Pojďte, vy všichni synové Boží

President Thomas S. Monson


Thomas S. Monson
Kéž každý z nás bádá pilně v písmech, plánuje svůj život smysluplně, učí pravdě pomocí svědectví a slouží Pánu s láskou.

Dvakrát ročně k nám toto velkolepé Konferenční centrum jakoby naléhavě promlouvá: „Pojďte, vy všichni synové Boží, kteří jste kněžství obdrželi.“1 Všeobecným kněžským shromážděním Církve prostupuje typický duch.

Dnes večer mnoho tisíc z nás po celém světě slouží Pánu jako Jeho misionáři. Jak jsem již zmínil ve svém proslovu dnes dopoledne, v současnosti máme v misijním poli přes 65 000 misionářů a tisíce dalších buď čekají na nástup do misionářského výcvikového střediska, nebo se právě vyřizují jejich žádosti. Máme moc rádi ty, kteří jsou ochotní a dychtiví sloužit, a chválíme je.

Svatá písma neobsahují významnější prohlášení, závaznější zodpovědnost, ani přímočařejší pokyny než slova, která pronesl vzkříšený Pán, když se v Galileji ukázal jedenácti učedníkům. Řekl:

„Protož jdouce, učte všecky národy, křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého.

Učíce je zachovávati všecko, což jsem koli přikázal vám. A aj, já s vámi jsem po všecky dny, až do skonání světa.“2

Tento božský příkaz spojený s úžasným zaslíbením je naším motem i v dnešní době, stejně jako tomu bylo v zenitu času. Misionářská práce je charakteristickým rysem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Tak tomu vždy bylo a vždy bude. Prorok Joseph Smith prohlásil: „Po všem, co bylo řečeno, je největší a nejdůležitější povinností hlásat evangelium.“3

Za dva krátké roky všichni misionáři na plný úvazek, kteří nyní slouží v této královské armádě Boží, skončí svou práci a vrátí se domů a ke svým blízkým. Pokud jde o bratry misionáře, jejich nástupci se dnes večer nacházejí mezi nositeli Aronova kněžství Církve. Mladí muži, jste připraveni tuto výzvu přijmout? Jste ochotni pracovat? Jste připraveni sloužit?

Misionářská práce přinejmenším vyžaduje drastickou změnu životního stylu dotyčného člověka. Vyžaduje schopnost usilovně pracovat a velkou oddanost, nesobeckou oběť a upřímnou modlitbu. V důsledku toho přináší oddaná misionářská služba dividendy v podobě věčné radosti, která přetrvává celou smrtelnost a zasahuje až do věčnosti.

Výzva zní – být užitečnějšími služebníky na Pánově vinici. To se týká nás všech, nehledě na věk, a nevztahuje se to jen na ty, kteří se připravují sloužit jako misionáři na plný úvazek, neboť nařízení dělit se o evangelium Kristovo spočívá na každém z nás.

Dovolte mi uvést návod, který nám přinese úspěch: zaprvé – bádejte pilně v písmech; zadruhé – plánujte svůj život smysluplně (a mohl bych dodat, plánujte svůj život nehledě na svůj věk); zatřetí – učte pravdě pomocí svědectví; a začtvrté – služte Pánu s láskou.

Pojďme se nyní zamyslet nad každou ze čtyř částí tohoto návodu.

Zaprvé – bádejte pilně v písmech.

Písma svědčí o Bohu a obsahují slova věčného života. Stávají se základem našeho poselství.

Církevní studijní osnovy, které jsou uspořádány a koordinovány v rámci korelačního úsilí, kladou důraz na svatá písma. Jsme rovněž povzbuzováni, abychom studovali písma každý den – osobně i se svou rodinou.

Dovolte mi zmínit jeden odkaz, který se přímo týká našeho života. V Knize Mormonově, v 17. kapitole Almy, čteme o Almově radosti, když se znovu setkal se syny Mosiášovými a všiml si jejich neochvějnosti ve věci pravdy. V písmech se píše, že „zesílili v poznání pravdy; neboť to byli muži zdravého rozumu a zkoumali pilně písma, aby znali slovo Boží.

Ale to není vše; věnovali se velice modlitbě a půstu; tudíž měli ducha proroctví a ducha zjevení, a když učili, učili s mocí a pravomocí Boží.“4

Bratří, bádejte pilně v písmech.

Druhá část našeho návodu zní: plánujte svůj život smysluplně.

Snad žádná generace mládeže se nepotýkala s tak dalekosáhlými rozhodnutími jako ta dnešní. Je potřeba věnovat pozornost škole, misii a manželství. Pro některé k tomu patří i služba v armádě.

Příprava na misii začíná brzy. Kromě duchovní přípravy moudrý rodič poskytuje mladému synovi prostředky, díky nimž si tento syn může začít na misii šetřit. V pozdějších letech může být povzbuzován i k tomu, aby studoval nějaký cizí jazyk, aby mohl, bude-li to potřeba, své jazykové schopnosti využít. A nakonec přichází onen slavný den, kdy biskup a president kůlu pozvou mladého muže na pohovor. Ověří se jeho způsobilost a vyplní se doporučení na misii.

Nikdy jindy celá rodina tak nedočkavě nevyhlíží pošťáka a nečeká na dopis, který má jako zpáteční adresu uvedeno 47 East South Temple, Salt Lake City, Utah. Dopis nakonec dorazí; napětí vrcholí; povolání je přečteno. Přidělená oblast působení se často nachází daleko od domova. Nehledě na to, kde se tato oblast nachází, je ale odpověď připraveného a poslušného misionáře tatáž: „Budu sloužit.“

Začnou přípravy na odjezd. Mladí muži, doufám, že si vážíte obětí, které pro vás rodiče tak ochotně přinášejí, abyste mohli sloužit. Jejich práce vás bude finančně podporovat, jejich víra vás bude povzbuzovat a jejich modlitby vás budou podpírat. Misie je rodinnou událostí. I když vás mohou oddělovat kontinenty či oceány, v srdci jste sjednoceni.

Bratří, zatímco smysluplně plánujete svůj život, pamatujte na to, že misionářské příležitosti se neomezují jen na dobu oficiálního povolání. Pokud jde o vás, kteří sloužíte v armádě, toto období pro vás může a má být užitečné. Každý rok naši mladí muži v uniformě přivádějí mnoho duší do království Božího tím, že ctí své kněžství, žijí podle přikázání Božích a učí druhé Pánovu božskému slovu.

Nepřehlížejte výsadu být misionáři, zatímco se snažíte dosáhnout formálního vzdělání. Vašeho příkladu jakožto Svatých posledních dnů si budou druzí všímat, bude na ně mít vliv a často ho budou napodobovat.

Bratří, ať již je váš věk jakýkoli, ať již se nacházíte v jakékoli situaci, nabádám vás, abyste plánovali svůj život smysluplně.

Nyní několik slov k třetímu bodu v našem návodu: učte pravdě pomocí svědectví.

Buďte poslušni rady apoštola Petra, který vybízel: „[Připraveni] pak buďte vždycky k [odpovědi každému], kdož by od vás požádal [důvod pro tu naději], kteráž jest v vás.“5 Pozdvihněte svůj hlas a vydávejte svědectví o pravé podstatě Božstva. Hlásejte své svědectví o Knize Mormonově. Oznamujte vznešené a nádherné pravdy obsažené v plánu spasení.

Když jsem před více než 50 lety sloužil jako president misie v Kanadě, jeden mladý misionář, který pocházel z malé zemědělské obce, žasl nad velikostí Toronta. Byl malý vzrůstem, ale velký svým svědectvím. Nedlouho po svém příjezdu navštívil se svým společníkem pana Elmera Pollarda ve městě Oshawa v kanadské provincii Ontario. Pan Pollard se slitoval nad těmito mladými muži, kteří ve sněhové vánici chodili od domu k domu, a pozval misionáře dál. Misionáři mu přednesli své poselství. On ale ducha jejich poselství nepocítil. Po určité době je požádal, aby odešli a už se nevraceli. Svá poslední slova určená starším, kteří se vzdalovali od jeho verandy, pronesl posměšným tónem: „Stejně mi nemůžete říct, že skutečně věříte, že Joseph Smith byl prorok Boží!“

Dveře se zavřely. Misionáři odcházeli. Chlapec z venkova řekl svému společníkovi: „Starší, my jsme panu Pollardovi neodpověděli. Řekl, že nevěříme, že Joseph Smith je opravdový prorok. Pojďme se vrátit a vydat mu svědectví.“ Zkušenější misionář zprvu váhal, ale nakonec souhlasil s tím, že svého společníka doprovodí. Když se blížili ke dveřím, odkud byli před chvílí vyhnáni, srdce měli sevřené strachem. Zaklepali, znovu se ocitli před panem Pollardem, přečkali mučivý okamžik a pak náš nezkušený misionář s mocí zrozenou z Ducha promluvil: „Pane Pollarde, řekl jste, že ve skutečnosti nevěříme, že Joseph Smith je prorok Boží. Svědčím vám o tom, že Joseph byl prorok. A skutečně přeložil Knihu Mormonovu. Viděl Boha Otce a Syna Ježíše. Vím to.“

Po nějaké době pan Pollard, nyní již bratr Pollard, vystoupil na kněžském shromáždění a vyprávěl: „Toho večera jsem nemohl usnout. V uších mi zněla slova: ‚Joseph Smith byl prorok Boží. Vím to. Vím to. Vím to.‘ Druhý den jsem zavolal misionářům a požádal je, aby se vrátili. Jejich poselství spojené s jejich svědectvím změnilo život můj i život mé rodiny.“ Bratří, učte pravdě pomocí svědectví.

A poslední bod v našem návodu zní: služte Pánu s láskou. Láska se nedá ničím nahradit. Úspěšní misionáři mají rádi své společníky, misijní vedoucí i drahocenné zájemce, které učí. Ve čtvrtém oddílu Nauky a smluv Pán stanovil požadavky pro působení v této službě. Zamysleme se nad několika málo verši:

„Ó vy, kteří vstupujete do služby Boží, hleďte, abyste mu sloužili celým svým srdcem, mocí, myslí a silou, abyste posledního dne mohli státi před Bohem bez úhony. …

A víra, naděje, pravá láska a láska, s okem upřeným na slávu Boží, uschopňují ho pro toto dílo.

Pamatujte na víru, ctnost, poznání, zdrženlivost, trpělivost, bratrskou laskavost, zbožnost, pravou lásku, pokoru, píli.“6

Každý v dosahu mého hlasu by si mohl položit tuto otázku: „Prohloubil jsem dnes svou víru, ctnost, poznání, zbožnost, lásku?“

Díky své oddané službě doma či v zahraničí mohou být duše, které pomůžete spasit, právě těmi, k nimž chováte největší lásku.

Před mnoha lety jedni moji drazí přátelé – Craig Sudbury a jeho matka Pearl – přišli před Craigovým odjezdem do Australské misie Melbourne za mnou do kanceláře. Očividně tam chyběl Fred Sudbury, Craigův otec. Craigova matka si vzala Freda před pětadvaceti lety, ale on nesdílel její lásku k Církvi – ve skutečnosti nebyl ani členem.

Craig se mi svěřil, že k rodičům chová hlubokou a velkou lásku a že doufá, že se jeho otce nějakým způsobem dotkne Duch, a on otevře srdce evangeliu Ježíše Krista. Modlil jsem se o inspiraci ohledně toho, jak by se toto přání mohlo splnit. Inspirace přišla a já jsem Craigovi řekl: „Služ Pánu celým svým srdcem. Buď ve svém posvátném povolání poslušný. Napiš rodičům každý týden dopis a občas napiš i osobně tatínkovi a dej mu najevo, jak moc ho máš rád, a řekni mu, proč jsi vděčný, že jsi jeho syn.“ Poděkoval mi a společně s matkou z kanceláře odešli.

Craigovu matku jsem pak viděl až asi za 18 měsíců, když za mnou přišla do kanceláře a ve větách přerušovaných slzami mi řekla: „Jsou to už téměř dva roky, kdy Craig odjel na misii. Nevynechal jediný týden, kdy by nám nenapsal dopis. Nedávno můj manžel Fred poprvé vystoupil na svědeckém shromáždění a překvapil a šokoval mě i všechny přítomné oznámením, že se rozhodl stát se členem Církve. Řekl, že společně poletíme do Austrálie, abychom se setkali s Craigem na konci jeho misie, aby tak Fred mohl být posledním Craigovým křtem v jeho povolání misionáře na plný úvazek.“

Žádný misionář nepociťoval takovou hrdost jako Craig Sudbury, když v daleké Austrálii pomáhal svému otci sejít do po pás hluboké vody, když zvedl pravou ruku do pravého úhlu a pronesl tato posvátná slova: „Fredericku Charlesi Sudbury, byv pověřen Ježíšem Kristem, křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.“

Láska zvítězila. Služte Pánu s láskou.

Bratří, kéž každý z nás bádá pilně v písmech, plánuje svůj život smysluplně, učí pravdě pomocí svědectví a slouží Pánu s láskou.

Dokonalý Pastýř naší duše, misionář, který vykoupil lidstvo, nám dal své božské ujištění:

„Pakliže budete pracovati po všechny dny své při hlásání pokání tomuto lidu a přivedete jen jednu duši ke mně, jak veliká bude radost vaše s ní v království mého Otce!

A nyní, jestliže budete míti velikou radost s jednou duší, kterou jste přivedli ke mně do království mého Otce, jak velikou budete míti radost, jestliže přivedete mnoho duší ke mně!“7

O tom, kdo pronesl tato slova, vydávám své svědectví – je to Syn Boží, náš Vykupitel a Spasitel.

Modlím se o to, abychom vždy přijímali Jeho laskavou výzvu: „[Pojď] za mnou.“8 V Jeho svatém jménu – ve jménu Pána Ježíše Krista – amen.

Mostrar las referencias

  1.  

    1. „Come, All Ye Sons of God“, Hymns, č. 322.

  2.  

    2. Matouš 28:19–20.

  3.  

    3. Učení presidentů Církve: Joseph Smith (2008), 328.

  4.  

    4. Alma 17:2–3.

  5.  

    5. 1. Petrova 3:15.

  6.  

    6. Nauka a smlouvy 4:2, 5–6.

  7.  

    7. Nauka a smlouvy 18:15–16.

  8.  

    8. Jan 21:22.