Jednoho srdce

Obrázek

Pečeť Pomocného sdružení

„A Pán nazval lid svůj Sionem, protože byli jednoho srdce a jedné mysli a přebývali ve spravedlivosti; a nebylo žádných chudých mezi nimi.“ (Mojžíš 7:18.) Jak můžeme dosáhnout jednoty?

Starší M. Russell Ballard z Kvora Dvanácti apoštolů řekl: „V jádru anglického slova ‚atonement‘ (usmíření) je slovo one (jeden). Pokud by tomu všichni lidé rozuměli, nikdy by nebyl nikdo, o koho bychom se nestarali, bez ohledu na věk, rasu, pohlaví, náboženství, společenské postavení nebo ekonomickou situaci. Snažili bychom se napodobovat Spasitele a nikdy bychom k druhým nebyli nelaskaví, lhostejní, neuctiví nebo necitliví.“¹

President Henry B. Eyring, první rádce v Prvním předsednictvu, učil: „Tam, kde je s lidmi Duch, [mohou] očekávat soulad. … Duch Boží nikdy nepodněcuje ke sváru (viz 3. Nefi 11:29). … Vede k osobnímu pokoji a ke sjednocení s druhými.“²

Když Carole M. Stephensová, která sloužila jako první rádkyně v Generálním předsednictvu Pomocného sdružení, mluvila o těžkostech v rodinách, řekla: „Nikdy jsem nemusela projít rozvodem, bolestí a nejistotou opuštěného dítěte nebo zodpovědnostmi spojenými s životem osamocené matky. Nezakusila jsem smrt dítěte, neplodnost ani přitažlivost k osobám stejného pohlaví. Nemusela jsem snášet týrání, chronickou nemoc či závislost. Toto nebyla příležitost pro zátěž, jíž jsem byla podrobena.

… Ale skrze své osobní zkoušky a strasti … jsem se dobře obeznámila s Tím, kdo [tomu] rozumí. … A navíc jsem zažila a zažívám všechny tyto zkoušky smrtelnosti, které jsem zmínila, z pohledu dcery, matky, babičky, sestry, tety a přítelkyně.

My, jako dcery Boží dodržující smlouvy, nemáme jen příležitost poučit se ze svých těžkostí – máme i možnost sjednotit se v empatii a soucitu, když pomáháme ostatním členům Boží rodiny v jejich starostech.“³