Chceš-li zdráv býti?

Náš nejmladší syn byl již několik měsíců na misii a právě končil své studium se společníkem, když v hlavě pocítil tupou bolest. Cítil se velmi zvláštně; nejprve ztratil kontrolu nad levou paží a poté mu ochrnul jazyk. Levá strana tváře se začala svěšovat. Nemohl mluvit. Věděl, že něco je v nepořádku. Co však nevěděl, bylo to, že právě prodělává rozsáhlou mozkovou mrtvici, jež postihla tři oblasti mozku. Když částečně ochrnul, začal ho zachvacovat strach. To, jak rychle postižený obdrží pomoc, může mít nesmírný vliv na míru uzdravení. Jeho věrný misionářský společník jednal rázně. Přivolal sanitku a dal mu požehnání. Sanitka tam jako zázrakem byla do pěti minut.

Po spěšném převozu do nemocnice lékaři rychle vyhodnotili situaci a rozhodli, že by synovi měli podat lék, který by postupem času mohl ochromující následky mrtvice potenciálně zvrátit.¹ Pokud však syn mrtvici neprodělával, pak by lék mohl mít vážné následky, jako například krvácení do mozku. Syn se musel rozhodnout. Rozhodl se lék přijmout. Ačkoli úplné uzdravení vyžadovalo další operace a mnoho měsíců léčby, syn se poté, co následky mrtvice dostatečně odezněly, nakonec vrátil a svou misii dokončil.

Náš Nebeský Otec je všemocný a vševědoucí. Zná naše fyzické těžkosti. Ví o našich fyzických bolestech způsobených nemocemi, stárnutím, úrazy nebo vrozenými poruchami. Ví o duševních trápeních spojených s úzkostnými stavy, samotou, depresemi nebo psychickým onemocněním. Ví o každém člověku, který trpí bezprávím nebo je zneužíván. Zná naše slabosti, sklony a pokušení, se kterými zápolíme.

Ve smrtelnosti jsme zkoušeni, aby se vidělo, zda si místo zla zvolíme dobro. Ti, kteří dodržují Jeho přikázání, s Ním budou žít „ve stavu nikdy nekončícího štěstí“.² Aby nám Nebeský Otec pomohl činit pokrok a stávat se více takovými, jako je On, dal veškerou moc a poznání svému Synu, Ježíši Kristu. Neexistuje žádný tělesný, duševní ani duchovní neduh, který by Kristus nedokázal vyléčit.³

Písma líčí mnoho zázračných událostí ze Spasitelovy služby ve smrtelnosti, kdy Ježíš Kristus použil svou božskou moc k tomu, aby uzdravil ty, kteří fyzicky trpěli.

Janovo evangelium líčí příběh jistého muže, který 38 let trpěl vysilující nemocí.

„Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno [nemocen,] dí jemu: Chceš-li zdráv býti?“

Nemohoucí muž odpověděl, že kolem sebe nemá nikoho, kdo by mu pomohl, když to potřebuje nejvíce.

„Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.

A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil.“⁴

Povšimněte si prosím kontrastu mezi tím, jak dlouho tento muž trpěl – 38 let – a jak rychle se dostavilo uzdravení, jakmile zasáhl Spasitel. Uzdravení přišlo „hned“.

Dalším příkladem je žena, která 12 let krvácela „a byla na lékaře vynaložila všecken statek, … přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její. …

I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že moc ode mne vyšla.

A viduci ta žena, že by tajno nebylo, … pověděla jemu přede vším lidem, … kterak jest hned uzdravena.“⁵

Kristus během své služby učil, že má moc nad fyzickým tělem. My kontrolu nad tím, kdy přijde uzdravení našich fyzických neduhů skrze Krista, nemáme. Uzdravení přichází podle Jeho vůle a moudrosti. Někteří lidé v písmech trpěli celá desetiletí; jiní po celý svůj smrtelný život. Slabosti ve smrtelnosti nás mohou tříbit a pomáhat nám více se spoléhat na Boha. Když však umožníme Kristu, aby se zapojil, vždy nás duchovně posílí, abychom byli lépe schopni snášet svá břemena.

A víme, že každý fyzický neduh, choroba nebo nedokonalost bude nakonec uzdravena při vzkříšení. To je dar daný všem lidem skrze Usmíření Ježíše Krista.⁶

Ježíš Kristus dokáže uzdravit více než jen naše fyzické tělo. Dokáže uzdravit i našeho ducha. V písmech na mnoha místech čteme, jak Kristus pomáhal těm, jejichž duch byl slabý, a jak je uzdravoval.⁷ Když o těchto zážitcích přemítáme, naše naděje a víra ve Spasitelovu moc žehnat našemu životu rostou. Ježíš Kristus nám může změnit srdce, uzdravit nás z následků bezpráví či zneužívání, jež můžeme zažívat, posilovat naši schopnost snášet ztrátu a žal a přinášet nám pokoj, který nám pomůže vytrvat v životních zkouškách, čímž nás uzdraví duševně.

Kristus nás dokáže uzdravit také tehdy, když zhřešíme. Zhřešíme tehdy, když vědomě porušíme některý z Božích zákonů.⁸ Když zhřešíme, naše duše se stává nečistou. A nic nečistého nemůže přebývat v Boží přítomnosti.⁹ „Očištění od hříchu znamená duchovní uzdravení.“¹⁰

Bůh Otec ví, že budeme hřešit, ale připravil způsob, jak můžeme být vykoupeni. Starší Lynn G. Robbins učil: „Pokání není [Boží] záložní plán pro případ, že bychom selhali. Pokání je Jeho plán, protože On ví, že chybovat budeme.“¹¹ Když hřešíme, máme příležitost rozhodovat se mezi dobrem a zlem. Pro dobro se rozhodujeme tehdy, když poté, co zhřešíme, činíme pokání. Pokud učiníme pokání, můžeme být skrze Ježíše Krista a Jeho smírnou oběť ze svých hříchů vykoupeni a přivedeni zpět do přítomnosti Boha Otce. Duchovní uzdravení není jednostrannou záležitostí – vyžaduje Spasitelovu vykupující moc a upřímné pokání na straně hříšníka. Ti, kteří se rozhodují pokání nečinit, zavrhují uzdravení, které Kristus nabízí. Pro ně je to stejné, jako kdyby žádné vykoupení učiněno nebylo.¹²

Když jsem pracoval s lidmi, kteří se snažili činit pokání, překvapovalo mě, že pro ty, kteří žili ve hříchu, bylo těžké činit správná rozhodnutí. Duch Svatý je opustil a často pro ně bylo těžké činit rozhodnutí, která by je přivedla blíže k Bohu. Zápolili s tím měsíce, nebo dokonce roky, a následky jejich hříchů je zahanbovaly nebo děsily. Často měli pocit, že se nikdy nedokáží změnit nebo dosáhnout odpuštění. Často se mnou sdíleli své obavy, že kdyby se jejich blízcí dozvěděli, co udělali, přestali by je mít rádi nebo by je opustili. Když se jejich myšlenky ubíraly tímto směrem, rozhodli se nechat si vše pro sebe a pokání oddálit. Mylně se domnívali, že je lepší nyní pokání nečinit, aby ty, které mají rádi, nezranili ještě více. Usmysleli si, že je lepší trpět po tomto životě, než projít procesem pokání nyní. Bratři a sestry, odkládat pokání není nikdy dobrý nápad. Protivník často používá strach k tomu, aby nám zabránil okamžitě jednat podle naší víry v Ježíše Krista.

Když se hříšníkovi blízcí dozvědí pravdu o jeho hříšném chování, přestože mohou být hluboce raněni, často chtějí hříšníkovi činícímu upřímné pokání pomoci změnit se a smířit se s Bohem. Duchovní uzdravení se ve skutečnosti urychlí, když se hříšník vyzná a je obklopen těmi, kteří ho mají rádi a pomáhají mu hříchů zanechat. Pamatujte prosím na to, že Ježíš Kristus je mocný také v uzdravování nevinných obětí hříchu, které se na Něj obracejí.¹³

President Boyd K. Packer prohlásil: „Když uděláme chybu a dopustíme se hříchu, je náš duch poškozen. Avšak na rozdíl od našeho smrtelného těla, je-li proces pokání úplný, díky Usmíření Ježíše Krista žádné jizvy nezůstávají. Slib zní takto: ‚Vizte, ten, kdo činil pokání z hříchů svých, tomu je odpuštěno, a já, Pán, již na ně nevzpomínám.‘ [Nauka a smlouvy 58:42].“¹⁴

Když činíme pokání „s celým úmyslem srdce“,¹⁵ bude se v našem životě „ihned uskutečňovati“ veliký plán vykoupení.¹⁶ Spasitel nás uzdraví.

Misionářský společník a lékaři, kteří v misijním poli pomohli našemu synovi stiženému mrtvicí, jednali rychle. Syn se rozhodl přijmout lék k zvrácení následků mrtvice. Ochromující následky mrtvice, které ho mohly provázet po zbytek jeho smrtelného života, byly zvráceny. A podobně, čím rychleji učiníme pokání a uvedeme do svého života Usmíření Ježíše Krista, tím rychleji budeme moci být uzdraveni z následků hříchu.

President Russell M. Nelson pronesl tuto výzvu: „Pokud jste z této cesty sešli, … [vyzývám] vás …, prosím, vraťte se. Ať vás trápí cokoli, ať čelíte čemukoli, je zde pro vás místo, zde v Pánově Církvi. Vy a generace, které se doposud nenarodily, budete požehnáni svými skutky, které nyní učiníte pro to, abyste se navrátili na cestu smlouvy.“¹⁷

Naše duchovní uzdravení vyžaduje, abychom se podvolili podmínkám, které stanovil náš Spasitel. Nesmíme to odkládat! Musíme jednat již dnes! Jednejte nyní, aby vám duchovní ochromení nebránilo ve věčném pokroku. Pokud jste během mého proslovu pocítili potřebu požádat o odpuštění někoho, komu jste ublížili, vyzývám vás k činu. Řekněte jim, co jste udělali. Požádejte je o odpuštění. Pokud jste se dopustili hříchu, který ovlivňuje vaši způsobilost ke vstupu do chrámu, vyzývám vás, abyste se poradili s biskupem – dnes. Neodkládejte to.

Bratři a sestry, Bůh je náš milující Otec v nebi. Veškerou svou moc a poznání dal svému Milovanému Synu, Ježíši Kristu. Díky Němu bude jednoho dne všechno lidstvo na věky uzdraveno ze všech fyzických neduhů. Díky Usmíření Ježíše Krista nás Spasitel uzdraví i duchovně, pokud se rozhodneme činit pokání a plně k Němu obrátit své srdce. Toto uzdravování může začít okamžitě. Rozhodnutí je na nás.Budeme uzdraveni?

Svědčím o tom, že Ježíš Kristus zaplatil cenu za naše uzdravení. Musíme se však rozhodnout přijmout uzdravující lék, který nám nabízí. Přijměte ho dnes. Neodkládejte to. Ve jménu Ježíše Krista, amen.