Povoláni k dílu

Když Prorok Joseph Smith povolal staršího Hebera C. Kimballa (1801–1868), aby „otevřel dveře ke spasení“ jako misionář v Anglii, přemohly staršího Kimballa pocity nedostatečnosti.

„Ó, Pane,“ napsal, „jsem člověk s koktavým jazykem a celkově se pro takovou práci nehodím.“

Starší Kimball povolání přesto přijal a dodal: „Tyto úvahy mě neodradily od cesty povinnosti; v okamžiku, kdy jsem porozuměl vůli svého Nebeského Otce, jsem pocítil odhodlání jít přes všechna úskalí – s vírou, že On mě bude podporovat svou všemohoucí mocí a obdaří mě veškerými schopnostmi, které budu potřebovat.“¹

Moji mladí bratři a sestry, kteří jste povoláni k misionářské službě na plný úvazek, jste povoláni k tomuto dílu, protože máte tak jako starší Kimball „touhu sloužiti Bohu“ (NaS 4:3) a protože jste připravení a způsobilí.

Starší manželské páry – jste povolány k tomuto dílu z týchž důvodů. Vy však nepřicházíte jen s touhou sloužit, ale také s moudrostí nabytou během mnoha let naplněných oběťmi, láskou a zkušenostmi, které váš Otec v nebi může využít k tomu, aby se dotkl srdce svých synů a dcer, kteří hledají pravdu. Bezpochyby jste již poznali, že Pána nemůžeme skutečně milovat, dokud Mu nesloužíme tím, že sloužíme druhým.

Ke své touze sloužit jako misionáři přidáte i víru a mravní sílu, odvahu a sebedůvěru, odhodlání a nezdolnost, rozhodnost a oddanost. Oddaní misionáři mohou v misijním poli působit zázraky.

President John Taylor (1808–1887) shrnul nezbytné vlastnosti misionářů takto: „Muži [a ženy a manželské páry], po kterých chceme, aby nesli toto poselství evangelia, jsou [lidé], kteří mají víru v Boha; [lidé], kteří mají víru ve své náboženství; [lidé], kteří ctí své kněžství; [lidé], ve které má … Bůh důvěru. … Chceme [lidi], kteří jsou naplněni Duchem Svatým a mocí Boží[;] … [lidi] úctyhodné, bezúhonné, ctnostné a čisté.“²

Pán prohlásil:

„Neboť vizte, pole je již bílé ke žni; a hle, ten, jenž se rozmachuje srpem svým v síle své, ten ukládá do zásoby, takže nezahyne, ale přinese spasení duši své;

A víra, naděje, pravá láska a láska, s okem upřeným na slávu Boží, uschopňují ho pro toto dílo.“ (NaS 4:4–5.)

Vaše povolání přišlo skrze inspiraci. Svědčím o tom, že koho Bůh povolává, toho také uschopňuje. Když budete s modlitbou pracovat na Pánově vinici, budete získávat nebeskou pomoc.

Nádherné zaslíbení, které Pán dal misionářům na počátku této dispensace a které je obsaženo v Nauce a smlouvách, se bude vztahovat i na vás: „Půjdu před tváří vaší. Já budu na pravici vaší a na levici vaší a Duch můj bude v srdci vašem a andělé moji kolem vás, aby vás podpírali.“ (NaS 84:88.)

Během služby získáte mnoho věčných vzpomínek a navážete věčná přátelství. Nevím o žádném jiném poli, které by přinášelo bohatší úrodu štěstí než pole misijní.

Rád bych řekl také něco těm starším, sestrám a manželským párům, kteří z jakéhokoli důvodu možná nebudou moci sloužit v misijním poli po celou dobu, na kterou byli povoláni: Pán vás miluje. Váží si vaší oběti. Je si vědom vašeho zklamání. Vězte, že pro vás má navzdory tomu dílo, které máte vykonat. Nedovolte Satanovi, aby vám říkal něco jiného. Nepropadejte úzkosti; neztrácejte odvahu; nezoufejte.

Jak jsem poznamenal na generální konferenci krátce poté, co jsem byl povolán vést tuto Církev: „Nebojte se. Buďte dobré mysli. Budoucnost je tak jasná jako vaše víra.“³ Tento slib platí i pro vás. A tak neztrácejte víru, protože ani Pán neztrácí víru ve vás. Dodržujte své smlouvy a jděte vpřed.

Svět potřebuje evangelium Ježíše Krista. Kéž Pán požehná všem svým Svatým – ať již sloužíme kdekoli – misionářským srdcem.