat, povzbuzovat a vychovávat ve spravedlivosti a v pravdě. Nic jiného, bez ohledu na to, čeho dosáhne, se s tím nedá srovnat.“²

Matky, milované sestry, máme vás rádi za to, kým jste a co pro nás všechny děláte.

President Russell M. Nelson ve svém důležitém proslovu z roku 2015 „Prosba k mým sestrám“ uvedl:

„Království Boží není a nemůže být úplné bez žen, které uzavírají posvátné smlouvy a poté je dodržují, bez žen, které dokáží promlouvat s mocí a pravomocí Boží! …

Dnes … potřebujeme ženy, které umějí skrze víru uskutečňovat to, co je důležité, a které jsou odvážnými obhájkyněmi mravnosti a rodin v hříchem nemocném světě. Potřebujeme ženy, které jako pastýřky oddaně vedou Boží děti po cestě smlouvy směrem k oslavení; ženy, které umějí přijímat osobní zjevení, které rozumějí tomu, jaká moc a pokoj plynou z chrámového obdarování; ženy, které umějí svolávat moci nebes, aby chránily a posilovaly děti a rodiny; ženy, které neohroženě učí druhé.“³

Všechny tyto inspirované nauky jsou založeny na dokumentu „Rodina – prohlášení světu“, v němž tato znovuzřízená Církev znovu zdůrazňuje nauku a postupy, jež byly ústředním prvkem Stvořitelova plánu ještě před stvořením země.

Nyní se obrátím na tu mladší skupinu zde shromážděných. Mé drahé mladé sestry, díky znalosti znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista jste jedinečné. Tato znalost vám umožní přestát a překonat problémy spojené s dospíváním. Už odmalička se účastníte projektů a programů, které rozvíjejí vaše talenty – například psaný a mluvený projev či schopnost plánovat. Učíte se zodpovědnému chování a tomu, jak odolávat pokušení lhát, podvádět, krást, pít alkohol či užívat drogy.

Vaše jedinečnost byla oceněna i ve studii Severokarolínské univerzity o amerických dospívajících a náboženství. Noviny Charlotte Observer uveřejnily článek s názvem „Mormon teens cope best: Study finds they top peers at handling adolescence“ [„Mormonská mládež to zvládá nejlépe – studie zjistila, že se s dospíváním umí vypořádat lépe než vrstevníci“]. Tento článek došel k závěru, že „mormoni si vedli nejlépe, pokud jde o vyhýbání se riskantnímu chování, prospěch ve škole a pozitivní přístup k budoucnosti“. Jeden z badatelů, který v rámci studie vedl rozhovory s většinou naší mládeže, uvedl: „Téměř v každé zkoumané kategorii byl patrný jasný vzorec – mormoni na tom byli nejlépe.“⁴

Proč se vám daří nejlépe vypořádávat s obtížemi dospívání? Mladé ženy, je to proto, že rozumíte velikému plánu štěstí, jehož autorem je náš Nebeský Otec. Tento plán vám říká, kdo jste a co je účelem vašeho života. Mládež, která tomu rozumí, dokáže nejlépe řešit problémy a rozhodovat se správně. Víte, že k překonání veškerých obtíží dospívání můžete získat pomoc od Pána.

Další důvod, proč si vedete nejlépe, je ten, že víte, že jste děti Nebeského Otce, který vás miluje. Jistě znáte naši krásnou náboženskou píseň „Bůh je s vámi, milé děti“. První sloka, kterou všichni rádi zpíváme a věříme jí, zní:

Tato sloka obsahuje dvě nauky: zaprvé – Nebeský Otec je nám nablízku a ve dne v noci nad námi bdí. Jen si to představte! Bůh nás miluje, je nám nablízku a bdí nad námi. Zadruhé – těší Ho nám žehnat, když se snažíme dělat to, co je správné. Jakou útěchu to představuje uprostřed našich obav a obtíží!

Ano, mladé ženy, jste požehnané a úžasné, ale v tom, že musíte usilovat o to, abyste dělaly to, co je správné, jste stejné jako všechny děti Nebeského Otce.

Mohl bych vám dát rady ohledně mnoha různých věcí, ale rozhodl jsem se promluvit jen o dvou.

Má první rada se týká mobilních telefonů. Nedávný celonárodní průzkum ukázal, že více než polovina dospívajících ve Spojených státech říká, že tráví na telefonu příliš mnoho času. Více než 40 procent uvádí, že při odloučení se od svého mobilního telefonu pociťují úzkost.⁶ Bylo to obvyklejší u dívek než u chlapců. Mé mladé sestry – i dospělé ženy – pokud omezíte používání mobilních telefonů a závislost na nich, požehná to vašemu životu.

Má druhá rada je ještě důležitější. Buďte k druhým laskavé. Mnoho našich mladých lidí už laskavých je. Někteří z řad naší mládeže jsou nám všem ve svém okolí příkladem. Laskavé skutky našich mladých lidí ve prospěch těch, kteří potřebují lásku a pomoc, jsou nám inspirací. Mnohdy jste to vy, kdo poskytuje tuto pomoc a dává najevo onu lásku k druhým. Kéž by se všichni řídili vaším příkladem.

Zároveň však víme, že protivník nás všechny pokouší k tomu, abychom byli nelaskaví, a i mezi dětmi a mládeží nacházíme četné příklady. Úporná nelaskavost má mnoho podob, jako je šikana, spolčení se vůči někomu nebo odmítání druhých v rámci určité skupiny. To jsou příklady toho, kdy člověk schválně působí spolužákům či přátelům bolest. Mé mladé sestry, Pána netěší, když se k druhým chováme krutě či ošklivě.

Uvedu jeden příklad. Vím o jednom mladém muži, uprchlíkovi zde v Utahu, kterého si druzí dobírali kvůli tomu, že se od nich lišil, včetně toho, že někdy mluvil svým rodným jazykem. Perzekvovala ho skupina privilegované mládeže, dokud jim to neoplatil tak, že za to skončil na více než 70 dní ve vazbě, přičemž nyní se zvažuje jeho deportace. Nevím, co k tomu tuto skupinu mládeže, z níž mnozí byli Svatí posledních dnů jako vy, přimělo, ale vidím důsledky jejich nelaskavosti, tragickou zkušenost a cenu, kterou zaplatí jedno z dětí Božích. Malé skutky nelaskavosti mohou mít zničující následky.

Když jsem ten příběh slyšel, srovnal jsem ho s tím, co náš prorok, president Nelson, řekl na nedávném celosvětovém zasvěcujícím shromáždění pro mládež. Když vás a všechnu ostatní mládež žádal o pomoc při shromažďování Izraele, řekl, „abyste vyčnívali; abyste se lišili od světa. Vy i já víme, že máte být světlem světu. Proto Pán potřebuje, abyste vypadali, mluvili, jednali a oblékali se jako praví učedníci Ježíše Krista.“⁷

Členové batalionu mladých, k němuž se máte podle presidenta Nelsona přidat, k sobě navzájem nebudou nelaskaví. Budou se řídit Spasitelovým učením, že mají druhým podávat pomocnou ruku a být k nim laskaví a ohleduplní, a dokonce i nastavit druhou tvář, když máme pocit, že nám někdo ublížil.

V proslovu na generální konferenci zhruba z doby, kdy se mnohé z vás narodily, chválil president Gordon B. Hinckley krásné mladé ženy, „které se snaží žít podle evangelia“. Popsal je přesně tak, jak bych já popsal vás:

„Chovají se šlechetně jedna k druhé. Snaží se posilovat jedna druhou. Dělají čest svým rodičům a rodinám, ze kterých vzešly. Stávají se ženami a budou se po celý svůj život držet ideálů, které je v současnosti motivují.“⁸

Jako služebník Páně vám, mladé ženy, říkám, že svět potřebuje vaši dobrotu a lásku. Buďte k sobě navzájem laskavé. Ježíš nás učil, že se máme mít navzájem rádi a chovat se k druhým tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám. Když se snažíme být laskaví, lneme těsněji k Němu a k Jeho láskyplnému vlivu.

Mé drahé sestry, pokud se dopouštíte jakéhokoli nelaskavého či malicherného chování – samy či ve skupině – rozhodněte se to změnit a povzbudit ke změně i druhé. Tak zní rada, kterou vám dávám jako služebník Pána Ježíše Krista, protože mě Jeho Duch vybídl k tomu, abych k vám o tomto důležitém tématu promluvil. Svědčím o Ježíši Kristu, našem Spasiteli, který nás učí, abychom se měli navzájem rádi tak, jak nás má rád On. Modlím se o to, aby se nám to dařilo. Ve jménu Ježíše Krista, amen.